Zpracování odpadu a využití tuhých alternativních paliv v České republice

Zpracování odpadu je stále naléhavějším tématem, a proto se do popředí dostává i otázka využití tuhých alternativních paliv. Hlavním důvodem aktuálnosti je vedle udržitelnosti i zpřísňování pravidel ze strany státu, kdy se plánuje zvyšování nákladů za skládkování využitelných a recyklovatelných odpadů a od roku 2030 bude platit jeho úplný zákaz.

Možností, jak se k této problematice postavit, je několik. Jedna z cest, která je s úspěchem využívána v posledních letech, je zpracování komunálního odpadu jako tuhé alternativní palivo. Díky jeho možnému zpracování v cementárně tak mohou města a obce ušetřit peníze, které by jinak zaplatily za skládkování.

EcoWasteEnergy a energetické využití odpadu

Příkladem, jak odpady účelně a efektivně zlikvidovat, je systém firmy EcoWasteEnergy (EWE). Tato dceřiná firma společnosti Cemex, patří k subjektům dlouhodobě podnikajícím v oblasti nakládání s odpady, konkrétně jde o energetické zpracování odpadu. Společnost sídlí nedaleko cementárny Cemex Prachovice a vyrábí pro ni tuhé alternativní palivo z odpadů, které nelze recyklovat nebo materiálově využít.

Tento typ odpadů je mechanicky upraven, a tak i zhodnocen formou tzv. alternativního paliva pro cementářskou pec. Velkým přínosem tohoto způsobu je komplexní využití odpadů, které je zároveň šetrné a efektivní. Zbytkový popel vznikající při jejich spalování, zůstává součástí procesu výroby slínku v cementářské peci, který se následně s dalšími přísadami používá pro výrobu cementu.

Výroba cementu je obecně energeticky náročná a využitím alternativních paliv dochází k úspoře paliv tradičních (fosilních), zejména černého uhlí. Společnost díky moderním technologiím ročně zpracuje až 90 000 tun odpadu. Stručně řečeno, odpad, který nelze recyklovat nebo jinak materiálově využít, se používá bezezbytku jako zdroj energie pro výrobu cementu, z něhož se následně stavějí domy, silnice, mosty, školy atd. Odpad se tak stává materiálem, který naše společnost nutně potřebuje.

Čtěte také: Emise v České republice

„V naší cementárně již dlouhodobě využíváme tuhé alternativní palivo vyrobené z odpadů. Toto palivo nahrazuje tradiční fosilní zdroje energie a slouží jako alternativa při výrobě slínku v cementářské peci. František Dvořák, ředitel společnosti EcoWasteEnergy, která se specializuje na výrobu tuhých alternativních paliv.

V roce 2023 proběhla v EcoWasteEnergy významná modernizace, která přinesla kompletní výměnu výrobní linky za nové technologie s vyšší účinností. „Touto investicí dokazujeme, že ochrana životního prostředí a udržitelnost jsou pro nás zásadní. Snižování environmentálních dopadů průmyslové výroby je klíčové nejen pro naše podnikání, ale i pro společnost jako celek.

OKK Koksovny a bezodpadové technologie

Zhodnocování primární suroviny - černého uhlí, a to výrobou koksu, koksárenského plynu a chemických produktů, se věnuje společnost OKK Koksovny, dceřiná firma společnosti New World Resources N.V. Celá výroba koksu je realizována bezodpadovou technologií. V hermeticky uzavřených komorách probíhá vysokoteplotní karbonizace uhlí vhodného pro koksování jeho zahříváním na teplotu 1200 °C bez přístupu vzduchu.

Přitom je z komor odváděn surový koksárenský plyn a z něj jsou při dalším čištění oddělovány chemické produkty, jako je dehet a benzol. Ty tvoří významné suroviny pro chemický průmysl. Na začátku bylo černé uhlí, jehož samotné spalování by představovalo obrovskou ekologickou zátěž pro životní prostředí, na konci výrobního procesu jsou čisté komodity pro energetiku, hutě, chemický průmysl a konečně i pro domácnosti.

I když je dnes celá výroba v koksovnách řešena bezodpadovou technologií, nebylo tomu tak vždy. Koksovny dříve při výrobě produkovaly kyselé dehty a jiné dehty, které jsou podle vyhlášky Ministerstva životního prostředí č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, zařazeny ve skupině 05 06 Odpady z pyrolytického zpracování uhlí pod katalogová čísla 05 06 01* a 05 06 03*. Hvězdička uvedená u katalogového čísla signalizuje, že se jedná o odpady nebezpečné. Tyto nebezpečné odpady byly ukládány až do roku 1997 na skládku nebezpečných odpadů provozovanou společností v katastrálním území Ostrava-Hrušov. V roce 2005 proběhla technická rekultivace této skládky a byl vydán její nový provozní řád.

Čtěte také: Ochrana přírody v ČR s VTR

Společnost se intenzivně zabývala možnostmi snížení produkce uvedených nebezpečných odpadů. Jednou z možností bylo také jejich zpětné zapracování do uhelné vsázky. Došlo ke změně technologie a od roku 1998 je veškerá produkce těchto kyselých a jiných dehtů zpětně využívána v rámci výrobního procesu. Produkce kyselých a jiných dehtů, uvedených pod svými katalogovými čísly, byla vykazována v "Hlášení o produkci a nakládání s odpady (příloha č. 20 k vyhlášce č. 383/2001 Sb.)" až do roku 2004. Roční produkce všech nebezpečných odpadů společnosti OKK Koksovny se v té době pohybovala v rozmezí od zhruba 2800 tun v roce 1999 do 400 tun v roce 2004, přičemž odpady využívané vlastní technologií představovaly 80-90 %.

Významným mezníkem pro realizaci dalších technických opatření v oblasti odpadového hospodářství koksoven bylo přijetí zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci, kterým byla do národní legislativy převedena klíčová Evropská směrnice 96/61/ES o integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC). S povinnostmi vyplývajícími ze zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci se společnost vyrovnala již v prvním roce po nabytí jeho účinnosti. Po vypořádaní připomínek bylo koncem roku 2004 vydáno integrované povolení pro Koksovnu Jan Šverma a následně pro Koksovnu Svoboda počátkem roku 2005.

Na Koksovně Svoboda tomu předcházelo splnění stanovené podmínky - dokončení stavby "Zpracování vratných produktů dehtové konzistence". V obou dokumentech je citováno, že "...při vlastní výrobě koksu nevznikají žádné odpady. Produkty dehtové konzistence, které nevyhovují expediční kvalitě, a prach zachycený v odlučovačích jsou řízeně dávkovány zpět do uhelné vsázky. S těmito látkami není nakládáno jako s odpady dle zákona č.

Závazné podmínky provozu jsou souborem provozních pravidel (například emisních limitů, monitoringu, opatření k nakládání s odpady, předcházení haváriím). Ustanovení integrovaného povolení, které se týká tzv. vratných dehtů, se výrazně promítlo do vykazovaného množství všech odpadů. Samotná existence bezodpadových technologií při výrobě koksu však neznamená, že v koksovnách společnosti již žádné další odpady nevznikají. Za dané situace technického rozvoje všech doprovodných obslužných činností to není ani možné.

V současné době OKK Koksovny produkují odpady, které souvisí s těmito činnostmi: opravy technologických a jiných zařízení, rekonstrukce a/nebo demolice staveb, nakládání s oleji, nakládání s chemickými látkami v laboratorních podmínkách, používání ochranných osobních pracovních prostředků, čištění prostranství a pozemků ve vlastnictví provozovatele, vznik odpadu podobného komunálnímu odpadu. Tyto doprovodné a obslužné činnosti mají ve svém důsledku cílené vytváření řady odpadů, jejichž celková produkce, která je vyšší než 1000 tun shromažďování a odstraňování, podléhá plánovanému režimu. Z toho důvodu a v souladu s legislativou má společnost zpracovaný a krajským úřadem schválený "Plán odpadového hospodářství původce", který byl vypracován na období let 2005-2010.

Čtěte také: Občanská společnost: Současná rizika

Plnění jeho cílů je každoročně vyhodnocováno odpovědným zaměstnancem odboru ochrany životního prostředí a bezpečnosti práce, výsledky hodnocení se promítnou do zprávy představenstva o činnosti společnosti a stavu majetku za příslušný rok. Vzhledem k tomu, že firma nedisponuje zařízením ani povolením pro likvidaci odpadů, a ani o ně neusiluje, předává odpady vzniklé při výše uvedených činnostech oprávněným osobám, které se prokázaly platným Rozhodnutím příslušného krajského úřadu ve smyslu uděleného souhlasu k provozování zařízení, k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů od původců.

Společnost při své inovační a investiční činnosti vyprodukuje značné množství kovového šrotu, který je vykupován jako "druhotná surovina". Zobrazovaná část grafu s legendou papír a lepenka představuje již vytříděnou část směsného komunálního odpadu, který je spalitelný a jsou z něj vytříděny nebezpečné složky. Krajský úřad Moravskoslezského kraje dal v tomto případě souhlas k upuštění od třídění a odděleného shromažďování odpadů. Tento odpad je prostřednictvím odběratele předáván firmě, která se zabývá výrobou alternativního paliva.

Alternativní možnosti vedoucí ke zlepšení současného stavu zahrnují technická a organizační opatření v oblasti řízení. Z technického hlediska chceme postupně realizovat různá opatření: vyloučit nebo omezit nákup materiálů, po jejichž použití nebo spotřebě vznikají nebezpečné odpady. Postupně přejít na vyšší kvalitu osobních ochranných prostředků s delší životností a možností jednoduché údržby. Hledat možnosti náhrady jednorázově působících chemických derivátů za deriváty schopné regenerace. Zvýšit účinnost čisticích a záchytných aparatur v chemické výrobě k omezení zanášení potrubních tahů. Zvyšovat postupně životnost technologických částí chemické výroby použitím antikorozních a nekovových materiálů a v rámci vodního hospodářství se účinně jednorázově zbavit nečistot kanalizačních a jímacích zařízení.

Využití připravované časoprostorové koncentrace výroby pouze v jedné lokalitě Koksovny Svoboda povede k omezení jak zdrojů vznikajících odpadů na OKK, tak procesů manipulace s odpady. Při výběrových řízeních preferujeme takové dodavatele, u nichž je záruka striktního přístupu k dodržování zákona o odpadech. Při výběrových řízeních oprávněných osob k odběru odpadů dáváme přednost zejména těm subjektům, které odvážejí naše odpady mimo areály OKK neprodleně po nebo při jejich vzniku.

Nelze pochopitelně jmenovitě vyčerpat všechny alternativní možnosti vedoucí ke zlepšení. Tento proces bude vždy mít pokračování. Jako jeden příklad za všechny na závěr uveďme investiční akci "Výstavba nové koksové baterie č. 10 na Koksovně Svoboda". Tato stavba představuje celkové množství zdícího materiálu kolem 11 000 tun. Přestože nejde o nebezpečný odpad, znamenala by i jednoprocentní technologická ztráta při zdění desítky, ne-li stovky tun odpadu.

Další společnosti a aktivity v oblasti odpadového hospodářství

V dnešním článku se s vámi podělíme o zajímavou informaci, kdy bývalá skupina KOVOSTEEL, s.r.o., která v České republice patří mezi lídry v branži nakládání a zpracování odpadů, změnila název. Transformace někdejšího Kovosteelu pod novou vlajku REC Group s.r.o. se uskutečnila v druhé polovině roku 2012. Společnost KOVOSTEEL Recycling s.r.o. byla založena 1.ledna 2012 jako součást holdingové organizace REC Group s.r.o. Vznikla transformací ze společnosti KOVOSTEEL, s.r.o., která na trhu působila od roku 1998. Specializuje se zejména na výkup a sběr kovového odpadu, barevných kovů, nebezpečných odpadů, odpadů ostatních a ekologickou likvidaci autovraků. Vedle toho se zabývá prodejem hutního materiálu, uhlí, stylových dekorací, mulčovací kůry a zboží pro kutily v populárním Army shopu ve Starém Městě.

Uherskobrodská společnost RPG Recycling s.r.o. byla původně jednou z divizí společnosti KOVOSTEEL, s.r.o. Po transformaci provozu na samostatný právní subjekt roku 2010 vznikla dceřiná společnost RPG Recycling, s.r.o., přičemž procesy ve společnosti zůstaly nezměněny. Soustřeďuje se na recyklaci nových i starých pneumatik, výrobu pryžového granulátu, využitelného k dalšímu materiálovému zpracování, i na samotnou realizaci produktů z recyklované pryže.

Chráněná dílna STEELMET, s.r.o. se zabývá sběrem, výkupem, úpravou a zpracováním elektroodpadu s výjimkou elektrozařízení, která obsahují látky poškozující ozónovou vrstvu. Elektrozařízení a elektroodpad zde demontovaný, zpracovávaný a likvidovaný, pochází zejména ze zpětného odběru a odděleného sběru, provozovaného kolektivními systémy. Pro tuto činnost má provoz k dispozici technologie, které jsou plánovitě doplňovány a modernizovány tak, aby byl naplněn hlavní cíl s.r.o. - zaměstnání maximálního možného počtu lidí se změněnou pracovní schopností při současném zachování ekonomické stability společnosti.

Společnost OTR Recycling s.r.o. vznikla roku 2009, přičemž převzala veškeré činnosti společnosti OTR, s.r.o., působící na trhu od roku 1993. Zabývá se zpracováním stavebních odpadů ve stacionárních zařízeních ve Starém Městě u Uherského Hradiště, v Buchlovicích a v Ostrožské Nové Vsi, dále zpracováváním stavebních odpadů mobilním drcením a jejich následným tříděním, výrobou a prodejem stavebních recyklátů, hutnitelných zemin a demolicemi stavebních objektů, včetně vyklízení a odstraňování odpadů.

Společnost AB ELPO spol. s r.o. je nejmladší dceřinou společností REC Group s.r.o. Součástí holdingu se stala v červnu 2012. Do sortimentu výrobků AB ELPO patří antivibrační, odhlučňovací a protihlukové systémy a pryžové kanálové vpusti a mříže. Zabývá se vývojem a výrobou desek, dlažeb a tvarových produktů z pryžového granulátu, pojených polyuretanovými pojivy.

Středočeském kraji provozuje v Kladně firma SKS - separace s.r.o. dceřiná společnost Středočeských komunálních služeb, s.r.o.

Podzemní zásobníky plynu

Česko ročně spotřebuje deset miliard metrů krychlových plynu. Na území ČR se nachází celkem osm podzemních zásobníků plynu, které slouží především k vyrovnávání rozdílů mezi objemem dodávek a spotřebou. Kapacita provozovaných zásobníku dosahuje téměř tři miliardy metrů krychlových a vystačí na 40-60 dnů bez dodávek. Pokud by ale Evropská unie požadovala vytvoření strategických rezerv plynu, musely by se skladovací kapacity rozšířit.

Provoz plynovodů je z hlediska ochrany životního prostředí velmi bezpečný. Před zahájením provozu musí být proveden tzv. stresstest čili zkouška, která pomocí vodního tlaku prověří těsnost potrubí, armatur i ostatních zařízení. Za provozu je na každém vysokotlakém plynovodu pečlivě dodržován program dohledu, údržby a vnitřní inspekce plynovodů. Jedná se o metodu zjišťování úbytku materiálu nebo vnitřních vad pomocí sledování změn magnetického pole.

Toto měření se provádí speciálním inspekčním pístem - tzv. ježkem, který se pohybuje rychlostí cca 3 m/s uvnitř plynovodu. Píst je osazen magnety, snímači magnetického pole a počítačem se záznamovým zařízením. Po vyhodnocení naměřených hodnot lze určit kritická místa na potrubí a definovat další postup údržby. Čištění plynovodu se provádí jednou do roka čistícím ježkem. Ten je do potrubí vložen v uzlu komor a poté protlačován za provozu tlakem plynu. Nečistoty, které setřou z vnitřního povrchu gumové manžety ježka, jsou na konci čištěného úseku vypuštěny z koncové komory do odlučovače a do zabezpečené nádrže na odpad. Likvidaci provádí specializovaná firma.

tags: #dcerinna #spolecnost #odpady #procesy

Oblíbené příspěvky:

• Jak získat vodu v divočině
• Problémy s emisemi u naftových vozů
• Meteorologické stanice a klima
• Ubytování pro školy v přírodě
• Porozumění současným ekosystémům