Ekologické hospodářství v České republice s důrazem na farmu Pollau

Trh s biopotravinami se začíná v České republice velmi rychle rozvíjet, poptávka spotřebitelů roste a na to reagují zejména dovozci a maloobchodníci.

Celkový objem prodaných biopotravin na českém trhu se odhaduje na 170 milionů Kč za rok 2003, což však není ani 1 % z celkového trhu s potravinami.

Dalšímu rozvoji ekologického zemědělství a trhu s biopotravinami by měl napomoci zejména Akční plán rozvoje ekologického zemědělství České republiky, přijatý Ministerstvem zemědělství a připravovaný Akční plán EU.

Z celkové výměry zemědělského půdního fondu je již 6,6% v ekologickém zemědělství, což je nad úrovní evropského průměru. Za rok 2006 přibylo 134 nový ekologických zemědělců a 27 výrobců biopotravin.

Nad dodržováním právních norem bdí kontrolní organizace, dnes celkem tři (ABCERT-CZ, BIOKONT-CZ, KEZ-CZ), pověřené Ministerstvem zemědělství ČR.

Čtěte také: České supermarkety a bio

Biopotraviny jsou označeny registrovanou známkou BIO tzv. biozebrou.

Svaz ekologických zemědělců PRO-BIO, se sídlem v Šumperku, vznikl v roce 1990 a je celostátní nevládní organizací sdružující ekologické zemědělce, zpracovatelské a obchodní organizace, spotřebitele, poradce, školy a výzkumné ústavy orientující se na ekologické zemědělství a uplatnění bioproduktů a biopotravin.

Svaz PRO-BIO poskytuje komplexní služby svým členům, počínaje pomocí s přechodem na ekologický systém hospodaření, přes pomoc při řešení odborných i administrativních problémů, až po podporu prodeje, propagaci bioproduktů, informační servis, vzdělávání a zastupování zájmů vůči kontrolní organizaci či státním orgánům.

Svaz PRO-BIO má blízko svým členům díky deseti regionálním centrům s působností na celém území ČR a dvou odborných sekcí. V současné době sdružuje 523 členů, z toho asi 400 zemědělských podniků, které obhospodařují cca 130 tisíc hektarů zemědělské půdy.

Podporuje spolupráci se spotřebiteli a přáteli ekologického zemědělství prostřednictvím PRO-BIO Ligy, která je sdružením na ochranu spotřebitelů potravin a přátel ekologického zemědělství a má v současnosti 132 členů - spotřebitelů.

Čtěte také: Jak podporovat projekty

Ekologické vinohradnictví

V ČR je dnes z celkové výměry vinic (17 500 ha) asi 6,9 % obhospodařováno ekologicky (1 200 ha) a 80 % vinic integrovaně (14 000 ha). Přitom v roce 2006 bylo u nás ekologických 0,1 % vinic (19 ha).

Již v posledních desetiletích 19. století se vinice začaly zaprašovat a stříkat sírou a měďnatými přípravky.

V roce 2005 začali pracovníci firmy Biocont spolu s týmem Dr. Kynio Ogavy z japonské firmy Shin-Etsu testovat v jihomoravských, slovenských a maďarských vinicích metodu feromonového matení samců škodlivých druhů obalečů.

Na jaře 2006 rozhodla valná hromada Svazu IP zdánlivě nepochopitelně, že jednou z priorit svazu bude vývoj technologie ekologického vinohradnictví, tedy vlastně příprava na přeměnu ve vyšší formu ekologického hospodaření.

V tomtéž roce začala firma Biocont Laboratory spolupracovat s Dr. Uwe Hoffmanem, jenž je jedním z nejerudovanějších evropských poradců v ekologickém vinařství, na testování systému ekologické ochrany evropských odrůd révy vinné před hlavními houbovými chorobami.

Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství

Od roku 2008 začal pro ekologické vinaře fungovat poradenský servis firmy Biocont Laboratory, který dnes využívá zhruba stovka vinařských podniků.

Dalšího významného technologického pokroku jsme dosáhli ve spolupráci s kolegy Dr. W. Hartlem a Dr. B. Krompem z Institutu Bioforschung Austria při vývoji systému ozeleňování meziřadí vinic druhově bohatými směsmi bylin.

Výsledkem je směs 15 druhů bylin Green Mix multi, kterou bylo v letech 2011 a 2012 ozeleněno v 65 podnicích zhruba 1 300 ha jihomoravských vinic.

Farma POLLAU rodiny Abrlových

Farmu POLLAU rodiny Abrlových si většina veřejnosti pátrající po zdravých potravinách spojuje především s vinohrady Moravského muškátu či Pálavy.

Tato malebná obec, pro své architektonické skvosty vyhlášená památkovou rezervací, se rozkládá pod Děvínem, nejvyšším vrchem Pálavy.

Pavlovské vrchy, jistě právem zařazené mezi chráněné krajinné oblasti, patří mezi nejteplejší a nejsušší místa České republiky.

„Do Pavlova jsme přišli na Vánoce v roce 1973,“ vzpomíná paní Abrlová.

Manželé Abrlovi začali soukromě hospodařit už v roce 1991.

Dnes na svých 5,5 hektarech Abrlovi pěstují bazalku, saturejku, šalvěj, yzop, estragon, majoránku, dobromysl, petržel, pažitku, pohanku, kopr, tymián, libeček a meduňku.

„Vycházíme z toho, čemu se dobře daří na vápenném podloží a co snese hodně tepla a málo srážek,“ shrnuje důvody pro výběr rostlin paní Abrlová.

Vedle jednodruhových patnáctigramových sáčků koření si mohou zákazníci pod značkou farmy POLLAU manželů Abrlových vybrat i několik směsí, třeba na kuře, těstoviny či do polévky.

Druhou část hospodářství rodiny Abrlových tvoří vinice, které jsou doménou především pana Josefa.

V roce 1995 vysadili první hektar vinohradu, vloni a předloni jej rozšířili o dalších 4,5 hektaru.

„Od první chvíle jsme chtěli hospodařit ekologicky, dělat něco speciálního. Na velké výměry nemáme peníze.“

Na hektaru plodné vinice Abrlových postupně dozrává Moravský muškát, Pálava a na podzim červené hrozny Cabernet Moravia.

„Ve vinohradu můžeme používat pouze věci, které vzejdou z přírody, a když se do ní vrátí, neškodí,“ shrnuje principy ekologického vinaření paní Jarmila.

Farma POLLAU tak soustavně bortí mýty konvenčních vinařů, kteří se na své biokolegy stále dívají s despektem.

Abrlovi například hnojí jen zbytky z ostříhané révy, výlisky z výroby vína či plevelem.

Bez cizorodých sloučenin se musí biovinaři obejít i při přípravě vína.

„Pracujeme jen s tím, co si hrozen přinese z vinohradu. A hlavně musí víno zůstat stále živé,“ říká paní Jarmila.

„Vznik Kontroly ekologického zemědělství iniciovali samotní biofarmáři, aby nám nějaký darebák nemohl značku znehodnotit. Že se z toho vyvine takový moloch, nás nenapadlo ani v nejčernějším snu,“ reaguje paní Abrlová na zmínku o potížích sedláků s byrokracií.

Jarmila Abrlová vypočítává, že jejich farmu kontroluje včetně KEZ celkem čtrnáct subjektů, kterým musí buď posílat hlášení, nebo odvádět poplatky.

„Když jdu občas do vinařských potřeb koupit nářadí a vezmu si tam leták, jak se dělá víno, obchází mě hrůza - to jsou samé sloučeniny. Člověk si pak říká, a kde je vlastně to víno?“ přemítá paní Jarmila.

V Česku zatím hospodaří pouze čtyři ekologičtí vinaři. Podle paní Abrlové však někteří mladší zemědělci změnu směrem k bio zvažují.

Pan Abrle dodává své produkty mimo jiné i do sítě prodejen Albio, kde v počátcích velmi aktivně pomáhal s „bioosvětou“.

Mezinárodní spotřebitelské hodnocení biovín v Pavlově

V atraktivním jihomoravském vinařském prostředí probíhá mezinárodní spotřebitelská ochutnávka biovín na základě anonymního spotřebitelského hodnocení českých a zahraničních biovín.

Cílem přehlídky je seznámit českou veřejnost, spotřebitele, obchodníky a zástupce vinoték s takovou specifickou komoditou jakou je biovíno.

Účastníci zde mají možnost jednotlivá biovína ochutnat, porovnat a zhodnotit.

Akci pořádá ekofarma Pollau rodiny Abrlovy a PRO-BIO RC Jižní Morava ve spolupráci s Adonis - ZO ČSOP a Vinařský dům Zatloukal, za finančního přispění MZe ČR.

Garantem výstavy je PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců.

Akce bude doplněna prodejem a ochutnávkou dalších českých biopotravin například ze Sluneční brány, Biofarmy Sasov, Pro-bio obchodní společnosti a také posezením u cimbálové muziky Rebend.

Vítězové budou slavnostně vyhlášeni a odměněni na Evropské letní konferenci ekologického zemědělství - Bioakademii v Lednici na Moravě, dne 27.6.2007, která má již tradiční velkou návštěvnost českých a zahraničních odborníků a širokou medializaci v České republice i zahraničí.

Z předešlých ročníků soutěže vyplynulo, že Češi dávají přednost především sladkým biovínům.

Je zajímavé, že žádné víno nezůstalo bez zájmu a má svého potenciálního zákazníka.

Z výsledků bylo jednoznačně patrné, že český spotřebitel dává přednost vínům sladkým, ve všech třech kategoriích vyhrála biovína s největším podílem cukru.

Produkovaná vína se každoročně umisťují na nejvyšších místech hodnocení bio produktů.

tags: #pollau #ekologické #hospodářství

Oblíbené příspěvky:

• Tipy pro výběr koše na tříděný odpad
• Ekologické travní směsi
• Definice v českém právu
• Doba trvání nouzového stavu
• Marius Pedersen a recyklace v Žatci