Ochrana ovzduší a legislativa v České republice

Poslanecká sněmovna schválila ve třetím čtení nový návrh zákona o ochraně ovzduší, který představuje z hlediska ochrany životního prostředí zásadní právní normu. Sněmovna přijala klíčovou novelu, která do českého právního řádu zavede potřebné kroky jako je například individuální přístup k velkým znečišťovatelům ovzduší nebo povinné revize kotlů v domácnostech.

Nový zákon stanovuje také minimální požadavky na emisní parametry spalovacích zdrojů o příkonu do 300 kW pro účely uvádění na trh v ČR. Předloha klade důraz na individuální přístup ke zdrojům znečišťování ovzduší. Bude zohledňovat význam konkrétního zdroje a míry jeho působení na kvalitu ovzduší.

Díky novému zákonu se také zefektivní poplatková agenda. Nově budou vyžadována kompenzační opatření u nových zdrojů, jejichž umístěním by v oblasti s překročenými imisními limity došlo k dalšímu navýšení úrovně znečištění. U stávajících zdrojů se budou podmínky zpřísňovat na základě překročení imisních limitů v území.

Nově zákon také obsahuje nástroj ke snížení dopadů provozu motorových vozidel ve městech, tzv. nízkoemisní zóny (dopravní opatření, které může být využito v centru sídel k omezení vjezdu automobilů zařazených do určitých emisních tříd). Pravomoc vymezit nízkoemisní zónu bude mít obec, která stanoví její rozsah i přísnost.

Sněmovna také schválila návrh skupiny poslanců v čele s ministrem životního prostředí Tomášem Chalupou, který od roku 2016 zavádí povinné pravidelné revize kotlů na tuhá paliva. Ministerstvo životního prostředí původně navrhovalo poplatky za znečištění mezi léty 2017 a 2021 postupně zvyšovat až na 3,5násobek současné sazby. Pak se měly z roku na rok zvednout na dvojnásobek. Za tuhé znečišťující látky by měly společnosti do konce roku 2021 platit 4200 korun.

Čtěte také: Liberecký kraj a kvalita ovzduší

Základní ustanovení

Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, upravuje ochranu ovzduší před znečišťováním. Tento zákon se nevztahuje na:

• Vnášení radionuklidů do ovzduší.
• Zdolávání požárů.
• Práce při odstraňování následků nebezpečných epidemií, živelních pohrom i jiných mimořádných událostí, prováděné podle jiných právních předpisů.

Tento zákon byl oznámen v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22.

Imisní limity a cíle

Imisní limity jsou závazné pro orgány ochrany ovzduší při výkonu jejich působnosti podle tohoto zákona a pro obce a kraje při výkonu jejich samostatné působnosti s dopadem na ovzduší. Imisní limity jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto zákonu.

Národní cíl snížení expozice je hodnota, které má být dosaženo snížením průměrné expozice obyvatelstva částicemi PM2,5 pro období referenčního roku za účelem omezení škodlivých účinků na lidské zdraví. Národní cíl snížení expozice je uveden v příloze č. 1.

Stacionární zdroje

Stacionární zdroje se dělí na stacionární zdroje uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu a na stacionární zdroje neuvedené v příloze č. 2. Stacionární zdroje uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu se zařazují pod příslušné kódy uvedené v této příloze na základě typu činnosti nebo typu stacionární technické jednotky s ohledem na celkové projektované parametry, jsou-li v příloze č. 2 k tomuto zákonu uvedeny.

Čtěte také: Elektromotory a znečištění: Překvapivé výsledky

Emisní limity musí být dodrženy na každém komínovém průduchu nebo výduchu do ovzduší. Pokud je pro stacionární zdroj stanoven jeden nebo více specifických emisních limitů nebo jeden nebo více emisních stropů, nevztahují se na něj obecné emisní limity. Specifický emisní limit stanovený v povolení provozu nesmí být stejný nebo vyšší než specifický emisní limit stanovený prováděcím právním předpisem pro daný stacionární zdroj.

Posuzování a vyhodnocování úrovně znečištění

Za účelem vyhodnocení úrovně znečištění ministerstvo zajišťuje posuzování úrovně znečištění pro znečišťující látky stanovené v prováděcím právním předpise a porovnání výsledné úrovně znečištění s imisními limity stanovenými v příloze č. 1. Posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění se provádí pro území vymezené pro účely posuzování a řízení kvality ovzduší (dále jen „zóna“) a pro zónu, která je městskou aglomerací s počtem obyvatel vyšším než 250000 (dále jen „aglomerace“). Seznam zón a aglomerací je uveden v příloze č. 3.

Ministerstvo za účelem stacionárního měření stanoví státní síť imisního monitoringu a tuto síť provozuje. Pro vyhodnocení úrovně znečištění se použijí i výsledky měření úrovně znečištění prováděné osobou, které bylo vydáno rozhodnutí o udělení autorizace (dále jen „autorizovaná osoba“) pro měření úrovně znečištění podle § 32 odst. 1 písm. b).

Zjišťování úrovně znečišťování

Provozovatel zjišťuje úroveň znečišťování měřením nebo výpočtem. Výpočet se použije, pokud tak stanoví krajský úřad na základě žádosti provozovatele v povolení provozu, pokud nelze s ohledem na dostupné technické prostředky měřením zjistit skutečnou úroveň znečišťování nebo jde-li o stacionární zdroje, ze kterých jsou vnášeny do ovzduší těkavé organické látky, stanovené v prováděcím právním předpisu.

Měření se provádí v místě, za kterým již nedochází ke změnám ve složení odpadních plynů vnášených do ovzduší, nebo v jiném místě, které je přesně definováno obsahem referenčního kyslíku. Dochází-li u stacionárního zdroje ke znečišťování prostřednictvím více komínů nebo výduchů, zjišťuje se úroveň znečišťování na každém z nich, pokud není v povolení provozu podle § 11 odst. 2 písm. c) stanoveno jinak.

Čtěte také: Zlepšení ovzduší Dolní Domaslavice

Kontinuálním měřením emisí se zjišťují emise znečišťujících látek a provozní parametry uvedené v příloze č. 4 k tomuto zákonu. Ověření správnosti výsledků kontinuálního měření zajistí provozovatel jednorázovým měřením emisí provedeným autorizovanou osobou podle § 32 odst. 1 písm. a) jednou za kalendářní rok. Každé 3 kalendářní roky provozovatel zajistí kalibraci kontinuálního měření emisí.

Národní program snižování emisí

Za účelem snížení celkové úrovně znečištění a znečišťování v České republice ministerstvo ve spolupráci s příslušnými ústředními správními úřady zpracovává Národní program snižování emisí České republiky (dále jen „národní program“). Národní program schvaluje vláda. Požadavky na obsah národního programu jsou uvedeny v příloze č. 7.

Ministerstvo národní program zpracuje a oznámí Evropské komisi nejméně jednou za 4 roky.

Programy zlepšování kvality ovzduší

Program zlepšování kvality ovzduší pro zónu nebo aglomeraci vydává ministerstvo v případě, že je v dané zóně nebo aglomeraci překročen imisní limit stanovený v bodech 1 až 3 v příloze č. 1 k tomuto zákonu nebo v případě, že není dosažen národní cíl snížení expozice. Obsahové náležitosti programu zlepšování kvality ovzduší jsou uvedeny v příloze č. 5. Program zlepšování kvality ovzduší zpracuje ministerstvo ve spolupráci s příslušnými ústředními správními úřady, jinými příslušnými správními orgány, příslušným krajem a příslušnými obcemi bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 24 měsíců od konce kalendářního roku, ve kterém došlo k překročení imisního limitu nebo nebyl dosažen národní cíl snížení expozice.

Programy zlepšování kvality ovzduší jsou závazné pro orgány ochrany ovzduší při výkonu působnosti podle tohoto zákona, pro ústřední správní úřady a jiné správní orgány při výkonu působnosti s dopadem na úroveň znečištění nebo znečišťování a pro obce a kraje při výkonu samostatné působnosti s dopadem na úroveň znečištění a znečišťování. Opatření uvedená v programu zlepšování kvality ovzduší musí být prováděna tak, aby bylo imisního limitu nebo cíle snížení expozice dosaženo co nejdříve.

Smogové situace

Smogová situace je stav mimořádně znečištěného ovzduší ohrožující lidské zdraví, kdy úroveň znečištění oxidem siřičitým, oxidem dusičitým, částicemi PM10 nebo troposférickým ozonem překročí informativní, regulační nebo varovnou prahovou hodnotu uvedenou v příloze č. 6 k tomuto zákonu a jsou splněny podmínky uvedené v této příloze. Podmínky vzniku a ukončení smogové situace jsou uvedeny v příloze č. 6.

Vznik smogové situace a její ukončení vyhlašuje ministerstvo neprodleně způsobem umožňujícím dálkový přístup a v médiích. Současně neprodleně informuje inspekci, dotčené kraje, dotčené obce, které mají vydaný regulační řád, dále obce, které mají stanovenu nízkoemisní zónu, a dotčené provozovatele stacionárních zdrojů, kterým byly uloženy zvláštní podmínky provozu podle odstavce 5.

Pro případy vzniku smogové situace podle bodu 4 nebo 6 přílohy č. 6 k tomuto zákonu může obec vydat pro své území nebo jeho část formou nařízení obce regulační řád obsahující krátkodobá opatření přispívající ke snížení znečišťování znečišťujícími látkami podle odstavce 1, a tím ke zmírnění průběhu smogové situace. Obsahové náležitosti regulačního řádu jsou uvedeny v příloze č. 6 k tomuto zákonu.

tags: #ochrana #ovzduší #legislativa #Česká #republika

Oblíbené příspěvky:

• Jak pěstovat rebarboru
• Změny české krajiny a ekologie
• Environmentální programy ČR
• Environmentální výchova a dětské kresby
• Evropská legislativa o obnovitelné energii