Dopady Jara a Klimatických Změn na Přírodu v České Republice

Jaro je tu hodně brzo, vody je více než v minulých letech, ale neumíme ji zadržovat, a klimatické změny se potvrzují. To je stručný přehled komentářů na téma současného počasí.

Extrémní Počasí a Jeho Důsledky

Globální změna klimatu společně s urbanizací a zhušťováním měst se dotýká prakticky všech obyvatel a ekosystémů planety. Zároveň ovlivní jistým způsobem všechny sektory průmyslu, služeb a mnoho dalších oblastí života a lidské činnosti.

Výsledkem mohou být častější extrémní projevy počasí a různé přírodní katastrofy, negativní vlivy na zdraví lidí, snížení výnosů v zemědělství, zvyšování hladiny moří, ohrožení ekosystémů a pokles biodiverzity apod. Navíc městská zástavba a nepropustné povrchy vytváří tzv. tepelné ostrovy, tj. mikroklima, které ještě více prohlubuje negativní dopady klimatických změn na města.

Úžeh, úpal, dehydratace, snížená kvalita spánku, pokles produktivity práce, horší tepelný komfort a výrazné navýšení spotřeby energií na klimatizaci… to je několik příkladů negativního vlivu tepelné zátěže na lidské zdraví a pohodu.

Praha, Brno, Plzeň nebo Ostrava se snaží již několik let systematicky reagovat na měnící se klima. Nicméně změna klimatu v posledním desetiletí zrychluje, extrémní počasí bude nebezpečnější (např. vlny veder budou delší, intenzivnější a častější).

Čtěte také: Jaro v přírodě: Pracovní listy

Rok 2023: Rok Klimatických Extrémů

Rok 2023 byl rokem klimatických extrémů, ničivých projevů počasí, postupujícího klimatického rozvratu, stále se zvyšujícího množství vypuštěných emisí skleníkových plynů, ale i nesporně rokem mnoha úspěchů v boji proti příčinám klimatické krize.

Dostali jsme se do situace odplaty, kdy chce Země splatit účty a cenu si vybírá v podobě extrémů, které se vymykají normálu. Rok 2023 byl nejteplejším rokem v historii měření, tedy od roku 1850. Průměrná teplota vzduchu byla o 1,48 stupně Celsia teplejší než mezi lety 1850-1900. Svět si prošel sedmi rekordně teplými měsíci v řadě, přičemž léto a podzim byly na severní polokouli vůbec nejteplejší v dějinách.

Jen v Kanadě pohltily požáry území o velikosti 18 milionů hektarů. Takovou rozlohu mají přibližně všechna zalesněná území v České republice, Rakousku a Německu dohromady. Velké požáry pak vědci zaznamenali i na Sibiři nebo v Řecku.

Letošní rozsáhlý požár na ostrově Rhodos byl jen jedním z příkladů toho, co obnáší dlouhotrvající vlny veder, během kterých teplota přesahuje úroveň 40 stupňů Celsia. Jen o několik týdnů později přišly zprávy z libyjského města Derna a dalších částí Libye o katastrofálních záplavách, které zabily tisíce lidí a část z nich je stále pohřešována.

Bouře Daniel, která do oblasti přinesla rekordní srážky, byla nejničivější letošní cyklonou ve Středomoří. Pod náporem rekordně vysokých srážek se protrhly více než padesát let staré vodní nádrže nad pobřežním městem a následná přívalová vlna strhla stovky obydlí v přilehlé oblasti.

Čtěte také: Tipy na jarní výlet

Vlny veder ohrožují zdraví lidí, přičemž vysoké teploty zabily tisíce lidí po celém světě. Ohroženy jsou i dodavatelsko-odběratelské řetězce.

Extrémní Teploty v ČR

Dosud nejteplejším létem v historii měření na území ČR bylo léto roku 2019. Průměrná teplota letních měsíců (červen-srpen) byla 19,5 °C, tedy 2,5 °C nad normálem z let 1981-2010.

Během vlny veder na přelomu června a července 2019 byla v Doksanech také naměřena do té doby nejvyšší červnová teplota v ČR (tento rekord byl překonán 19. června 2022, kdy bylo v Řeži naměřeno 39,0 °C).

Přestože bylo léto 2019 v průměru nejteplejším v historii měření v Česku, extremita a délka samotných vln veder nedosáhla v tomto roce hodnot z předchozích let 2018 a 2015, kdy bylo zaznamenáno více tropických dnů (dny s maximální teplotou nad 30 °C) a historické teplotní rekordy padaly na více stanicích.

Podle aktuální studie bylo na stanici Praha-Ruzyně nejvíce extrémně horkých dnů během jednoho léta zatím zaznamenáno v roce 2015 - celkem 28. Extrémnosti vln veder v jednotlivých letech odpovídá i jejich dopad na úmrtnost: v rekordním roce 2015 měly v Praze na svědomí více než 250 nadúmrtí oproti přibližně 120 nadúmrtím v roce 2019.

Čtěte také: Tipy na jarní environmentální aktivity

Důležitější než dopad jednotlivých událostí je však rostoucí trend v počtu nadúmrtí v důsledku horka během posledních dvou dekád. Studie vyhodnocující podíl změny klimatu na jednotlivých extrémních vlnách veder a jejich dopadech na českou společnost zatím chybí.

Výsledky českých autorů dodávají, že vlny veder, jež jsou svou intenzitou srovnatelné s těmi v letech 2015, 2018 nebo v červnu 2019, mohou ve střední Evropě na konci 21. století nastávat až 4krát častěji než v současnosti. A tři nebo čtyři vlny veder různé intenzity během jednoho léta (podobně jako v roce 2015) mohou být v budoucnu projevem běžného letního počasí. To bude mít bezprostřední dopad i na nárůst rizika úmrtí v souvislosti s horkem.

Sucho v ČR

Sucho jako hydrometeorologický extrém ke klimatu střední Evropy neodmyslitelně patří, stejně jako povodně. Na rozdíl od povodní je však většinou zákeřně plíživé.

Povodně přijdou náhle, často způsobí velké škody, ale také rychle skončí - naproti tomu sucho má pomalejší nástup, ale může trvat i několik let (v ČR to bylo např. v období 2015-2020).

Podle délky trvání a dopadů lze tento jev rozdělit do čtyř kategorií. Jako první přichází sucho meteorologické, které je většinou způsobeno nedostatkem srážek. To pozvolna přechází v sucho zemědělské (půdní), které se projevuje sníženou vláhou v půdě a jeho dopady pociťují hlavně zemědělci. Jestliže sucho trvá delší dobu, začne se projevovat jako snížené stavy povrchových a podpovrchových vod - pak mluvíme o suchu hydrologickém.

Poslední sucho, výjimečné svou délkou a intenzitou, zasáhlo naše území v letech 2015-2020. Srovnáme-li toto nedávné sucho s ještě delšími záznamy, které lze získat z letokruhů stromů (dendrochronologie), zjistíme, že bylo nejintenzivnější za poslední 2000 let (i když v době renesance nastalo velice podobné období).

Typickou příčinou sucha je nedostatek srážek, na suchu v letech 2015-2020 se ale do velké míry podílela i teplota vzduchu - toto pětiletí bylo nejteplejší za celou dobu měření. Vyšší teploty vzduchu znamenají větší výpar, a tedy i větší intenzitu sucha.

Lze konstatovat, že příčinou sucha v tomto období byla z 50 % teplota vzduchu a z 50 % nedostatek srážek, na jižní Moravě dokonce teplota vzduchu hrála převažující roli (70 %). Srážky v ČR se z dlouhodobého hlediska významně nemění a totéž se předpokládá i do budoucna. Očekává se, že se budou nadále střídat vlhčí a sušší roky.

Na druhou stranu se se však předpokládá také pokračování růstu průměrné teploty vzduchu v České republice, a to o 2 °C do poloviny tohoto století a až o 4 °C do konce století oproti letům 1981-2010. Tento fakt bude způsobovat větší výpar vody z krajiny, a tedy častější tendenci k suchým obdobím, nebo bude výrazně prohlubovat sucho, které nastalo v důsledku nedostatku srážek.

Dá se proto konstatovat, že v případě nadprůměrně teplého roku by muselo v daném roce také více napršet, aby se během roku neobjevila nějaká epizoda sucha. Kromě toho už nyní v nižších a středních polohách pozorujeme výskyt mírnějších zim s malým množstvím sněhové pokrývky.

Tornádo na Moravě 2021

Dne 24. června 2021 udeřilo ve večerních hodinách na jižní Moravě tornádo, které nemělo do té doby v ČR obdoby. Prohnalo se úsekem dlouhým 26 km, způsobilo obrovské škody v sedmi obcích a smrt šesti osob. I když se tornáda v Česku vyskytují pravidelně (jejich počet se odhaduje na 1-3 ročně), tornádo takové síly u nás do té doby evidováno nebylo.

Jeho výskyt můžeme připsat statistice - stejně jako máme menší povodně a jednou za čas přijdou i ty „stoleté“, můžeme mít slabá tornáda a výjimečně i tornádo velmi silné.

Požáry Vegetace

Požáry vegetace, a zvláště lesní požáry, nedosahují v našich podmínkách rozsahu ani intenzity událostí, které se odehrávají na západě USA, v Austrálii, v Kanadě či na Sibiři. Přesto představují riziko, které je v případě výskytu sucha nebo vlny veder (a zvláště pak jejich kombinace) výrazně zesíleno.

Většina českého území pak v posledních 60 letech vykazuje rostoucí počet dnů s počasím příznivým pro vznik a šíření požárů vegetace, přičemž po roce 2000 došlo u tohoto trendu k výraznému zrychlení.

Zvláště problematické jsou pak změny v sezónnosti výskytu požárů: více než v létě jich teď bývá na jaře. Například jaro roku 2022 převýšilo v počtech požárů vegetace dosavadní statistiky jarních požárů a situace byla z hlediska počtu výjezdů horší, než bývá v období žní.

Povodně v ČR

Až na několik výjimek (např. po technickém selhání - protržení hráze apod.) jsou povodně v ČR spojeny s atmosférickými srážkami v různé podobě. Intenzivní či dlouhotrvající déšť, případně rychlé tání sněhu se ale vztahují k rozdílným meteorologickým situacím - a podle toho se pak značně liší i následné povodně.

Nedávno zveřejněná evropská studie hledá souvislosti u řady evropských povodní v přibližně 100 lokalitách za posledních 500 let. V tomto období se vyskytlo celkem devět period s vysokou četností intenzivních povodní, přičemž poslední perioda (1993-2016) patří mezi tři nejsilnější.

Spíše než více povodní můžeme obecně očekávat větší počet extrémních projevů počasí, k nimž patří také povodně. Ty se pak lokálně mohou někdy vymykat místním podmínkám či aktuálním zkušenostem.

Adaptace a Mitigace: Cesty k Zmírnění Dopadů

Adaptace je jednoduše včasné přizpůsobení se očekávaným místním negativním dopadům, například pomocí zadržování a využití dešťové vody, využití zeleně, změn v zemědělském hospodaření atd. Jsou to opatření účinná na místní úrovni s relativně rychlým účinkem.

Mitigace jsou opatření, která vedou ke snižování emisí skleníkových plynů. Například využívání obnovitelných zdrojů energie apod. Přináší širší a globální benefity a účinky se projevují v dlouhodobém horizontu.

Účinné opatření s dlouhodobou perspektivou je ovlivňování mikroklimatu celého sídla (měst), tedy adaptace současně s mitigací s využitím modrozelené infrastruktury. Modrozelená infrastruktura je nejvýznamnější podmnožina opatření. Je to vzájemně propojená komplexní síť prvků pracujících v harmonii s přírodními řešeními/principy.

Některé prvky modrozelené infrastruktury mohou ovlivnit mikroklima tím, že zadržují maximum dešťové vody a posléze ji pomocí rostlin, zejména dřevin, odpaří. Tím ochlazují a zvlhčují vzduch. Výsledky studií z různých klimatických a jiných podmínek ukazují, že chladící efekt těchto modrozelených prvků je výrazný - ochlazení až o 1,5-9,5 °C.

Řešení pro Města

Jedním a zároveň nákladově nejefektivnějším řešením, jak snižovat teplotu ve městech, je výsadba stromů a zeleně. Stromy jsou schopné snižovat povrchové teploty tím, že odrážejí a pohlcují sluneční záření - poskytují stín. Zároveň jsou schopny uvolňovat vodu do atmosféry v mikroskopickém měřítku a opět tak ochlazovat své okolí (= transpirace).

Bohužel městské prostředí často stromům nesvědčí a je nevhodné pro výsadbu a růst stromů. Zejména kvůli možnému ohrožení inženýrských sítí, nepropustným povrchům a v návaznosti na to nedostatečné vlhkosti půdy, ale také z důvodu nedostatečné ochrany kořenů stromů a prostoru pro jejich růst.

Tam, kde z dispozičních důvodů nelze výsadbu stromů provést, ať už kvůli inženýrským sítím či z jiných důvodů, se nabízí alternativa - popínavé uliční stromy. Jedná se o ocelovou konstrukci, která slouží jako opora pro nenáročné popínavé rostliny. Konstrukci lze osadit fotovoltaickými panely, zvlhčovači vzduchu nebo lampami, což umožňuje nahrazovat klasické sloupy veřejného osvětlení.

Naopak tam, kde inženýrské sítě umožňují výsadbu, je třeba stromům zajistit dostatečný komfort. Skvělým řešením je použití zasakovacích roštů pro zpevněné povrchy, které slouží pro náhradu nepropustných povrchů za propustné.

Zadržování Vody v Krajině

Voda je klíčovým živlem v době klimatických změn. Může jí být málo a v určitých momentech zase až příliš mnoho a stále v celé České republice chybí opatření, která by zadržela v krajině vodu.

Povodně se nám připomenou po letech sucha najednou o Vánocích a v době klimatických změn se čím dál častěji setkáváme s extrémními přívalovými dešti nebo se situací, kdy unavená půda není schopna absorbovat nečekané příděly vody z dešťů.

K tomu se musíme snažit uzdravit zemědělskou a lesní krajinu a tu říční s jejími ekosystémy chránit před nesmyslnými projekty, jež jí mohou nadobro zničit.

Zelená Dohoda jako Příležitost

Nárůsty teploty nebo extrémní výkyvy počasí v souvislosti s klimatickou změnou přece ovlivňují složky životního prostředí i životy lidí. Považuji ji za příležitost zamyslet se ve všech ekologických souvislostech nad šetrnějším chováním k přírodě, k vodě, k půdě, nebo i jako možnost zvážit, do jaké míry mohou být zdravé a pestré lesy alespoň minimálním úložištěm uhlíku.

Doporučení pro Zahrádkáře

1. Udržujte půdu v dobrém stavu: Pravidelně ji obohacujte kompostem či jiným organickým hnojením.
2. Chraňte půdu před erozí: Využívejte mulč a půdopokryvné rostliny.
3. Zachytávejte dešťovou vodu: Využívejte ji k zálivce.
4. Vybírejte suchomilné rostliny: Preferujte druhy a kultivary, které lépe odolávají suchu.
5. Podporujte biodiverzitu: Pěstujte co nejširší škálu rostlin.
6. Vytvářejte úkryty pro hmyz a ptactvo: Podpořte přirozené nepřátele škůdců.
7. Likvidujte invazní druhy rostlin: Zabraňte jejich šíření.
8. Vysazujte zeleň: Čím více zeleně, tím čistší vzduch.

Závěr

Změna klimatu představuje komplexní výzvu, která vyžaduje koordinované úsilí na všech úrovních - od globálních dohod po individuální opatření v našich zahradách. Adaptace a mitigace jsou klíčové strategie pro zmírnění dopadů klimatických změn a ochranu naší přírody pro budoucí generace.

tags: #destive #jaro #dopady #na #prirodu

Oblíbené příspěvky:

• Jak bezpečně používat zásuvky venku
• Krása růžových leknínů
• Předpisy pro stanoviště strojvedoucího
• Likvidace Vonne Tyčinkami
• Ekologické hnutí a levicový extremismus