Příčiny ohrožení živočichů: Proč to má zajímat každého?

Modrý papoušek Ara se stal oblíbeným po celém světě díky animované pohádce Rio. O sedm let později, v roce 2018, tento druh papouška ve volné přírodě vyhynul. A spolu s ním i pěvec zvaný Šatovník ostrovní původem ze stejnojmenného ostrova a brazilský endemit Hrnčiřík Alagoaský. Tři ptačí druhy za jeden rok.

Ubývání biodiverzity je jedním z nejzávažnějších globálních problémů současnosti. Biologickou rozmanitost lze posuzovat jedním ze základních hledisek - podle populací a druhů. Nejčastěji se vyjadřuje jako počet druhů v určité oblasti.

Globální pohled na vymírání druhů

Odhadované tempo aktuálního vymírání zvířecích druhů je 1 000 až 10 000 krát vyšší ve srovnání s tím, než jak by k němu docházelo přirozeně. Obecný konsensus o příčinách tohoto alarmujícího stavu naznačuje, ne překvapivě, především silný vliv lidských zásahů do ekosystémů.

Hlavní příčiny ohrožení

Příčin ohrožení druhů je mnoho. Žádný faktor ohrožující existenci druhu samozřejmě nepůsobí osamoceně. Nejhorší situace vzniká, když se jejich negativní účinky vzájemně posilují. Takto se mohlo stát, že ve své době možná nejhojnější pták na světě, holub stěhovavý, záhy skončil mezi vyhynulými.

Zřejmě nejbrutálnějším z nich je nadměrný lov - v minulosti neregulovaný, s cílem obživy, ale dnes zejména ve formě pytláctví kvůli luxusním surovinám. Lhostejné odlesňování zase ponechává bezradná zvířata napospas predátorům a nedostatku potravy. Destrukcí přirozeného biotopu trpí hlavně úzce specializované druhy, neschopné rychlé adaptace. Znečištěné půdy a vodní zdroje decimují ryby a obojživelníky. V oslabeném ekosystému se pak prosazují agresivní invazní druhy bez přirozeného nepřítele, vytlačují ty původní a narušují potravinové řetězce. Nadměrný stres způsobuje i u zvířat, podobně jako u člověka, oslabení jejich imunity a vyšší náchylnost k chorobám. Časté jsou také nižší porodnost a genetická degenerace. Expanze osídlení a farmaření vedou k častějším střetům lidí s divoce žijícími zvířaty, při kterých zvířata často táhnou za kratší konec.

Čtěte také: Co způsobuje globální oteplování?

Další faktory ovlivňující ohrožení druhů

V historické době vymřelo mnoho živočichů vinou lovu. Často to souviselo s objevováním nových území, kde zvířata nebyla zvyklá na lidskou přítomnost, a stávala se tak snadnou kořistí. Smutným symbolem je nelétavý pták blboun nejapný, kterého vyhubili námořníci již v 18. Ještě závažnější byly nepřímé dopady lidské migrace. Člověka totiž na cestách doprovází různé organismy, jež se mohou po zavlečení do nového prostředí (takzvané invazi) stát doslova metlou pro místní faunu. Zejména ostrovní ekosystémy se ukazují být velmi zranitelné třeba vůči predátorům, s nimiž se místní druhy dosud nesetkaly. Méně známé jsou další ekologické vztahy mezi původní a nepůvodní faunou, například parazitismus. Kvůli rozšíření malárie na Havajské ostrovy se tu nyní v nížinách vyskytují pouze přivandrovalé druhy ptáků. Ačkoli ve zdokumentovaných případech vymření dominují lov a invaze, u dnešních kriticky ohrožených druhů je bezkonkurenčně nejčastější příčinou ohrožení přeměna krajiny člověkem.

Zatím jsme mluvili o vnějších příčinách. Některé vlastnosti samotných druhů je však přímo předurčují k tomu, že budou v námi pozměněném světě více zranitelné. Mezi takové „nešťastné“ charakteristiky patří velké tělesné rozměry, nízký počet potomků či jejich pomalý růst. Zvláště tragické jsou pak pro jejich nositele znaky, které mají lidé z nějakých - často dosti bizarních - důvodů v oblibě. Varovným příkladem je nosorožčí roh, populární v čínské alternativní medicíně.

Intenzifikace zemědělství a její dopady

Nejvýraznější změny v tomto směru nastaly v 2. pol. 80. a v 90. letech 20. století. Rozpad trhu s mlékem a hovězím masem vedl k tomu, že z krajiny v podstatě zcela zmizela vojtěška, v níž dropi s oblibou hnízdili. Na její místo nastoupily plodiny pro dropa neatraktivní jako kukuřice, slunečnice, sója, svazenka, mák, světlice barvířská. Intenzivní obdělávání půdy s sebou přineslo aplikaci vysokých dávek hnojiv a pesticidů. Některé z nich mohou být pro dropy přímo či nepřímo toxické, ohrožena jsou především mláďata. Dalším důsledkem aplikace vysokých dávek chemikálií je to, že monokultury zemědělských plodin jsou zcela sterilní, silně je potlačen jak výskyt divoce rostoucích rostlinných druhů, které jsou považovány za plevele, tak výskyt drobných živočichů od bezobratlých po drobné obratlovce. V takovém prostředí drop velký nenachází dostatek potravy, především živočišné, která má zásadní význam pro odchov mláďat. Aplikace chemikálií je spojena s pohybem techniky v krajině. Mohou to být nejen traktory, ale i mnohem rušivější malá letadla. Dalším rysem intenzifikace je zavlažování.

Dráty elektrického vedení jsou pro dropa velmi nebezpečné. Přestože je zřejmé, že toto nebezpečí narůstá v čase snížené viditelnosti, tj. za tmy či soumraku nebo za mlhy, jsou dokumentována četná úmrtí dropů po střetech s elektrickým vedením i za zcela slunečného počasí, např. při letu v protisvětle. Tento vliv bývá ještě umocněn v případě, že ptáci jsou vyrušení, splašení či dezorientovaní. Ačkoli je drop velmi dobrý letec, schopný uletět během jednoho dne i 200 km, má díky své hmotnosti a velkému rozpětí křídel sníženou manévrovací schopnost. Navíc při kratších přeletech se pohybuje v letové výšce do 100 m, takže kolize s elektrickým vedením je při určité souhře okolností velmi pravděpodobná. Obdobná je situace u větrných elektráren, kde je střet letícího dropa s lopatkou rotoru z výše uvedených důvodů stejně rizikový. Tyto vlivy sehrály různě výraznou roli v minulosti, přičemž žádný z nich neměl zásadní význam.

Červený seznam IUCN

Za měřítko stupně ohrožení jednotlivých druhů a za nejspolehlivější ukazatele pravděpodobnosti jejich vyhynutí či vyhubení jsou považovány tzv. Červené seznamy ohrožených druhů Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN). Ty jsou nejúplnějším zdrojem informací o stavu ochrany živočišných a rostlinných druhů a hub na světě. Z kritérií výběru druhů pro červené seznamy IUCN vychází celá řada dalších seznamů, které vznikají na úrovni států případně jejich regionů nebo na úrovni větších územních celků (např. evropský červený seznam). Také Česká republika má aktuální červené seznamy živočichů a rostlin. Řada z nich byla publikována v odborném časopise Příroda.

Čtěte také: Příčiny znečištění podzemních vod

Mezinárodní organizace IUCN kategorizuje druhy podle stupně ohrožení v projektu Červený list ohrožených druhů. Tato klasifikace vyhodnocuje informace, jako rychlost zmenšování biotopů, počet jedinců druhu, či míra jejich pokles. Zvýšená pozornost se věnuje zejména druhům ve třech skupinách - zranitelné, ohrožené a kriticky ohrožené. Ty se nacházejí ve stavu s reálnou hrozbou vyhynutí a vyžadují intenzivní management ochrany.

Mezní hodnoty vážné zranitelnosti jsou (pro klasifikaci IUCN stačí jedna z hodnot):

• 50-70% pokles populace za posledních 10 let
• zeměpisná plocha biotopů menší než 5 000 km2 (500 km2 pro lokální populace)
• méně než 2 500 dospělých jedinců (250 lokálně)
• statistická předpověď vyhynutí do 20 let

Ohrožené druhy

Počet ohrožených živočišných druhů se řádově pohybuje ve stovkách. Každý z nich plní v ekosystému určitou funkci a přesný dopad případného vyhynutí je nemožné přesně odhadnout. U některých "viditelnějších" druhů je však představa, že by vymizely, mrazivá i bez hlubší analýzy.

Dva z devíti poddruhů žirafy, kordofanská a núbijská, jsou pod tlakem postupujícího urbanismu, zemědělství a těžebního průmyslu v zemích západní Afriky. Šokující jsou i případy pytláctví jen kvůli ocasům, které jsou v některých kulturách znakem společenského postavení. Zbývající počet jedinců nejmenší velryby, Sviňuchy kalifornské, podle mexických biologů nepřesahuje 22. Díky tmavým očím a jakoby usmívajícím se rtům si vysloužila i přezdívku „mořská Mona Lisa“. Stává se často obětí uvíznutí v rybářských sítích, cílených na odchyt ryb Totoaba, taktéž kriticky ohroženého druhu, jehož rybolov je oficiálně zakázán od roku 1975. Reprodukční cyklus sviňuchy trvá až 2 roky. Nedávno zemřel i poslední samec Nosorožce tuponosého. Naživu stále zůstaly dvě plodné samice, jeho dcera a vnučka, a vědci se snaží o malý zázrak pomocí umělého oplodnění a transferu embrya do jedné ze samic. Šance jsou však malé. Orangutan tapanulijský byl uznán za samostatný druh jen v roce 2017 a teritorium jeho jediné populace se nachází v regionu Jižní Tapanuli na ostrově Sumatra. Velemlok čínský je reliktem ještě z dob, kdy Zemi obývali dinosauři. Vědci v nedávných terénních výzkumech našli pouze do 30 volně žijících jedinců. Smůla tohoto nádherného objemného obojživelníka spočívá v tom, že je považován za delikatesu. Jeden kus údajně stojí kolem 1 500 dolarů. Lemur je endemitem Madagaskaru, kde ho žije 111 druhů a poddruhů. 105 z toho je v ohrožení kvůli nedovolenému lovu, obchodování a pytláctví, jejichž hlavními důvody jsou chudoba (lemuři slouží jako zdroj obživy) a zájem o chov lemurů jako domácích zvířat. I Pilonosotvarý žralok velkozubý je ve značném poklesu. Přesné počty nejsou známy, z moří Jihovýchodní Asie však tento exotický druh zcela vymizel.

Význam záchrany ohrožených druhů

Jedna studie z roku 2012 odhadla roční náklady na záchranu jen ohrožených druhů zvířat žijících na souši na 76 miliard dolarů. A přestože zřejmě málokdo zapochybuje, že svět je krásnějším místem s pandami než bez nich, proč chránit například vlka? Nedalo by se ty miliardy využít lépe? Obzvlášť pokud víme, že druhy vymírají i přirozeně?

Čtěte také: Zdroje znečištění vody

Odpovědí je několik. První je zodpovědnost. Jelikož je vysoce pravděpodobné, že se na vymírání zvířecích druhů spolupodílíme, měli bychom i udělat něco pro jejich záchranu. Rozmanitost je krásná sama o sobě a nabízí zážitek srovnatelný s uměleckým. Více účelovým je argument, že neznáme přesné konsekvence vyhynutí. Například vymřením nějakého druhu ptáka se může snížit opylování a výskyt určité rostliny, která může být zase zdrojem obživy pro jiné živočichy, a tak dále. Dříve či později se nějaká změna v ekosystému začne dotýkat i člověka a než se vzpamatuje, může být pozdě. Smutným, a možná až příliš reálným příkladem jsou čmeláci, jeden z nejnovějších členů na Červeném listu. Jiným jsou želvy - výkonní čističi, kteří nedělají žádné škody, jen nás zbavují mrtvých ryb na dně řek a jezer. Kromě toho jsou některé z nich hostiteli až 350 druhů mikroorganismů, mnohé i přenášejí semena rostlin a víří usazeniny na dně. Agregovaný impakt těchto funkcí nelze vyčíslit. Želvy jsou celosvětově na ústupu.

Ekosystémy fungují a stabilizují se díky úzkým a komplexním vztahům, organismy na sobě navzájem závisí a závisí na nich i člověk. A nejde jen o přežití, ale i o kvalitu života a v neposlední řadě také o ekonomický rozvoj. Závěrem další studie bylo, že pokud pro záchranu ohrožených druhů (včetně rostlin a mikroorganismů) neuděláme nic, 18% dnešního ekonomického výkonu zmizí do roku 2050.

Jak přispět k záchraně ohrožených druhů?

Snahy o záchranu mají mnoho podob a některé zaznamenávají i výraznější úspěchy. Po tom, jak v USA vstoupil v roce 1973 v platnost zákon na ochranu ohrožených druhů, narostly populace mořských savců o 78% a mořských želv o 75%. Hlavně dva druhy se těší nevídané expanzi. Podobně Kareta obrovská - 464 želv v roce 1989 a 39 000 v roce 2016. Želvy se podařilo reintrodukovat i na Galapágách, odkud je v minulosti výrazně vytlačily invazní krysy konzumací nakladených vajec. Koordinovanou snahou aktivistů se podařilo nejen zachránit a oživit populaci želv z posledních 100 kusů, ale i vyhubit krysy aplikací speciálně vyvinutého jedu.

Podílet se svým malým dílem na údržbě komplexity ekosystému a tím i biodiverzity je v silách každého:

1. Vzdělávejte se. Znalost ohrožených druhů a znalosti o jejich důležitosti jsou prvním krokem k jejich záchraně. Relevantních zdrojů najdete spoustu v knihovnách, na přírodovědeckých televizních kanálech i na webu.
2. Navštivte národní parky a chráněná území. Zážitek z pozorování zvířat v jejich přirozeném prostředí je nenahraditelný. Pro intimnější pohled do života konkrétního druhu stojí za zvážení dobrovolná spoluúčast na údržbě území.
3. Přizpůsobte vaše obydlí. Zajistěte nádoby s odpadem a domácí zvířata, abyste nelákali ty divoce žijící. Rozumně hospodařte s vodou v zahradě, aby měly menší organismy šanci přežít. Pravidelně čistěte ptačí budky a na okna přilepte odstrašující nálepky, abyste předešli kolizím.
4. Původní rostliny lákají původní druhy. Invazivní druhy soupeří o zdroje a často vytlačují ty původní. Myslete na to zejména při okrasných rostlinách.
5. Vyhněte se herbicidům a pesticidům. Váš dvůr bude možná za jejich pomoci vypadat jako z katalogu, ale představují zbytečný hazard pro mnohé užitečné druhy na všech stupních potravinového řetězce. Mimořádně citlivé jsou hlavně obojživelníky.
6. Zpomalte za volantem. Mnoho zvířat je nuceno migrovat napříč frekventovanými cestami, protože nemají jinou možnost.
7. Recyklujte a kupujte udržitelné produkty. Kromě tradičních doporučení a postupů myslete i na věci jako smartphony - suroviny na jejich produkci se těží v biotopu gorily nebo palmový olej - před palmovými plantážemi ustupují lesy, ve kterých žijí tygři.
8. Nikdy nekupujte nic vyrobené ze surovin pocházejících z ohrožených zvířat. Patří sem například: slonovina, želví krunýř, korály, kožešiny z tygrů, polárních medvědů, mořských vyder, krokodýlí kůže, živí ptáci, hadi, opice, želvy, ještěrky, hmyz, jakož i léčivé extrakty z nosorožců, tygrů a asijských černých medvědů.
9. Obtěžování a krutost vůči divoce žijícím zvířatům je trestná. Pokud se s ní setkáte, nebojte se o ní uvědomit autority.
10. Virtuálně si adoptujte ohrožené zvíře, anebo finančně podpořte charitu.

Iniciativy na ochranu přírody

Multidisciplinární iniciativa Česká krajina si dává za cíl ochranu přírody a zmírňování dopadů klimatických změn. Dosáhnout toho chce budováním nestátních rezervací, propojených biokoridory. Zubr evropský, Divoký kůň, Pratur a Los evropský jsou všichni na seznamu jejich klíčových druhů. Svoboda zvířat se zasazuje za definitivní stop zvířatům v cirkusech. Ponižování a zesměšňování zvířat kvůli zábavě určitě nepatří do 21. století. Že chov zvířat pro kožešinu nepatří do kultivované moderní společnosti, patří k hlavním důvodům existence spolku Obránci zvířat - OBRAZ. Díky jejich kampani přijala Česká republika novelu zákona na ochranu zvířat proti týrání, ve které zakázala kožešinové chovy. Slovenskou obdobou boje proti kožešinovému chovu je iniciativa Ide o chlp. Na jejich stránce můžete podepsat online petici za zákaz kožešinového chovu, ve kterém ročně zemře přibližně 100 milionů zvířat, jako norci, lišky a činčily.

Ohrožení bezobratlých v ČR

Na Červeném seznamu bezobratlých ČR najdeme 5 483 druhů, z toho 463 druhů je vyhynulých nebo regionálně vymizelých (EX, EW, RE), 961 bylo klasifikováno jako kriticky ohrožené (CR), 1089 jako ohrožené (EN) a 1261 jako zranitelné (VU).Na Červeném seznamu najdeme například 51 % vodních a 31 % suchozemských měkkýšů ČR. Celkově zhoršující trend je zaznamenán u denních motýlů, neboť na seznamu najdeme 63 % z celkového počtu u nás. Nemalé zastoupení druhů Červeného seznamu najdeme také mezi včelami, brouky, vážkami. Ohrožení jsou také raci, zatímco rak říční je veden v kategorii zranitelný (VU), raka kamenáče najdeme v kategorii kriticky ohrožený (CR), také proto je pro něj realizován záchranný program. I s ohledem na velikost a diverzitu této skupiny jsou příčiny ohrožení bezobratlých velmi široké, od fragmentace krajiny, přes intenzivní hospodaření, používání pesticidů přes změny vodního prostředí po invazní nepůvodní druhy.

tags: #priciny #ohrozeni #zivocichu

Oblíbené příspěvky:

• Materiály pro kuchyňské koše na odpad
• Životní prostředí v blízkosti domovů
• NET4GAS a ochrana přírody
• Čestné prohlášení – likvidace odpadu
• Tipy a inspirace pro geografické hry