Datové zdroje environmentální geografie

19.10.2025

Environmentální geografie využívá širokou škálu datových zdrojů pro analýzu a pochopení složitých interakcí mezi lidmi a životním prostředím. Tyto zdroje zahrnují data z terénního výzkumu, dálkového průzkumu Země, statistické údaje, historické záznamy a další.

Projekty a datové zdroje

Níže jsou uvedeny některé projekty, které využívají různé datové zdroje v environmentální geografii:

Projekt INODIN: Zaměřuje se na rozvoj aplikačního potenciálu výzkumných organizací v oblastech diagnostiky, monitorování, digitalizace a analýz materiálů a konstrukcí.
Obnova urbánního prostoru: Analyzuje nerovnoměrné důsledky socio-prostorové transformace na mobilitu a dostupnost městských funkcí.
Změny ve využívání energie v rezidenčním sektoru: Zkoumá časoprostorové vzorce a prediktory energetického chování českých domácností.
Průzkum jeskyní: Inventarizace a mapování jeskyní, paleontologický průzkum a analýza fosilií.
Toky Moravy a Dyje: Poskytuje informace o geo- a biodiverzitě, hydromorfologii a konektivitě toků.
Cukrovarnictví v krajině: Identifikace venkovských krajin přeměněných cukrovarnictvím a podpora informovanosti veřejnosti.
ECS (European Citizen Science): Rozšiřuje a posiluje evropskou komunitu občanské vědy.
SHiFT: Vytváří transdisciplinární centrum pro řešení výzev spojených se změnou klimatu.
NEXUSNET: Podporuje přechod na oběhové a nízkouhlíkové hospodářství v Evropě.
Aktivizace vlastníků půdy: Posiluje odpovědnost vlastníků půdy za hospodaření v kontextu klimatické změny.
Kompaktní a polycentrické urbánní formy: Analyzuje složitý vztah konceptů kompaktního a polycentrického města.
Lokální konflikty o využití území: Hodnotí rozsah konfliktních změn využití území a navrhuje typologii lokálních konfliktů.
Krajinomalby a staré fotografie: Dokumentuje změny krajiny pomocí starých maleb a fotografií.
Opouštění zemědělských staveb: Zkoumá geografické a sociální struktury zodpovědné za vývoj využití zemědělských staveb.
Geodiverzita v městském prostředí: Hodnotí potenciál geodiverzity v městském prostředí z hlediska turismu, rekreace a vzdělávání.
Rozvoj obnovitelné energie: Analyzuje sociálně-ekonomické, prostorové a krajinné vzorce rozvoje obnovitelné energie.
Recyklace urbánního prostoru: Zkoumá recyklaci nevyužívaného urbánního prostoru v postsocialistickém kontextu.
Občanská věda: Zkoumá a rozšiřuje dopad vědeckých, vzdělávacích, politických a občanských výsledků Občanské Vědy.
Předindustriální krajina Moravy: Inventarizace areálů předindustriální krajiny a návrh opatření pro další péči.
Sociálně-prostorová dynamika obnovitelných zdrojů energie: Analyzuje prostorové vzorce a identifikuje sociální bariéry bránící efektivnějšímu využití energetických zdrojů.

Příklady využití dat

Lidarová data: Používají se pro průzkum a objevování nových jeskyní.
Historické mapy: Srovnávají se s nejnovějšími kartografickými produkty pro inventarizaci areálů předindustriální krajiny.
Statistické údaje: Analyzují se pro pochopení energetického chování domácností a rozvoje obnovitelných zdrojů energie.
Kvalitativní metody: Používají se pro analýzu sociálních konfliktů o využití území a urbánní obnovu.
Občanská věda: Zapojuje veřejnost do sběru dat a monitorování životního prostředí.

Tyto projekty a datové zdroje hrají klíčovou roli v rozvoji environmentální geografie a pomáhají lépe porozumět složitým vztahům mezi lidmi a prostředím.

Projekt sumarizuje stav české půdy, identifikuje klíčové motivace vlastníků (vč. obcí) k odpovědnému vlastnictví půdy, hledá východiska domnělých i skutečných překážek, které zemědělcům brání v konverzi k udržitelnějšímu hospodaření, třídí vlastníky půdy, komunikuje s nimi za účelem posílení jejich pozice při vyjednávání o pachtovní smlouvě se zemědělcem, vytváří informační webový portál se zapojením občanské vědy včetně snadného dohledání pozice parcely a plodiny.

Ve vazbě na upadající produkci cukrovarnictví v českých zemích předkládáme projekt, jehož základním cílem je identifikace venkovských krajin přeměněných cukrovarnictvím v době průmyslové revoluce od druhé poloviny 19. století do doby druhé světové války a podpora široké informovanosti veřejnosti o tomto specifickém krajinném přírodně kulturním dědictví.

Čtěte také: Využití Environmentálních Dat

S využitím kvalitativních a zejména kvantitativních metod je cílem analýza složitého vztahu obou konceptů. Výsledný interpretační rámec by měl osvětlit zásadní principy konceptů kompaktního a polycentrického města a možnosti jejich vzájemné integrace.

Nejprve bude na celostátní úrovni kvantitativně hodnocen rozsah konfliktních změn využití území. Dále bude aplikován přístup process-tracing v případových studiích, opřený o dokumentární data, polostrukturované rozhovory se stakeholdery a dotazování v lokálních komunitách s cílem zmapovat argumentace vedoucí k rozhodnutí o využití území. Nakonec bude navržena typologie lokálních konfliktů o využití území a regionálně ukotvené principy pro jejich adaptivní management.

Tyto výstupy budou prezentovány formou tří putovních výstav a audiovizuální tvorby budou poskytnuty veřejnosti k využívání formou informačních tabulí či QR kódů v terénu, na webových stránkách projektu (i jako mobilní aplikace). Projekt představí veřejnosti krajinomalbu a fotografii jako dokumentační materiál využitelný k mezioborové spolupráci umění a přírodovědy a k posílení turistického ruchu.

Systematické poznání trajektorií vývoje ne/využití zemědělských areálů unikalo prozatím zájmu vědeckého výzkumu. Řešení projektu má ale významný potenciál v poznání struktur ve změnách venkovského post-prostoru.

Čtěte také: Přírodní data v České republice - zdroje

Čtěte také: Datové zdroje pro ochranu přírody v ČR

tags: #datové #zdroje #environmentální #geografie