Systémy úklidu odpadu: Cesta k čistšímu životnímu prostředí

Málokterý problém veřejného prostoru je tak viditelný a zároveň tak podceňovaný jako littering. Odhazování drobných odpadků mimo koše a nádoby na odpad nepůsobí jen estetické problémy, ale má také dopady na životní prostředí, zdraví lidí i ekonomiku obcí. Přestože se s litteringem setkáváme denně, jeho řešení vyžaduje systémovou spolupráci, inovativní přístupy a aktivní zapojení veřejnosti i samospráv obcí a měst.

Boj proti litteringu: Konference a praktické tipy

Littering a jak na něj je tématem odborné konference pořádané NEVAJGLUJ a.s. pod záštitou ministra životního prostředí, Sdružení místních samospráv ČR, UJEP, KOMWAG, SOVAK a dalších organizací. Na konferenci vystoupí odborníci z univerzit, komerčních subjektů, zástupci obcí i neziskových organizací.

V první části programu budou prezentovány výsledky výzkumů, které odhalují behaviorální aspekty chování obyvatel - proč lidé odpadky odhazují, co jejich jednání ovlivňuje a jak lze pomocí jednoduchých nástrojů chování změnit. Účastníci se tak dozvědí nejen, co se v ulicích hromadí, ale i proč k tomu dochází a jak lze reagovat.

Další bloky představí právní rámec, účinné nástroje od osvětových kampaní po systémy rozšířené odpovědnosti výrobců, i příklady dobré praxe - od dobrovolnických akcí Ukliďme Česko po krajské a obecní projekty. Odpolední část bude věnovaná technickým opatřením a způsobům zajištění úklidů veřejných prostranství. Budou představeny aktivity obcí zaměřené na spolupráci s občany a konkrétní opatření, která obce zavedla - od pytlomatů až po kamerové systémy apod.

Součástí programu bude i vyhlášení soutěže Čisté obce s NEVAJGLUJ 2025, které ocení ty, kdo se v boji s litteringem osvědčili nejvíce. Setkání nabídne celodenní program plný přednášek, diskuzí a praktických zkušeností, které mohou starostové a zastupitelé přenést do svých obcí.

Čtěte také: Ceník úklidových prací

Den digitálního úklidu: Nezapomínejme na virtuální pořádek

Možná si to neuvědomujeme, ale i tento digitální nepořádek spotřebovává energii a přispívá k emisím CO2. Proto vznikl Den digitálního úklidu, který se letos koná 15. března 2025. Každý rok se k této iniciativě připojují tisíce lidí z celého světa - a i ty můžeš být součástí změny!

Loni se zapojili lidé z 98 zemí, kteří společně odstranili 1,8 milionu GB digitálního odpadu, čímž předešli vypuštění 457 283 kg CO2 do atmosféry. Každý smazaný soubor znamená nejen více volného místa, ale i úsporu energie. Digitální odpad sice nevidíme, ale jeho dopad je reálný - nepotřebná data zatěžují servery, které spotřebovávají elektřinu a produkují zbytečné emise CO2.

,,Ukliďme Česko se zaměřuje na úklid našeho fyzického světa - teď je čas uklidit i ten digitální! Sdílej svůj úklid s ostatními! Použij hashtag #DigitalCleanupDay a motivuj své přátele, rodinu i kolegy, aby se také zapojili. Přidej se 15.

Rostoucí obavy o spotřebu energie v sektoru informačních a komunikačních technologií (ICT) a znečištění CO2 způsobené nehospodárnými digitálními praktikami přivedly Let's Do It World k zahájení první globální kampaně digitálního úklidu v roce 2020 a od té doby se koná každoročně v březnu. Digital Cleanup Day je každoroční událost, která se koná každoročně v březnu a zaměřuje se na čištění digitálního "odpadu". Každý rok internet a jeho podpůrné systémy vyprodukují 900 milionů tun CO2, což je více než roční produkce celého Německa.

V roce 2022 se do digitálního čištění zapojilo 133 zemí a bylo smazáno 2 733 264 GB dat, čímž bylo zabráněno vzniku 683 tun CO2. Toto množství produkce CO2 by se rovnalo 2 732 jednohodinovým letům nebo 56 milionům kilometrů autem, nebo hovorům přes mobilní telefon po dobu 114 milionů hodin. Nejaktivnějšími zeměmi byly Francie, Belgie a Tchajwan.

Čtěte také: Tlaková Myčka 14mm pro Odpady

Pokud se chcete připojit k letošnímu Digital Cleanup Day, můžete se přihlásit na webové stránce www.digitalcleanupday.org.

Kompostování: Využijte bioodpad

Mnozí třídíme plasty, papír či sklo a zapomínáme přitom na bioodpad, který tvoří až polovinu obsahu našich košů. Je paradoxem, že právě tuto složku odpadu, kterou je tak snadné využít, třídíme ze všech nejméně.

Každou slupku od brambor, zvadlou květinu či zbytky od kávy a čaje musí popeláři odvézt a město zaplatit za jejich zpracování na skládce či ve spalovně. Přitom je to zbytečné, protože se organický odpad může rozložit na kompost na každé zahradě či dvoře. Některé obce se proto rozhodly snížit objem směsného komunálního odpadu tím, že svým obyvatelům dotují nákup kompostéru. Nejenže se tak může snížit objem odpadu v popelnici až o polovinu, města také ušetří miliony korun za svoz a skládkování a obyvatelé mají kvalitní kompost pro své záhony a květiny. Z kompostérů těží všichni.

Kompostování je jednoduchý způsob, jak se zbavit organických zbytků z kuchyně bez nutnosti je někam vozit a zatěžovat tím dále životní prostředí. Ne každý má ale zahradu. Řešení pro obyvatele bytů však existuje. Pomohou žížaly a jednoduchý vermikompostér. Anebo je tu další skvělý nápad: komunitní kompostér.

Problém s plasty a iniciativy pro čistší planetu

Co se všudypřítomnými plasty? Chce to nápad. Třeba takový, jaký dostali bratři Hanákovi z Brna, kterým na hudebních festivalech vadil nepořádek v podobě rozházených plastových nádob. Přišli proto se systémem zálohovaných vymyvatelných kelímků. S designérem vytvořili prototyp vratného plastového půllitru s klipem, který dnes zná snad každý. Jejich podnikatelský záměr ukazuje, jak jednoduchý nápad může ušetřit tuny zbytečného plastového odpadu.

Čtěte také: Problémy se sádrou v odpadu?

Dlouhou dobu se tvrdí, že jsou Češi v recyklaci plastů evropští premianti. Úroveň třídění odpadů v ČR však zdaleka neodpovídá jeho recyklaci, tedy skutečnému navrácení recyklovaného tříděného materiálu do oběhu.

V ČR se separuje přibližně 70 % plastového odpadu. Podle autorizované firmy EKO-KOM, která v ČR vymýšlí a platí třídění obalů, nás to řadí na evropskou špičku. Úspěch by to byl ale pouze tehdy, kdybychom těchto 70 % uměli zrecyklovat do nových výrobků. To se však neděje - levnější je vyrobit nové plastové obaly z ropy. Fakt, že se stát a EKO-KOM soustředí na třídění, nikoliv na skutečnou recyklaci, má své důsledky. Jak se vlastně plasty mohou zpracovat?

Naši planetu nemilosrdně zaplavujeme plasty. Každý rok se jich vyrobí 280 milionů tun. A recyklace se dočká jen pouhých 20 % z tohoto množství. Velká část zbývajících 80 % končí v mořích jihovýchodní Asie.

Před lety se do Thajska vypravil potápět Jan Bareš. Jenže se nevydržel dívat na všudypřítomné smetí a rozhodl se tamní pláže uklidit. Výsledek ho natolik nadchl, že založil mezinárodní organizaci Trash Hero. Ta sdružuje dobrovolníky z celého světa, kteří se snaží zbavovat nepořádku i další místa.

Organizace Trash Hero se věnuje dobrovolnickému sběru odpadků v městských parcích, ulicích, řekách nebo na černé skládce. Na příkladu Prahy a Brna je představena běžná podoba úklidových akcí. Dobrovolníci se domluví na místě úklidu na sociálních sítích a organizace Trash Hero zajistí pytle, rukavice a odvoz odpadu z dané městské části.

Tabulka: Srovnání produkce CO2 v roce 2022 v souvislosti s digitálním úklidem

tags: #systémy #den #uklidu #odpadu

Oblíbené příspěvky:

• Fine art focení v přírodě
• Mendelova univerzita a ekologické zemědělství
• Příroda a duševní pohoda
• Udržitelnější budoucnost a paliva
• Kolorektální rakovina: Pozor na příznaky