Doba vzestupu emisí: Definice a aktuální trendy

13.03.2026

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) zveřejnila zprávu, ve které zpracovala celosvětová data ohledně skleníkových plynů emitovaných energetickým průmyslem k roku 2019. Z dat vyplývá, že již v roce 2019 jejich množství velmi mírně pokleslo z 34,3 Gt na 34,2 Gt ekvivalentů CO2 za rok. Na základě předběžných dat z roku 2020 pak lze v důsledku snížené poptávky po energii způsobené pandemií COVID-19 předpokládat ještě výraznější meziroční pokles vyprodukovaných emisí.

Globální emise skleníkových plynů produkované spalováním fosilních paliv v roce 2019 dosáhly 34,2 Gt ekvivalentu CO2, což bylo o jednu desetinu gigatuny méně než v roce 2018, tvrdí zpráva Mezinárodní agentury pro energii. Příčinou je zejména pokles emisí v USA a Evropské unii, přičemž v roce 2020 se předpokládá jejich ještě výraznější snížení. Hlavními tahouny ve snižování emisí byli v roce 2019 Spojené státy americké a Evropská Unie, jimiž vyprodukované množství emisí kleslo o 3,4 a 4,9 %. V roce 2020 by pak měly právě kvůli pandemii COVID-19 emise USA klesnout meziročně až o rekordních 9,7 %.

Čína naopak pokračovala v trendu navyšování emisí, který by měl trvat až do roku 2030. Výroba elektřiny a tepla přitom byla zodpovědná za přibližně 45 % všech celosvětově vyprodukovaných emisí skleníkových plynů. Doprava jakožto druhý největší znečišťovatel je pak zodpovědná pouze za čtvrtinu.

Energetický mix a obnovitelné zdroje

Data také poukazují na postupně se měnící celosvětový energetický mix. Dlouhodobě pak stagnuje objem elektřiny produkované z uhlí a ropy. V období mezi lety 2011 a 2019 stagnovala produkce elektřiny z uhlí a ropy mezi deseti a jedenácti tisíci TWh ročně, a to navzdory zvyšují se poptávce po elektřině. Význam plynu a obnovitelných zdrojů naopak roste. Objem elektřiny vyrobené z plynu naopak ve stejném období vzrostl téměř o třetinu z přibližně 4,9 na 6,3 tisíc TWh ročně. Největšího rozvoje pak v relativních i absolutních číslech dosáhly jiné než vodní obnovitelné zdroje, z jednoho na téměř tři tisíce TWh ročně.

Podobné změny lze pozorovat i v České republice, kde v minulém roce poprvé nebylo největším zdrojem elektřiny uhlí, nýbrž jaderná energie.

Čtěte také: Činnosti odboru životního prostředí Prostějov

Klimatická změna a její dopady

Současná klimatická změna je způsobena činností člověka. Tím se výrazně liší od změn klimatu v minulosti. Spalování uhlí, ropy a zemního plynu a některé další činnosti mění složení atmosféry a přidávají do ní skleníkové plyny. Planetární klima vzniká souhrou velkého množství fyzikálních procesů: sluneční záření je hlavním zdrojem energie, skleníkové plyny mění prostup tepelného záření atmosférou a ovlivňují tak celkovou energetickou rovnováhu planety, oceánské a atmosférické proudy distribuují teplo do různých oblastí planety. Čím vyšší jsou koncentrace CO2 v atmosféře, tím vyšší je teplota planety. Zvýšení koncentrace oxidu uhličitého o 10 ppm způsobí oteplení planety asi o 0,1 °C -⁠ tento vztah je přibližný, ale dostatečně přesný, aby byl užitečný k odhadům budoucího vývoje. Často se jako citlivost klimatu nazývá oteplení, ke kterému by došlo při zdvojnásobení koncentrací CO2. oteplení světa od druhé poloviny 19.

Podobně jako rodinný rozpočet na dovolenou udává, kolik peněz je celkově možné utratit v průběhu dovolené, globální uhlíkový rozpočet říká, jaké množství CO2 může ještě lidstvo vypustit, aby nebyla překročena určitá hodnota globálního oteplení.

Vyšší teploty a častější sucha nepříznivě ovlivňují zdraví lesů a pěstování potravin, vzestup hladin oceánů ohrožuje města na pobřeží a kvůli tání horských ledovců chybí voda v povodích, která jsou jimi napájena. To jsou příklady dopadů klimatické změny. Velikost dopadů, s nimiž se budeme setkávat v následujících desetiletích, přímo závisí na tom, kolik skleníkových plynů do atmosféry ještě vypustíme. Každý ekosystém má svůj „bod zlomu“, tedy moment, kdy začne být změna přírodních podmínek natolik významná, že už ji tento ekosystém není schopen dále zvládat a „zlomí se“ - podobně jako větev stromu při příliš velkém zatížení.