Práce strážce přírody v České republice

Posláním stráže přírody je kontrola dodržování předpisů o ochraně přírody a krajiny. Stráž přírody je tradiční, ale možná i proto poněkud rozpačitou, součástí státní ochrany přírody. Výstižně se říká, že stráž přírody je prodlouženou rukou i očima orgánu ochrany přírody.

Zpravidla jednou ročně pořádá odborné setkání regionálních koordinátorů stráže přírody, kam jsou zváni i zástupci MŽP a koordinátoři správ NP a krajských úřadů a kde se diskutuje a slaďuje metodický přístup. I když je stráž přírody legislativně postavená na jednorázových aktech, její účinnost spočívá v jejich dlouhodobém efektu.

Kdo může být strážcem přírody?

Stráž přírody ustanovují dle zákona o ochraně přírody a krajiny (§ 81) a jeho prováděcí vyhlášky č. 395/1992 Sb. Krajské úřady, Agentura a správy národních parků (dále jen "ustanovující úřady") ustanovují stráž přírody z řad zaměstnanců orgánů ochrany přírody nebo dobrovolných spolupracovníků. Stráž přírody se skládá ze strážců a zpravodajů, které jmenuje a odvolává územně příslušný ustanovující úřad.

Stráží přírody může být ustanovena fyzická osoba, která:

• je občanem České republiky,
• je starší 21 let,
• nebyla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin,
• má způsobilost k právním úkonům,
• je zdravotně způsobilá,
• prokázala znalost práv a povinností stráže přírody podle tohoto zákona a znalost souvisejících předpisů,
• složila před ustanovujícím úřadem slib.

Strážce přírody i zpravodaj jsou úřední osobou, a to bez ohledu na to, zda jsou zaměstnancem příslušného úřadu, nebo jen dobrovolným spolupracovníkem.

Čtěte také: Ochrana přírody a pokuty

Územní působnost stráže přírody není omezená na chráněná území, strážci přírody a zpravodajové pod krajskými úřady mají kompetence například k druhové ochraně i mimo chráněná území. Jedinými plochami, kde stráž přírody nemůže být ustanovena, jsou vojenské újezdy.

Práva a povinnosti stráže přírody

Strážci jsou ze zákona oprávněni:

1. zjišťovat totožnost osob, které porušují předpisy na ochranu přírody,
2. projednat příkazem na místě přestupky podle tohoto zákona,
3. vstupovat na cizí pozemky za podmínek stanovených v § 62,
4. zadržet ke zjištění totožnosti osobu, kterou přistihnou při porušování právních předpisů o ochraně přírody a krajiny, a odevzdat ji orgánu Policie České republiky; přistižené osoby jsou povinny uposlechnout,
5. zastavit ve zvláště chráněném území, ochranném pásmu zvláště chráněného území, evropsky významné lokalitě nebo ptačí oblasti, mimo dálnice, silnice a místní komunikace, motorové vozidlo a obytný přívěs, jiné vozidlo nebo loď, je-li důvodné podezření, že byl porušen zákaz vjezdu a setrvávání motorových vozidel a obytných přívěsů, zákaz vjezdu jiných vozidel nebo zákaz splouvání stanovený tímto zákonem, nebo je-li důvodné podezření, že došlo k vjezdu motorového vozidla a obytného přívěsu, jiného vozidla nebo lodě, který je vázán na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody, bez tohoto souhlasu,
6. požadovat pomoc nebo součinnost orgánů Policie České republiky, popřípadě obecní policie, pokud nemohou splnění svých povinností zajistit vlastními silami a prostředky.

V případě bezprostředního ohrožení zájmů chráněných podle části druhé až páté tohoto zákona je strážce přírody oprávněn k pozastavení rušivé činnosti. O svém opatření bezodkladně vyrozumí územně příslušný orgán ochrany přírody. Opatření potvrdí, změní nebo zruší orgán ochrany přírody nejpozději do 15 dnů od jeho vydání.

Stráž přírody je povinna oznámit ustanovujícímu úřadu do 30 dnů od jejich vzniku všechny změny týkající se podmínek uvedených v odstavci 3. Ustanovující úřad ustanovení stráže přírody zruší, pokud fyzická osoba přestala tuto funkci vykonávat, splňovat podmínky stanovené v odstavci 3 nebo se prokáže, že byla ustanovena na podkladě nesprávných nebo nepravdivých údajů.

Organizace stráže přírody

Na správách národních parků v ČR je vždy zaměstnáno několik profesionálních strážců, kteří stráž přírody vykonávají jako součást pracovní náplně svého zaměstnání (v jejich případě na 100 %). Na AOPK ČR a krajských úřadech profesionální strážci až na naprosté výjimky nejsou, ale AOPK ČR má několik desítek zaměstnanců, kteří jsou ustanoveni strážci jako vedlejší činnost v náplni práce. Kromě těchto profesionálů je stráž přírody zajišťována dobrovolnými členy stráže přírody. Ti vykonávají stráž ve svém volném čase a nejsou za ni nijak placení, přesto musejí splnit podmínky, které zákon pro ustanovení členem stráže stanovuje. Dobrovolní strážci mají úplně stejná práva jako profesionální strážci.

Čtěte také: Pokuty v Jeseníkách za porušení ochrany přírody

Členové stráže přírody jsou vybaveni služebním odznakem stráže a průkazem strážce nebo zpravodaje. Stráž přírody dohlíží v terénu na dodržování zákona o ochraně přírody a může např. zjišťovat totožnost osob nebo udělit blokovou pokutu. Vážní zájemci o dobrovolnou práci ve stráži přírody jsou vítaní. Svůj zájem můžete oznámit na konkrétním ustanovujícím úřadě, tedy správě národního parku, regionálním pracovišti AOPK ČR nebo krajském úřadě.

Úkoly v organizaci stráže přírody uvádí organizační opatření ředitele č. 67. Vrcholná organizace a metodické vedení jsou zakotvené na ústředí, za organizaci a výkon stráže přírody v terénu pak zodpovídají ředitelé regionálních pracovišť. Základní návody a postupy používané ve stráži přírody popisují Metodické listy AOPK ČR č. Na ústředí je jeden koordinátor, u něhož činí stráž přírody jen část pracovní náplně. Kromě metodického vedení zajišťuje výrobu a distribuci odznaků, průkazů a nášivek na regionální pracoviště. V závislosti na finančních možnostech AOPK ČR také plánuje, pořizuje a distribuuje oděvy, další vybavení nebo organizuje vzdělávání.

Na regionálních pracovištích (dále též jen „RP“) se stráži přírody věnuje jeden či více regionálních koordinátorů (např. na RP Střední Čechy je jeden koordinátor pro CHKO Blaník, Brdy, Český kras a Křivoklátsko i příslušné NPR a NPP, zatímco na RP Jižní Morava jsou samostatní koordinátoři pro CHKO Moravský kras a Pálava).

V dřívějších dobách byla funkce zpravodaje využívaná povinně pro nové zájemce, aby nejprve zpravidla po dobu dvou let prokázali hloubku svého zájmu a nabrali dostatek zkušeností pro efektivní komunikaci s veřejností včetně ukládání pokut. Povinnost už dnes neplatí, a tak některá pracoviště kvůli usnadnění administrativy ustanovují zájemce, kteří úspěšně splnili všechny zákonné požadavky, rovnou do funkce strážce přírody. Z praktických důvodů vznikla funkce „čekatel“, která je neformálním označením uchazeče od chvíle, kdy projeví zájem o ustanovení, do okamžiku, než je ustanoven strážcem či zpravodajem.

V praxi tedy funkce čekatele nahrazuje účel ověření zájmu a kvalit. Funkce zpravodaje však i nadále zůstává vhodná a na některých pracovištích využívaná pro osoby, u kterých přetrvávají pochybnosti o úrovni komunikačních dovedností, nebo pro ty, kdo o výkonné pravomoci strážců nestojí a svůj přínos ochraně přírody vidí spíše v úrovni sběru dat o přírodě (např.

Čtěte také: Vzácné druhy Břeclavsko

AOPK ČR nevede centrální evidenci členů stráže přírody. Počty jsou tak aktualizované jednou ročně, a to k 31. 12. předešlého roku. Výsledky se veřejnost dozvídá v ročence AOPK ČR. Zobrazené počty jsou souhrnné a v praxi tak nastává, že stejná osoba ustanovená stráží přírody ve dvou různých CHKO je započítána dvakrát. Požadavkem je, aby pro každé místo v kompetenci AOPK ČR byli ustanoveni aspoň dva strážci přírody. Důvodem je, že strážce přírody může některé případy řešit efektivněji než běžný zaměstnanec.

Představa zájemců o tom, jak ve stráži přírody pomohou její ochraně, se liší. Někdo upřednostňuje komunikaci s lidmi, jiný sběr dat, další ekologickou výchovu, někoho baví provázet exkurze a dalšího praktická opatření ve skupině stejně smýšlejících lidí. Smutné je, že představa o tom, jak strážce přírody může efektivně zabránit poškozování přírody, po ustanovení členem stráže přírody často rychle bere za své.

Na stráž přírody lze nahlížet jako na bezplatnou pomoc s plněním méně odborných úkolů v terénu. Tento pohled převažuje a posilují ho i opakované požadavky na snižování výdajů na státní zaměstnance, které se v několika vlnách citelně dotkly i ochrany přírody. Současným zaměstnancům zbývá minimum prostoru na práci s veřejností v terénu, pokud nejde o terénní šetření spojené se žádostmi nebo správním řízením.

Kromě těchto přínosů zvažují úřady i náklady - zejména čas, který je nutné věnovat koordinaci činnosti členů stráže přírody, aby jako „neřízené střely“ nepřinášeli více problémů, než je jejich reálný přínos. Stráž přírody musí být vhodným způsobem akceschopná samostatně, aby byla úřadu skutečnou pomocí.

Stráž přírody ale může být viděna i jinou optikou, kdy je nikoli prostředkem, ale objektem práce s veřejností. Kromě jednorázových úkonů a akcí se snaží AOPK ČR zformovat i skupinu příznivců, kteří se opakovaně účastní akcí, šíří pozvánky či se jinak dle svých možností a představ aktivně zapojují do ochrany přírody. Jednou z forem takového zapojení, a nebojme se ji nazvat vrcholnou, může být právě stráž přírody.

Pokud bychom měli laikovi, který o stráži přírody nikdy neslyšel (a takových lidí je na akcích pro veřejnost, kterých se opakovaně účastním s agenturním stánkem, většina), jednoduše vysvětlit její roli, mohli bychom snadno sklouznout k paralele „taková zelená policie“. Jak jsem už ale zmínil v úvodu, represivní činnost stráže přírody nesmí převážit nad výchovnou složkou činnosti. A tím se právě stráž přírody od policie významně odlišuje.

Činnosti stráže přírody

Zatímco ZOPK dává strážcům přírody jasně vyjmenované pravomoci, základní rámec toho, co všechno spadá do oboru činnosti členů stráže přírody, nastiňuje vyhláška č. 395/1992 Sb., v platném znění. Ačkoli by si stráž přírody bezesporu zasloužila podrobnější právní rámec, je pojednaná pouhými šesti odstavci jediného paragrafu (20) vyhlášky. Jakkoli je tento výčet široký, ignoruje i další běžnou součást stráže, kterou je technická péče o návštěvnickou infrastrukturu, potažmo i další managementová opatření.

Představit jmenovitě všechny činnosti stráže přírody by bylo nad možný rozsah tohoto článku. Stejně jako úředníci AOPK ČR musejí svá rozhodnutí správně odůvodnit, musí i stráž přírody vycházet z vyhodnocení, čím určité jednání může přírodě či krajině škodit. V úvahu musejí její členové brát jak porovnání kladných a záporných vlivů daného jednání, tak srovnání s vlivy dalších činností, které se v přírodě odehrávají.

Vnímání skutečnosti v souvislostech a porozumění potřebám přírody, její ochrany i návštěvníků a dalších uživatelů je tak nezbytným předpokladem efektivní komunikace jako základní dovednosti ve stráži přírody. Komunikace z různých pohledů je tak obsahem řady školení, která AOPK ČR v posledních letech zajišťuje pro své zaměstnance i dobrovolné členy stráže přírody. Pro stráž přírody jsou velmi přínosné i techniky interpretace.

Stejně jako interpretace i technika WISDOM pro strážce má původ v USA. Je to vlastně jednoduchý postup, jak v interakci s člověkem nevědomě poškozujícím přírodu dosáhnout žádoucí změny chování. A to nejenom pro daný případ, ale dlouhodobě. Ulehčující přitom je, že WISDOM značí nejenom strážcovskou „moudrost“, ale jsou to také počáteční písmena jednotlivých kroků v postupu interakce s návštěvníkem.

AOPK ČR zastává názor, že služební zbraň není vhodným vybavením stráže, která je postavená primárně na dobrovolných spolupracovnících. Samozřejmě, pokud má člen stráže přírody vlastní legálně drženou zbraň a umí s ní zacházet, nic mu nebrání v tom, aby ji na svou sebeobranu v krizových situacích měl u sebe i při strážní službě. To se hodí například pro ty dobrovolníky, kteří jsou zaměstnáni u policie.

Přestože nedávno získali strážci možnost zastavovat vozidla, přetrvává několik požadavků na rozšíření oprávnění, z nichž některá by byla vhodná i pro zpravodaje. Velmi přínosné by bylo zákonné zakotvení možnosti používat osobní kamery při styku s veřejností - z praxe je ověřen jejich přínos v omezování konfliktního jednání. Pro strážce by byla vhodná i možnost kontrolovat obsah vozidla a zavazadel obdobně, jako tomu je u myslivecké stráže.

Nejpalčivější potřebou jsou ale pro AOPK ČR profesionální strážci. Dlouhodobě se na ně snažíme získat mzdové prostředky a tabulková místa, zatím marně. Profesionální strážci by přitom mohli být snadno přítomní tam a tehdy, kde a kdy je to potřeba. Měli by také řádově větší prostor se vzdělávat a koordinovat práci dobrovolníků.

tags: #práce #strážce #přírody #náplň

Oblíbené příspěvky:

• Výhody a nevýhody zelených střech
• Fascinující divadlo v české přírodě
• Recenze Měření Emisí Stodůlky
• Tipy pro udržitelnou Paříž
• Bydlení v přírodě v Babicích