Diskuze k protestům proti klimatu: Názory a postoje

09.03.2026

V médiích i na sociálních sítích probíhá vzrušená diskuse o protestech proti klimatu a jejich dopadu na společnost. Studentské stávky za klima nemají podle většiny Čechů velký význam.

Jen desetina lidí dobře ví, čeho se stávky týkají. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR (CVVM).

Protesty studentů, většinou středoškoláků, známé jako Fridays for Future (Pátky za budoucnost) mají za cíl prosadit lepší ochranu klimatu. Před rokem je zahájila tehdy šestnáctiletá švédská aktivistka Greta Thunbergová. Postupně se rozšířily do celého světa, včetně Česka.

Většina Čechů - skoro tři čtvrtiny - o těchto protestech slyšela, ale jen 12 procent lidí si myslí, že ví dobře, čeho se stávky týkají. Proti tomu, aby studenti stávkovali za klima se staví 43 procent dotázaných, a naopak 42 procent lidí stávky podporuje.

S tím, aby se stávky konaly místo školní výuky se ale staví naprostá většina lidí, přes 70 procent. Menší podporu mají stávky za klima hlavně u lidí ve věku nad 45 let, lidí se středoškolským a nižším vzděláním a těch, kteří nepoužívají internet.

Čtěte také: Studium Ochrany přírody

Přes rozporuplné názory Čechů na protesty za ochranu klimatu podporují téměř všichni dotázaní zájem studentů o toto téma. Průzkum provádělo CVVM v období od 5. do 20. října.

Bohaté západní demokratické země používají tvrdá represivní opatření k potlačení protestů klimatických aktivistů. Zpráva upozornila na stále tvrdší zacházení s klimatickými aktivisty v Austrálii, Německu, Francii, Nizozemsku, Švédsku, Británii či USA.

V celé Evropě, USA a Británii reagovaly úřady na nenásilné protesty proti klimatu masovým zatýkáním a novými drakonickými zákony, které vedly k dlouhým trestům odnětí svobody, uvádí britský list. V některých případech byli účastníci protestů politiky a médii označeni za chuligány, sabotéry nebo ekoteroristy.

Stupňující se klimatická krize má v roce 2024 za následek rekordní teploty po celém světě, které způsobí nedostatek potravin, masové stěhování lidí a ekonomické potíže - a také smrtící požáry a záplavy, napsal deník. Namísto přijetí naléhavých opatření k rychlému omezení využívání fosilních paliv a zastavení ekologického kolapsu se ale mnoho relativně bohatých zemí zaměřilo na opatření vedoucí k zastavení lidí, kteří bijí na poplach a účastní se protestů, podotýká zpráva.

Organizace Climate Rights International proto demokratické vlády na celém světě vyzvala, aby zastavily represe a chránily práva lidí na protest.

Čtěte také: Průvodce ekologickou likvidací vozidel

Nicméně, je důležité si uvědomit, že svoboda projevu má své hranice. Nelze zapomínat, že právo jednoho končí tam, kde začíná právo druhého. Pokud má někdo potřebu sdružovat se uprostřed silnice a omezovat tak stovky a tisíce dalších lidí, je tvrdý zásah naprosto v pořádku.

Ekologie musí být prováděna v souladu s ostatními činnostmi a nesmí být pouze klackem pod nohy takovým činnostem. Je třeba pomalé výchovy lidí bez radikalizace a ožebračování voličů.

Na světě neexistuje politik a jeho vláda, kteří by měli takové postavení a možnosti globální, bezprecedentně náročný problém řešit. K tomu je třeba použít jiné nástroje adekvátně modifikující globální tržní prostředí, aby automaticky fungovalo ve prospěch ochrany klimatu.

Ale do hraní divadla na ochranu klimatu se politikům i neziskovnám evidentně chce. Tam jsou ve hře obrovské toky pro klima neefektivně využívaných peněz, které mohou skončit všelijak.

Pokud se aktivizmus ve jménu eko- a klima- zvrhává ve vandalizmus, anarchii, neoprávněné vnikání na cizí pozemky a lezení po výškových průmyslových stavbách, nebo v bránění dopravním prostředkům v provozu, lze proti takovému jednání zakročit. Na druhé straně, pokud se to děje někde v cizí zemi, a je proti těm aktivistům zakročeno, je to pro politiky vítaná příležitost, vzít klacek a tepat vládu oné země, za nedodržování lidských práv, za brutalitu, nesvobodu a nedodržování blíže nespecifikovaných „pravidel“.

Čtěte také: Kdy vyměnit houbičku na nádobí?