Zvýšené ohrožení: Malá zdrojová povodí, ochrana lvů a ionizující záření

Tento článek se zabývá několika různými tématy, od vymezení a kategorizace malých zdrojových povodí v ČR, přes problematiku ohrožení lvů, až po otázky spojené s ionizujícím zářením a jeho vlivem na zdraví.

Malá zdrojová povodí a riziko rychlého odtoku

Tento příspěvek představuje plošné vymezení malých horních zdrojových povodí do velikosti 5 km² na území ČR. Cílem bylo nejen představit vymezení těchto povodí, ale také jejich kategorizaci z hlediska charakteristik ovlivňujících formování rychlého odtoku. Rychlý odtok způsobený přívalovými srážkami je dynamický proces epizodního charakteru a zásadní dopad má právě v malých povodích. Vymezení malých zdrojových povodí, kde probíhají výše zmíněné procesy, tak může doplnit standardní hierarchickou klasifikaci povodí v ČR.

Povodí v ČR jsou standardně členěna do čtyř úrovní. Nejmenší z nich, povodí IV. řádu, jsou však z hlediska velikostí značně rozdílná - od povodí o velikosti přesahující 20 km² až po doplňková povodí s plochou menší než 1 km². Horní - neprůtočná povodí tvoří specifickou skupinu povodí, někdy bývají nazývána „first order catchments“, jindy jsou tato povodí označována jako zdrojová.

Tato povodí tvoří základ hydrografické sítě a jsou primárními plochami pro zachycení nebo snížení povodňových škod. Zároveň tato horní povodí zajišťují často rozmanité ekosystémové služby územím pod nimi. Bývají velmi citlivá na změny a patří k nejrychleji se rozvíjejícím částem krajiny. Z těchto důvodů je plánování a management v rámci těchto území komplexním úkolem.

Klasifikace a charakteristiky povodí

Vymezená povodí byla dále klasifikována na základě sady jejich charakteristik z hlediska rizika rychlého odtoku. Klasifikace těchto povodí byla vytvořena pomocí clustrové analýzy. Do té vstupují charakteristiky povodí, které ovlivňují hydrologickou odezvu. Zejména jde o srážková data, hydromorfologické charakteristiky příslušného povodí, využití území a hydrologické vlastnosti půd.

Čtěte také: Zvýšené emise a modrý kouř

Jedním z negativních dopadů rychlého odtoku je eroze. V rámci této iniciativy, která v roce 2022 završila 10 let svého působení, jsou zaznamenávány erozní události. Databáze obsahuje přes 2 000 záznamů. Evidence v rámci ČR je ale nesourodá, což je dáno zapojením poboček Státního pozemkového úřadu (SPÚ).

Metodika vymezení a klasifikace SHC

Malá zdrojová povodí - SHC (Small Headwater Catchments) jsou tzv. neprůtočná povodí, která nemají žádné přítoky, a odpovídají tak definici „first order catchments“. Této vlastnosti bylo využito při odvození jejich hranic na celém území ČR na základě dat DMR 4G v rozlišení 5 × 5 m, vodních toků a vodních nádrží.

SHC podle [23] jsou nejen povodí pouze o velikosti 5 km², ale i všechna menší povodí. Pro vymezení SHC bylo zvoleno šest velikostních kategorií uvedených v tab. 1. Pro vymezení SHC bylo využito tří datových zdrojů - digitálního modelu terénu, os vodních toků a vodních nádrží.

Hydrologická odezva z SHC je dána jeho morfologickými charakteristikami, vlastnostmi půdy, využitím území a příčinnými srážkami. Lze předpokládat, že hydrologická odezva podobných povodí bude podobná. Pro potřeby clusterové analýzy jsou v prvním kroku hledány reprezentativní a nezávislé parametry. Závislé parametry je nutné vyřadit.

Z hlediska skupin závislých parametrů se jednotlivé kategorie vzájemně neliší. Platí tedy, že vazby mezi sledovanými parametry jsou pro všechny velikostní kategorie podobné.

Čtěte také: Jak se chránit před ohrožením majetku?

Pro klasifikaci povodí do skupin z hlediska potenciální odezvy je důležité porovnat rozdělení parametrů klasifikace mezi jednotlivými kategoriemi povodí. Vzhledem k tomu, že rozdíly rozdělení parametrů mezi kategoriemi nejsou významné a neliší se od SoLC, byla shluková analýza provedena pouze na skupině SoLC, v níž jsou zastoupeny všechny velikostní kategorie alespoň 20 %.

Tabulka 1: Velikostní kategorie SHC

Ochrana lvů: Globální výzva

Ochrana přírody tradičně věnuje zvýšenou pozornost druhům volně žijících živočichů, planě rostoucích rostlin a dalších organismů, jako jsou kupř. houby, kterým hrozí ve zvýšené míře nebezpečí, že budou vyhubeny nebo vyhynou. Stále častěji se ocitáme v situaci, kdy mezi druhy bezprostředně ohrožené vymizením musíme počítat i donedávna zcela běžné organismy.

V roce 1960 vydala opavská rodačka Joy Adamsonová poutavý příběh kočkovité šelmy vychované v Keni lidmi, který v češtině vyšel pod názvem Příběh lvice Elsy a o šest let později se dočkal neméně úspěšného filmového zpracování, v Československu uváděného pod názvem Volání divočiny. Zoologové odhadují, že v té době žilo na obrovském území na jih od Sahary přinejmenším 100 000 zmiňovaných impozantních šelem. Kritické prověření údajů naznačuje, že lvy dnes v africké savaně najdeme na území o rozloze 1,6 milionu km². O úbytku zmiňované šelmy nejlépe vypovídá skutečnost, že uvedená plocha představuje pouhopouhých 8 % jejího historického areálu rozšíření.

Na základě údajů z poměrně dobře prozkoumaných subpopulací dospěli odborníci k závěru, že celková početnost (abundance) studovaného predátora v Africe se dnes blíží 20 000 exemplářům. Celkově dosáhl pokles afrických lvů ve volné přírodě za posledních 22 let plných 42 % (Bauer et al.).

Příčiny úbytku lvů

• Velkoplošné ničení původního prostředí
• Početní stav velkých býložravců, základní kořisti lvů, poklesl v období 1970-2005 ve východní Africe o 52 % a v západní o 85 %, naopak v jižní části kontinentu vzrostl o 24 % (Craige et al.
• Vzrůstající pytláctví a pronásledování v oblastech, kde místní obyvatelé chovají hovězí dobytek.
• Protože lvi nepohrdnou mršinou, doplácejí na v Africe běžné kladení otrávených návnad.
• Na druhou stranu intenzivní lov vedl nezřídka k znatelnému poklesu početnosti lvích populací.

Továrny na lvy: Jihoafrický problém

Na více než 160 farmách žije dnes v JAR více než 6000-7000 lvů: 800-1000 z nich je každoročně odstřeleno (Steyn l.c.). Množství lvů chovaných v JAR v lidské péči nebo v tomto případě spíše v zajetí se od roku 2005 zdvojnásobilo. Přitom počet volně se pohybujících lvů, převážně ve státních chráněných územích, čítá 2940 jedinců (Williams et al.

Čtěte také: Jak snížit emise u vašeho BMW

Pro obdobný způsob lovu v uzavřeném prostoru se v angličtině vžilo označení canned hunting. Přeložit jej můžeme buď jako lov v konzervě nebo v plechovce, či předstíraný lov.

Pomohou politici?

Případ lva Cecila, zabitého začátkem července 2015 nepříliš etickým způsobem v Zimbabwe, urychlil snahu některých států výrazně omezit trofejní lov lvů. Jako první zakázala dovoz všech lvích trofejí Austrálie, a to v březnu 2015. Od listopadu 2015 Francie, do té doby největší dovozce lvích trofejí v EU, nedovoluje import lvích hlav, tlap a kůží. Omezení dovozu lvích trofejí přijala i země, kam jich z Afriky směřuje zdaleka nejvíce - Spojené státy.

Pokles početnosti a zmenšování a fragmentace areálu lva bude s velkou pravděpodobností pokračovat i nadále (Bauer et al. 2015).

Ionizující záření: Otázky a odpovědi

Následující část se věnuje otázkám a odpovědím týkajícím se ionizujícího záření a jeho potenciálních rizik.

Vyšetření a diagnostika

Laboratorní testy slouží k zachycení, diagnóze, hodnocení a monitoraci meningitidy a encefalitidy. Cílem těchto vyšetření je odlišení těchto infekčních nemocí od jiných stavů s podobnými symptomy Co nejrychlejší určení příčiny-bakteriální, virové, mykotické nebo jiné- a umožnění léčby.

Testy zahrnují:

• Analýzu mozkomíšního moku (MMM), která je u meningitidy a encefalitidy primárním diagnostickým nástrojem.
• Fyzikální charakteristika.
• Bílkovina v MMM.
• Glukóza v MMM.
• Celkový počet buněk v MMM.
• Diferenciální obraz bílých krvinek v MMM.
• Gramovo barvení MMM pro přímé zobrazení mikroorganismů
• Kultivace MMM a citlivost pro bakterie, případně houby.

Dalších několik typů vyšetření MMM může být příležitostně provedeno k odlišení bakteriální a virové meniningitidy.

Časté dotazy a obavy

V této sekci jsou zodpovězeny některé z častých dotazů a obav týkajících se ionizujícího záření:

• Létání v těhotenství: Při krátkém letu v rámci Evropy je ozáření pro plod velmi nízké, není nutné se obávat zdravotních následků.
• Radioaktivní horniny: Kontaktní hodnota 65 µSv/h neznamená automaticky nebezpečí. Důležitější je hodnota ve vzdálenosti přibližně 1 metr od vzorku - ta bývá zpravidla výrazně nižší a může být srovnatelná s běžným přírodním pozadím (0,1-0,3 µSv/h).
• Použití XRF spektrometru Vanta: Vámi zmiňovaný XRF analyzátor Vanta představuje nejmenší (zanedbatelné) riziko z hlediska nežádoucího ozáření osob právě, pokud je používán v originální měřící stanici (Vanta Work Station). V ostatních případech je míra ozáření osob považována za přijatelnou.
• Léčba radiojodem: Poločas rozpadu radioaktivního jódu je krátký, je 7 dní. Přesto má pacient při propuštění podepsat, že bude dodržovat režimová opatření, aby zbytkovou radioaktivitou, která se vylučuje močí, stolicí, potem a vydechovaným vzduchem co nejméně ohrožoval své blízké.

Ochrana umělých svahů před erozí a stabilizace povrchové vrstvy

Cílem metodiky je doplnit a aktualizovat možnosti ochrany dopravních staveb před nepříznivými účinky vodní eroze a vhodnějšího zajištění stability svahu. Erozní škody na konstrukcích zemních těles jsou způsobeny především krátkodobými přívalovými dešti, které mají čistě epizodní charakter. Z hlediska dopadů na funkčnost a dlouhodobost stavby je nejproblematičtější vznik rýh, jakožto trvalých preferenčních cest proudění vody.

V metodice použité přístupy jsou výsledkem projektu „TH02030428 - Navrhování technických opatření pro stabilizaci a ochranu svahů před erozí“, který byl podpořen Technologickou agenturou České Republiky. Stávající TP 53 se dále zabývá vhodným ozeleněním a údržbou zeleně. Tato metodika cílí na využití technických způsobů ochrany zemních těles dopravních staveb před negativními dopady srážek.

Liniová opatření fungují na principu vytváření pásových překážek, které přerušují dráhy soustředěného odtoku a zároveň zachytávají případný erodovaný materiál. Jsou tak přirozeně a samovolně vytvářeny sedimentační lavice. Filtrační bariéry jsou zpravidla nízké cca 20-50 cm vysoké a dle potřeby dlouhé válce z geomříže, pytloviny, či jiného vhodného materiálu, které jsou naplněny senem, slámou nebo zbytky kokosových vláken.

Klejonáž vychází z historických postupů uplatňovaných zejména v lesnictví. Moderní podoba klejonáže zachovává jako základní materiál klest z téměř libovolných dřevin. Klest je položena na svah buď napříč přes spádnici anebo směrem svého růstu proti spádnici svahu. Tímto způsobem je maximalizován záchytný efekt klestu.

Hydroosev je způsob ochrany povrchů spojený s jejich osetím, při kterém se směs hydraulicky rovnoměrně nanáší postřikem. Směs tvoří osivo, voda, umělé hnojivo, organické hmoty (rašelina, řezanka, kaly, sláma), stabilizující a protierozní pomocné přísady.

tags: #division #zvýšené #ohrožení #co #to #je

Oblíbené příspěvky:

• Efektivní trénink venku
• Příroda v Kytici
• Průvodce Valašským muzeem
• Časopis Příroda a jeho předplatné
• Časopis Příroda a jeho předplatné