Děti hrající si v přírodě: Benefity pro zdraví a rozvoj

07.11.2025

V zdravém těle zdravý duch. A není to náhodou naopak? Předtím, než začnete vést svoje děti ke sportu nebo zdravému stravování, určete si jako prioritu jejich duševní zdraví. Buďte rodičem, na kterého se může dítě vždycky spolehnout, nebojí se mu důvěřovat a být k němu upřímné. Ukažte dítěti, že vaše láska je bezpodmínečná a nezáleží na tom, jaké nosí domů ze školy známky nebo zda někdo z vrstevníků podal lepší výkon.

Když už mezi sebou vybudujete důvěru, ukažte dítěti, že je v pořádku mluvit o svých pocitech, trápeních i radostech. Nezapomínejte, že i děti si potřebují dobíjet baterky, i když to tak možná nevypadá. Dbejte na to, aby dělaly přestávky při učení i sportu. Nic neovlivňuje duševní a tělesné zdraví tak významně jako spánek. U dětí platí toto pravidlo dvojnásobně.

Spánek, pohyb a zdravá strava

Nedostatek spánku může způsobit onemocnění, cukrovku, obezitu nebo kardiovaskulární poruchy. Když jsme nevyspalí, pociťujeme větší hlad a chuť máme především na sladké. Čím více sladkého sníme, tím víc na cukr máme chuť. Pokud konzumujeme velké množství sacharidů večer, potlačuje to tvorbu hormonů důležitých pro spánek. Vzniká tedy začarovaný kruh, z kterého je těžké vystoupit.

Kolik hodin by vlastně měly děti spát? To záleží na jejich věku. U novorozence a batolete je to 14-17 hodin denně. Nevystavujte děti modrému světlu z obrazovky televize, telefonu nebo tabletu alespoň 2 hodiny před spaním. Zdroj světla omezte i v dětském pokoji. Nejezte alespoň 2 hodiny před spaním. Pokoj, v kterém se spí, by neměl být vytopený. Ukládejte děti spát každý den v ten samý čas. Spánek pomáhá regenerovat nejen náš mozek, ale je i dobrým pomocníkem při zdravém trávení.

K zdravému životnímu stylu neodmyslitelně patří pohyb. Možná patříte k rodičům, kteří sportují celý život a vést k němu i děti je pro vás naprosto přirozené. Pokud se sportem vy i vaše děti teprve začínáte, nikam nespěchejte a nečekejte okamžité výsledky. Vaším společným cílem by neměly být ideální sportovní výkony, ale radost z pohybu, společně strávený čas a to, že jste něco udělali pro své zdraví.

Čtěte také: O projektu Klokánek

Pohyb uvolňuje stresový hormon kortizol, který vám nedovolí usnout. Pohyb ovlivňuje pozitivně nejen naše fyzické zdraví, ale i činnost mozku. Uvolňují se hormony endorfin, dopamin a serotonin, tedy hormon štěstí, motivace a dobré nálady. Společně s prokrvením a okysličováním sehrávají důležitou úlohu při soustředění se, bystrosti a pozornosti. Člověk nebyl stvořen k tomu, aby seděl, ale aby se hýbal.

Názorů na správné stravování je tolik, že se v nich člověk lehce ztratí. Přistupuje však k jídlu s větší láskou a večeře by měla být smysluplný čas, kdy se setkáte u jednoho stolu jako rodina. Nedívejte se do mobilů, soustřeďte se na chuť každého sousta. Čím více rostlinné stravy, tím lépe. Zeleninou a ovocem nikdy nic nezkazíte. Ráno, večer, před jídlem, po jídle, ovoce je zdravé kdykoli během dne. Mluvte s nimi o příznivých účincích rostlinné stravy na zdraví. Díky zelenině a ovoci zajistíte vašim dětem dostatek vitamínů.

Příroda jako ideální místo pro aktivity

Ať už jste se rozhodli s dětmi sportovat, nebo potřebujete dobít baterky a pookřát na duchu, příroda je ideálním místem pro všechny typy aktivit. Pokud platí, že i z nejlepšího léku se při nadměrném užívání stává jed, přírodou se můžete opájet, jak jen chcete. Spojte příjemné s užitečným. Chůze je pro člověka nejpřirozenější aktivitou a lesy nebo hory máte prakticky na skok od každé obce.

Využijte čas v přírodě i na vzdělávání a výchovu. Děti, které se hrabou na zahradě v zemi, mají pestřejší střevní mikrobiom a lepší imunitu než ty, které si hrají na městských pískovištích. Z přírody vytěžíte ještě víc, když se s dětmi vydáte kempovat do přírody. Začíná opravdové dobrodružství! Kytara, zpěv a vyprávění příběhů u táboráku udělají z vašich potomků opravdové indiány či kovboje. Nezapomeňte ale kempovat v místech k tomu určených, s ohledem na divokou přírodu a hlavně vaše bezpečí.

Děti ve Skandinávii spí venku za každého počasí. O léčivých účincích mořské vody asi nemusíme mluvit. Klidně můžete začít plavat i s miminky, čímž podpoříte jejich psychomotorický vývoj.

Čtěte také: Fond ohrožených dětí a Klokánek

Venkovní hry a jejich přínosy

Jakmile je počasí za oknem příznivé, otevírá se nový prostor pro hry - prostor pro hru venku. Venkovní aktivity nabízejí vašemu dítěti příležitost poznávat přírodní prostředí a zažívat dobrodružství. Kromě toho, že fyzické aktivity venku prospívají zdraví dítěte, pomáhají dítěti rozvíjet mnoho dovedností a schopností.

Děti na dětském hřišti kromě zábavy a hry nápadně vykonávají i značnou fyzickou aktivitu. Když si děti zvyknou na tuto fyzickou aktivitu a vnímají ji jako příjemný zážitek, povzbudí je to k tomu, aby zůstaly aktivní s přibývajícím věkem. Děti v útlém věku potřebují stimulaci a cvičení, aby si osvojily motorické schopnosti a vytrvalost. Aby se dítě dostalo z bodu A do bodu B, musí si vybudovat balanční schopnosti, které si může volněji procvičovat a zdokonalovat právě při hře venku. Například na dětském hřišti si dítě bude budovat sílu a vytrvalost při stoupání, skluzavce, houpačce, tlačení a táhnutí. Zejména malé děti potřebují hodně aktivity, aby udržely formu.

Tělo potřebuje vitamin D ke vstřebávání vápníku z potravy a k budování silných kostí. Sluneční světlo stimuluje epifýzu, která udržuje imunitní systém silný. Sluneční světlo také pomáhá dětem produkovat vitamin D, který potřebují pro správné fungování imunitního systému. Pro děti ve věku 3 až 6 let je to až 10 až 12 hodin za noc. Když se děti hrají, vystavují se slunečnímu záření, které pomáhá regulovat "vnitřní hodiny těla".

Malé děti se musí naučit, jak se správně hrát s ostatními dětmi. Musí se naučit, jak se dělit, spolupracovat a chovat se k nim laskavě. Hra venku je ideálním prostorem k nabytí těchto dovedností. Děti si trénují vzájemnou komunikaci, když se hrají venku, aby dosáhly společných cílů. V neštrukturovaném venkovním prostředí je na nich, aby vytvořily pravidla. Když se děti hrají, staví je to do různých situací, ve kterých mohou procvičit empatii a lépe si uvědomit pocity jiných dětí. Hraní různých her a rolí také učí děti sebeovládání a způsoby řešení konfliktů.

Při hře venku se děti cítí šťastněji a mají mnoho příležitostí k smysluplným interakcím s přírodním světem. Děti se při hraní venku dozvědí, jak zapadají do přírodního světa a seznámí se s některými zákony z fyziky nebo jiných přírodních věd. Například objeví, jak pomocí gravitace a síly houstat co nejvýš ke obloze. Také se naučí ocenit to, jak jim okolní svět poskytuje potravu, květiny, ovoce, zeleninu a stín nebo jiné zdroje pro život. To vše si však nejlépe uvědomí právě tím, že přírodu zažijí na vlastní kůži. Děti, které se v mladém věku naučí vážit si přírody a vykonávat v ní různé aktivity, mají větší tendenci přenést si tyto zvyklosti i do dospělosti.

Čtěte také: Dětské ekologické aktivity

Imaginární hra je samozřejmostí, kdykoliv jsou děti na hřišti. Když děti používají svou fantazii a hrají si na někoho jiného, učí je to sociálním rolím a pomáhá rozvíjet jejich tvůrčí schopnosti. Stejně tak svou kreativitu mohou rozvíjet i kreslením výtvorů od výmyslu světa křídami na chodník.

Wellbeing dětí a učitelů v přírodě

V dnešní době se velmi často mluví o wellbeingu dětí. Je skvělé otevřít téma wellbeingu dětí, ale ruku v ruce s ním je třeba opečovat i potřeby samotných učitelů. Při společné debatě vedené k wellbeingu dětí, velmi málo zaznívá ta nejefektivnější a nejsnazší cesta k naplňování psychické i fyzické pohody dětí i dospělých: stačí část výuky přesunout ven.

Z výzkumu České děti venku, který v roce 2016 realizovala Nadace Proměny Karla Komárka, vyplývá, že typický český školák stráví ve všední den na internetu, hraním her nebo sledováním televize dva a půl krát více času než venku. Učení venku je názorné, třírozměrné, pestré. Spojení se skutečným světem přináší pocit smysluplnosti učení. Co se naučíme skrze zážitky venku se v mozku ukládá hlouběji a snadněji se vybavuje. Kontakt s přírodou významně přispívá k duševnímu zdraví a pohodě. Snižuje stres, úzkosti a deprese. Venku děti rozvíjí nejen své znalosti, ale současně i emoční a sociální inteligenci.

Ukazuje se, že spokojenost českých dětí ve školách obecně klesá. Dva roky covidové epidemie měly na psychickou a sociální pohodu dětí velký dopad a ukázaly na důležitost, kterou s sebou téma péče o sebe a své zdroje nese, stejně tak jako důsledky jeho nedostatku. Vezmeme-li děti ven, už jen změna prostředí a přírodní prostředí samo o sobě nám hrají do karet. Výzkumy jasně potvrzují, že příroda je pro nás z hlediska biologie přirozeným prostředím, lehce poutá naši pozornost a nabízí řadu podnětů, díky kterým můžeme snadno vypnout hlavu a regenerovat.

Opomíjí se však jeden důležitý aspekt - přirozeně pozitivní působení přírody a benefity, které pobyt v ní přináší. Není třeba vymýšlet složité aktivity ve třídě, kde stejně každé dítě potřebuje pro svou pohodu něco jiného. Stačí je vzít ven, kde si každé dítě dokáže najít přirozený způsob, jak si odpočinout, zlepšit náladu a nabrat síly. Hra v přírodě a s přírodními materiály skvěle napomáhá všestrannému rozvoji dítěte. Při hře venku dítě zapojuje všech pět smyslů a rozvíjí široké spektrum svých tělesných i mentálních schopností.

Vztah k přírodě a ochrana životního prostředí

Podoba, forma a míra kontaktu s přírodou v dětství mohou do jisté míry ovlivnit naše budoucí chování. Zážitky a zkušenosti s přírodou v dětství mohou mít vliv na vnímání hodnoty přírodního prostředí. Pobyt v přírodě má řadu blahodárných účinků na zdraví, fyzický a mentální rozvoj dítěte, ale nabízí se i možný přesah do dalšího jednání, které může vést k vyšší míře ochrany přírody a životního prostředí v dospělosti.

Co v člověku probouzí potřebu chránit životní prostředí, je otázka důležitá pro pochopení toho, jak bude člověk sám jednat a jakým způsobem je možné u něj toto chování dále rozvíjet. Kniha upozorňuje na to, že zkušenosti s přírodou dětem pomáhají pochopit, jak přírodní svět funguje. V přírodě děti názorně vidí, jaké jsou přírodní zákony a učí se přírodu vnímat jako jedinečný organismus, který se dokáže obnovovat. A to bezprostředně, vlastním přičiněním. Toto poznání je zásadní pro rozvoj tvořivosti, která je základem nejen umění, ale také vědy nebo politiky. Děti, které jsou odpojené od přírody, si ji buď idealizují, nebo se jí bojí.

Zkoumá se, odkud motivace chránit přírodní prostředí vlastně pramení. Když se autoři studií ptali ochránců přírody a pedagogů se zaměřením na environmentální vzdělávání, co vedlo k volbě jejich zaměstnání, nejčastěji odpovídali, že jako děti často trávili čas v přírodě, ať už s rodiči nebo svými vrstevníky. Všechny studie se shodují na tom, že podle respondentů samotných měly kontakt a zkušenosti s přírodou v dětství zásadní vliv na jejich chování v dospělosti.

Výsledky zkoumanou vazbu jasně prokazují. Čím víc času jako děti strávíme v blízkém kontaktu s přírodou, tím větší tendenci chránit životní prostředí v dospělosti máme. A nejdůležitější roli hrají emoce. Pobyt v přírodě má vliv na vybudování emočního pouta s přírodou, které může působit jako motivace pro její ochranu. Umožňujme tedy dětem, aby si mohly volně hrát v přírodě. A to jak samostatně, tak společně s námi. Ukazujme jim, jaká příroda doopravdy je a že se jí nemusí bát. Odměnou nám bude nejen zdravější a samostatnější dítě, ale i příslib odpovědnějšího jednání vůči prostředí, ve kterém žijeme.

Pohyb a zdraví v době koronaviru

Data z roku 2019 ukazují, že s nadváhou či obezitou bojovalo v České republice každé páté dítě ve věku mezi jedenácti a patnácti lety, meziročně navíc dětí s nadměrnou hmotností přibývá. Děti se obecně nepohybují dostatečně, a pokud se ubere i to penzum, které dosud měly, je jasné, že vliv nemůže být jiný než negativní. V současnosti pravidelně hýbe jen asi 16-18 % české populace, která má obecně nízkou pohybovou gramotnost.

Problémem dětí i adolescentů je nízká pohybová gramotnost. Za poslední dvě dekády zaznamenáváme v populaci nárůst obezity asi o 18 %, o 20 % nárůst nadváhy. Koronavirus vyřadil děti ze sportovních kroužků a oddílů. Děti tráví mnoho hodin denně on-line vyučováním a počítače, notebooky, mobilní telefony a televizi mnohé neopouštějí ani po ukončení vyučování. A kvůli nebezpečí choroby covid-19 nemají ani možnost neomezeného pohybu venku. Ale slyšela jsem od svých kamarádek, že například v lesích kolem Prahy čím dál častěji potkávají děti, které společně běhají, a dokonce i cvičí.

Pomozme jim tedy najít „náhradní“ pohybové aktivity v přírodě. Naučme je znovu chodit ven „za každého počasí“, jako jsme to dělali kdysi my, příslušníci generace jejich prarodičů a ještě i příslušníci generace jejich rodičů. V přírodě se přece můžou spontánně vyřádit - a opravdu to potřebují!

Mnozí rodiče dnes pracují doma. A kdyby si našli co nejčastěji chvíli na pobyt s dětmi venku, v přírodě, mělo by to nepochybně příznivý vliv na zdraví rodičů i dětí. A to nejen na zdraví fyzické, ale i psychické. Protože ze všech pozitivních dopadů kontaktu s přírodou na naše zdraví je právě dopad na psychické zdraví možná nejpodstatnější. Blízkost přírody, ale i pouhý výhled na zeleň pomáhají snížit stres, úzkosti či deprese. Pobyt, hra a odpočinek v přírodě snižují únavu z myšlení, obnovují pozornost a posilují schopnost soustředění. A kontakt se zelení zvyšuje naši sebeúctu, spokojenost a zlepšuje naši náladu.

Zásadní benefity pobytu a pohybu v přírodě: