Příčiny vzniku většího množství odpadu a možnosti řešení

05.03.2026

Vznik odpadů je spojen s růstem entropie a přeměnou surovin na odpad. S neustále rostoucím počtem populace, zvyšující se životní úrovní a změnou životního stylu roste i spotřeba zboží a služeb. Spolu s tímto jevem vzniká obrovské množství odpadu, který je vedlejším produktem každé lidské činnosti.

Rozptylování nelze v uzavřeném systému zastavit, což vede k poškozování životního prostředí. Je proto nutné omezit neúčelnou spotřebu surovin a nedostatkových materiálů. Materiálová situace se musí obrátit s ohledem na ochranu prostředí v příštích letech.

Účinnost a úroveň řešení problémů s odpadem je odrazem úrovně, vyspělosti a kulturnosti společnosti, a proto je čistota otevřených prostranství v současnosti jednou z nejdůležitějších výzev, jež ovlivňují vzhled měst, obcí a veřejných míst.

Legislativa a nástroje pro nakládání s odpady

Zákon o odpadech 185/2001 Sb. byl mnohokrát novelizován. Byly novelizovány i prováděcí předpisy, včetně vyhlášky č. 381/2001 Sb., příloha 1, která se věnuje druhům odpadů a vede evidence o produkci a nakládání s odpady. Vyhláška MŽP 384/2001 pojednává o nakládání s PCB atd. Odpady jsou klasifikovány podle různého účelu (např. stavebnictví, komunální odpady).

Odpad je nebezpečný, pokud vykazuje některou z látek, které jej činí nebezpečným (příloha č. 2 k tomuto zákonu) anebo smíchán či znečištěn jiným nebezpečným odpadem. Zdravotnictví vždy posuzuje odpad pro určité nebezpečné vlastnosti. Původce odpadů považuje obec, kdy se obec současně stane vlastníkem těchto odpadů.

Čtěte také: Co je to fluorescence?

Politické a ekonomické nástroje

K dispozici jsou politické nástroje (vedle mezinárodních aktů jsou to např. normy, obecně závazné vyhlášky obcí apod.). Ekonomické nástroje působí v OH a minimalizují náklady na dosažení stanovených environmentálních efektů. Tyto nástroje využívají tržně orientovaného přístupu a svým způsobem simulují působení trhu (např. recyklační, místní poplatky). Existují i nástroje, které působí přímo.

V oblasti zpětného odběru vybraných výrobků působí např. ECOBAT, s. r. o. (odběr baterií), RECYKLACE EKO-VUK, a. s. LIBEREC, s. r. o. (chladicí zařízení z domácností), ASEKOL, s. r. o., ELEKTROWIN, s. r. o, EKOLAMP, s. r. o. Mezinárodní sdružení a grantové agentury ČR a Technologické agentury poskytují centrální evidenci projektů.

Basilejská úmluva kontroluje pohyb nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich odstraňování přijatou v r. 1989. Normy ISO řady 14000 se zabývají problematikou životního prostředí v souvislosti s odpady (ISO).

Historie nakládání s odpady

Zpočátku se odpadky házely na ulici, což vedlo k šíření nemocí. Teprve v 18. a druhé polovině 19. století se začaly zavádět opatření organizačního a technického charakteru. Na počátku 20. století se začaly budovat vodovody a kanalizace. Ke konci 19. a na počátku 20. století se začalo s kompostováním, spalováním a řízeným skládkováním.

Skládky a spalovny

Skládka Chabařovice byla využívána od r. 1908 do r. 1993 a obsahovala vysoce toxické látky (celkem 3,5-4,5 mil. m3). Spalování se nyní využívá energeticky. První spalovna komunálního odpadu byla postavena v Brně v r. 1905. Spalovna Praha -Vysočany byla nejmodernější v Evropě, ale po ukončení provozu v 90. letech byla odstraněna. Spalovna Praha - Malešice (a.s. Pražské služby) produkuje pouze popílek (žádné kapalné produkty) a prošla modernizací pro odstranění dioxinů a přechod z výroby tepla na výrobu el. energie. Spalovna v Brně (a.s. SAKO) je v provozu od r. 1989 a v r. 2010 prošla modernizací. Závod na termické využití odpadu Liberec (a.s. Termizo) je také v provozu.

Čtěte také: Jak udržet vejce slepic čistá

Způsoby nakládání s odpady

Odpad se plánovitě ukládá na skládku, hutní, pravidelně překrývá inertním materiálem a podrobuje se recyklaci či regeneraci některých složek. Skládka odpadů je prostor, kde se odpady trvale a řízeně ukládají na zemi nebo do země. Upřednostňují se spalovny odpadu a další druhy odpadů, které jedině by měly být povolovány a využívány.

Komunální odpad (domovní odpad) je materiál s časově proměnným množstvím a skladbou. Patří sem i systém papírových pytlů a systém beznádobový. V dlouhodobém výhledu se uplatňují nádoby (např. Schäfer) nebo přesypné kontejnery o objemu 1100 litrů. Umístění nádob závisí na charakteru příslušné zástavby. Odpad se zhutňuje pomocí stlačovacího zařízení (hydraulické stlačovací zařízení). Existují i systémy, ve kterých jsou nosnými médii vzduch nebo voda. Mechanizace odstraňuje namáhavou ruční práci, ale vyžaduje investice a konstrukci (větrání, dezinfekce, zvuková izolace).

Část odpadu lze využít jako tzv. ekopalivo. Separovaný sběr umožňuje získat druhotné suroviny. U nás byla v r. 1991 zavedena technologie fluidního spalování, která ale nesplnila původní náročné požadavky. Technologie recyklace odpadů vyvinul Ústav nerostných surovin v Kutné Hoře a zahrnuje i využití podíly ze vzduchového třídění. Převážná část recyklace odpadů se provádí separovaným sběrem.

Biologicky odbouratelné obaly

Plasty lze biologicky rozložit, např. kompostováním. Nejvhodnější je bramborový škrob. Vyvíjejí se i odbouratelné obaly z polyvinylalkoholu, které jsou rozpustné ve vodě a působením mikroorganismů ve vodách a v půdách se rozloží na oxid uhličitý a vodu nejpozději do třiceti dnů.

Řízení odpadového hospodářství v mimořádných situacích

Řízení OH v mimořádné situaci podléhá krizovému zákonu a dalším relevantním zákonům. Podle typu vyhlášeného krizového stavu je aktivován krizový štáb obce, kraje nebo Ústřední krizový štáb.

Čtěte také: Změna Klimatu: Co ji Způsobuje?

Krizové stavy

1. stupeň - stav bdělosti - nastává při nebezpečí přirozené povodně. 2. stupeň - stav pohotovosti - nebezpečí přirozené povodně přeroste v povodeň a dochází k zaplavování území mimo koryto. Vyhlašuje se také při překročení mezních hodnot sledovaných jevů na vodohospodářských dílech. Aktivují se povodňové orgány, uvádějí se do pohotovosti prostředky na zabezpečovací práce. 3. stupeň - stav ohrožení - se vyhlašuje při nebezpečí vzniku větších škod, ohrožení života a majetku v zátopovém území. Provádějí se zabezpečovací a podle potřeby záchranné práce nebo evakuace.

Informovanost a komunikace

V situaci, která je charakterizována jako mimořádná, je především nutné zajistit zdrojové informace pro rozhodování: informace pro obyvatele postiženého území o vzniklých odpadech a možnostech jejich odstranění. V odpadovém hospodářství je nutné operativně zjišťovat odborným odhadem množství a složení odpadů, které se v území vyskytují a řídit tok těchto odpadů do zařízení k odstranění, příp. využití.

Odstraňování odpadu při povodních

Při odstraňování odpadů vzniklých v souvislosti s povodněmi se používá zákon o odpadech pouze podpůrně nebo tam, kde problematika není krizovým zákonem upravena. Nezjišťuje se původce odpadu, nehledě na to, že jej zpravidla zjistit ani nelze. Odpad kontaminovaný povodní je nutno považovat vždy za infekční. Prioritním způsobem odstraňování odpadu je spalování. Uhynulá zvířata a rozkládající se zbytky živočišného původu, včetně potravin je nezbytné zlikvidovat ve veterinárním asanačním ústavu.

Littering

Při nakládání s odpady a údržbě veřejných ploch zainteresované strany čelí problému výskytu litteringu. Littering je popisován jako ekologický, sociální a estetický problém, ale málokdy je zmiňován i jeho ekonomický dopad. Nejčastějšími takovými odpadky jsou nejrůznější obaly spotřebního zboží, potravin a nápojů. Tento jev je zapříčiněn pohodlností a malou ochotou obyvatel řádně nakládat se vzniklým odpadem, tj. vložit ho do nejbližší sběrné nádoby, nejlépe pro tříděný odpad.

Nezákonně odhozený odpad, tzv. Littering je činnost, při níž zůstává odpad - litter - volně pohozený či ponechaný na místě, které pro něj není vyhrazeno, ať už v přírodě, nebo na veřejném prostranství. Jedná se, stejně jako např. u černých skládek, o nelegální aktivitu a nelegální nakládání s odpady, což vede k významnému znečišťování životního prostředí.

Faktory ovlivňující littering

Rozsah litteringu je ovlivněn více faktory a závisí zejména na charakteru oblasti, v níž tento jev pozorujeme, účelu, k němuž je vymezena, nebo množství lidí, kteří se v ní pohybují. Vzhledem k tomu, že odpad souvisí s běžnými činnostmi, jde nejčastěji o pohozené obaly od jídla z rychlého občerstvení, žvýkačky, cigaretové nedopalky, kapesníky, kelímky atd.

Na základě průzkumu bylo zjištěno, že ve sledovaných oblastech Prahy byly koše naplněny průměrně jen z 66 % své kapacity, a přesto se littering vyskytoval. Littering úzce souvisí s nestandardním chováním občanů a jeho míra je určována počtem kusů pohozeného odpadu. Nejčastěji jsou volně pohazovány drobné odpadky jako cigaretové nedopalky, obaly a zbytky jídla. Značný vliv na množství odhozených obalů má také věk lidí; častěji se tohoto chování dopouštějí mladí, svobodní lidé, kteří ve srovnání s manželskými páry odhazují odpad v mnohem větší intenzitě.

Littering v České republice

V České republice se o litteringu příliš nemluví, třebaže se jedná o velice rozšířený problém, který se v lidské společnosti vyskytuje od samého jejího počátku. V naší legislativě se vyskytuje označení uliční smetky, jež lze považovat za ekvivalent slova litter. Uliční smetky jsou odpady, které pocházejí z čištění veřejných prostranství, a odpady uložené do uličních košů. Dalším pojmem, pod nímž se skrývá nelegálně odložený odpad, je černá skládka. Jedná se o nelegálně odložený odpad na místech, která k tomu nejsou určena ze zákona.

Problematika volně pohozeného odpadu je v České republice upravena zákonem č. 541/2020 Sb., o odpadech. Povinností původce odpadu je nakládat s ním pouze způsobem stanoveným tímto zákonem a jinými právními předpisy vydanými na ochranu životního prostředí a zdraví lidí pro daný druh a kategorii odpadu. Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech má - v souladu s legislativními předpisy Evropské unie - za úkol chránit životní prostředí předcházením vzniku odpadu z obalů, a to snižováním jejich hmotnosti, objemu, škodlivosti a obsahu chemických látek.

Ekonomické dopady a řešení litteringu

Náklady obcí na odpadové hospodářství v posledních letech rostou. Jelikož součástí celkových nákladů jsou i náklady spojené s litteringem a černými skládkami, jsou obce nuceny neustále zdokonalovat systém sběru odpadu a navyšovat v souvislosti s nárůstem litteringu počet odpadkových košů.

V případě, že se obec rozhodne řešit problém s litteringem, může se s pomocí několika nástrojů pokusit změnit chování obyvatel a návštěvníků problematických oblastí. Ekonomické nástroje mohou napravit situaci, v níž tržní procesy nepřinášejí uspokojivé výsledky. Stát se pomocí těchto nástrojů snaží zastoupit tržní nabídku v podobě ceny a tím docílit optimální situace. Další způsob, jak lze snížit výskyt litteringu, je používat obaly z rozložitelných materiálů, což je žádoucí i s ohledem na fakt, že 10 % obalů zůstává odloženo v přírodě.

Osvěta a sankce

Cílem osvěty by mělo být zvýšení povědomí občanů o tom, že odhazování odpadu v přírodě nebo na veřejném prostranství je nepřijatelné. V případě neefektivní osvětové kampaně lze přistoupit k udělování finančních postihů. V případě litteringu přichází v úvahu pouze systém záloh na obaly a materiály. V České republice funguje tento systém u skleněných obalů. O jeho rozšíření na další nápojové obaly se snaží projekt Zálohujme.cz.

Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že nejvíce využívané nástroje jsou dobrovolné, ekonomické a v menší míře sankce. Coby řešení volně pohozených odpadů se v USA nejvíce osvědčil zálohovací systém pro jednorázové obaly. Díky zálohovacímu systému nastalo výrazné snížení pohozeného litteru.

Littering je celosvětový problém, a to nejen ekologický a estetický, ale i ekonomický. Negativně ovlivňuje turistickou přitažlivost a kvalitu života rezidentů míst znečištěných odpadky. Snižuje cenu nemovitostí a v konečném důsledku náklady na jeho odstranění zaplatíme my všichni v podobě zvýšených poplatků za odvoz odpadů.

Čistší produkce

Čistší produkce je preventivní environmentální strategie, která by se měla realizovat v každém průmyslovém odvětví. Může se realizovat v každém průmyslovém odvětví bez ohledu na velikosti, ani na charakteru podniku.

Motivy pro zavedení čistší produkce

Snížení produkce odpadů
Možné zlepšení kvality výrobků
Úspory na poplatcích za znečišťování
Zlepšení postavení podniku při jednání s úřady
Zlepšení environmentálního image podniku

První programy čistší produkce z počátku 90. let 20. století se zaměřovaly na náhradu toxických a nebezpečných látek za bezpečnější. Projekty zaměřené na služby (terciární sektor) byly zahrnuty v druhé polovině 90. let. Norma ISO 14001:2004 klade ještě větší důraz na využívání nástrojů strategie prevence.

Nástroje čistší produkce

Nástroje čistší produkce lze rozdělit na procesové a výrobkové. Výrobkové nástroje mají účinkem přesáhnou hranice podniku oběma směry, tj. k dodavatelům i k odběratelům. Zavedení čistší produkce nese i změnu ve výrobním procesu.

Zákon č. 185/2001 Sb. v § 10 odst. 2 stanoví, že každý je povinen při své činnosti nebo v provozovnách předcházet vzniku odpadů. Projekty čistší produkce jsou založeny na metodice čistší produkce. Dobře zpracovaný projekt je nástrojem, který názorně ukáže způsob řešení a jeho výhody a povede ke zvýšením konkurenceschopnosti.

Cílem je snížit množství materiálů, které se „ztratily“ v nevýrobkovém výstupu - odpadu, a tím snížit zbytečných výrobních ztrát. Příčinou ztrát může být špatným stavem anebo prací výrobních zařízení. Důležité je snížit množství vstupujících surovin do výrobního procesu podniku.

Realizace projektu čistší produkce

Každý projekt má své zákonitosti, které je nutné dodržet, aby mohlo být skutečně dosaženo očekávaných výsledků. Nedodržení kroků projektu znamená, že v případě nevyužijeme celý prevenční potenciál, a tedy nedosáhneme maximálních výsledků. Projekt zahrnuje plánování, určení potřebných zdrojů (lidských, časových a finančních). Pro plánování projektů je možné využít projektového řízení, ale poslouží i soubor v Excelu.

Mezi faktory, které ovlivňují množství odpadů a emisí v podniku, obecně patří: charakter výrobku, vybraná technologie, stroje a zařízení, suroviny, dodržování výrobních postupů, organizace práce, pracovníci podniku, systém řízení podniku. Je důležité, aby byl pracovník, který má na starosti možnosti čistší produkce v podniku dobře obeznámen s podnikovou subordinací a může tak skutečně nezávisle rozhodovat. Může to být i externí pracovník (konzultantem), která bude projekt rozbíhat.

Předběžné hodnocení a analýza

Po stanovení cílů podniku, je možné přistoupit k tzv. předběžnému hodnocení, jehož cílem je identifikace a kvantifikace odpadů, stanovit priority řešení, vymezit rozsah prováděného projektu. Toto hodnocení může vyžadovat od příslušných zaměstnanců potřebné údaje. V této fázi se osvědčuje zapojení nezávislého odborného konzultanta.

Pro analýzu se doporučuje využití tabulek Top-twenty, které zahrnují 20 nejvýznamnějších surovin a pomocných látek. Pokud podnik nesleduje všechny látkové toky a nezná příčiny svých ztrát, je nutné provést podrobnější analýzu toku materiálů (MFCA). Bilanční úsek je vhodné volit podle organizační struktury firmy (např. dílna, úsek, divize atd.).

Návrh řešení

Po identifikaci příčin vzniku odpadů a úniku látek do životního prostředí se přistupuje k navrhování variant řešení. Tato fáze je tvůrčím jádrem celého postupu. Je pravděpodobnější, že mezi nimi budou ty nejefektivnější. Některá opatření jsou zřejmá již z výsledků předešlé analytické části. Potřeba je ihned praktikovat nebo zaznamenat. Možnými metodami navrhování variant jsou např.: brainstorming - ústní navrhování variant, brainwriting pool - výměna psaných nápadů, individuální zápisník. Počet variant generovaných v tvůrčím procesu není omezen.

Hodnocení a výběr variant

Po navržení variant je nutné provést jejich hodnocení a výběr. Varianty se hodnotí z hlediska: technického, životního prostředí a ekonomického. Cílem je zjistit, která z nich je splňuje optimálně. Ke zjištění optimální varianty se používá různých expertních metod vícekriteriálního rozhodování, např. metoda vážených součtů. Je důležité, aby se při stanovení vah brát v úvahu současné místní podmínky v organizaci.

Realizace a kontrola

Po výběru variant se přistupuje k jejich realizaci. Realizaci má na starosti řídící skupina, která sleduje průběh realizace a podává zprávy. Po realizaci se provádí kontrola, zda bylo dosaženo splnění původních cílů. Kontrolní opatření zahrnují používání nových provozních návodů, nových typů kontrolních zařízení, program měření pro dokumentaci účinků opatření.

Monitorování a vyhodnocování

Po realizaci opatření je nutné monitorovat a vyhodnocovat výsledky. Měří se stejnými metodami, kterými byly tyto ukazatele měřeny před zavedením změny. O výsledcích by měli být informováni jak zaměstnanci podniku, tak i zainteresované strany. Monitorování a vyhodnocování slouží k stanovení nových cílů.

Udržitelná spotřeba a výroba

Udržitelná spotřeba a výroba znamená uspokojování potřeb současné generace tak, aby nebylo ohroženo uspokojování potřeb budoucích generací. V České republice byla dne 30. června 2003 usnesením vlády č. 670 schválena Strategie udržitelného rozvoje ČR. Cílem je snížit zátěž životního prostředí. Zohledňuje se i prioritního společenského problému - nezaměstnanosti. Důraz se klade na kvalitu surovin s důrazem na kvalitu, zdraví a životní prostředí.

Ekodesign

Jedním z nástrojů udržitelné produkce je ekodesign, který se zaměřuje na konstrukci výrobků. Posuzuje se výrobek z hlediska jeho celého životního cyklu, tj. fázi výroby, fázi distribuce, fázi používání a fázi likvidace výrobku. Cílem je minimalizovat negativní dopad na životní prostředí v příslušných dodavatelsko-odběratelských řetězcích.

Preventivní přístup k nakládání s odpady

Preventivní přístup k problematice nakládání s odpady vyžaduje ustoupit o krok zpět a zaměřit se na celý výrobní proces, objekt a všechny možné obchodní faktory společnosti. Je důležité se zaměřit na: použití dodatečných obalů, standardní provozní postupy pro nakládání s odpadem, produkci zmetkového produktu v nadměrném množství, kvalitu kontroly a dokumentace potravinového odpadu, hodnoty společnosti a úspory nákladů, plánování nového podniku/objektu.