Recyklace skla v České republice: Data a vývoj

Od počátku druhé poloviny 20. století se začalo řešit téma odpadu a nutnosti najít řešení, co s ním. Ani naše prostředí nezůstalo hluché vůči těmto moderním výzvám a začalo postupně zavádět různá opatření, jak ulevit přírodě. Jak konkrétně šel čas s tříděním skleněného odpadu v České republice?

Sklo a jeho místo v historii

České sklářství má hluboké kořeny sahající až do 13. století, kdy je prokázaná existence prvních skláren v horských oblastech českých regionů. Pro české luhy a háje tak jde o opravdovou hluboce zakořeněnou tradici, která má v českém prostředí svoje místo. České sklo je stále ve světě pojem.

Dnešní doba si žádá jiná řešení než ta, která byla běžná v minulosti. Průmyslová revoluce nastartovala v minulých staletích diametrálně odlišnou spotřebitelskou dynamiku a dnes již žijeme v konzumní době. Čísla prázdných skleněných obalů si žádají konstruktivní řešení - tím je třídění skleněného odpadu a jeho následná recyklace.

Sklo dokáže vydržet v půdě tisíce let v netknutém stavu. Pomáhá tak archeologům a historikům poznávat staré kultury. Prozatím nejstarší krásně zachovalé skleněné nálezy sahají do 3. tisíciletí před naším letopočtem.

Počátky nakládání se sklem v ČR

V českém prostředí má sklo silnou tradici a velké oblibě se těšilo jako obalový materiál. Původně se ale nejvíce řešil sběr papíru, který byl v období socialismu velmi populární. První snahy o hospodárné nakládání s použitými skleněnými láhvemi a nádobami jsou patrné od 70. let 20. století.

Čtěte také: Význam recyklace

V socialistickém režimu byly priority více ekonomické než ekologické, a tak byl přístup znovupoužití (tzv. re-use) skleněných láhví a nádob více spojený s kulturou šetření. U použitých skleněných obalů se přistoupilo k jejich vracení do oběhu prostřednictvím zavedení tzv. zálohového systému. Určitě znáte pojem vratné láhve.

Obecně je princip jasný - skleněné láhve od nápojů se na určených místech za specifických podmínek vracejí a následně jsou znovu zpracovány. Zálohované láhve pak mohou projít po návratu k výrobci složitým procesem čištění, přeetiketování a znovunaplnění (re-use), příp. projdou recyklačním procesem a vzniknou z nich úplně nové skleněné obaly.

K určitým změnám došlo po roce 1989 a především po vstupu České republiky do Evropské unie.

Současnost třídění a zpracování skla

V roce 1997 byla založena nezisková společnost EKO-KOM, která začala zajišťovat systém sběru a třídění obalových odpadů v ČR. Oblast třídění odpadu tak získala ucelenější a systematičtější rozměr a postupně docházelo k jeho zdokonalování. Česká republika patří dlouhodobě k evropským zemím, které mají nejlepší výsledky, co se třídění odpadu týče.

Zásluhu na tom má právě Eko-kom, který zajistil sběrnou síť a ta umožňuje třídit odpady do barevných kontejnerů právě na sklo, plasty, papír, nápojové kartony. Nádob na třídění odpadu máme k dispozici přes 353 000 a průměrná vzdálenost k nim činí pouhých 92 metrů!

Čtěte také: Znečištění ovzduší: Role recyklace skla

Obvykle jsou to kontejnery zvonového typu se spodním výsypem, které mívají uvnitř speciální povrchovou úpravu. Kontejnery jsou obvykle bílé a zelené, nebo jeden dělený, kdy je část nádoby bílá a část zelená.

Třídění skla v číslech

V roce 2016 se podle údajů z Českého statistického úřadu (ČSÚ) průměrně vytřídilo 49 kg odpadu na obyvatele, z toho 12 kg tvořilo sklo. Nicméně, skleněné láhve jsou v poslední době vytlačovány PET obaly. V České republice se produkce komunálního odpadu a jeho recyklace stávají stále více diskutovaným tématem. Česká legislativa i EU nově za komunální odpad považuje nejen odpad z domácností, ale i jemu podobný vznikající u firem, pokud jeho složení odpovídá tomu odpadu z domácností.

Podle údajů MŽP je produkce komunálních odpadů v ČR přibližně 550 kg/obyvatel/rok, podle ČSÚ je to kolem 500 kg/obyvatel/rok. Přímo obce produkují podle ČSÚ zhruba 360 kg/ob/rok, asi 40 kg/ob/rok jde do výkupen. Celková produkce komunálních odpadů mírně roste.

V roce 2023 bylo využito 57 % vyprodukovaných komunálních odpadů, jedná se o nárůst o 4 % oproti roku 2022. Z celkového odpadu z domácností bylo 43 % recyklováno a 14 % energeticky využito. Na skládkách bylo uloženo 42 % komunálních odpadů. V roce 2022 to bylo 45 %, meziročně tedy došlo k poklesu o tři procentní body.

V roce 2023 byl celorepublikový průměr dosažení cíle třídění 44,4 %. Na prvních čtyřech pozicích ve třídění se stejně jako v roce 2022 drží:

Čtěte také: Štěrk z recyklovaného skla

• Olomoucký kraj 51,6 %
• Pardubický kraj 51 %
• Kraj Vysočina 50,2 %
• Moravskoslezský kraj 48,7 %

Nejméně třídí využitelné složky komunálních odpadů v Praze (32,3 %), Ústeckém (35,9 %) a Libereckém kraji (40,1 %). Pozitivní je, že mezi roky 2022 a 2023 úroveň třídění vzrostla ve 13 krajích ČR. Podle zákona o odpadech musí obce zajistit, aby třídění komunálního odpadu dosáhlo v kalendářním roce 2025 a následujících letech 60 %.

Celková produkce všech druhů odpadů v roce 2023 dosáhla 38 milionů tun. To znamená, že celková produkce klesla o 1 milion tun v porovnání s rokem 2022. Z toho činily 1,6 milionu tun nebezpečné odpady a 36,4 milionů tun ostatní odpady. Na jednoho obyvatele ČR připadá 3 494 kg všech odpadů. Ze všech druhů odpadů jich bylo 87 % využito, z toho 84 % materiálově a 3 % energeticky.

V roce 2022 dosáhla produkce odpadů v České republice 39 191 940 tun. Je to přibližně o 0,3 % méně než v roce předešlém. Z celkového množství tvořily 60,9 % odpady minerální. Při posouzení vzniku odpadu z hlediska ekonomické činnosti původce jasně dominuje stavebnictví (oddíly 41 až 43 dle klasifikace ekonomických činností CZ-NACE) se 17,2 miliony tun odpadu, tedy s téměř 44 %. Druhým největším producentem je veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení (oddíl 84 dle CZ-NACE) se skoro 6 miliony tun.

V krajském srovnání produkce odpadů na základě sídla provozovny daného původce bylo v roce 2022 nejvíce odpadů (5,3 mil. tun) vytvořeno ve Středočeském kraji. Nejméně pak v Karlovarském kraji, a to 0,6 mil. tun. Při zohlednění počtu obyvatel se na první příčku dostal kraj Jihomoravský se 4 385 kg odpadu na jednoho obyvatele. Celorepublikový průměr činil 3 643 kg na obyvatele.

Celkem bylo v roce 2022 vyprodukováno 5 423 686 tun komunálního odpadu (o 1,3 % více než v roce předešlém), z toho 3 899 245 tun pocházelo z obcí, resp. od občanů, kterým sběr odpadu právě obce zajišťují, a dalších subjektů zapojených do obecního sběru odpadu. V přepočtu na jednoho obyvatele České republiky se jednalo o 362 kilogramů „obecního komunálního odpadu“. Krajem, kde se komunálního odpadu v obcích na jednoho obyvatele vyprodukovalo nejvíce, byl Středočeský kraj se 421 kilogramy na osobu.

Z celkového množství odpadů, s nímž bylo nakládáno, bylo 3,9 % energeticky využito, tedy jako paliva nebo jiným způsobem k výrobě energie. Pro recyklaci materiálů bylo využito 51,3 %. Do této kategorie spadá například znovuzískání kovů, jiných anorganických látek či rafinace použitých olejů. Pro účely kompostování sloužila 3 % odpadů a podíl odpadů využitých k zasypávání činil 28,3 %. Skládkováno bylo 13,2 % odpadů a pouze 0,2 % bylo spáleno bez energetického využití.

V roce 2022 byly do Česka dovezeny téměř 3 mil. tun odpadu. Z toho 42,2 % tvořily minerální odpady. Další příčky v dovozu zaujímaly kovový odpad (23,6 %) a nekovový odpad (23,1 %), ve kterém byly nejvíce zastoupeny odpadní plasty (0,3 mil. t). Naopak z České republiky bylo vyvezeno téměř 3,4 mil. Komunálního odpadu se předloni vyprodukovalo 5,8 milionu tun, což odpovídá množství 537 kilogramů na každého obyvatele České republice. Pozitivním trendem je klesající podíl odpadu, který se vozí na skládky.

V roce 2022 Česká republika vyprodukovala 39,1 milionů tun všech odpadů, to je o 879 tis. tun méně než vloni. Z toho činily 1,6 milionů tun nebezpečné odpady a 37,5 milionů tun ostatní odpady.

V roce 2022 jsme využili 53 % vyprodukovaných komunálních odpadů, z toho 41 % materiálově a 12 % energeticky. Na skládkách v roce 2022 skončilo 45 % komunálních odpadů (pro srovnání - průměr v EU je 23 %), meziročně došlo k poklesu množství komunálních odpadů ukládaných na skládku o 185,5 tisíc tun, což je příznivý výsledek a ukazuje, že se daří odklon od skládkování.

V roce 2022 se podařilo vyseparovat z obcí 1,1 milionu tun surovin (papír, plasty, sklo, kovy). Do dat za rok 2022 se promítají pozitivní efekty přijatých opatření, jakými jsou nový legislativní rámec pro nakládání s odpady z roku 2020, vzrůstající skládkovací poplatek a blížící se zákaz skládkování směsného komunálního odpadu, recyklovatelných a využitelných odpadů od roku 2030.

Každý obyvatel ČR vytřídil v roce 2019 průměrně téměř 66 kilogramů odpadu.

tags: #csu #recyklace #skla #data

Oblíbené příspěvky:

• Hranaté koše pro moderní domácnost
• Kódy Kovových Odpadů v ČR
• Změny v odpadovém hospodářství
• Vše o poplatcích za odpad v Jihlavě
• Zajímavosti v okolí Znojma