Dánský daňový systém a jeho zaměření na emise

22.11.2025

Dánsko, 39. největší ekonomikou na světě a 11. v rámci Evropské unie, hraje významnou roli v evropské ekonomice, což dokazuje i jeho vysoký HDP na obyvatele přes 80 tis. USD (10. místo na světě) a aktivní účast na mezinárodních iniciativách. Navzdory své relativně menší velikosti populace (5,9 mil.) zde přetrvává velmi nízká míra nezaměstnanosti. Dánská ekonomika v roce 2024 zaznamenala výrazný růst, přičemž HDP vzrostl o 3,6 %, což je nejvyšší tempo od roku 2021.

Tento růst byl poháněn především vývozem, zejména v oblasti farmaceutického průmyslu a dalších průmyslových odvětví (včetně výroby větrných turbín pro výrobu obnovitelné energie) a také zvýšenou domácí spotřebou (zvýšená kupní síla domácností, nižší úrokové sazby a oživení trhu s bydlením podpořily domácí spotřebu a investice). V letech 2025 - 2027 se očekává mírné zpomalení růstu, což odráží očekávané zpomalení exportu ve farmaceutickém a námořním sektoru. Kromě silné závislosti na farmaceutickém průmyslu jsou pro Dánsko rizikové i obchodní konflikty (celní válka s USA, kam v roce 2024 směřovalo největší procento dánského vývozu) či nedostatek kvalifikované pracovní síly. Bilance běžného účtu Dánska je dlouhodobě a stabilně přebytková.

Uhlíková daň v Dánsku

V červnu letošního roku dánští zákonodárci odhlasovali plán, podle něhož chtějí v roce 2030 dostat emise oxidu uhličitého na 70 procent úrovně z roku 1990. Většinová dánská vládní koalice schválila zavedení daně na emise oxidu uhličitého a skleníkových plynů. Dánsko chce snížit emise uhlíku o 3,4 milionu tun. Na základě takzvané zelené daňové reformy budou firmy platit daň za množství oxidu uhličitého, které vypustí do ovzduší. Součástí plánu jsou rovněž investice do zelenějších paliv a do zachycování emisí oxidu uhličitého. Klimatický plán Kodaně je ambicióznější než cesta, kterou razí Evropská unie.

Dánsko jako země se značným podílem zemědělské a potravinářské produkce řeší problematiku snižování emisí skleníkových plynů právě v tomto sektoru. Současně hledá možnosti efektivního zachycování, ukládání a případného využití metanu a dalších skleníkových plynů k produkci biopaliv, opětovně recyklovatelných plastů či zemědělských hnojiv. Podobně jako ostatní odvětví dánské ekonomiky také zemědělský a potravinářský sektor usilují o postupné snižování emisí skleníkových plynů. Dánsko má eminentní zájem na získání a aplikaci dalších technologií, jež by umožnily takto zachycený plyn použít jako zdroj biopaliv, která by mohla být zpětně využívána v sektoru zemědělství.

Vedle toho rozvíjí technologie umožňující přeměnu metanu - ať už se jedná o vedlejší a nevyužitý produkt při těžbě ropy, či o metan vzniklý v zemědělské výrobě - v bílkoviny, jimiž hodlá ve stále větší míře nahrazovat z pohledu ekologie a ochrany klimatu problematickou sóju.

Čtěte také: Vše o emisních normách

Zdanění hospodářských zvířat

Dánsko jako první země zavedla uhlíkovou daň, která bude vybírána za hospodářská zvířata. Tato daň by se měla navíc postupně zvyšovat. Od roku 2030 až 100 euro za krávu. Po měsících vyjednávání představila severská země plán na stanovení ceny za skleníkové plyny vypouštěné kravami, ovcemi a prasaty. Iniciativa by se pak stala první „uhlíkovou“ daní na zemědělství na světě.

Od roku 2030 by chovatelé hospodářských zvířat v Dánsku museli platit poplatek 300 dánských korun (asi 40 EUR) za tunu CO2, přičemž příjmy by se měly použít na podporu ekologizace průmyslu - spolu s dodatečnými finančními prostředky. Pro Christiana Hoegha, farmáře a člena Dánské rady pro zemědělství a potraviny (DAFC), navrhovaná daň není „jedna velikost pro všechny“, ale je inspirací pro ostatní.

Elektromobilita a dobíjecí stanice

Akcelerující rozvoj elektromobility v Dánsku je úzce spojen s rostoucí potřebou budování vhodně dimenzované sítě dobíjecích stanic. Ta se týká jak rychlodobíjecích stanic na dálnicích a rychlostních komunikacích, tak stanic s nižší rychlostí dobíjení na parkovištích či v rezidenčních zónách. Přímou souvislost s dlouhodobým důrazem Dánska na snižování objemu emisí CO2 má rostoucí zájem o pořizování elektromobilů na úkor automobilů se spalovacími motory i hybridních automobilů.

V návaznosti na prudce se zvyšující zájem o elektromobily tak logicky roste i poptávka po dobíjecích stanicích, jejichž síť se v Dánsku sice stále rozšiřuje (ke konci roku 2025 by měla dosáhnout 20.000 veřejných stanic), ale stále ještě nepokrývá předpokládané budoucí kapacitní potřeby. Dánsko si je tohoto deficitu plně vědomo a nutnost jeho řešení zohledňuje jednak v národním Infrastrukturním plánu pro období do roku 2035, ale též v plánech rozvoje infrastruktury jednotlivých regionů a místních samospráv.

Obnovitelné zdroje energie a úložiště energií

S pokračujícím úspěšným přechodem dánského energetického sektoru od fosilních k obnovitelným zdrojům energie je spojena potřeba řešení úložišť energií. Ta vyplývá z vysokého podílu větrné a rostoucího podílu solární energie, u nichž vlivem počasí nelze zaručit stabilní produkci. Se strmě rostoucím podílem obnovitelných zdrojů tak je otázka ukládání energií stále naléhavější. Dánsko je jedním z evropských i světových lídrů ve využívání obnovitelných zdrojů energie.

Čtěte také: Více o pamětních emisích

Přestože je Dánsko současně i předním výrobcem komponent pro větrné elektrárny, jeho domácí výrobní kapacity v žádném případě nepokryjí rostoucí poptávku po bezemisních technologiích obecně. V této oblasti je navíc značný prostor pro originální inovativní řešení a nové technologie, jež z povahy věci často díky obrovskému kreativnímu potenciálu přinášejí začínající firmy - start-upy.

Inovace v Dánsku

Global Innovation Index 2024 (GII) řadí Dánsko jako desátou nejinovativnější zemi mezi 133 uvedenými ekonomikami a sedmou mezi ekonomikami evropskými. Dánsko si ve všech sedmi pilířích hodnocení vede nadprůměrně ve srovnání s ostatními ekonomikami v Evropě, přičemž jeho dva hlavní bodové pilíře jsou infrastruktura a instituce. Oblast kodaňské aglomerace je zvláštním centrem pro inovace a figuruje na 57. Dánsko má silnou vědeckou základnu se silnými historickými kořeny.

Atraktivní výzkumné systémy, lidské zdroje a prostředí přátelské k inovacím vynikají jako silné stránky Dánska podle Evropské komise pro hodnocení evropských inovac. Podle údajů OECD patří Dánsko mezi 10 předních zemí OECD, pokud jde o roční výdaje na výzkum a vývoj v poměru k HDP (s přibližně 3 % v posledních letech). V Dánsku panuje politická shoda na pokračování silného zaměření na vědu, přičemž se Dánsko soustředí na oblasti s vysokou přidanou hodnotou a na výzkum a vývoj technologií, jež mohou podpořit rychlejší přechod ekonomiky na bezuhlíkovou, zejména v technologicky nejsložitějších odvětvích (například emise v zemědělství).

Dánská věda, výzkum a inovace podporuje rozvoj technologií v oblasti energetiky z obnovitelných zdrojů a jejich využití k produkci bezuhlíkových paliv (vodík - Power-To-X), snižování uhlíkové stopy, a zachycování a ukládání uhlíku. Celkový rozpočet na výzkum na rok 2024 přesáhl 45 mld. DKK. Největší podíl veřejných prostředků přímo získávají univerzity, druhý největší podíl tvoří výzkumné rady, u nichž je veřejné financování základního výzkumu zajištěno především prostřednictvím Dánského nezávislého výzkumného fondu (IRFD) a Dánské národní výzkumné nadace (DNRF).

Na posílení dánských inovací ve spolupráci se společnostmi a institucemi po celém světě spolupracují tzv. Dánsko je spolu se Švédskem hostitelem jednoho z největších projektů vědecké infrastruktury, který se dnes v Evropě buduje - Evropského zdroje štěpení (European Spallation Source - ESS), jenž byl navržen pro generování neutronových paprsků pro vědu.

Čtěte také: CIM Ministerstvo Emise: Vysvětlení

Posilování obranných kapacit

V souvislosti s výrazně zhoršeným bezpečnostním prostředím v Evropě a jejím sousedství a se zvyšujícím se geopolitickým významem Arktidy Dánsko pokračuje v posilování obranných kapacit. V zřejmé souvislosti se zhoršeným bezpečnostním prostředím v Evropě a jejím sousedství a ve spojitosti s rostoucím geopolitickým významem Arktidy hodlá Dánsko v nadcházejících letech zásadně přezbrojit a dovyzbrojit armádu. Letos v únoru dánská premiérka oznámila, že na reálnou hrozbu napadení zemí v oblasti Baltského moře Ruskem reaguje vláda zřízením tzv. Akceleračního fondu pro roky 2025 a 2026, jehož cílem je rychlými nákupy potřebné vojenské techniky zvýšit obranné schopnosti dánské armády. Rozpočet fondu je cca 170 mld. Kč.

Za dovyzbrojení armáda odpovídá agentura pro nákup vojenské techniky a logistiku (Danish Defence Acquisition and Logistics Organisation, DALO). S cílem posílit své schopnosti pro sledování pohybu plovoucích a vzdušných objektů v oblasti Arktidy, která se vlivem tání ledového příkrovu v důsledku klimatických změn stává nejen významnou námořní trasou, ale též předmětem geopolitického zájmu světových mocností, Dánsko nejen zvýší svou vojenskou přítomnost v regionu, ale též hodlá ve větší míře využívat bezpilotní vzdušné prostředky.