Dary Přírody: Rostliny a Zvířata v Harmonii s Krajinou

To, jak moc je naše okolí „živé“, můžeme sami značně ovlivnit. Nejen zvířata ocenila jakýkoli zelený kout (keře, stromy), který zajišťoval teplotu o něco málo nižší, než ta, jakou vládlo okolní prostředí.

Že má zeleň významný vliv na zmírňování dopadů sucha a tepla není třeba podrobně rozebírat. Je prokázáno, že rozdíly mezi teplotami míst bez zeleně a s hustou zelení mohou dosahovat až 20° Celsia! Obdobně to platí u vlhkosti vzduchu. Chránit by se z výše jmenovaných důvodů měl jakýkoli strom či keř a to nejen v městské výsadbě, ale tuto skutečnost by si měl osvojit každý vlastník.

Význam Trávníků pro Udržení Vody

Kromě stromů a keřů mají významný vliv na teplotu prostředí, ale hlavně na udržení vody, také trávníky. Trávník, který se seče na krátko a často, sucho zhoršuje.

Krátce sečený trávník ztrácí schopnost zadržovat vodu z mnoha důvodů. Řídký porost nezadrží sluneční paprsky. Ty dopadají na mnohých místech přímo na půdu, kterou vysušují. Voda po holé zemi snadno steče pryč, místo aby se vsakovala. Poraněné (= posečené) rostliny přitom potřebují pro zacelení ran více vody. Pokud ji nemají, jsou náchylnější k uschnutí. Trávník tak v důsledku zbytečného pokosení pomalu usychá, až může zmizet úplně. Nakonec situace eskaluje do stavu, kdy je místo trávníku jen holá zem, která ještě více odvádí vodu, udusává se, vysušuje se a eroduje.

Doporučení, jak obhospodařovat trávníkové plochy, vydávají postupně města po celé republice.

Čtěte také: Naturela - přírodní produkty Znojmo

• Trvá dlouhodobé sucho - horko a nemáme k dispozici závlahu.
• Dojde sice krátkodobě ke snížení užitné hodnoty travnaté plochy, ale seč v takovýchto podmínkách může travnatou plochu výrazně dlouhodobě poškodit.
• První seč provádět v období nejdéle do ½ června a druhou v září (tzv. „otava“).
• Vhodné je nesekat všechny plochy naráz a využívat tzv. mozaikovitou seč, kdy je cca 20-30 % plochy (ideálně tam, kde je více dvouděložných rostlin) ponecháno nepokosené jako vhodný biotop pro různé druhy bezobratlých živočichů.
• Zároveň se tím umožní dokončení vývoje (vykvetení, vysemenění) ponechaných rostlin a umožní se tak hmyzu přemístit se na neposekanou část.

Krátce střižený tzv. anglický trávník opečovávaný velmi často chemií je ve své podstatě mrtvý organizmus. Neposkytuje prostor pro téměř žádné živočichy, zejména bezobratlé žijící nejen na povrchu, ale také pod povrchem, kde jinak plní významnou funkci provzdušňovačů a kypřičů.

Ochrana Zdraví a Podpora Biodiverzity

Samozřejmě, že zde vyvstávají otázky týkající se ochrany zdraví lidí a zvířat v souvislosti s šířením např. klíšťat. Máte-li obavy z klíšťat, rozdělte si zahradu na části a intenzivně udržujte pouze tu, kterou nejvíce využíváte. Od ostatních ploch ji oddělte jakousi zónou (cestou z kamínků, štěrku, písku či štěpky). Připravte si doma přírodní repelent, kterým můžete nastříkat sebe i vaše domácí mazlíčky před cestou ven.

Necháte-li část zahrady zcela bez údržby, oceníte možnost získat spojence pro boj s tzv. škůdci přirozenou cestou. Vytvoříte tak živou zahradu, ve které bude prostor pro ježky, ptáky i různé druhy užitečného hmyzu (opylovače a dravce hmyzí říše). Opylovače, včetně motýlů můžete podpořit ještě výsadbou různých druhů „motýlích“ bylin. Motýli milují popínavky jako je lichořeřišnice, hrachor vonný, plamének nebo růže.

Česká Krajina: Návrat Divokých Zvířat

Než přišel do současných českých zemí člověk, krajina vypadala úplně jinak. Byla zde divočina, kterou si asi málokdo z nás umí úplně přesně představit. Tato krajina ztrácela svůj původní přírodní charakter a začala se z ní stávat krajina zemědělská, městská či jinak člověkem využívaná. Mnoho živočišných i rostlinných druhů ztratilo své místo a musely ustoupit těm, které přinášely užitek a prospěch člověku. Některé byly úplně z našeho území vytlačeny, jiné vyhubeny a dalším se podařilo přežívat na hranici vyhynutí na malých lokalitách, co nejvíce vzdálených vesnicím a městům.

Naštěstí existuje celá řada nadšenců a organizací, včetně těch státních, které svou pozornost zaměřily ochranářským směrem. Pokud vám obecně prospěšná společnost Česká krajina nic neříká, nemusíte si hned říkat o doučování v oblasti ekologie či ochrany životního prostředí. Pokud vám ovšem nic neříká návrat divokých koní či zubrů do české přírody, pak by stálo za uváženou občas sledovat i veřejnoprávní média přinášející zprávy nejen z oblasti sportu či ze života rádoby slavných.

Čtěte také: Aktuality: Dary Přírody

„Obecně prospěšná společnost Česká krajina je celostátní nezisková organizace působící v oblasti ochrany přírody, krajiny a životního prostředí. Naším hlavním cílem je ochrana biologické rozmanitosti (biodiverzity) a zmírňování dopadů klimatických změn na přírodu i člověka a adaptace krajiny na změny klimatu.

Česká krajina začala razit v našich podmínkách zcela průkopnickou myšlenku: Dejme do volné přírody velké kopytníky, kteří zde tvořili nedílnou součást ekosystému, dokud si člověk nepostavil hlavu, a nechme další kroky na samotné přírodě. Zvířata začnou přetvářet krajinu takovým způsobem, že se nám o tom může jen zdát. A kdože jsou těmi velkými kopytníky? Zubr evropský, divoký kůň, pratur a los evropský.

Samec pratura může vážit téměř jednu tunu. Tento praděd dnešního skotu byl, i přes své nemalé zásluhy a pomoc nám lidem, vyhuben. Přesto se jej podařilo v trochu osekané verzi, jak by řekli počítačoví nadšenci, zachovat.

Koní druhu Exmoor je v současnosti méně než 1500 kusů, a proto jsou vzácnější než panda velká, kterou Čína zneužívá k politickému boji a propagaci. V Milovicích můžete vidět jediné stádo nejen u nás, ale v celé střední Evropě. Nepotřebují žádnou zvláštní péči a tak vydrží celoročně ve volné přírodě. Spásají drsnou vegetaci a umožňují tím návrat některých druhů rostlin a na ně navázaných např. motýlů.

SOS Motýli

První, hlavní část tvoří právě využití velkých kopytníků k záchraně motýlů. Velcí kopytníci spásají agresivní druhy trav a tím vytvářejí prostor pro vzácné květiny. A s nimi získávají místo pro život i motýli. Kromě toho vracíme do krajiny méně běžné původní druhy květin, které z ní v předchozích letech vymizely kvůli zarůstání agresivními druhy trav. Tím motýli získají další zdroje nektaru. A snažíme se také propagovat takovou péči o zahrádky, aby na nich vznikalo vhodné prostředí pro motýly.

Čtěte také: Zajímavosti u Nového Strašecí

Financování České Krajiny

Dary od veřejnosti tvoří velmi významnou, ale zatím ne dominantní část našich příjmů. Určitě bychom takto velký projekt nemohli realizovat bez různých dotací, případně i sponzorských darů od firem. Všem, kdo rezervaci podpořili a podporují, patří naše velké poděkování.

Návratem divokých zvířat dochází k tomu, že dlouhá léta člověkem pokřivená příroda nabírá druhý dech. Našim prvním cílem bylo zastavit úbytek vzácných druhů rostlin a živočichů, který by bez příchodu velkých kopytníků pokračoval. Prvním velkým úspěchem pro nás je, že z osamocených květin nebo jejich izolovaných trsů jsou dnes desítky rozkvetlých hektarů.

Udržitelné Hospodaření s Trávními Porosty

Blížící se doba senosečí vybízí k zamyšlení, zdali nejde hospodaření na travních porostech provádět způsobem, který by omezil negativní dopady na okolní krajinu i zvířata zde žijící. Nejedná se přitom zdaleka pouze o malá srnčat a zajíčky končící svůj život pod těžkou technikou.

V souvislosti s plošnou strojovou senosečí se mluví o ubývání běžných druhů hmyzu a ptáků kulturní krajiny. U dvou druhů hmyzu - žluťáska barvoměnného a kobylky zavalité - už známe přímou souvislost mezi strojovou senosečí a vymíráním jejich populací v české krajině.

Současné „průmyslové“ hospodaření v zemědělské krajině ale tento stav významně narušuje. Krajina se z jemné mozaiky změnila v monotónní plochu pro průmyslové zemědělství.

Detailnější výzkumy pak ukazují, že úbytek hmyzu je daleko rychlejší v otevřené zemědělské krajině než v lesích. Mezi nejvýznamnější stanoviště pro hmyz v zemědělské krajině patří především trvalé a do jisté míry i přechodné travní porosty, které jsou využívány pro produkci sena.

Jednorázová strojová seč dopadá na hmyz hned několika způsoby. Asi každého napadne, že pokud se pokosí louka, skokově zmizí pastva pro včely, čmeláky a motýly. Strojová seč usmrcuje bezobratlé živočichy i přímo. Jedno kosení louky zabije 40 % jedinců sarančí a kobylek, dalších 40 % je zlikvidováno sušením a balíkováním sena.

V přírodě ale existuje obrovské množství příkladů, které dokazují, že přestavba ekosystémů na čistě produkční systémy vede v delším časovém měřítku k vysokým ekonomickým ztrátám. Ty jsou často způsobeny zpětnou vazbou jednotlivých organismů na změněné přírodní podmínky.

Již dnes platí několik opatření k minimalizování škod na zvěři. Zemědělci mají povinnost hlásit seče uživatelům honiteb, kteří mají za úkol zajistit ochranu zvěře. Pro řadu menších živočichů, včetně čejek, chřástalů nebo právě hmyzu, však tato opatření nemají efekt.

Řešením by byla časově rozrůzněná seč. Jiným řešením je nechat malou část (5 až 10 %) louky nepokosenou po celou sezónu. Neposečený porost pak může hospodář nechat na pozemku až do první seče následujícího roku, mnoho druhů v něm tak přezimuje. Již dnes tato povinnost platí pro zemědělce zapojené do agroenvironmentálně-klimatických opatření v rámci programu rozvoje venkova při výměře luk větších než 12 ha. Těmto zemědělcům jsou náklady a ušlý zisk propláceny ve formě dotací.

Studie probíhá od roku 2018 a jednoznačně ukazuje pozitivní účinky pásové seče. Jako největší překvapení výzkumu lze hodnotit fakt, že opatření vedlo k pozitivním změnám jak v množství (biomase) odloveného hmyzu a pavouků, tak i k změnám společenstev na druhové úrovni (zvyšování biodiverzity) již v prvním roce realizace.

Ideální je založit pásy tak, aby pokrývaly různé přechody na pozemku (například od vlhké části do suchého trávníku). Pás by měl v ideálním případě vydržet až do jara následujícího roku. Při podzimní sklizni by totiž mohlo dojít ke zničení zimujících stádií a účinek pásu by byl přesně opačný!

Události poslední doby nám ukázaly, jak nebezpečná je jednostranná orientace na praktiky, které se jeví být ekonomicky nejvýhodnější. Problém je hlavně v měřítku, zatímco ekonomika počítá zisk v rámci hodin, dní a roků, krajina počítá čas na roky až staletí.

Půdy přirozených pastvin mohou v závislosti na místních podmínkách ukládat asi 1 až 30 gramů uhlíku na čtvereční metr ročně. V části milovické pastevní rezervace o rozloze 125 hektarů, kde pasta probíhá již téměř deset let, se podle odhadů vědců uloží ročně až 390 tun uhlíku.

Podle jejích slov pastva divokých kopytníků výrazně přispěla ke vzniku černozemí, tedy nejúrodnějších půd na planetě. Půdy pastevních rezervací velkých kopytníků tak fungují jako čisté „pohlcovače“ uhlíku. To je zásadní rozdíl oproti půdám komerčních pastvin hospodářských zvířat, kde nadměrné zatížení často vede k utužení půdy, úbytku organické hmoty, poklesu mikrobiální aktivity a vyplavování dusíkatých látek do povrchových i podzemních vod.

Celoroční přirozená pastva neboli trofický rewilding, se stále častěji využívá k péči o otevřenou krajinu. Tento přístup má potenciál zmírnit změny klimatu i ztrátu biodiverzity

tags: #dary #prirody #travnik #rostliny #a #zvířata

Oblíbené příspěvky:

• Dětské boty do přírody - recenze
• Polypropylen (5PP)
• Aktuality z Litice a okolí
• Ekologická plaketa Crit'Air
• Rostliny, houby a živočichové