ČVUT a Smlouvy se Severní Energetickou: Reakce na Obvinění Greenpeace

České vysoké učení technické (ČVUT) nesouhlasí s tvrzením organizace Greenpeace, že postup univerzity ohledně nezveřejnění několika smluv se Severní energetickou nesplňuje podmínky zákona. Zástupci ČVUT ČTK sdělili, že jde celkem o pět smluv se Severní energetickou či propojených subjektů. Dvě z nich univerzita organizaci Greenpeace poskytla, tři nikoli.

Ekologická organizace požadovala informace o smlouvách ČVUT se Severní energetickou ze skupiny Sev.en Energy. Dvě smlouvy ČVUT podle ekologů i po podaném odvolání odmítlo zveřejnit s odkazem na energetickou společnost, která obsah označila za obchodní tajemství.

Od počátku byly smlouvy označeny jako podléhající obchodnímu tajemství, řekli ČTK vedoucí právního odboru rektorátu ČVUT Lukáš Kos a prorektor pro vědeckou a výzkumnou činnost Zbyněk Škvor. "Od začátku bylo dáno, že podléhají obchodnímu tajemství, nikoli zpětně," řekl Kos. Zveřejnění smluv i přes obchodní tajemství by podle něj mohlo univerzitu poškodit. "Podniky by s námi méně spolupracovaly, protože by u nás bylo obchodní tajemství méně chráněno.

"Pokud se Greenpeace domnívá, že byly smlouvy neoprávněně označeny za obchodní tajemství, musí rozhodnout soud. Bude na Severní energetické, aby si to obhájila," doplnil Škvor. ČVUT podle něj v současné situaci nijak jinak postupovat nemůže a ani nesmí.

Role Darji Elfmarkové

Greenpeace také zmínilo, že smlouvy za ČVUT vyjednala bývalá šéfka odboru pro řízení projektů a transfer technologií Darja Elfmarková, která loni po dohodě s tehdejším rektorem Petrem Konvalinkou univerzitu opustila. Z univerzity musel už dříve odejít i její manžel Miroslav, který byl pravomocně odsouzen za podvod. Darja Elfmarková podle zjištění Reportéru vlastní a provozuje PR agenturu, která dělá reklamu uhelnému průmyslu. Zjevně přitom preferuje uhelné firmy Pavla Tykače.

Čtěte také: ČVUT a ochrana životního prostředí

Tatáž žena přitom s jednou z těchto firem podepsala za ČVUT několik smluv na studie týkající se přestavby elektrárny ve Chvaleticích. Rektor univerzity Petr Konvalinka, pod kterým se teď kvůli manželům Elfmarkovým třese židle, stvrdil v květnu 2015 ještě před dohodnutím odborných studií pro chvaletickou elektrárnu svým podpisem ještě smlouvu o dlouhodobé strategické spolupráci se Severní energetickou.

Popsal ji jako „skvělou příležitost propojit univerzitu s firmou, která zajišťuje bezpečné a spolehlivé dodávky uhlí, elektrické energie a tepla zákazníkům s minimalizací sociálních a environmentálních dopadů jejich výroby“. V době uzavření smlouvy, kdy vrcholila politická bitva o prolomení těžebních limitů, které by mělo za následek bourání domů a nucené stěhování lidí a zároveň nedozírné škody na životním prostředí, krajině a klimatu, to zní jako obzvlášť černý humor.

Za firmu smlouvu podepsal jeden z majitelů Jan Dienstl a ředitel Elektrárny Chvaletice Luboš Pavlas. Elfmarková je na internetu v souvislosti se smlouvou uváděna rovněž, ale spíše jen jako kontaktní osoba pro média. Informace o této události v mediálním prostoru zapadla.

Severní energetická se jí sice chlubí na svých stránkách jako „oboustranně užitečnou spoluprací a partnerstvím”, jinak ji ale pokryl snad jen server iUhlí.cz, který patří Elfmarkové. Náhoda?

Otázky a Kontroverze

Podivné okolnosti při uzavírání smluv o posudcích na elektrárnu Chvaletice vyvolávají celou řadu otázek. Co je v nich napsáno? Kdo je dělal a podle jakého zadání?

Čtěte také: Sylabus přednášek: Ekologická architektura

Jsou „cinklé“, nebo nejsou? Využila tyto studie nebo jejich části Severní energetická k přesvědčení úředníků, že přestavba největšího znečišťovatele v Pardubickém kraji je jen kosmetickou úpravou, která nepotřebuje posouzení vlivu na životní prostředí? A pokud ano, kolik podobných studií je dnes směrodatných pro úředníky?

Skandál je o to naléhavější, že Elfmarková je zodpovědná i za studie týkající se svarů v jaderných elektrárnách či úložišť radioaktivního odpadu, což jsou oblasti, kde provozoval svou agendu její manžel. Pokud chce ČVUT vyvrátit spekulace, že jsou expertní posudky psané někomu na míru, mělo by co nejdříve dotyčné texty zveřejnit, zahájit jejich důkladnou kontrolu a umožnit jejich veřejnou oponenturu.

Širší Kontext Spolupráce Univerzit s Uhelným Průmyslem

Hned několik univerzit vysílá českým občanům jasný signál o tom, že se vazeb na „špinavý“ fosilní byznys neštítí. Prokazatelně jde o České vysoké učení technické (ČVUT), Masarykovu univerzitu a Univerzitu Karlovu. Na její smlouvu o trvalém partnerství a spolupráci navázala o tři roky později Právnická fakulta Masarykovy univerzity, když uzavřela rámcovou smlouvu o spolupráci s Energetickým a průmyslovým holdingem (EPH). Nakonec se k nim připojila také Právnická fakulta Univerzity Karlovy.

Na spolupráci mezi společnostmi Pavla Tykače a ČVUT poprvé výrazněji upozornila česká pobočka organizace Greenpeace. Na základě zákona 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím požádali její členové o zpřístupnění dvou smluv uzavřených s Tykačovými energetickými firmami.

Univerzita zpočátku odmítala uveřejnění smlouvy o trvalém partnerství a spolupráci s tím, že se na ni nyní vztahuje obchodní tajemství. Tím by ale podle právníka Pavla Černohouse musela být chráněna už od okamžiku svého vzniku. Nepřekvapí proto, že univerzita přece jen po jistém otálení obě smlouvy odtajnila. Vedení vysoké školy se tak sice vyhnulo další kritice za porušování principu svobodného přístupu k informacím, ale hořká pachuť a znečištěné ovzduší z uzavřených smluv zůstávají.

Čtěte také: ČVUT a ekologická architektura

tags: #cvut #elfmarkova #greenpeace #smlouvy #česky

Oblíbené příspěvky:

• Komplexní přehled bipolární poruchy
• Ubytování Karlovarský Kraj
• Snímatelné a stahovací řešení
• Správný odpadkový koš: Průvodce
• Lakovna - definice malého zdroje