Dánsko a Obnovitelné Zdroje Energie: Cesta k Udržitelné Budoucnosti

Dánsko patří dlouhodobě mezi země s nejvyšším zdaněním elektřiny v Evropské unii. Vláda premiérky Mette Frederiksen však nyní představila plán, který by daň výrazně snížil. Podle návrhu má od roku 2026 klesnout ze současných 0,727 dánské koruny za kilowatthodinu (asi 2,5 korun) na symbolických 0,08 dánské koruny (asi 0,27 korun). Na dva roky tak země zavede vůbec nejnižší možnou sazbu v rámci Evropské unie. Snížení daně z elektřiny má lidem ulevit a poskytnout „více prostoru pro dýchání“, jak vysvětlila premiérka Frederiksenová.

Podle vládních výpočtů si průměrná rodina polepší zhruba o 4 000 dánských korun ročně (asi 13 600 korun). Menší úlevy získají i jednotlivci a senioři. Opatření ale nebude levné - státní rozpočet přijde o více než 7 miliard dánských korun (přibližně 24 miliard korun) ročně.

Obnovitelné Zdroje: Klíč k Nízkým Daním a Energetické Bezpečnosti

Jedním z důvodů, proč si Dánsko může dovolit tak radikální snížení daně, je složení jeho energetického mixu. Země již dnes čerpá většinu elektřiny z obnovitelných zdrojů - zejména z větrných a solárních elektráren. Díky tomu je méně závislá na dovozu fosilních paliv a výpadek daňových příjmů neohrozí energetickou bezpečnost.

Dánsko využívá své geografické polohy a staví svou energetiku na dlouhodobé strategii rychlého rozvoje offshorových větrných farem. Do roku 2030 chce mít k dispozici větrné kapacity, které pokryjí spotřebu nejen domácností, ale i části průmyslu.

„Kdyby to záleželo na mně, rád bych daň z elektřiny zrušil natrvalo. Ale teď jsem rád, že se mi ji podařilo snížit alespoň na dva roky,“ řekl pro TV 2 ministr obrany Troels Lund Poulsen.

Čtěte také: Dánské daňové reformy

Odborníci upozorňují, že levnější elektřina z obnovitelných zdrojů může vést k dalšímu růstu její spotřeby. Domácnosti i firmy budou motivovány nahrazovat fosilní paliva elektřinou - ať už v dopravě, vytápění nebo výrobě. Celá strategie, která má v první řadě ulevit vzrůstající inflaci, tak ve výsledku dovede stát k elektrifikaci.

Nová dánská vládní koalice představila inovativní energetickou politiku. Plán počítá s přechodem na stoprocentní obnovitelnou ekonomiku včetně dopravy do roku 2050. Energetika bude ze sta procent výhod čistých zdrojů těžit již od 2035. Konkrétně v elektroenergetice pak již do deseti let dodají větrné elektrárny polovinu potřebné energie.

Investice do Obnovitelných Zdrojů

"Investice do obnovitelných zdrojů může dát Dánsku pozici lídra ve vývoji vysoce efektivních technologií. Plán vlády na dosažení 50 procentního podílu (z dnešních 22 %) dodávek větrné elektřiny bude podle návrhu stát 5,6 miliard dánských korun (přibližně 0,75 miliardy euro) ročně do roku 2020.

Vládní koalice však věří, že jejich politika bude úspěšná. Cílenými impulsy podpoří růst nových účinných technologií - jako jsou například chytré přenosové sítě nebo elekromobilita. To pak povede k vytvoření nových pracovních míst i ziskům z vývozu inovativních výrobků. Dnes je v Dánsku dominantním zeleným odvětvím větrná energetika.

Vláda si totiž při přípravě nové energetické politiky počínala obezřetně. Důležitou součástí plánu na dosažení 100% obnovitelné ekonomiky jsou také efektivnější technologie a vědomé vylepšení energetické spotřeby. Vláda proto v plánu počítá s pomocí domácnostem i podnikům při pořizování lepších technologií nebo vylepšování domovů a budov. Plán proto předpokládá předložení komplexní strategie energetické renovace budov. Pro podporu lepšího bydlení počítá se programe, který mezi lety 2013-14 přispěje na projekty v celkové výši jedné miliardy dánských korun.

Čtěte také: Dánsko: příroda a zajímavá místa

Dánsko: Průkopník v Oblasti Větrné Energie

Dánsko je v rámci EU jednou z nejaktivnější zemí prosazujících obnovitelné zdroje energie. V uplynulém roce tam více než dvojnásobně vzrostl podíl větrné energie na spotřebě elektřiny a Dánsko se tak reálně přiblížilo ke svým cílům pro rok 2020, kdy by obnovitelné zdroje měly tvořit 50 % veškeré elektrické spotřeby.

Podle dánského ministerstva pro ochranu klimatu a energetiku pocházelo v roce 2014 celých 39 % veškeré spotřebované elektřiny z větrných elektráren. V roce 2004 byl podíl větru na výrobě elektřiny v Dánsku pouze 18,8%. Během deseti let se však toto číslo zdvojnásobilo.

„Jsou to neuvěřitelná čísla,“ prohlásil dánský ministr Rasmus Helveg Petersen. „Plánujeme ale stavět další větrné elektrárny. Uvedl také, že země je na velmi dobré cestě ke splnění svých cílů pro snížení emisí skleníkových plynů a zvýšení podílu obnovitelných zdrojů do roku 2020. V tomto roce by měly obnovitelné zdroje tvořit 50 % veškeré energetické spotřeby Dánska.

Nesporné prvenství ve výrobě elektrické energie z větrných zdrojů drží Dánsko. Podle energetického serveru www.Energinet.dk zdejší větrné elektrárny vloni vyrobily energii odpovídající 42 % dánské spotřeby elektřiny. To je největší podíl, jaký kdy byl dosažen v jakékoliv zemi. V roce 2014 to bylo „jen“ 39 %. I to byl také světový rekord, podobně jako v roce 2013, kdy to bylo 32,7 %.

Podle uvedeného serveru: „Skutečnost, že Dánsko stále více spotřebovává energii z větru není až tak překvapující jako fakt, že máme přebytek elektrické energie ve výši 16 %. To nám umožňuje mnohem větší operativnost v exportu a importu elektřiny než kdy dříve.“

Čtěte také: Přírodní krásy Dánska

Konkrétně: když jsou v přebytcích tamější společnosti a pro Dánsko je to výhodné. Zajímavé je, že počet hodin, kdy větrné farmy vyrábějí tzv. negativní elektřinu (8760 h společnosti Western Denmark, 65 h Eastern Denmark) a musí vypínat své zdroje pro nadbytek elektřiny nabízené do sítě, tvoří pouze 1 % celkového času výroby.

Dánsko a Energetická Revoluce

Dánsko pracuje na své energetické revoluci tiše, ale o to intenzivněji. Jeho cílem je vyrábět v roce 2020 50% veškeré elektrické energie z větru, dosáhnout 7,5% poklesu brutto spotřeby elektřiny ve srovnání s rokem 2010 a třetinového poklesu emisí CO2 oproti roku 1990.

Pro uskutečnění této vize byly schváleny konkrétní projekty: k nim patří zejména výstavba mořských větrných parků s celkovou výrobní kapacitou 2000 MW, přestavba uhelných elektráren na biomasu a přestavba energetických sítí tak, aby umožňovala tzv. Do poloviny století mají na dánských silnicích jezdit už jen vozidla na elektrický pohon nebo bioplyn.

Jedním z důvodů může být to, že ceny energií jsou v Dánsku vůbec nejvyšší v Evropě, a to už od sedmdesátých let. Občané i firmy pochopili, že nejlevnější energie je ta, která se nespotřebuje. Dánsko tak už řadu let po sobě vykazuje klesající spotřebu elektřiny při současném růstu hrubého domácího produktu. Tedy něco, o čemž mnozí donedávna tvrdili, že není možné.

Mořem obklopené Dánsko má samozřejmě v tomto směru ideální podmínky: prakticky neustále tam fouká a obrovský potenciál skrývá i energie mořských vln. Přesto dánský model řada zemí se zájmem sleduje.

Přechod na obnovitelnou energetiku je podle řady studií realizovatelný i ve středoevropských podmínkách, Česko nevyjímaje. Zejména větrné a solární technologie zažívají v posledních letech tak rychlý rozvoj, že umožňují energetickou soběstačnost malých obcí i větších regionů.

Srovnání s Ostatními Zeměmi

Které státy nejvíce přecházejí na zelenou energii? Data Energetického institutu ukazují desítku zemí, které za posledních pět let nejvíc navýšily podíl obnovitelných zdrojů na vlastní spotřebě elektřiny. Evropa má silné zastoupení, ale žebříček skrývá i jedno překvapení.

Nejvíce ze všech zemí navýšila podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě Litva. Zelená energie se vyšvihla z 11 na 23 procent, zvedla se o 12 procentních bodů. Litva se tím jednoznačně snaží vymanit ze závislosti na dovozu energie, zejména z Ruska. Země modernizuje distribuční soustavu a podporuje rozvoj obnovitelných zdrojů.

Portugalsku se podařilo navýšit podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě o necelých 10 procentních bodů, díky čemuž zaujalo druhé místo. Země pokračuje ve velkých investicích do větrných i solárních elektráren, které doplňují i rozvinutou síť vodních elektráren. Portugalsko tak dlouhodobě pokračuje ve snaze stát se evropským lídrem v zelené energetice.

Asi největším překvapením v tomto srovnání může být Srí Lanka. Země navýšila podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě za posledních pět let o 8,4 procentního bodu. Celkem zelená energie loni pokryla přes 23 procent spotřeby. Země se tím snaží vyvážit závislost na fosilních palivech, jejichž logistika je pro Srí Lanku náročná.

Nizozemsko za posledních pět let skoro zdvojnásobilo podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě. Loni zelená energie pokryla přes 18 procent spotřeby, přičemž podíl celkem vzrostl o necelých devět procentních bodů. Tento nárůst zajistil hlavně rozvoj solární a větrné energie.

Jediným zástupcem Jižní Ameriky v tomto žebříčku je Chile. Tato země dokázala zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě mezi lety 2020 a 2024 z 25 na 32 procent, tedy o sedm procentních bodů, čímž potvrzuje roli lídra energetické transformace v Latinské Americe.

Dánsko v roce 2024 dokázalo navýšit podíl na spotřebě o sedm procentních bodů. Celkem pak ze zelené energie loni pokrylo 41,7 procenta spotřeby. Země patří dlouhodobě k průkopníkům obnovitelné energie, přičemž za tímto navýšením stojí hlavně další investice do větrných elektráren.

Rakousko dokázalo v roce 2024 pokrýt celkem 43 procent spotřeby z obnovitelných zdrojů, což je vůbec nejvíc ze všech deseti zemí v tomto žebříčku. K celkovému růstu o 6,5 procentního bodu oproti roku 2020 přispěl hlavně rozvoj solární a větrné energie, kterou doplnily modernizované vodní elektrárny, jež tvoří dlouhodobě základ rakouského mixu.

Finsko pokrylo z obnovitelných zdrojů v roce 2024 skoro 39 procent spotřeby. Osmé místo si Finsko zasloužilo díky nárůstu o 6,3 procentního bodu oproti roku 2020.

V Maďarsku se oproti roku 2020 podařilo zvýšit pokrytí spotřeby z obnovitelných zdrojů o necelých šest procentních bodů. Celkem tak zelená energie pokryla v loňském roce 12,7 procenta spotřeby, což je stejně jako v případě Izraele dvakrát víc než před pěti lety.

První zemí v tomto srovnání je Izrael, který loni pokryl z obnovitelných zdrojů necelých 10 procent spotřeby. I když se jedná o relativně nízký podíl oproti jiným zemím, za posledních pět let se spotřeba zelené energie zdvojnásobila.

Podíl Obnovitelných Zdrojů v EU

Nejvyšší podíl obnovitelných zdrojů (větru, slunce, biomasy a vody) na výrobě elektřiny ze států EU má Dánsko (88 % v roce 2024, nárůst o 73 procentních bodů v letech 2000-2024), Česko je druhé nejnižší (17 %) těsně před Maltou. Kromě Dánska došlo k největšímu nárůstu obnovitelné elektřiny v Portugalsku (+56 p. b.), Německu (+52 p. b.), Velké Británii a Nizozemsku (u obou +48 p.

Vítr v roce 2024 vyráběl v EU celkem 17 % elektřiny. Největší podíl má Dánsko (58 % v roce 2024, +46 p. b. mezi lety 2000-2024), dále Irsko (37 %, +36 p. b.) a Portugalsko (31 %, +31 p. b.). Na Maltě a na Slovensku zatím nedošlo k žádné výstavbě větrných elektráren, ve Slovinsku (+0,1 p. b.), Česku (+1 p. b.) nebo Maďarsku (+2 p.

Zatímco v roce 2000 až na zanedbatelné výjimky nebyly solární elektrárny nikde v EU, v roce 2024 se podílely na 11 % vyrobené elektřiny. Tyto elektrárny mají největší podíl v Maďarsku (25 %), Řecku a Španělsku (u obou 21 %), na Kypru (19 %) a v Nizozemsku (18 %).

Z biomasy bylo v roce 2024 vyrobeno 5 % elektřiny. Největší podíl má v Dánsku (19 %), Velké Británii (14 %), Finsku a Lotyšsku (u obou 12 %). Výroba z vodních elektráren spíše stagnuje (v roce 2024 pokrývala 13 % v EU), ve více než polovině států EU navíc mírně poklesla. Největší podíl má v Rakousku (57 %), Lotyšsku (50 %) a Chorvatsku (44 %).

Mnoho států vyváží nebo dováží větší množství elektřiny, Evropská unie jako celek je však v oblasti výroby elektřiny prakticky soběstačná (v posledních letech dováží v průměru méně než 0,2 % spotřebovávané elektřiny).

Infografika je založená na datech o výrobě a spotřebě elektřiny od organizace Ember. Jedná se o nezávislý energetický think-tank, zaměřený na podporu přechodu od uhlí k čistým zdrojům elektřiny.

Dánská vláda zdůrazňuje, že rozhodla o snížení právě této daně proto, že jde o rychle proveditelné řešení. „Tohle je způsob, jak udělat něco cíleného tady a teď. Jakékoli jiné nápady, jako je snížení DPH na zeleninu nebo cokoli jiného, by trvalo dva až tři roky, než se rozjedou,“ vysvětlil ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen.

Zatímco část evropských vlád se snaží motivovat k úsporám, Dánsko volí opačnou cestu: levná elektřina z obnovitelných zdrojů má být dostupná pro všechny.

tags: #dansko #energetika #obnovitelne #zdroje

Oblíbené příspěvky:

• Výkon chladničky a klimatické třídy
• Znečištěný vzduch a jeho produkce
• Historie festivalu v Počernicích
• Středoškolská biologie a ekologie
• Udržitelnější textilní průmysl