Rozšíření a intenzifikace čistíren odpadních vod v České republice

07.03.2026

Tento článek se zabývá projekty zaměřenými na intenzifikaci a rozšiřování čistíren odpadních vod (ČOV) v různých obcích a městech České republiky. Cílem těchto projektů je modernizace stávajících zařízení, zvýšení jejich kapacity a zlepšení kvality čištění odpadních vod.

Příklady projektů intenzifikace ČOV

Následující příklady ilustrují různé přístupy k intenzifikaci a rozšiřování ČOV:

Intenzifikace ČOV pro Krahulík - MASOZÁVOD Krahulčí, a.s.: Projekt je zaměřen na nahrazení zastaralé technologie čištění odpadních vod novou technologií ve stávajícím objektu.
Intenzifikace ČOV Skorkov: Předmětem projektu je rekonstrukce a intenzifikace ČOV Skorkov a rekonstrukce části hlavní stoky.
Zvýšení kapacity ČOV Slaný - Blahotice: Projekt řeší zvýšení kapacity ČOV na 16000 EO (ekvivalentních obyvatel) a zlepšení čistícího efektu, především v ukazatelích znečištění dusíkatými látkami.
Intenzifikace ČOV Slavkov u Opavy: Cílem projektu je intenzifikace stávající ČOV, která již není schopna zajistit potřebný čistící efekt.
Intenzifikace ČOV Slušovice: Předmětem projektu je intenzifikace ČOV v rozsahu mechanicko-biologického stupně a novým kalovým hospodářstvím.
Intenzifikace ČOV Středokluky: Předmětem projektu je intenzifikace ČOV na kapacitu 1920EO spočívající ve výstavbě sdružených nádrží.

Technologické aspekty intenzifikace ČOV

Projekty intenzifikace ČOV často zahrnují následující technologické úpravy:

Rekonstrukce biologického stupně: Původní technologie se nahrazují nízkozatěžovanou aktivací s možností alternace mezi systémy D-N nebo simultánní nitrifikace a denitrifikace.
Srážení fosforu: Zavádí se terciální stupeň čištění pro srážení fosforu.
Aerobní stabilizace kalu: Zajišťuje se aerobní stabilizace a gravitační zahuštění přebytečného kalu.
Nové hrubé předčištění: Buduje se nové hrubé předčištění a zastřešení aktivačních nádrží.
Modernizace kalového hospodářství: Zahrnuje hygienizaci kalu a kogeneraci pro energetické využití bioplynu.

Příklady havarijního znečištění vod

V minulosti docházelo k mnoha haváriím, které způsobily znečištění vodních toků. Tyto havárie slouží jako připomínka důležitosti prevence a modernizace ČOV.

1964: Únik kyanidů do řeky Jihlavy z n. p. Tona Jihlava.
1966: Únik čpavkových vod do řeky Bečvy z n. p. Přerovské chemické závody.
1967: Úhyn ryb v Lubině pod vyústěním Kopřivničky v důsledku vysoké koncentrace kyanidů.
1969: Únik melasy do řeky Chrudimky a Labe z n. p. Východočeské lihovary a konzervárny, lihovar Chrudim.
1970: Havarijní znečištění Chodovského potoka a řeky Ohře fenoly z n. p. KVHU Vřesová.
1972: Únik mazutu v Mariánských Lázních a močůvky do Vlčického potoka, Pilníkovského potoka a Labe z Plemenářského podniku Vlčice.
1973: Znečištění řeky Ohře vlivem nevhodné manipulace se závadnými látkami v Chemických závodech Sokolov.
1975: Únik čpavku z chladícího okruhu Jatek Jeseník do řeky Bělé a únik motorové nafty z železniční cisterny do rybníka Jordán v Táboře.
1976: Úplný úhyn ryb v úseku pod Táborem v důsledku kyslíkového deficitu a únik alkalicko kyanidové lázně z n. p. Šroubárna Turnov do řeky Jizery.
1978: Únik fenolu ze Spolany Neratovice do Vltavy a Labe.
1979: Únik leteckého petroleje do potoka Senice a Vsetínské Bečvy u Ústí u Vsetína a únik mědící kyanidové lázně z n. p. Tesla Rožnov pod Radhoštěm do řeky Bečvy.
1980: Ropná havárie z ropovodu u obce Bartoušov s únikem 6 000 t ropy do Šlapanky a Sázavy a vypuštění nedostatečně zneškodněné lázně s vysokým obsahem kyanidů a mědi z n. p. ALBA Hořovice do Červeného potoka a Litavky.
1981: Vypuštění nedostatečně zneškodněné lázně s vysokým obsahem kyanidů a zinku z n. p. Šroubárna Žatec do řeky Ohře.
1982: Únik leteckého petroleje do Chejlavy (přítok Holoubkovského potoka) při dopravní nehodě autocisterny vojenského útvaru Líně a protržení hráze odkaliště S - 4 sever k. p. Spolana Neratovice.

Vodovod Dobré - Příklad lokálního řešení zásobování vodou

Obec Dobré se nachází v podhorské části Orlických hor. Zásobování vodou je zajištěno z vlastních zdrojů. Obec Dobré je zásobena ze skupinového vodovodu Dobré, Hlinné, Rovné, Kamenice. Vlastníkem je obec Dobré a provozovatelem firma Lesy Dobré, s.r.o.

Čtěte také: Nakládání s odpady Křovice

Zdrojem vody pro Dobré je jímací zařízení na Kamenickém potoce a 3 vrty v prostoru koupaliště. Surovou vodu jímanou z Kamenického potoka je nutno upravovat filtrací a veškerou vodu hygienicky zabezpečovat chlorací.

Vlivem sucha ale odběr z Kamenického potoka nelze realizovat, protože potok je vyschlý. Z tohoto důvodu bude zajištěn 1 nový vrt. Dlouhodobou čerpací zkouškou byla ověřena vydatnost průzkumného vrtu na 0,6 l/s. Vrtaná studna bude sloužit jako posílení stávajících zdrojů pro zásobení vodojemu Dobré.

Čtěte také: Vše o Ekologické Likvidaci Vozidel

Čtěte také: Dobruška: územní plán a poplatky

tags: #dobruška #splašky #rozšíření