Měření a emise výfukových plynů u automobilů


12.03.2026

Díky vzrůstajícím exhalacím v hustě obydlených oblastech a nově zaváděným ekologickým daním jsou emise výfukových plynů pozorně sledovanou veličinou.

Aby mohl být automobil homologován, musí plnit řadu norem, mezi jinými i důležitou emisní normu. Emisní norma určuje množství spalin, které automobil může vypouštět do ovzduší.

V České republice upravuje tyto hodnoty zákon č. 56/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Tyto předpisy vycházejí z norem Evropské hospodářské komise EHK a Evropského společenství (ES).

Jako souhrnné označení norem emisních předpisů se používá označení EURO + číslo normy, například v současné době platné EURO 7.

Díky těmto normám se v Evropě daří snižovat emise např. CO2, i když trochu paradoxně norma EURO limit pro oxid uhličitý nestanovuje. Od roku 1995 do roku 2003 klesly průměrné emise CO2 ze 186 na 164 g/km. Evropská hospodářská komise by ráda dosáhla všeobecného průměru 120 g/km do roku 2012. Vývoj a výroba takových motorů je však podle automobilek velmi nákladná.

Čtěte také: Řešení klimatických změn v Číně

Většina výrobců je toho názoru, že zavedení nových emisních norem Euro bude vést k růstu cen nových automobilů. Na druhou stranu zavedení nové normy Euro 5 snížilo množství sazí u vznětových motorů proti Euro 4 pětinásobně.

Složení výfukových plynů

  • CO - bezbarvý plyn, bez chuti a bez zápachu, je lehčí než vzduch, je nedráždivý a výbušný; oxid uhelnatý se váže na hemoglobin (krevní barvivo) 200-300 krát rychleji než kyslík, který je tímto způsobem vytěsňován, tím je zabráněno přenosu vzduchu z plic do tkání - je jedovatý. Vzniká při nedokonalém spalování uhlovodíků.
  • CO2 - bezbarvý plyn, bez chuti a zápachu; není jedovatý, ale zvyšuje účinky CO a podílí se na vzniku skleníkového efektu. Emisní norma EURO nelimituje množství CO2.
  • HC - nespálené uhlovodíky, obsahují karcinogenní aromáty, jedovaté aldehydy a nejedovaté alkany a alkeny, plus další složky. Vznikají v průběhu spalování, pokud není dostatečný přísun kyslíku nebo je příliš chudá směs a obsah válce dostatečně neprohoří. Na slunečním světle reagují s oxidy dusíku a vytvářejí látky dráždící sliznici.
  • NOx - oxidy dusíku mají podobné účinky jako NO, NO2, napadají plíce a sliznice. Vznikají v motoru za vysokých teplot a tlaků během hoření při nadbytku kyslíku. Některé oxidy dusíku jsou zdraví škodlivé! Opatření vedoucí ke snižování spotřeby paliva mohou vést ke zvýšení podílu oxidů dusíku ve výfukových plynech, neboť účinnější spalování vede k vyšším teplotám spalování. Často se stává, že „ekologický“ turbodiesel má sice nízké emise CO2, ale díky nadměrné produkci NOx dosahuje pouze emisní normy Euro 4.
  • SO2 - štiplavě páchnoucí, bezbarvý, nehořlavý plyn, napadá sliznici a plíce. Podporuje vznik onemocnění dýchacích cest.
  • N2 - dusík je nehořlavý, bezbarvý nejedovatý plyn bez zápachu. Dusík je hlavní součástí vzduchu, který dýcháme (78% N2, 21% O2, 1% ostatní plyny). Převážná část dusíku se po skončení spalovacího procesu vrací ve výfukových plynech zpět do ovzduší.
  • O2 - kyslík je bezbarvý, nejedovatý plyn bez chuti a zápachu.

Test syntetické nafty HVO100

Redakce Aktuálně.cz a Hospodářské noviny realizovaly test syntetické nafty HVO100 ve zkušební laboratoři a porovnaly výsledky s běžnou naftou. K tomu se využily dva vozy - dvacetiletá Octavia s 1.9 TDI a moderní ekvivalent s dvoulitrovým dieselem.

Vyrábí se z odpadu zejména v gastronomii, například odpadních tuků a olejů po smažení, a tak se jí vžilo označení nafta z odpadků. V osobní dopravě se rozšiřuje zatím pomalu kvůli dostupnosti - aktuálně je v Česku k mání asi na dvaceti pumpách -, a také vyšší ceně. Například na pumpě Robin Oil v Kladně se aktuálně litr HVO100 prodává za 38,40 Kč, litr běžné nafty je o pět korun levnější.

Redakce se proto rozhodla vyzkoušet HVO100 v praxi a exaktně změřit emise v porovnání s běžnou naftou, a to jak u moderního vozu, tak staršího dieselového, přímo ve zkušebně TÜV SÜD Czech. Redakce porovnala syntetickou a běžnou naftu přesným měřením na emisní válcové zkušebně TÜV SÜD Czech. Zkouška proběhla pod dohledem inženýra Luboše Trnky.

Do testu nastoupila nejprve starší Škoda Octavia 1.9 TDI 77 kW, jejíž motor splňuje emisní normu Euro 3. Vůz je bez filtru DPF, systému katalytické redukce a podobných moderních vymožeností, které se snaží zachytit co nejvíce nečistot ve výfukových plynech. Nejlepší léta má už za sebou, za dvacet let ujel přes 330 tisíc kilometrů. Naše šedá dvojková Octavia je z roku 2005 a bedlivý znalec aut pozná, že tu něco nesedí.

Čtěte také: Environmentální problémy Číny

Naproti tomu červená Škoda Octavia 2.0 TDI 110 kW je veskrze moderní. Do testu nám ji zapůjčila automobilka Škoda.

Každé z aut jsme testovali tak, jako by měla projít reálnou homologací, a následně udělali zkoušku, která se standardně provádí opacimetrem na SME.

Během testu jsme totiž laicky sledovali i to, zda se jiné palivo projeví v praxi. Vypočítaná spotřeba se totiž s HVO100 snížila. U "staré" Octavie po opětovném dotankování jsme podle údajů počtu najetých kilometrů dle tachometru došli k snížení o 0,5 litru. Výsledky jsme porovnali s tím, k jakým údajům se došlo při exaktních laboratorních testech.

"Během testů jsme došli k závěru, že HVO100 vykazuje nižší koncentraci škodlivin z uhlovodíkového řetězce, tedy CO, CO2, HC (uhlovodíky). Ukazuje se, že vyšší výhřevnost paliva skutečně vede k tomu, že spotřeba je nižší, a to zhruba o tři deci.

"V každém případě ale HVO100 rozhodně nevykazuje zhoršující se trend u sledovaných škodlivin z výfuků vozidel. Teoreticky by tak majitelé starších aut, kteří tankují pravidelně syntetickou naftu, mohli mít větší šanci procházet na SME bez problémů. Neměli by ale čekat velké zázraky, rozdíl ve složení výfukových plynů nebyl dramatický.

Čtěte také: Globální klima a Čína

Naopak u moderní Octavie nebyl rozdíl v naftách skoro vůbec patrný. Příčinou je částečně určitě i to, že moderní motor si díky přípravě směsi hoření a úpravou spalin díky katalyzátorům, filtrům pevných částic, katalytickou redukcí a podobně umí plyny už dostatečně očistit od nečistot.

Palivo má tak z pohledu inženýrů ze zkušební laboratoře potenciál. "Ukazuje se, že HVO100 produkuje méně škodlivin, jako jsou CO, CO2 a HC.

tags: #rez #a #emise #výfukových #plynů #u

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]