Odpady nepředstavují pouze papíry, plasty nebo obaly, ale také zkažené maso, uhynulá zvířata nebo části poražených zvířat z jatek, které již nelze zužitkovat. Kafilérie je označení pro asanační podnik, který se zabývá právě ekologickou a neškodnou likvidací odpadů živočišného původu.
Kafilérie je průmyslový asanační podnik, který je nezbytný pro neškodné zpracování vedlejších živočišných produktů, jako je například zkažené maso, uhynulá zvířata a především nevyužité části zvířecích těl z jatek. V kafilerii se nic nepálí. Všechny živočišné odpady jsou smíchány, rozemlety na menší části a za vysoké teploty a tlaku jsou rozvařeny a dále zpracovány na masokostní moučku a tuk. Tuk je dále čištěn a průmyslově využíván.
Vedlejší živočišné produkty (VŽP), jak se správně odpadům živočišného původu říká, se dělí na několik kategorií:
Tento živočišný odpad vzniká především při:
Je zřejmé, že výše uvedené odpady mohou představovat zdravotní riziko, pokud by s nimi nebylo zacházeno správně a nebyly by zlikvidovány podle platných předpisů. To je ostatně důležitým posláním kafilérie.
Čtěte také: O projektu Klokánek
Vedlejší živočišné produkty se nejprve vytřídí a odděleně se sváží ke zpracování do asanačních podniků. Záleží přitom na konkrétní kafilérii, jakými technologiemi je vybavená a jak tyto vedlejší živočišné produkty zlikviduje. K častým způsobům patří například tepelně tlaková sterilizace. Sterilizovaný materiál je prostřednictvím sušení zbaven vody a vzniká masokostní kaše, která se dalšími technologickými postupy může proměnit v živočišnou moučku.
Výstupy zpracování vedlejších živočišných produktů mohou být dále zužitkovány. Například živočišnou mouku je možné spálit ve spalovnách nebo v cementárnách, případně ji lze využít také jako hnojivo nebo ji odeberou kompostárny či bioplynové stanice.
Nakládání s odpady podléhá příslušným zákonům a ani s kafilériemi to není jinak. Třídění a zpracování vedlejších živočišných produktů specifikuje nařízení Evropské unie č. 1069/2009, které vstoupilo v účinnost 4. března 2011 a nahradilo nařízení č. 1774/2002.
Krematorium zvířat slouží k etickému a pietnímu rozloučení s milovaným domácím mazlíčkem, který byl po dlouhá léta členem rodiny a naším věrným přítelem a společníkem. Kremace probíhá spálením v moderní dvoukomorové kremační peci za velmi vysoké teploty. Zbylý popel se po vychlazení zpracuje v zařízení zvaném kremulátor na jemný prášek, který je vsypán do vybrané urny.
Kafilérie je průmyslový asanační podnik, který je nezbytný pro neškodné zpracování vedlejších živočišných produktů, jako je například zkažené maso, uhynulá zvířata a především nevyužité části zvířecích těl z jatek. V kafilerii se nic nepálí. Živočišné odpady jsou rozemlety na menší části a za vysoké teploty a tlaku, jsou zpracovány na masokostní moučku a tuk.
Čtěte také: Fond ohrožených dětí a Klokánek
Na lokalitě U Ovčína, kterým vede modrá turistická trasa, ústící k maloplošnému zvláště chráněnému území Přírodní památky Hora Říp, se často vyskytují hrající si děti, jejich rodiče, školky a školní třídy z obce, výletníci směřující k Řípu. Analýza vzorků půdy a travin zde odebraných inspektory Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) prokázala přítomnost účinných látek postřiků.
Ve vzorku nedotčeného travního porostu u odpočinkového místa, se nacházela účinná látka boscalid (v koncentraci 0,0053 mg/kg). Fungicid. Další prokázanou účinnou látkou postřiků byl 2,4-D (v koncentraci 0,012 mg/kg). To by mohl být postřik Mustang, herbicid.
Odborníci detekovali i v podezřele „vypáleném fleku suché trávy“ následující látky:
Na místě cesty, na travnatém paloučku pod lípami U Ovčína, by totiž správně neměly být přítomny žádné z nich. Ani v minimální koncentraci, ani ve stopovém reziduálním množství. Přípravky pro ochranu rostlin totiž možná odvádí dobrou práci na obhospodařovaných polích, ale do volné krajiny nepatří. A určitě ne na místa, kam si chodí hrát děti.
Zákon o rostlinolékařské péči (326/ 2004 Sb.) jasně stanoví, že necílový porost, v tomto případě cesta a odpočívadlo, nesmí být zasaženo aktivními látkami přípravky na ochranu rostlin.
Čtěte také: Dětské ekologické aktivity
V případě odpočinkového místa U Ovčína to ÚKZÚZ vysvětluje volnou přístupností lokality, po které se na obhospodařované pozemky přemísťuje zemědělská technika včetně postřikovačů. A z postřikovačů, naplněných postřikovou jíchou, mohlo dojít k zaznamenané půdní kontaminaci.
Obavy občanů Mnetěše a všech, kteří mířili kolem Ovčína na Říp, se rozhodně neukázaly být liché, ale oprávněné. Pesticidy a jejich rezidua jsou, platným zákonům a přijatým opatřením navzdory, přítomné tam, kde by být neměly.
Vrstva mapující lokality stávajících jatek a kafilerií byla vybrána jako databáze zdrojů odpadu s potenciálem energetické produkce. Naprostá většina jatečního odpadu je v současné době využívána materiálově - produkce pro potravinářské a krmivářské účely, v případě potřeby jeho energetické využití zejména formou konverze energie odpadní biomasy do formy bioplynu.
Vrstva jatek a kafilerií lokalizuje jednotlivá zařízení v rámci České republiky. U jatek dále uvádí jejich typ (jatka velkých zvířat - kopytníci, jatka malých zvířat - zejména drůbež, králící atd.) a množství potenciálně dosažitelné biomasy na základě známého množství odpadu vznikajícího při porážení a následné úpravě jatečných zvířat. Množství odpadu je vyjádřeno v kg surové hmoty a energii v MJ/kg této hmoty.
V případě kafilerií nebylo možné získat informace o objemu produkované biomasy, je zde proto uveden pouze typ provozu a kategorie odpadu, které smí daný provoz zpracovávat.
Data k vrstvě byla získána od Státní veterinární správy, které vede přehledy o registrovaných pracovištích i o kusech poražených zvířat na jednotlivých pracovištích. Aktuálně (1. 1. 2014) vrstva lokalizuje 254 jatek a 8 kafilerií.
Základem pro výpočet energetického potenciálu jsou statistická data vysoké přesnosti. Určitou chybu je možné předpokládat při následném odhadu produkce odpadu na základě počtu poražených kusů. Zde vrstva vychází z expertních odhadů Katedry speciální zootechniky ČZU.
Při výpočtu potenciálu odpadu z jatek byla vzata v úvahu průměrná hmotnost daného druhu velkého jatečného zvířete [skot (kráva, býk, vůl, tele), prasata (prasnice, vepři), ovce, kozy, koně], malého jatečného zvířete [kur (slepice, kohout, kuře), kachny, husy, krocani (kracan, krůta), králíci, nutrie, holubi, běžci] a podíl odpadní hmoty (odpad kategorie 2 a 3).
Podle údaje počtu porážek za rok 2013 bylo vypočteno množství odpadu vyprodukovaného daným zařízením. Energetický potenciál odpadu byl vztažen k výhřevnosti masokostní moučky (MKM) a k množství bioplynu produkovaného z 1 t odpadu.
U jatečního odpadu je počítáno s průměrnou sušinou 40 %. Výhřevnost jedné t sušiny MKM odpovídá 16-19 GJ, pro účely výpočtu potenciálu byla zvolena nižší hodnota. Průměrná výtěžnost bioplynu ze směsného jatečního odpadu odpovídá 600-700 m3/t sušiny, přičemž pro účely modelu byla opět vybrána spodní hodnota.
Podíl CH4 v bioplynu produkovaného z anaerobní fermentace jatečních odpadů bude činit cca 60 %, výhřevnost - 22 MJ/m3, tedy 24,5 GJ/t bioplynu a 13,2 GJ/t sušiny jatečního odpadu.
Uživatel získá přehled o počtu a lokalizaci provozů produkujících odpad s vysokým energetickým potenciálem, v případě jatek pak navíc i o celkovém energetickém potenciálu daného provozu.
Vzhledem k tomu, že současnosti je výrazně preferováno materiálové využití jatečních a kafilerních odpadů, vypočtený energetický potenciál je pouze doplňkový a není zahrnut mezi hlavní skupiny OZE z nichž je modelován celkový potenciál dané lokality.
Vrstvu jatečních a kafilerních odpadů je nutné pravidelně aktualizovat vzhledem k tomu, že lokalizované provozy jsou běžné podnikatelské subjekty, u nichž může docházet k výrazným výkyvům produkce odpadu, případně ukončení činnosti.
U kafilerií nebylo možné kvantifikovat množství jimi produkovaného odpadu, aplikace je proto zatím omezená pouze na jejich lokalizaci.
tags: #děti #hrající #si #v #kafilerii #informace