Pobytové stopy daňka v přírodě

25.10.2025

Červen je měsícem myslivosti a ochrany přírody. To proto, že příroda je v tomto období plná mláďat, která si zaslouží naši ochranu. To přináší hodně starostí nejen pro mysliveckého hospodáře, ale i pro mysliveckou stráž, která by, zejména v této době, měla být v honitbě skoro každý den.

Veřejnost by měla být citlivě upozorněna, že bezohledné rušení zvěře a volné pobíhání psů je v tomto období velmi škodlivé. Kojícím matkám i mláďatům hrozí bezprostřední nebezpečí zadávením, protože mají zhoršenou schopnost unikat. Psi a kočky ruší na zemi hnízdící ptáky, kterým se při častějším vyrušování snižuje líhnivost vajec či hnízdo zcela opouštějí.

Zároveň je nutné upozornit veřejnost, že pokud někdo nalezne opuštěné mládě na louce či v blízkosti lesa, měl by ho ponechat na původním místě a co nejdříve se nejkratší cestou vzdálit od tohoto místa, aby nezanechal pachovou stopu v blízkosti mláděte. Pokud se bude mláďat dotýkat, může ho svým chováním odsoudit na smrt, protože ho matka již nemusí přijmout. Příroda je v tomto směru velmi krutá a chyby člověka jsou již nenapravitelné, a proto bychom se k mláďatům zvěře měli chovat obezřetně.

Myslivci v tomto směru vyvíjejí maximální aktivitu při informování veřejnosti. V obcích je vyvěšován leták s názvem „Nesahejte na nás“, na kterém je vysvětleno proč není vhodné se mláďat dotýkat či si je dokonce jako opuštěná odnášet domů. Většina spárkaté zvěře klade mláďata, objevují se druhé vrhy zajíců, bažanti vodí kuřátka. Na této mladé zvěři dovedou udělat citelné škody jak toulaví psi, kočky, krkavcovití i dravá zvěř.

U jelenů dochází k vyzrávání paroží, daňkům teprve paroží roste. Srnci hájí své teritorium a pravidelně obcházejí hranice svého teritoria a zanechávají pobytové stopy (hrabánkování, strouhání stromků), aby zvýraznili svoji přítomnost. Na přítomnost soka i člověka reagují silným bekavým zvukem (připomínající štěkání), který můžeme zaslechnout prakticky kdekoliv v přírodě. Pokud zjistí srnec vetřelce ve svém teritoriu, okamžitě ho vyžene za hranice svého území.

Čtěte také: Švagrov: Pobytové programy pro školy

Práce mysliveckého hospodáře

Myslivecký hospodář v každé honitbě by měl oslovit uživatele zemědělských pozemků a domluvit s nimi spolupráci při sklizni pícnin tak, aby nedocházelo ke zbytečným ztrátám na zvěři. Pro doplnění, současná sklizňová technika pro sklizeň píce využívá vyšší rychlosti (10 až 30 km/h) a má poměrně velký záběr 2 - 9 m a je méně hlučná. Mnohdy navíc mechanizace sklízí plochu od okrajů ke středu, což je špatně a nedává možnost zvěři častěji se vyskytující na okrajích pozemku uniknout.

Plašiče zvěře jsou sice povinnou výbavou sklizečů píce, avšak ve většině případů tato povinnost není dodržována. Proto zůstává nejúčinnější metodou zabránění škod na zvěři vyhánění zvěře z porostů před sečením přímo myslivci s pomocí lovecky upotřebitelných psů. Uživatelé pozemků by měli informovat myslivce o plánované sklizni pícnin, aby mohli zajistit projití porostů a vyhnání zvěře za pomoci lovecky upotřebitelného psa, který dokáže bez problémů nalézt i čerstvě nakladená mláďata, která následně myslivec dopraví zabalené v chomáči trávy do bezpečí.

Uživatel pozemku by měl těsně po vyhnání zvěře zahájit sklizeň a to vždy směrem od středu k okrajům, aby zbylá zvěř měla šanci uniknout do bezpečí. Myslivecký hospodář vede evidenci o ulovené zvěři, rozdělení zvěřiny a o vydaných plombách. Podle dohody s pověřeným úřadem, státní správou myslivosti, podává pravidelně hlášení o probíhajícím lovu na tiskopisu Mysl/8.

Příprava krmiv na zimu

V červnu probíhají senoseče a uskladňování objemných krmiv na zimu. Kvalitně usušené a uskladněné seno je základem přikrmování zvěře v zimě. Jak již věděli staří hospodáři, se senosečí není dobré otálet a je nejlépe začít ještě před květem trav. Takové seno je pak jemné, chutné a má i vyšší obsah bílkovin. Toto období spadá do začátku června, kdy je poměrně nejisté počasí. Před deštěm je nutno mokré seno kopit, a tak předejít zmoknutí. Dešťová voda rychle vymývá živiny a takové seno je pak nekvalitní, navíc může i rychle dojít k zaplísnění.

Dalším krmivem, které si myslivci vytvářejí nebo nakupují od zemědělců je senáž. Senážování lze provádět buď s pomocí řezačky do připravených senážních žlabů nebo slisováním do kulatých balíků a následným obalením igelitovou fólií. Balíky jsou často vidět na okrajích polí. Senážování je konzervace píce pomocí bakterií, které rychle v píci vytvářejí kys. mléčnou a CO2 což znemožňuje rozvoj ostatních mikroorganismů. Při senážování nevznikají takové ztráty, jako je tomu u sušení sena, proto je tento způsob velmi vhodný, leč poněkud nákladnější, než je tomu u sušení.

Čtěte také: Srovnání Ekologické Zátěže Lahví

Senáž či siláž, jako šťavnatá krmiva, musí být základem přikrmování vysoké zvěře (jelen, muflon, daněk, sika) v zimním období, v případě přikrmování pouze suchými krmivy (seno, obilí) dochází k následnému loupání kůry stromů a častějším škodám na lesních porostech, což je zbytečná chyba.

Červen je také nejvhodnějším obdobím pro přípravu letniny. Za letninu považujeme sušené letorosty listnáčů, keřů, ostružiní a maliní, které v zimě slouží pro přikrmování spárkaté zvěře jako doplněk potravy s vysokým obsahem tříslovin, který napomáhá ke snižování škod na lesních porostech.

Kvalifikace škod zvěří

V červnu se začínají posuzovat a kvantifikovat škody zvěří na lesních porostech za uplynulý rok. Majitel lesa by měl vyčíslit škody zvěří za uplynulý rok k 1. 7. Jak již je známo, výpočet škod na lesních porostech se provádí podle vyhl. MZe č. 55/1999 Sb. Zákon předpokládá dohodu obou stran. A dohoda začíná již při výpočtu a specifikaci škod - snad jen na připomenutí. Škody zvěří se neřeší v tzv. kauzálním či příčinném režimu náhrady škody. Tedy uživatel honitby neodpovídá za škody zvěří, ale jen je povinen je hradit v plné výši a to jen tehdy, pokud i poškozený učinil přiměřená opatření, aby škodám zabránil.

Drtivá většina případů zjištěných škod zvěří končí dohodou obou stran a úhradou škody ve finanční nebo naturální formě. Zákon o myslivosti dává v tomto směru dostatek pravomocí majitelům honebních pozemků, aby mohli škody uplatňovat a domoci se adekvátní náhrady. V médiích je paradoxně často prezentován pravý opak, což lze přisuzovat špatné informovanosti redaktorů. Je paradoxem, že naopak myslivci nemohou uplatňovat škody na zvěři, které v některých případech převyšující celoroční lov a v některých případech převyšují i škody způsobené zvěří.

Lov srnců má přísná pravidla

V červnu pokračuje doba lovu srnce. Myslivci by měli mít již uloveny srnce I. věkové třídy a také nekvalitní srnce II. věkové třídy, u kterých je z chovatelského hlediska nevhodné, aby se dostali do říje. Myslivečtí hospodáři musí citlivě určovat počet kusů k lovu. V některých honitbách byl lov této věkové kategorie vzhledem k velkým ztrátám po loňské zimě a vysokým ztrátám na silnicích a železnicích zcela zrušen. Je na zvážení každého uživatele honitby jak nastaví a následně realizuje lov této zvěře i ve vyšších věkových třídách.

Čtěte také: Příklady lidského znečištění

Kusy, které vykazují příznaky onemocnění, či jsou nadměrně vyhublé, zejména v oblasti páteře a zadních běhů, musí myslivec nechat prohlédnout veterinárním lékařem. To je důležité nejenom z hlediska kvality zvěřiny, ale i z hlediska základního monitoringu zdravotního stavu zvěře. Všechna zvěřina před uvedením na trh z podniku INTERLOV je pod přísným veterinárním dozorem. INTERLOV, jako největší zpracovatel zvěřiny, je pod stálým veterinárním dozorem, který je doplňovaný dalšími kontrolami. Tím je garantována kvalita zvěřiny, která se dostává do obchodů a restaurací, což není garantováno u všech zpracovatelů zvěřiny v ČR. Zvěřinu zpracovanou INTERLOVEM je možné exportovat do zemí EU.

Zlatá srnčí trofej

V měsíci červnu některé Okresní myslivecké spolky ČMMJ pořádají okresní kola dětské vědomostní soutěže o „Zlatou srnčí trofej“. Jedná se o soutěž v několika věkových kategoriích pro děti a mládež, ve kterých mohou uplatnit a rozvinout své znalosti o přírodě a přírodních dějích, které mají souvislost s ochranou přírody, zvěří a myslivostí. Děti se učí poznávat jednotlivé druhy bylin, stromů, keřů, ptáků, hmyzu a zvěře. Ti nejlepší pak postupují do celorepublikového kola soutěže, které probíhá během prázdnin.

Co dalšího se děje v honitbách?

V první polovině června:

začíná červen měsíc myslivosti, den dětí
líhnou se bažantíci, koroptve, kachňata, tetřevi, tetřívci, …
srny ve vyšších polohách kladou srnčata, jelení laně kladou kolouchy
hnízdí ostříž lesní, kvetou řeřáby, bez černý, jedlý kaštan
daňkům roste paroží, jelenům dorůstá paroží a starší jeleni začínají s vytloukáním
brambory a cukrovka jsou ošetřovány proti houbovým chorobám a škůdcům, v porostech kukuřice je sledován nálet zavíječe a při překročení prahu škodlivosti jsou plošně aplikovány v kukuřicích insekticidy, v ovocných sadech je opakovaně prováděná ochrana proti škůdcům a chorobám

V druhé polovině června:

začíná páření medvědů
hnízdí žluva hajní, včelojed lesní, většina našich pěvců, podruhé hnízdí holub hřivnáč
kvetou lípy - pro včelaře tím končí pravá medonosná sezóna, po odkvětu lip začíná období sběru medovicového (tmavého lesního) medu
v teplejších oblastech probíhá příprava na žně, dozrávají porosty ozimého ječmene a řepky, jsou plánovány desikace porostů řepky, porosty brambor jsou ošetřovány proti chorobám a škůdcům
vychází sedmé číslo časopisu Myslivost s novými informacemi o myslivosti

Ing. Hřímá-li v červnu, zvede se obilí. Chladný květen, červen vlažný - je pro sýpky, sudy blažný. Červen studený - sedlák krčí rameny. Pláče-li Medard i ječmen zapláče.

Déšť o svatém Vítu škodí ječmenu i žitu. O svatém Vítu půl zrna v žitu. Svatý Vít vymetá ovísek. Nesej na svatého Víta, škoda žita. Svatý Vít káže síct, svatý Jan seče sám.

Do Jana Křtitele nechval ječmene. O Janu-li kukačka kuká, pěkný čas sobě vykuká. Nekuká-li kukačka před sv. Janem, bude neúrodný rok. Čím déle kukačka po Janu zpívá, tím dražší žito na trhu bývá.

Na svatého Aloise poseč louku, neboj se! Netřeba v červnu o déšť prositi, přijde, jak začnem kositi. Na svatého Antonína broušení kos započíná. Prší-li na svatého Petra a Pavla, bude mnoho myší, urodí se hodně hub.

Když pes v břiše, v střevách má kroucení, trávu jí, vyje, strojí skučení, řídko toho chyba bývá, že potom déšť přicházívá.

Zdroj: Jaroslav Kovařík - Zvěř, lov a myslivost v české lidové slovesné kultuře.

Výstavy, konference a chovatelské přehlídky, na kterých se podílí Českomoravská myslivecká jednota

30.5.-26.6.2007 Chovatelská přehlídka Rakovník, Místo konání: Okresní muzeum T.G.M. Chovatelská přehlídka trofejí okresu Rakovník.
30.5. - 01.06.2007 Chovatelská přehlídka Louny, Místo konání: Aula chmelařského institutu. Chovatelská přehlídka trofejí okresu Louny.
31.5.-2.6.2007 Chovatelská přehlídka Děčín, Místo konání: Děčínský zámek, Chovatelská přehlídka trofejí okresu Děčín, při příležitosti výstavy 100 let kamzíka na Českokamenicku
31.5. - 10.6.2007 100 LET KAMZÍKA NA ČESKOKAMENICKU, Místo konání: zámek Děčín, Okresní myslivecký spolek ČMMJ Děčín ve spolupráci s vlastníky a uživateli honiteb si Vás dovolují pozvat na společnou oslavu stoletého výročí založení chovu kamzičí zvěře v oblasti České Kamenice.
1.6.-2.6.2007 Chovatelská přehlídka Kutná Hora, Místo konání: Restaurace U lípy v Suchdole u Kutné Hory, pořádá OMS ČMMJ Kutná Hora
7.6.2007 Studentská soutěž ve vábení jelenů, Místo konání: Trutnov, Střední lesnická škola, pořádá OMS ČMMJ Trutnov
8.-10.6.2007 Chovatelská přehlídka Karviná, Místo konání: Petřvald - klubovna zahrádkářů, chovatelská přehlídka trofejí okresu Karviná.
09. - 17.06.2007 Chovatelská přehlídka Frýdek-Místek, Místo konání: Víceúčelový sál ZŠ L.Janáčka na Hukvaldech v amfiteátru Obory na Hukvaldech Svatohubertská mše a probíhat bude doprovodný program.
09. - 10.6.2007 Národní soutěž mysliveckých trubačů, Místo konání: Horka nad Moravou - LOVECKÁ CHATA, Pořádá Klub mysliveckých trubačů ČMMJ společně s dalšími partnery. Kontakt na pořadatele Tomáš Kirschner - 603 442 677
13. - 16.6.2007 Chovatelská přehlídka Beroun, Místo konání: Tmaň, Kulturní dům. Chovatelská přehlídka společná pro správní území MÚ Beroun a MÚ Hořovice. Otevřeno bude: středa 13. - pátek 15.6.2007 od 9:00 do 17:00 hodin, v sobotu 16.6.2007 od 9:00 do 11:00 hodin.
21.6.2007 IV. ročník celostátní přeboru mládeže ve střelbě ze vzduchovky, Místo konání: Střelnice Olomouc - Lazce, Okresní myslivecký spolek ČMMJ Olomouc pořádá již čtvrtý ročník celostátního přeboru mládeže ve střelbě ze vzduchovky. Soutěž se uskuteční ve čtvrtek 21.června 2007 na střelnici Olomouc - Lazce. Závod je určen pro mladé chlapce a dívky ve věku od 8 do 17 let, kteří jsou rozděleni do 2 věkových kategorií a to: kategorie I. 8 - 14 let a kategorie II. 15 - 17 let.
23.6.2007 Lesnický den 2007, Místo konání: Ralsko, areál Skelná Huť, 31. ročník lesnického dne v Ralsku.
23.06.2007 6. Národní myslivecké slavnosti, 9. Národní soutěž ve vábení jelenů. Místo konání: Hluboká nad Vltavou - zámek OHRADA velmi navštěvovaná akce spojená s trhem řemeslných výrobků a bohatým doprovodným programem, návštěvu lze spojit s návštěvou zemědělského, lesnického a rybářského muzea a místní zoologické zahrady. Pořadatel - reakce časopisu Myslivost, ČMMJ, Muzeum Ohrada.

Zdroj: www.myslivost.cz

Kynologické a střelecké akce pořádané Českomoravskou mysliveckou jednotou

Kynologické akce- probíhají ve všech regionech během celého roku. Pořádají Okresní myslivecké spolky ČMMJ (OMS ČMMJ). Zámecký park Praha - Kunratice (ulice K Betáni)

Výstavy psů

13. Oblastní výstava psů loveckých plemen
16.-17.6.Jindřichův Hradec, Klub chovatelů loveckých slídičů, Mez. ZPR (CACIT, CAC...

Nezadržitelně se blíží zimní období, které nám skýtá větší možnosti pozorování zvířat ve volné přírodě. Zima však pozorování výrazně zjednodušuje. V Podyjí můžeme nejčastěji narazit na stopy některých sudokopytníků, zejména srnčí zvěře a divokých prasat. Pro přímé pozorování jsou vhodné podvečerní hodiny. Navíc nyní v zimním období se zvířata více zdržují v blízkosti krmelců.

Srnec obecný obývá prakticky celou Evropu a v České republice je to nejhojněji zastoupený sudokopytník. Tato původně lesní zvěř se přizpůsobila životu ve volné krajině a často ji můžeme spatřit na zemědělských plochách. Dospělý srnec dosahuje hmotnosti patnáct až dvacet kilogramů. Živí se převážně bylinami, letorosty dřevin a různými plody. Pase se poměrně často, zhruba každé dvě hodiny, což je důvod, proč srnčí zvěř můžeme pozorovat mnohem častěji než jiná zvířata. Stopa srnce obecného je čtyři až pět centimetrů dlouhá a 2,5-3,5 centimetry široká.

Divoké prase patří mezi nejrozšířenější suchozemské savce. Areál rozšíření se v průběhu staletí vlivem člověka výrazně měnil a v současné době obývá divoké prase všechny světové kontinenty kromě Antarktidy. Dospělá zvířata mohou vážit i více než dvě stě kilogramů. Divočáci jsou aktivní zejména v noci, den tráví většinou odpočinkem. Výjimkou jsou pouze staří samci (kňouři), kteří žijí samotářským životem. Prase divoké je typický všežravec. V letošním roce příroda nadělila divočákům velkou úrodu žaludů a bukvic. Prase divoké se dožívá jedenácti až dvanácti let. Stopa divokého prasete je 4,5-8,5 centimetru dlouhá a čtyři až šest centimetrů široká. Stavy černé zvěře se v Podyjí pohybují mezi dvě stě padesáti až čtyřmi sty kusy.

Dalším domácím druhem je jelen evropský. Je naší největší spárkatou zvěří a obývá území celé Evropy a části Asie. Jeleni obývají rozlehlé listnaté i jehličnaté lesy. Dospělá zvířata mohou vážit i okolo sto padesáti kilogramů. Jelen je především býložravec. Živí se travinami, výhonky, kůrou, houbami nebo lesními plody. Stopa jelena evropského je pět až devět centimetrů dlouhá a 3,5-7 cm široká.

Muflon pochází z přední Asie, kde ještě dnes žijí jeho blízcí příbuzní - isfahánský muflon a laristanský muflon. Odsud se prostřednictvím člověka dostal do Afriky a následně na Sardinii a Korsiku. Muflon vyhledává jižní svahy v listnatých a smíšených lesích s kamenitým podkladem, kde si při chůzi může obrušovat spárky. Muflonky, muflončata a mladí berani žijí v tlupách, které vede dospělá muflonka. Muflon se dožívá patnácti, výjimečně až dvaceti let. Stopa muflona je 4,5-6 centimetrů dlouhá a 3-4,5 cm široká.

Daněk pochází z oblasti Středomoří a Malé Asie. V českých zemích byl v šestnáctém až devatenáctém století chován pouze v oborách, pak byl vypuštěn do volných honiteb. Obývá listnaté a smíšené lesy. Během dne vychází na otevřená světlá místa v lese, kde spásá byliny a trávu. Důležitou součástí jeho potravy jsou také semena, plody a výhonky lesních dřevin. Daňci se často sdružují v různě velkých tlupách. Stopa daňka je pět až osm centimetrů dlouhá a 3-5 centimetrů široká.

Při sledování stop se nezabýváme pouze tvarem a velikostí stopy. Cenné informace nám může poskytnout i způsob kladení předních a zadních končetin, délka kroku, úhel vybočení stop nebo tvar dráhy. O výskytu zvířat v krajině nás informují i další pobytové znaky.