Děti, Emise a Problémy s Dýcháním: Studie a Závažné Souvislosti

Znečištění ovzduší představuje hlavní environmentální rizikový problém celého světa. Zdravotní problémy mohou nastat v důsledku krátkodobého i dlouhodobého vystavení se znečišťujícím látkám v ovzduší. U některých látek přitom stačí pouze velmi malá expozice na to, aby se projevil jejich negativní efekt. Odhady WHO ukazují, že asi 6,7 milionu úmrtí způsobených převážně neinfekčními chorobami lze přičíst společným účinkům znečištění vzduchu v okolním prostředí a v domácnostech, WHO. Přibližně 99 % světové populace dýchá ovzduší, ve kterém alespoň jednou v roce překračuje koncentrace jedné či více znečišťujících látek hodnotu doporučenou pokyny WHO.

Děti jsou obzvláště citlivé na škodlivé a dráždivé vzdušné kontaminanty, jako jsou mikrobiologické znečišťující látky, alergeny, chemické látky a jemné vzdušné částice. Jejich vývoj plic je přímo ovlivněn znečištěným ovzduším. Pokud během těchto rozvíjejících se let byly děti vystaveny znečištěným vzduchem, pak toto později v životě bylo spojováno se sníženou dýchací funkcí. Znečištění ovzduší je rizikovým faktorem mnoha hlavních příčin úmrtí, včetně např.

Globální Dopady Znečištění Ovzduší na Děti

Děti jsou zároveň významnou rizikovou skupinou. Téměř polovina (44 %) všech úmrtí na infekce dolních cest dýchacích u dětí do 5 let je způsobena vdechováním pevných částic (sazí) ze znečištěného ovzduší domácností.

25.10.2005 | MUDr. Italská tisková agentura ANSA informovala s odvoláním na vysokého představitele Světové zdravotnické organizace (WHO), že toxické chemikálie každoročně zabijí asi 5 milionů dětí. Dalších až 18 milionů dětí je každoročně postiženo neurotoxickým působením olova. Zástupce ředitele WHO pro oblast zdraví a životního prostředí Robert Bertolini uvedl: "Odhadujeme, že 40% onemocnění spojených s problémy životního prostředí postihuje děti mladší pěti let.

V obdobné studii upozornil Dětský fond OSN (UNICEF) na skutečnost, že dýchání znečištěného vzduchu dětmi mladšími jednoho roku může ohrozit vývoj mozku. Toto varování se týkalo 17 mil. dětí, přičemž nejvíce jsou děti ohroženy v jižní Asii, kde 12 mil. z nich žije v oblastech, v nichž je bezpečná hladina škodlivin v ovzduší překročena více než šestinásobně. Další čtyři miliony takto ohrožených dětí žijí ve východní Asii a v Tichomoří.

Čtěte také: Znečištění ovzduší a zdraví dětí

Příčinou zhruba 13 % úmrtí dětí mladších pěti let byl v roce 2016 zápal plic. Ten stojí za smrtí více dětí, než způsobují průjmová onemocnění, podvýživa nebo nakažlivé choroby.

Dýchání vzduchu znečištěného pevnými částicemi poškozuje podle zprávy UNICEF mozkovou tkáň a oslabuje kognitivní vývoj. Znečištěné ovzduší souvisí s verbální i nonverbální inteligencí a pamětí, horšími výsledky ve škole, ale i s neurologickými poruchami, uvádí zpráva. Následky jsou podle ní celoživotní.

UNICEF dále předpokládá, že s rostoucí urbanizací světa bude v následujících letech bez odpovídající ochrany a opatření, která by vedla ke zmírnění znečištění, ohroženo čím dál více dětí. Pokud se nepodaří omezit původce znečištění, bude nutné se před dopady znečištění chránit, například používáním ochranných masek nebo filtrací vzduchu.

Kvůli znečištění ovzduší umírá ročně na světě předčasně sedm milionů lidí. Z toho je zhruba 600 tis. dětí mladších 15 let. Tuto znepokojující informaci uvedla ve své zprávě Světová zdravotnická organizace (WHO). Znečištění ovzduší představuje podle WHO globální zdravotní krizi. Vychází přitom ze statistiky z roku 2016. Zhruba 93 % dětí údajně dýchá vzduch, který představuje riziko pro jejich zdraví a vývoj. Znečištěním ovzduší jsou postiženi zejména lidé v chudších zemích, a to nejen děti.

WHO rozlišuje mezi znečištěním vzduchu venku a ve vnitřních prostorách. Pod širým nebem zamořují ovzduší například spalování fosilních surovin nebo odpad, průmyslové emise, lesní požáry nebo vulkanické erupce. Uvnitř domů lidé vdechují kouř ze spalování petroleje, uhlí, bioodpadu nebo dřeva, jež se používají při vaření, vytápění nebo na osvětlení místností. To je podle WHO fatální zvláště pro malé děti, které tráví obzvlášť hodně času doma.

Čtěte také: O projektu Klokánek

Polétavý Prach a Jeho Vliv na Zdraví Dětí

Polétavému prachu je člověk vystaven zejména vdechováním znečištěného ovzduší. Ukládání částic v dýchacím ústrojí je závislé jak na jejich velikosti, tak i na způsobu dýchání. Obvykle jsou za polétavý prach považovány částečky menší než 10 mikrometrů a jejich obsah v ovzduší se vyjadřuje jako hodnota PM10. Předpokládá se, že částečky nad 10 mikrometrů jsou při běžném povrchovém dýchání nosem zachycovány na sliznici dutiny nosní. Částečky v rozsahu 5-10 mikrometrů se usazují v jemných dýchacích cestách. S rostoucí hloubkou dýchání roste množství větších částic strhávaných proudem vzduchu do hlubších partii respiračního traktu.

V poslední době je speciální pozornost věnována jemné frakci polétavého prachu, kterou označujeme jako PM2,5 (částice s největším rozměrem nepřesahujícím 2,5 mikrometru), přičemž mnoho vědeckých prací prokazuje její závažný vliv na zdraví člověka (růst úmrtnosti a nárůst akutních hospitalizací pacientů pro srdečně-cévní a dýchací potíže). WHO přesto doporučuje usilovat o snížení emisí obou frakcí polétavého prachu. Nejnovější studie WHO shrnula v roce 2004 vlivy polétavého prachu na lidské zdraví.

Účinky krátkodobého vystavení polétavému prachu byly zdokumentovány ohromným počtem studií z Evropy i z dalších světadílů. Výzkumy přinesly množství dat prokazujících například úmrtí v důsledku krátkodobých vystavení prachu nebo zvýšení počtu nemocničních příjmů (hospitalizací) spojených se srdečně-cévními a dýchacími obtížemi.

Byl prokázán vztah mezi průměrnou denní koncentrací prachových částic v ovzduší a růstem nemocnosti následující den, ovlivnění počtu hospitalizací pro respirační onemocnění. Jiné studie se zaměřily na ovlivnění plicních funkcí u dětí. Bylo zjištěno, že nejcitlivější čtvrtina dětské populace vystavené polétavému prachu vykazuje 4-krát častěji pokles hodnoty plicních funkcí než průměr dětské populace. U astmatiků byl prokázán vliv rostoucích koncentrací PM10 na zhoršení příznaků onemocnění a na růst užívaní léků. U dětí byla byl prokázán významný rozdíl v úmrtnosti na pneumonii (zánět plic) v závislosti na průměrné roční koncentraci prachu v ovzduší oblasti, kde děti žily.

Zdroje Znečištění Ovzduší a Jejich Specifika

Ve venkovním prostředí jsou hlavními zdroji znečištění vzduchu lokálně specifické zdroje především z dopravy, průmyslu, elektráren, ze stavenišť, spalování odpadů, z požárů nebo z práce na polích.

Čtěte také: Fond ohrožených dětí a Klokánek

Oxid dusičitý je agresivní prudce jedovatý plyn, jehož koncentrace nad 200 μg/m3 může způsobovat vážné záněty dýchacích cest a souvisí s výskytem bronchitidy a astmatu u dětí. Vzniká ve spalovacích motorech a v domácnostech v kotlích, krbech, plynových sporácích a troubách. Jeho koncentrace v ovzduší proto kulminuje v dobách dopravní špičky.

Přízemní ozon je jednou z hlavních složek fotochemického smogu. Vzniká fotochemickou reakcí slunečního svitu a nečistot (např. oxidů dusíku) v ovzduší. Proto je znečištění ozonem nejčastější během slunečných dní. Koncentrace ozonu v ovzduší může způsobovat dýchací problémy, astma, omezovat činnost plic nebo způsobovat plicní choroby.

Radon je radioaktivní plyn, který vychází z určitých skalních a půdních útvarů a soustřeďuje se v suterénech nebo v přízemí domů. Radon může být jednou z hlavních příčin rakoviny plic. Studie v Evropě, v Severní Americe a v Číně navíc potvrdily, že zdravotní rizika představuje i nízká koncentrace radonu. Tento plyn, který se běžně vyskytuje v rezidenčních zařízeních, totiž přispívá k výskytu rakoviny plic po celém světě.

Doprava a Její Vliv na Znečištění Ovzduší

Některé studie zaměřené na specifické zdroje znečištění prokázaly, že emise z dopravy mají jednoznačnou souvislost s nepříznivými vlivy na zdraví. Jako zvláště nebezpečné pak byly vyhodnoceny prachové částice unikající z dieselových motorů. Toto zjištění je velice významné i z praktického hlediska.

V posledních letech roste v Evropě i v České republice podíl automobilové dopravy na znečištění ovzduší. A to i v hustě obývaných oblastech včetně center velkých měst. Významně se zvyšuje objem nákladní automobilové dopravy (včetně tranzitní), což vzhledem k poloze České republiky uprostřed Evropské unie představuje do budoucna vážnou hrozbu. Navíc roste množství dieselových motorů v osobních automobilech, přičemž jejich výrobci a prodejci vynakládají značné sumy na reklamu, která podporuje zvyšování prodeje vozů s dieselovými motory. Veřejnost ani zodpovědní politici si při tom mnohdy neuvědomují, že vozy s dieselovými motory na rozdíl od klasických „benzínových“ automobilů nejsou vybaveny tzv.

Znečištění Ovzduší v Domácnostech a Jeho Rizika

Asi každý osmý případ astmatu u dětí ve Spojených státech je vyvolaný znečištěním ovzduší z plynových sporáků, tvrdí nový výzkum. Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena podle deníku The Guardian nyní zvažuje, že prodej plynových sporáků omezí, nebo dokonce zcela zakáže. V současné době na nich vaří zhruba třetina amerických domácností.

„Je to, jako byste měli v obýváku výfuk od auta,“ popisují vědci dopad plynových sporáků na dětské zdraví. Už výzkumy harvarských vědců opakovaně ukázaly, že emise toxických chemikálií a karcinogenů z plynových sporáků mohou uvnitř domovů vytvářet znečištění několikanásobně horší, než je to venkovní ze silničního provozu nebo těžkého průmyslu.

Nová studie, na níž se podíleli odborníci ze Spojených států a Austrálie, pak tvrdí, že znečištění z plynových sporáků je zodpovědné za astma u dětí v USA ve 12,7 procenta případů. To je podle Brady Sealsové, která se na výzkumu podílela, podobně vysoké procento, jaké způsobí kouření nejbližších příbuzných.

Ve Spojených státech má astma si pět milionů dětí. Zhruba 625 tisíc z nich by problémy s dýcháním mohlo trpět právě kvůli plynovým sporákům.

Harvardští výzkumníci v letech 2019 až 2021 odebrali přes 200 vzorků nespáleného zemního plynu z 69 sporáků a potrubí v oblasti Bostonu. Jejich analýza odhalila 296 sloučenin, z nichž 21 je označováno za nebezpečné látky. Minulý rok také vědci ze Stanfordu (Stanford News) upozornili, že úrovně oxidu dusičitého emitovaného z plynových sporáků mohou během několika minut překročit normy stanovené pro venkovní znečištění Agenturou pro ochranu životního prostředí.

Co dělat ke zdravější kuchyni

Autoři výše uvedeného výzkumu popsali, že i když už domácnost nemá jinou volnu než plynový sporák, dá se užívat relativně zdravě. „Při vaření otevřete okna,“ radí vědci. „Používejte odsávací ventilátory, které odvádějí vzduch ven".

Kvalita Ovzduší ve Školách a Její Vliv na Děti

V dnešní době tráví děti ve školních budovách značnou část svého času, v průměru až 1300 hodin ročně. Proto je klíčové, aby prostředí, ve kterém se vzdělávají a rozvíjejí, bylo zdravé a bezpečné.

V posledních letech se zvýšila pozornost věnovaná výživě a cvičení školáků. Bohužel, vnitřní kvalita ovzduší, která má obrovský dopad na schopnost studentů uspět, byla do značné míry přehlížena. Aby byli školáci a studenti úspěšní, musí mít čistý, zdravý vzduch k dýchání.

Množící se zprávy o astmatech mezi dětmi školního věku byly přímo spojeny se zvýšenou expozicí znečištění ovzduší. Stále více poznatků dokazuje, že špatná kvalita vnitřního ovzduší způsobuje verbální, percepční, motorické poruchy a poruchy chování u dětí.

Zdroje znečištění ovzduší ve školách

Podle EPA (Americká agentura pro ochranu životního prostředí), v novějších školách, ve kterých jde trend k pevně uzavřeným budovám s nedostatkem přirozené ventilace je jedním z faktorů. Použití syntetických stavebních materiálů a nábytku, kde odpadní plyn z chemických látek, jako je formaldehyd, je také problém. Problémy ve starších školách jsou např. Zvenku ale dovnitř pronikají venkovní znečišťující látky, jako jsou výfukové plyny automobilů, pesticidy a emise z výroby, takže to, co je již znečištěné činí životní prostředí uvnitř ještě horší. Studie EPA (Environmental Protection Agency) ukázaly, že je běžné, že vnitřní úroveň znečištění ve třídách je dvakrát až pětkrát vyšší než venku.

Mezi hlavní zdroje znečištění vnitřního ovzduší patří:

• Nedostatečná ventilace
• Syntetické stavební materiály a nábytek
• Venkovní znečišťující látky
• Vlhkost a plísně

Studie a výzkumy v České republice

Jaký vzduch dýchají ve třídách brněnští školáci? Odpověď by měl přinést výzkum centra RECETOX Masarykovy univerzity, které ve spolupráci s městem oslovilo brněnské základní školy. Centrum RECETOX oslovilo pět mateřských a pět základních škol. Výzkumníci přitom vybírali školy podle umístění v různých částech města a zároveň jejiech vzdálenosti k měřící stanici.

Výzkumníci nainstalují do zapojených škol malá a nehlučná vzorkovací zařízení. Kromě monitoringu prachových částic se bude sledovat také koncentrace CO2 ve vzduchu. Studie centra RECETOX nám může pomoci odhalit problematická místa,“ uvedl první náměstek primátorky města Brna Petr Hladík.

Data budou sloužit primárně městu Brnu, ale taky k výzkumným účelům. Jedním z cílů je vytvořit opatření, která budeme implementovat do akčního plánu pro zlepšení kvality ovzduší města Brna.

Kvalita vzduchu ovlivněná četností větrání je na Vysočině horší v základních školách než v mateřských. Vyplývá to z letošních kontrol krajské hygienické stanice (KHS). Zatím byly v 16 základních školách a 29 mateřských. Hodnoty naměřená v mateřských školách byly v průměru lepší, v jedné ale koncentrace CO2 překročila maximální povolenou koncentraci, informovala mluvčí KHS kraje Vysočina Jana Böhmová.

Ovzduší ve vnitřním prostředí škol ovlivňuje zdraví dětí i dospělých, kteří ve škole tráví velkou část dne. Proto se této problematice věnujeme i v rámci krajského prioritního úkolu. Sledujeme stavebně-technický stav budov, vybavení, četnost prováděného úklidu, používání čistících a dezinfekčních prostředků. Ve třídách měříme teplotu vzduchu, vlhkost a koncentraci CO2. Optimální teplota ve třídách by měla být 20 až 22 stupňů Celsia a vlhkost vzduchu v rozpětí 45 až 55 procent.

Studie Rand Corporation prokázala, že české děti přijdou ročně kvůli vystavení nadměrné vlhkosti a plísním v interiérech o přibližně 13 000 školních dnů. Čeští žáci kvůli plísním a vlhkosti v budovách každoročně přicházejí o zhruba 13 000 školních dnů, přičemž každé čtvrté dítě je vystaveno alespoň jednomu ukazateli špatného ovzduší ve vnitřních prostorech, vyplývá ze studie.

MUDr. Jan David, Ph.D., pediatr a odborný asistent 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, k problematice uvedl:„Vnitřní prostředí hraje pro zdraví dětí významnou roli, zejména když v daných prostorech tráví hodně času. Děti jsou na vnější vlivy ze své podstaty mnohem citlivější. Při pravidelném pobytu v budovách s nedostatečnou izolací nebo možností větrání, např.

Mezi vlhkostí a plísněmi ve vnitřním prostředí a respiračními příznaky a astmatem existuje jednoznačný vztah. U lidí žijících v budovách, které jsou v nevyhovujícím stavu je o 40 % vyšší pravděpodobnost onemocnění astmatem.

Studie prokázala, že děti, které v posledních 3-5 letech žily ve vlhkém bytě, měly více než dvakrát vyšší pravděpodobnost výskytu problémů s hrudníkem, dýcháním, astmatem nebo bronchitidou než děti, které špatným podmínkám bydlení vystaveny nebyly.

Bylo také prokázáno, že nadměrné teplo ve třídách má vliv na učení žáků, kdy zvýšení teploty o 1 °C vede ke zhoršení učení o 2 %.

Řešení a Doporučení pro Zlepšení Kvality Ovzduší

Je nutné zavést nucené větrání. To se netýká pouze škol, ale pobytových místností obecně. Vzhledem k tomu, že jde o velká množství vzduchu, který je nutné v místnosti ohřát, je z energetického a i ekonomického hlediska vhodné kombinovat nucené větrání s rekuperací tepla.

V kvalitně izolovaných a správně větraných budovách je proto zdravé a příjemné vnitřní prostředí, což má pozitivní vliv na zdraví dýchacích cest dětí i na celkovou pohodu ve škole.

Mgr. Jan Goll, ředitel ZŠ Český Dub, okomentoval situaci:„Naše škola nutně potřebuje rekonstrukci. V současnosti se potýkáme s únikem energií a absence řádné izolace fasády i nemožnost častého větrání výrazně ovlivňují komfort a hygienické podmínky během vyučovacích hodin. Připravovaný zákon EU pro rozsáhlé renovace by nám mohl konečně umožnit realizaci tolik potřebné rekonstrukce.

Technologie pasivního domu je stavební řešení, které klade důraz na kvalitu vnitřního prostředí, energetickou účinnost a upřednostňuje vysokou úroveň izolace, vzduchotěsnosti a řízeného větrání. Cílem těchto projektů je minimalizovat spotřebu energie na vytápění a chlazení a zároveň zajistit příjemné vnitřní prostředí.

Česká vláda nedávno novelizovala vyhlášku, která zavádí povinné měření kvality vzduchu ve třídách. Hloubkové renovace umožňují jak snížení spotřeby energie budovy, tak i účinnější větrání.

Zlepšení izolace stávajících budov přispívá k suššímu a teplejšímu vnitřnímu prostředí, zlepšení vlastního zdravotního stavu, snížení počtu vynechaných dnů ve škole nebo v práci, nižšímu množství návštěv u praktického lékaře a omezení počtu hospitalizací s respiračními potížemi.

Stockholmská úmluva

Stockholmská úmluva o zákazu výroby a používání persistentních organických látek je zároveň globálním precedentem pro další vývoj v oblasti eliminace chemických rizik. Předpokládá totiž také opatření na snížení úniků POPs produkovaných nezáměrně (např. dioxiny) s cílem zcela ukončit jejich produkci v případech, kde je to proveditelné.

Tato úmluva je považována za progresivní nástroj zvýšení chemické bezpečnosti, protože jde o první historický celosvětový zákaz 12 persistentních organických látek. Byla pod patronací Organizace OSN pro ochranu životního prostředí (UNEP) podepsána v květnu 2001 ve Stockholmu a vstoupila v platnost 90 dní po doručení ratifikačních listin 50. signatářskou zemí.

Česká republika podepsala úmluvu jako jedna ze 151 zemí a poté i ratifikovala (5.2.2002 schválena Parlamentem ČR, 26.8.2002 oficiálně doručeny ratifikační listiny sekretariátu úmluvy). Uvedení úmluvy do života má značný význam nejen globální, ale též pro ČR, protože se týká likvidace zásob obsolentních pesticidů a polychlorovaných bifenylů (PCB) či sanace starých ekologických zátěží.

Stockholmská úmluva povede k redukci až eliminaci vzniku nežádoucích polutantů (dioxinů, PCB, HCB) jejichž hlavními zdroji jsou spalování odpadů, cementárny, metalurgické procesy, chemické výroby atd. Realizace úmluvy se projeví značně pozitivními dopady na zlepšení kvality životního prostředí a snížení zdravotních rizik pro člověka. Obyvatelé ČR a předtím Československa byly bohužel po desetiletí vystaveni vysokým dávkám těchto látek, zejména PCB.

tags: #děti #emise #problémy #s #dýcháním #studie

Oblíbené příspěvky:

• Ohrožený Datel Červený
• Podrobná recenze Nikon Z6
• Nový Bor a okolní příroda
• Srovnání odšťavňovačů Zelmer, Bosch, Philips
• Odpad v České republice