Jelení říje: Fascinující divadlo v české přírodě

Každý rok na přelomu září a října se lesy a obory proměňují v přírodní divadlo, které fascinuje myslivce, lesníky, ale i obyčejné návštěvníky. Tímto obdobím je jelení říje, čas, kdy samci jelena evropského (Cervus elaphus) dávají všemi silami najevo svou sílu, nadvládu a připravenost k rozmnožování.

Proč jeleni troubí?

Troubení jelenů má hned několik významů:

• Lákání laní: Troubení je způsob, jak samec oznamuje svou přítomnost a připravenost k páření.
• Varování a zastrašení soupeřů: Silný, dlouhý a hluboký hlas je ukázkou kondice, v jaké se daný jelen nachází.
• Vymezení teritoria: Jeleni si troubením vymezují své území.

Průběh jelení říje

Jelení říje je období rozmnožování jelení zvěře a probíhá obvykle od poloviny září do začátku října, v závislosti na počasí a místních podmínkách. Jeleni se shromažďují na říjištích a samci též výrazně ztrácí ostražitost.

Shromažďování laní

Silný jelen, často starší 8-12 let, si kolem sebe soustředí skupinu laní a udělá si tzv. harém.

Souboje mezi samci

Pokud se v blízkosti objeví jiný silný jelen, následuje měření sil. Nejprve dochází k hlasitému troubení a vzájemnému obcházení. Souboje nejsou jen rituál i když je cílem zastrašit a přimět soupeře k ústupu, může dojít k nečekané tragédii. Souboje jsou nebezpečné, a většina střetů končí ústupem slabšího jelena, ale někdy může dojít k vážným zraněním či úmrtí. Parohy jsou mocná zbraň. Soupeři si mohou roztrhnout kůži, zlomit žebra nebo utrpět vnitřní poranění. Nejtragičtější situací je, když se parohy dvou jelenů vzájemně zaklesnou a zvěř se nedokáže osvobodit. Takové zápasy často končí vyčerpáním a smrtí obou soků, nebo jeden odtrhne hlavu soupeře a s ní chodí díky propletenému paroží ještě dlouhou dobu na té své.

Čtěte také: Nádherné babí léto

Samotné páření

Jelen kryje laně, které jsou připravené k říji.

Vyčerpání samců

Jelen během říje prakticky vůbec nejí, celou svou energii věnuje boji o samice, jejich hlídání a páření. Pro jeho „odpočinek “ fungují mista s vodou a bahnem, takzvaná kaliště, kam se chodí schladit. Za několik týdnů tak může zhubnout i o desítky kilogramů.

Hlas a pachové značky

Každý jelen má svůj osobitý hlas. Někteří troubí hlubokým dunivým tónem, jiní spíše chraptivým či praskavým hlasem. Kromě troubení jeleni značkují své teritorium i močí a sekrety z pachových žláz.

Nebezpečí pro člověka

Je to velmi nebezpečné období, protože rozdrážděný jelen v říji může zaútočit i na člověka, pokud se cítí ohrožený nebo má pocit, že narušuje jeho harém.

Regulace a význam lovu

Pokud by se jeleni nelovili, jejich populace by mohla rychle přerůst únosnou míru. Proto je důležité zachování rovnováhy, zdravotní a chovatelský význam a maso jako zdroj potravy. Regulace početních stavů je nezbytná.

Čtěte také: Italské počasí v létě

Jelen evropský (Cervus elaphus)

Jelen lesní je známý pod názvem jelen evropský. Patří mezi největší zástupce své čeledi. Samci dorůstají 175 - 230 cm a jejich hmotnost se pohybuje mezi 160 - 240 kg. Samice jsou značně menší, dorůstají 160 - 210 cm a hmotnost je 120 - 170 kg. Ocas měří 12 - 19 cm.Nejtypičtějším znakem pro samce jsou parohy, které každý rok, obvykle na konci zimy, shazují. U dospělých samců se na nich objevují jakési výrůstky (výsady), které s přibývajícím věkem rostou a přibývají. Samec s jednou výsadou se nazývá očník neboli vidlák. Druhá výsada se označuje jako nadočník. Třetí (roste však jako druhá) jako opěrák. Pokud jí samec má, říká se mu šesterák.

Jelen obývá takřka celou Evropu. Na území Asie obývá pouze střední a západní část. Samci se zdržují mimo říji většinou samostatně, narozdíl od samic, které tvoří skupiny až 50 jedinců.

Žehušická obora: Domov bílých jelenů maralů

Nikde jinde na celé Zemi nepotkáte tuto vzácnost v takovém rozsahu, nežli v Žehušické oboře. A přitom nejde o postižení zvané latinsky albinismus, tedy o náhodné narození třeba bílé vrány v tisícikrkém černočerném hejnu. Jde o zvláštního ušlechtilého jelena marali (Cervus elaphus maral) s barevnou odchylkou.

Historie bílých jelenů v Žehušicích

Jeleni marali se zatoulali do vzdáleného středu Evropy jako dar. Zvířata zprvu pobývala v oboře Vedralka, kde už byli chováni červení jeleni. A hle, oba druhy se mezi sebou začaly křížit a červené laně občas rodily i bílé koloušky!Pak přišel den, kdy se hraběti Josefu Matyášovi (1794-1868) zachtělo mít onu vzácnost blíž svému zámku v Žehušicích, právě přebudovanému do empírové podoby. Josef Matyáš poručil vypustit a vysušit rybník Kravinec, jenž sousedil se zámeckou zahradou. Hráz rybníka zpevňovaly duby. A pak to přišlo - přehánění stáda z asi pět kilometrů vzdálené obory Vedralka v Železných horách. Prý poddaní v roce 1830 vytvořili dvojí řetězec, mezi nímž jeleni proběhli.

Útrapy a záchrana bílých jelenů

Jestliže na přelomu 19. a 20. století čítalo stádo až 200 paroháčů, o to víc chmurněji vystupují obě války. Po první zbylo pouhých 28 bílých králů. V meziválečném čase jejich počet vzrostl na 130 kusů. Ve druhé světové válce, kdy na žehušickém zámku sídlilo německé velitelství, se např. na Vánoce roku 1942 rozhodli vojáci postřílet na 40 kusů bílých pokladů a poslat je do Německa svým rodinám jako dárek pod stromeček. Zůstalo 20 bílých jelenů.Další neočekávaná zkáza nastala mezi lety 1950-54. S novým obyvatelem obory - muflonem - přišla i bachorová a jaterní motolice, což je pro jeleny velice nepříjemný cizopasník. V roce 1973 našlo několik kusů domov v nedalekých Žlebech, kam je stále možný vstup jak do tamní obory, tak na zámek. V Žehušicích nelze ani jedno, o čemž podrobněji píšeme závěrem. Vše kvůli oprávněným obavám z nemocí, jež by mohly zasáhnout celé stádo. Takto při řízeném dělení je větší naděje na pokračování života bílého pokladu.Zbývá rozloučit se údajem o novém majiteli zámku a obory. Zřejmě za 120 milionů korun obojí získal před půl druhým rokem Jiří Lobkowicz ze šlechtického rodu se sídlem na Mělníku.

Čtěte také: Jak si užít léto s ohledem na přírodu

I přesto stojí okolí Vedrálky a lesy v okolí Vlčí skály, nebo Obřích postelí za výlet do nedotčené přírody Železných hor. A při procházce okolo obory lze spatřit jak černé daňky, tak bílé jeleny a doufat, že nový majitel oboru časem zpřístupní i veřejnosti. Popřejme však stejně bílým jelenům hodně štěstí!

tags: #léto #příroda #jeleni #zajímavosti

Oblíbené příspěvky:

• Recenze Bosch Sušičky s Odvodem do Odpadu
• Ekologické katastrofy a archeologie
• Problém s odpadky v Hodoníně
• Boží Dar - škola v přírodě
• Více o obnovitelných zdrojích