Doba zrání kompostu: Jak urychlit proces a co do kompostu patří

Pomocí kompostu můžete ušetřit mnoho času i peněz! Správně založený kompost nepáchne a dodává zahradě cenné organické hnojivo. Kompost je zahradníkovo černé zlato. Je hnojivem a výtečným substrátem v jednom. Vyrobíme ho ze všeho, co zahrada již nepotřebuje, a zpracujeme v něm i bioodpad z domácnosti.

Kdy a kde založit kompost

Jako první z mnoha otázek nám jistě na mysli vyvstane, kdy je nejlepší kompost založit. To nejideálnější období je podzim, pokud jste tento správný čas prošvihli a nechcete čekat na jaro, je možné začít také v teplém období zimy. Pokud jste nestihli založit kompost na podzim, tak to zkuste v období mírné zimy nebo na jaře. To tedy pokud zrovna nesněží.

I výběr místa rozhoduje o tvorbě kompostu. Vyhovovat mu bude polostín např. pod listnatým stromem či keřem. Budete na něj potřebovat místo chráněné před větrem, polostín a alespoň dvě přihrádky. Prudké slunce by totiž kompost vysušovalo, při vystavení dešti by přicházel o cenné živiny. Dbejte na dobrý přístup k tomuto místu, abyste mohli vzniklý kompost snadno vyvážet kolečkem. Zbytky potravin budete pravděpodobně do kompostéru házet nejčastěji, proto by měl být dostupný z vaší kuchyně.

Složení kompostu

Správné složení kompostu je základ pro jeho správnou tvorbu. Rozlišují se dvě skupiny odpadu - zelený (bohatý na dusík) a hnědý (bohatý na uhlík). Zelený odpad se vyznačuje měkkostí a vlhkostí, patří do něj tráva, zbytky zeleniny a ovoce. Hnědý je suchý a tvrdý, např. větve, papír.

Při zakládání kompostu začněte s 15 cm vrstvou hnědého odpadu. Na ní přidejte vrstvu listí, zbytků zeleniny a ovoce. Vrstvy hnědého a zeleného odpadu se střídají. Pozor ale na jejich poměr! Obecně platí, že na dva až tři díly hnědého připadá jeden díl zeleného. Proto čerstvě posekanou trávu neházejte bezmyšlenkovitě do kompostéru. Utvořte z ní tenké vrstvy, které proložte např. lepenkami, suchým listím nebo větvemi.

Čtěte také: Činnosti odboru životního prostředí Prostějov

Co patří do kompostu:

• zbytky ovoce a zeleniny z kuchyně
• slupky z citrusových plodů pouze v malém množství
• odkvetlé květiny nenapadené škůdci nebo chorobami
• tráva, listí a drobné větve
• štěpka, piliny, hobliny, kůra
• popel z dřeva
• čajové sáčky, káva
• papír - pouze dobře rozložitelný
• trus drobných hospodářských zvířat (slepičince, bobky od králíků)

Čeho se vyvarovat:

• piliny z dřevotřísky
• citrusové plody
• tráva ze závadového prostředí - od silnice apod.

Typy kompostérů

V kompostéruPlastové nebo dřevěné kompostéry lze pořídit v různém provedení i velikosti. Stačí je postavit na zahradu, a jsou připraveny k použití. Výhodné je pořídit si hned dva, jeden plníme, ve druhém již naplněném kompost zraje. Nakonec kompostér otevřeme z boku a kompost snadno vybereme.Výhodou kompostérů je, že drží materiál pohromadě a teplo, které tlení provází, tak snadno neuniká. Díky tomu snáze dosáhneme horké fáze zrání, při které teplota stoupne až na 65 °C a zlikviduje životaschopná semena i oddenky plevelů a zárodky houbových chorob. Abychom optimálního zrání dosáhli, je však třeba kompostér správně plnit.

V ohrádceNa větší zahradě bývá ke kompostování tolik odpadu, že bychom potřebovali celý zástup kompostérů. Než se materiál slehne, zabere mnoho prostoru. Vyplatí se tedy spíše prostornější ohrádky, které rovněž drží materiál pěkně pohromadě. Mezery mezi latěmi či prkny mohou být výhodou (přispějí k provzdušnění) i nevýhodou (materiál jimi vypadává, je třeba přidat pletivo). Je pravda, že pokud je kompost dobře namíchaný, bude pěkně zrát i v ohrádce bez mezer. Stejně jako u kompostérů se vyplatí mít ohrádek k dispozici více - nejjednodušší je vytvořit jednu opravdu velkorysou, podlouhlou s přepážkami. Odklopná nebo vysunovací přední stěna usnadní případné přehazování a poté vykládání hotového kompostu.

Na hromádcePokud nemáme připravenou ohrádku a kompostér je pro zahradu příliš malý, můžeme kompostovat i na hromadě. Měla by být nejvýše metr vysoká, metr a půl široká, dlouhá může být libovolně. Nevýhodou je, že při okrajích nebude rozklad probíhat tak rychle jako uvnitř. Hromadu je proto vhodné občas přeházet tak, aby se okrajové části dostaly dovnitř.

Zrání kompostu

Odebírat z něj pak můžeme již asi po šesti měsících, ale ideální doba na zrání kompostu je přibližně jeden rok. Pokud tak dlouho čekat nechceme, existuje samozřejmě mnoho přípravků k urychlení zrání. Praxí je ověřené, že standardní kompost při dodržení optimálních podmínek vyzraje během jednoho roku. S prostředkem Bacti UK se tato doba zkrátí přibližně o polovinu.

Přehazování kompostu

Přehazování kompost provzdušní, a urychlí tak jeho zrání. Ideální je kompost přeházet každý měsíc, postačí i jednou či dvakrát v průběhu zrání. Od podzimu do jara však přístupný kompost, ve kterém může spát ježek, ponecháme v klidu. Zimní přehazování navíc vede ke zbytečným ztrátám tepla. Pokud je kompost dobře založen, uzraje i bez přehazování, jen za delší čas. A na jeho okrajích mohou zůstat nerozložené kousky.

Čtěte také: Skládka Hudlice: Co potřebujete vědět

Ovšem pokud si přejeme zlikvidovat semena plevelů a zárodky chorob při takzvaném horkém kompostování, kromě vhodné skladby materiálů tomu velmi napomůže i častější přehazování - v prvních dvou měsících jednou týdně. Bakterie totiž v této fázi spotřebují spoustu kyslíku. V další fázi stačí překopání jednou za dva týdny. Existují otočné kompostéry, ve kterých materiál provzdušníme otáčením. Ušetří nám práci a dobře pracují i v zimě. Nemají však kontakt s půdou, zrání proto urychlí, pokud přidáme kompostový startér nebo trochou surového kompostu, který je na žádoucí mikroorganismy velmi bohatý.

Zalévat či zakrývat?

Kompost by měl být mírně vlhký - suchý nebude zrát, příliš mokrý bude hnít bez přístupu vzduchu. Z přiměřeně vlhkého kompostu v dlani vymáčkneme pár kapek tekutiny. Pokud je příliš suchý, můžeme ho zavlažit. Když hojně prší, je výhodné kompost naopak zakrýt.

Kdy je kompost zralý?

Kompost může být zralý za půl roku (při optimálním postupu) nebo za rok. Plně zralý kompost má tmavou barvu, je jemný a kyprý. Poslouží jako vynikající pěstební substrát, který lze použít samotný nebo ho smísit s pískem či perlitem. Na rozdíl od kompostu surového se hodí i pro výsevy. Surový ještě není rozložený zcela, obsahuje větší kousky materiálu. Poslouží jako účinný startér nového kompostu, a pokud jím zamulčujeme záhony, pohnojí je a oživí, podpoří půdní život a tvorbu humusu.

Urychlení zrání kompostu

Existuje samozřejmě mnoho přípravků k urychlení zrání. Přírodní bakteriální směs speciálně navržená pro kompostování organických odpadů, jež umožňuje urychlený rozkladný proces aerobním způsobem. Urychlené zrání je viditelné již po 60 dnech od první aplikace, přičemž celkový proces zrání kompostu je urychlen až o tři měsíce. Směs je vhodná jak pro rostlinný, tak pro domácí bioodpad.

Kapalný urychlovač kompostu FORESTINA je určen k urychlení zrání kompostů. Obsahuje směs užitečných bakterií a enzymů, které přirozenou cestou rozkládají odpad organického původu v kompostech a kompostérech. Díky tomu dochází k rychlejšímu kompostování posečené trávy, dřevní štěpky, spadaného listí a dalšího organického odpadu, který je vhodný pro účely kompostování.

Čtěte také: Promlčení trestného činu obecného ohrožení

Tabulka: Doba zrání kompostu a faktory, které ji ovlivňují

tags: #doba #zrani #kompostu

Oblíbené příspěvky:

• Spawny v Minecraftu
• Ochrana lilie cibulkonosné
• Přírodní krásy Pardubického kraje
• Francouzské eko čisticí prostředky
• Definice EFA ploch