Detailní příčiny změny klimatu

Téma globálního oteplování je v posledních letech velmi diskutované. Navíc do celého problému vstoupila politika a vliv peněz, které přinášejí důkazy o negativním vlivu člověka na vývoj klimatu. Svoji roli sehrávají i média.

Počasí je stav atmosféry v libovolném okamžiku. Klima ovlivňuje klima a počasí. Minimální zpracovávaný časový úsek by měl být 30 let, někdy se uvádí až 50 let.

Hypotéza je pokus o vysvětlení určitého dosud nedostatečně prozkoumaného jevu. Musí vycházet z prověřených zákonitostí.

Globální oteplování je termín popisující nárůst průměrné teploty zemské atmosféry a oceánů, který byl pozorován v posledních dekádách. Teplota se za posledních 200 let, od doby, kdy začala pravidelná měření, zvýšila o 0,6 ±0,2 °C.

Skleníkový efekt

Globální oteplování je nejčastěji spojováno s koncentrací skleníkových plynů v atmosféře. Sluneční záření dopadá na zemský povrch a ohřívá jej. Skleníkové plyny brání v úniku tohoto tepla zpět do vesmíru. Jednotlivé skleníkové plyny mají odlišnou schopnost pohlcovat a odrážet infračervené záření (IR).

Čtěte také: Co způsobuje globální oteplování?

Pro zachování života na Zemi je důležitý přirozený skleníkový efekt. Bez něj by průměrná teplota na povrchu země byla -18 ˚C. Uhličitý oxid absorbuje mnohem méně infračerveného záření než ostatní skleníkové plyny. Obecně platí, že čím vyšší polaritu molekula má (a tedy vyšší polaritu, tím více absorbuje infračervené záření).

Mnohem vyšší polaritu a tedy vyšší skleníkový efekt (SE) vykazuje vodní pára a oblačnost. S rostoucí teplotou dochází k vyšší evaporaci vody a zesílení skleníkového efektu. Na druhou stranu vzniká více oblačnosti, která odráží přicházející sluneční záření. Ledové krystalky mraků ve vyšších sférách odrážejí sluneční záření a nepropustí tolik infračerveného záření. Z těchto a mnoha jiných důvodů je nezbytné vyjádřit podíl jednotlivých skleníkových plynů na SE.

Proto byl definován tzv. radiační potenciál. Pro jeho vyjádření k teplotě se používá potenciál globálního ohřevu (GWP), který vyjadřuje poměr radiační účinnosti daného plynu ku CO2. Hodnoty GWP se pro jednotlivé plyny velmi liší.

Zdroje skleníkových plynů

CO2 koluje mezi atmosférou, hydrosférou a biosférou. Je uvolňován vulkanickou činností, lesními požárech a zvětráváním karbonatických hornin. Je také produktem dýchání živočichů a spalování biopaliva. Naopak je spotřebováván rostlinami při fotosyntéze a majoritní část na tvorbu karbonatických sedimentů.

Metan je také významný skleníkový plyn. Je produktem rozkladu organické hmoty, zemědělského chovu dobytka či pěstování rýže. Freony jsou další skleníkové plyny. Rozpadají se ve výškách 60 km a jejich životnost je až tisíce let. Jeden atom chloru z freonů má schopnost pohltit infračervené záření až 10000 x větší než molekula CO2. Freony uvolňují v ozonové vrstvě chlor, který zamezuje vzniku ozónu.

Čtěte také: Příčiny znečištění podzemních vod

Historické klima

Pro pochopení současných změn klimatu je důležité podívat se hlouběji do minulosti. Za tímto účelem byl v roce 1998 dokončen vrt, ze kterého byly postupně odebírány ledovcová jádra. Odebrané vzorky ledu postihly čtyři ledovcové cykly. Nejstarší odebraný vzorek ledu vykazoval stáří až 400 tisíc let. Byla sestavena jak teplotní křivka tak i křivka koncentrací CO2. Koncentrace CO2 kolísá v rozmezí 180 - 300 ppm.

V datech z Vostockého vrtu je sledován poměr izotopů 18O/16O. V teplejších obdobích je obsah těžšího izotopu 18O ochuzován o 16O. V chladných obdobích, kdy se tvořil led, rozdíl izotopů vzrůstá. Z těchto dat vyplývá, že koncentrace CO2 v atmosféře v minulosti byly i vyšší než jsou dnes. Otázkou zůstává, co je příčinou a co důsledek - zda změny v koncentraci skleníkových plynů mohou za zvýšení teploty nebo je tomu naopak.

Dopady změny klimatu

Globální oteplování je nejčastěji spojováno s táním ledovců. Katastrofické scénáře předpokládají, že se změní proudění termohalitního systému a současně se změní počasí. Očekávají se intenzivnější atmosférické katastrofy a značné výkyvy počasí. Tyto značné výkyvy počasí a častější katastrofy budou mít negativní dopad na zemědělství. Kvůli nedostatku čisté vody se předpokládá rozšíření nemocí a škůdců. Všechna tato rizika úzce souvisí.

Současný globální vzestup hladiny oceánů je 3,3 mm/rok. Předpokládá se, že před industriální růst hladiny byl menší než 0,8 mm/rok. Růst o 3,3 mm/rok je připisováno antropogenní činnosti. Jednou z příčin zvyšování hladiny spočívá v tepelné roztažnosti vody. Z celkového nárůstu se 1,6 mm/rok připisuje tomuto jevu. Globální hladina oceánů se již mění po miliony let. Podíváme-li se do minulosti na poslední klimatický cyklus vidíme, že hladina byla před 20 000 lety o 140 metrů níže než dnes.

Modelování klimatu a budoucí vývoj

Mnoho vědeckých týmů se snaží předpovědět budoucí vývoj klimatu pomocí "Globálního klimatického modelu" GCM. Tyto modely simulují komplexní systém Země. Verifikace modelů je klíčová, protože s rostoucí vzdáleností do minulosti klesá věrohodnost informace z minulosti.

Čtěte také: Ohrožení živočichů: Co to znamená a proč je to důležité?

Očekává se, že v budoucnosti bude teplejší klima. Modely předpovídají oteplení asi o 0.2°C za dekádu. Očekává se, že četnost horkých vln a epizod intenzivních srážek bude nadále růst. Cirkulace vody v Atlantiku se během 21. století zpomalí. Významné zvýšení extrémních zimních srážek se očekává v severní Evropě. Změny vegetace budou i s nadmořskou výškou. Zvýrazní se riziko požárů v jižní Evropě a menší ledovce v Alpách vymizí a objem větších ledovců se zmenší.

Použité modely na předpověď vývoje klimatu jsou značně nepřesné (porovnáme-li je například s přesností modelu předpovědi počasí. Nepracují s celou mocností atmosféry (modelují hlavně troposféru). Modely nezahrnují astronomické, geofyzikální, geologické a pedologické poznatky.

Adaptace na změnu klimatu v ČR

Změnou klimatu rozumíme jeho dlouhodobé změny, způsobené jak přirozenou variabilitou, tak i lidskou činností. V ČR je zejména po roce 1980 patrný trend vzestupu zimních i letních teplot, rostou počty letních a tropických dnů. Do souvislosti se změnou klimatu jsou dávány extrémní výkyvy počasí, častější přívalové deště, delší období sucha, vlny veder, teplejší a vlhčí zimy, doprovodné větrné jevy.

Cílem národní adaptační strategie je nepříznivé dopady změny klimatu co nejvíce zmírnit, zachovat dobré životní podmínky, uchovat a případně vylepšit hospodářský potenciál pro příští generace.

V Praze se dlouhodobě zvyšuje průměrná roční teplota vzduchu a klimatické modely předpokládají zvýšení počtu tropických dní (Tmax. > 30 °C), nocí (Tmin.

tags: #detailní #příčiny #změny #klimatu

Oblíbené příspěvky:

• Odstraňování vraků v ČR
• Efektivnější odpadové hospodářství Žatec
• RVP Člověk a Příroda: Časová Dotace
• Portrét v přírodě: Průvodce
• Recenze Brabantia Koše 15l