Farmakognostická studie Alnus spp. – Témata diplomových prací Katedry farmaceutické botaniky a ekologie

22.12.2025

Karlova Univerzita v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farmaceutické botaniky a ekologie se zabývá výzkumem a studiem rostlin, včetně jejich farmakognostických vlastností.

Farmakognostická studie Alnus spp.

Jako příklad tématu diplomové práce se uvádí: Farmakognostická studie Alnus spp.

Student: Jakub Chlebek

Abstrakt:

Diplomová práce Farmakognostická studie Alnus spp. se skládá z teoretické a experimentální části. Teoretická část obsahuje botanickou charakteristiku třech domácích druhů (Alnus glutinosa, Alnus incana, Alnus rugosa) v České republice, fytochemický přehled sloučenin a jejich biologických aktivit v rodě Alnus. Experimentální část pojednává o fytochemické studii a biologické aktivitě látek v kořenech Alnus glutinosa.

Čtěte také: Dopad OZE na životní prostředí

Sušené kořeny olše lepkavé (Alnus glutinosa) byly extrahovány roztokem aceton-voda (7:3). Souhrnný extrakt byl chromatografován přes silikagelovou kolonu využívající gradient MeOH-CHCl3 (0, 1, 2, 4, 8, 16, 32, 100 %). Celkově bylo odebráno 36 frakcí. Všechny separace byly analyzovány pomocí TLC (hexan-ethylacetát-methanol, 2:2:1).

Steroly byly detekovány ve frakci č. 7 pomocí TLC, teploty tání a GC-MS. Z majoritních sterolů byly prokazány β-sitosterol a β-sitostanol, z minoritních sterolů campestanol, campesterol. Frakce č. 10 a 19 byly analyzovány pomocí HPLC. Antioxidační aktivita frakce č. 19, měřena pomocí DPPH radikálu, byla nízká (EC50 0,32 mg/ml).

Aktivity Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny

Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny (ŠLP Křtiny) se aktivně podílí na lesnickém hospodaření a environmentálních projektech.

Spolupráce s Nadací Veronica

Druhým rokem pokračuje spolupráce ŠLP Křtiny s brněnskou neziskovou organizací Nadace Veronica v rámci projektu prodeje vánočních jedliček v květináči. Letos na předvánoční trh v Brně poputuje 900 jedliček vypěstovaných v Lesních školkách ŠLP Křtiny. Na jaře 2026 mohou zájemci stromky vysadit v lesích Mendelovy univerzity.

Těžba dřeva a obnova lesa

Zpracování kůrovcové (tzv. nahodilé) těžby je pro nás vždy na prvním místě. Nicméně každoročně můžeme zcela legálně vytěžit určitý objem dříví (tzv. úmyslnou těžbou), aniž bychom tím jakkoliv narušili lesní ekosystém. Zatímco poměr nahodilé a úmyslné těžby se za běžných okolností pohybuje přibližně v poměru 20 : 80, v minulých letech byl vlivem kůrovcové kalamity tento poměr opačný.

Čtěte také: Studium ruštiny v Česku

Důvody pro těžbu stromů:

Bezpečnost: Pro laika na první pohled zdravý, zelený strom může již vykazovat znaky chřadnutí a umírající stromy jsou velmi rizikové pro návštěvníky lesů, účastníky dopravy apod.
Výchova lesa: Zdravý, zelený les musíme v jeho mladém a středním věku vychovávat, zpravidla z důvodu velkého počtu jedinců na ploše a zvyšujících se nároků stromů na zdroje (slunce, vodu, živiny).
Obnova dospělého lesa: Stromy kácíme v optimálním věku. Jak porost stárne, snižuje se odolnost stromů vůči nejrůznějším škodlivým činitelům a hrozí znehodnocení kvality dříví. Z nahnilého dříví kvalitní fošnu prostě nevyrobíme. Dalším důvodem je vytvoření prostoru pro růst nové generace lesa. Dospělé stromy kácíme vždy šetrně a jednotlivě či v malých skupinách.
Zdroj příjmů: Dřevo je jedním z hlavních zdrojů našich příjmů. Tyto prostředky pokrývají mzdy pracovníků a přebytky jsou reinvestovány zpět do rozvoje lesního majetku - např. zalesňování, péče o lesní cesty, palouky, lavičky, studánky, arboreta a mnoho dalšího.
Podpora ostatních (mimoprodukčních) funkcí lesů: Obecně bereme z lesa pouze tolik dřevní hmoty, kolik v něm přiroste a lesy tímto způsobem těžby tedy nikdy nelze bezezbytku vytěžit (pokud samozřejmě nezasáhne přírodní katastrofa). Rozumnou těžbou stromů, tedy prořeďováním porostů, pouštíme do lesů více světla, tepla, vody a zlepšujeme proudění vzduchu. Na to pozitivně reagují všechny ostatní složky přírody - houby, rostliny, živočichové a vlastně i my lidé. Přiměřená světlost v lesích je pro rekreační využití žádoucí. Zamezuje se také rozvoji škodlivých mikroorganismů, např. plísním.

Obnova lesa v bodech

Les se obnovuje přirozeně, tzn. z dospělých stromů vypadají semena na lesní půdu, kde vyklíčí, zakoření a vyrostou nebo uměle.
Ke svému růstu potřebuje optimální podmínky - světlo, vláhu a živiny. O les se také staráme, chráníme ho třeba před okusem zvěře či zarostením vysokou trávou a ostružiním.
Zajištěnou kulturou naše péče nekončí.
Vypěstovat zdravé a kvalitní stromy - lesy plnící všechny funkce (produkční i mimoprodukční, vč.
Ve správný čas stromy pokácíme a na jejich místě založíme nový les - přirozenou či umělou obnovou. Na ŠLP ročně vysadíme stovky tisíc sazenic, avšak přirozená obnova převažuje. Kruh se uzavírá. Některé staré, tzv.
Dřevo je od nepaměti základní plně obnovitelnou surovinou pro lidstvo, která stále přirůstá a ukládá v sobě uhlík.

Lovectví

Lovectví, tedy vlastní lov zvěře, je významnou a nezbytnou činností v naší kulturní krajině. Bez působení přírodních regulačních mechanismů jako jsou například velké šelmy (vlk obecný, rys ostrovid apod.) by došlo k jejímu nekontrolovatelnému množení, k šíření nemocí a také například ke vzniku neúměrně vysokých škod na lesních i polních kulturách. Naším hlavním cílem je snaha o dosažení a udržení rovnovážného stavu přírodního prostředí ve všech jeho formách. Je pro nás důležité udržení takových početních stavů zvěře, které zachovají její kvalitní populaci a přitom neohrozí stabilitu a pestrost našich lesů.

Arboretum Řícmanice

4. 9. 2021 se v Arboretu Řícmanice Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny sešli myslivečtí trubači z Česka i Slovenska. Stalo se tak u příležitosti 30. výročí založení Klubu trubačů Českomoravské myslivecké jednoty a 150.

Arboretum Křtiny

Arboretum Křtiny se nachází u silnice mezi městysi Křtiny a Jedovnice, asi 20 km severně od jihomoravské metropole Brna. Rozloha arboreta je 23 ha, zabírá louky kolem potoka, přilehlé části lesních svahů a součástí je i rybník. Arboretum Křtiny má sezónní otvírací dobu, a to po celé vegetační období od začátku května do konce října.

Lesnický Slavín

Lesnickým Slavínem na ŠLP MENDELU se nazývá soubor celkem ca 90 památníků a ca 50 studánek volně rozmístěných po celém území podniku - viz. InfoMapa. Nově je vzdávána pocta i symbolům pro člověka významných životních a duševních hodnot: Vodě, Půdě, Knize. Oficiálně byl Lesnický Slavín založen v roce 1929 při příležitosti oslav 10. výročí založení Vysoké školy zemědělské v Brně.

Čtěte také: Efektivita obnovitelných zdrojů