Proč Dochází ke Změně Klimatu: Příčiny a Důsledky

Klima je dlouhodobý charakteristický režim počasí podmíněný bilancí energie, atmosférickou a oceánskou cirkulací, vlastnostmi zemského povrchu a činností člověka. Klima neboli podnebí se přirozeně měnilo, mění a měnit bude. Základní důvody těchto změn jsou většinou známy. Ovlivňují je astronomické i další přírodní faktory, například změny dráhy, po které Země obíhá kolem Slunce, nebo výkyvy sluneční aktivity.

Výraz globální oteplování, resp. globální změna klimatu je v současnosti používán pro poslední oteplování planety Země, které započalo na začátku 20. století. Současná klimatická změna je způsobena činností člověka. Tím se výrazně liší od změn klimatu v minulosti. Spalování uhlí, ropy a zemního plynu a některé další činnosti mění složení atmosféry a přidávají do ní skleníkové plyny.

Skleníkové Plyny a Jejich Vliv

Většina současného globálního oteplování je způsobena zvýšenými koncentracemi skleníkových plynů. Mezi nejdůležitější skleníkové plyny patří vodní pára, oxid uhličitý (CO2), methan (CH4) a oxidy dusíku, které jsou z praktických důvodů vyjadřovány jako oxid dusný (N2O). Tyto plyny se vyskytují v atmosféře přirozeně, ale jejich koncentrace může vzrůstat i následkem lidské činnosti.

Výzkumy jednoznačně prokázaly, že množství oxidu uhličitého (CO2) vypouštěné do atmosféry se ve srovnání s dobou před začátkem průmyslové revoluce mnohonásobně zvýšilo. Dlouhodobé sledování potvrzuje, že zvyšující se podíl CO2 v atmosféře, který je přímým důsledkem lidské činnosti, způsobuje oteplování naší planety a okyselování oceánů. Pokud se nám nepodaří množství CO2 v atmosféře snížit, bude svět čelit dopadům změny klimatu. Na to, abychom s tímto nepříznivým trendem něco udělali, nemáme přitom mnoho času. Do boje proti již probíhajícím klimatickým změnám se navíc musí zapojit co největší část populace naší planety.

CO2 je naprosto nezbytný pro život na Zemi. Takzvané skleníkové plyny, mezi něž patří i CO2, zabraňují úniku určité části tepla vytvořeného slunečními paprsky zpět do vesmíru. Díky tomu je na naší planetě dostatečné teplo, umožňující přežití živých organismů. Mezi běžné skleníkové plyny, které se přirozeně vyskytují v atmosféře a zachycují určitou část slunečního tepla, patří vodní páry, CO2, metan a oxid dusný.

Čtěte také: Důvody, proč je příroda lepší než město

V přírodě funguje přirozený koloběh, při němž se CO2 dostává do atmosféry a zase z ní mizí. Rostliny CO2 spotřebovávají k výrobě energie, kterou potřebují k růstu. Zvířata naopak při spalování energie CO2 vytvářejí a vydechují jej. Vlivem industrializace a procesů vyvolaných průmyslovou revolucí však lidstvo do ovzduší začalo vypouštět velké množství CO2 „navíc“. To pak vede k rychlému oteplování naší planety.

Při výrobě elektřiny pomocí fosilních paliv vzniká během hoření velké množství CO2, které se následně dostává do atmosféry. Podobně i při těžbě a následném zpracování zemního plynu se uvolňuje CO2 a dostává se do atmosféry. Velká množství CO2 vznikají i při mnoha průmyslových procesech, jako jsou rafinace ropy, výroba železa a oceli, cementu nebo čpavku. Dalším faktorem, který nemalou měrou přispívá ke zvyšování množství CO2 v atmosféře, je kácení lesů. V důsledku úbytku zeleně oslabuje přirozená regulace množství skleníkových plynů, protože menší počet rostlin nedokáže vstřebat nadbytek CO2.

Extrémní Meteorologické Události a Atribuce

S každou další událostí spojenou s extrémním počasím se znovu vynoří podobné otázky: Je dnes takových pohrom víc než dřív? Jsou silnější? A je to kvůli změně klimatu? Někdy ano a někdy ne. Změna klimatu způsobená člověkem vede k tomu, že extrémní meteorologické události jako vlny veder, silné přívalové deště, bouře či období sucha jsou v mnoha oblastech světa stále častější a intenzivnější. To ovšem neznamená, že pravděpodobnost výskytu stoupá u všech extrémních událostí - a navíc se v některých částech světa změny projevují více, jinde méně.

V každém případě mají tyto události často významné dopady na společnost: ztráta úrody či zemědělské půdy, zničení majetku, vážné narušení ekonomiky, ztráty na životech apod. Když k něčemu takovému dojde, veřejnost se zpravidla začne ptát po příčinách. Změna klimatu nicméně může mít vliv na to, jak pravděpodobná a jak intenzivní určitá událost je, a tedy i jaký dopad má na osoby, majetek a přírodu. Novináři, jejichž úkolem je po proběhlé katastrofě uspokojit zájem veřejnosti, proto musí vědět, jak se na ní klimatická změna podílela.

Až donedávna se vědci spojování jednotlivých událostí se změnou klimatu většinou vyhýbali. Místo toho poukazovali na obecný trend a říkali, že daná událost může být něčím, co budeme v budoucnu zažívat ve větší míře. Změna klimatu však zásadně ovlivňuje počasí už po celá desetiletí a vědci o této souvislosti dnes už konečně začínají mluvit více. Odpověď je pokaždé jiná: záleží na lokalitě, ročním období, na typu události a také na její intenzitě, délce a rozsahu. Ne všechny extrémní meteorologické jevy jsou v důsledku změny klimatu častější a horší - u některých se může pravděpodobnost výskytu snížit nebo může zůstat víceméně stejná.

Čtěte také: Ekologické zemědělství v ČR: Vývoj

S myšlenkou připisovat jednotlivé meteorologické jevy změně klimatu přišel jeden klimatolog, v jehož domě právě stoupala voda v důsledku povodně. Jak tak pozoroval, co se děje, začal přemýšlet nad otázkou odpovědnosti - čí je to vlastně vina, tyhle lokální dopady globální změny klimatu? První taková studie byla zveřejněna v roce 2004 a zaměřovala se na vlnu veder, která proběhla v západní Evropě o rok dříve. Léto 2003 bylo v tomto regionu mimořádně horké - šlo o bezprecedentně dlouhou vlnu veder, při které zemřelo přes 70 000 lidí.

Dnešní atribuční analýza se skládá ze tří samostatných, ale navzájem souvisejících metod. Jedna z nich je popsána výše uvedenými kroky: jde o simulaci a srovnání současného a předindustriálního klimatu pomocí mnoha různých klimatických modelů. Druhá část metodiky pracuje s daty o počasí z minulosti a současnosti a zjišťuje, nakolik se změnila pravděpodobnost extrémních událostí. Uvedená metodika umožňuje vědcům popsat trendy spojené s extrémními událostmi a zároveň vypočítat změnu pravděpodobnosti jejich výskytu.

Databáze výsledků výzkumu věnovaného atribuci extrémních událostí - a už to bylo více než 400 studií z celého světa - je zveřejněna na webu Carbon Brief. Například iniciativa World Weather Attribution provedla od roku 2014 díky celoevropské spolupráci vědců zabývajících se atribucí již řadu rychlých studií s cílem co nejdříve zjistit, jakou roli u extrémní události hrála změna klimatu. V některých případech se dokonce podařilo získat výsledky ještě před skončením samotné události.

S atribučními studiemi pracují v poslední době nejrůznější uživatelé. Jako důkazní materiál byly využity v některých přelomových soudních sporech týkajících se klimatu, např. Juliana vs. Spojené státy americké, Pabai Pabai a Guy Paul Kabai vs. Australské společenství či Lluiya vs. RWE, a také v žalobě proti brazilskému prezidentovi Jairu Bolsonarovi u Mezinárodního trestního soudu. Efektivní využívání atribuce v právních případech je dnes rychle se rozvíjející oblastí výzkumu.

Příklady Atribučních Studií

• Událost: V srpnu 2017 postihly Bangladéš přívalové deště, které ještě posílila zvýšená hladina řek přitékajících z Indie. Souvislost se změnou klimatu: Autoři atribuční studie v tomto případě nebyli schopni dojít k závěru, zda byly extrémní srážky intenzivnější v důsledku změny klimatu - částečně proto, že historické záznamy o srážkách v tomto regionu jsou příliš stručné, a částečně proto, že sulfátové aerosoly v oblasti jižní Asie mají lokální ochlazovací efekt, čímž částečně kompenzují globální oteplování.
• Událost: V lednu 2017 způsobila tlaková níže extrémně nízké teploty a sněžení v Itálii, na Balkáně a v Turecku. Souvislost se změnou klimatu: Nejde o bezprecedentní událost - k něčemu takovému dochází zhruba jednou za 35 let. Teploty v daném regionu jsou velmi proměnlivé, takže vliv globálního oteplování nebylo možné přesně stanovit.
• Událost: Na konci července 2019 na 3-4 dny extrémně vystoupaly teploty v západní Evropě a Skandinávii, a překonaly tak dosavadní rekordy z léta 2003. Souvislost se změnou klimatu: Ve Francii a Nizozemsku se pravděpodobnost výskytu počasí, které bude minimálně tak horké jako tato vlna veder, zvýšila v důsledku změny klimatu přibližně stokrát. V Německu a Velké Británii stoupla asi desetkrát.
• Událost: V letech 2015-2017 byly v Západním Kapsku (provincie JAR) každý rok podprůměrné srážky. Souvislost se změnou klimatu: Zásoby vody v nádržích se v celém regionu výrazně snížily a Kapské Město, které je na nich závislé, se ocitlo jen pár dní od tzv. „dne nula“ - tedy okamžiku, kdy by v městském vodovodu už nebyla vůbec žádná voda.

Vlny Veder a Změna Klimatu

Nejjednodušším případem jsou vlny veder. Je-li v atmosféře více tepla, je i vyšší pravděpodobnost horkého počasí. Vlna veder, která by se v předindustriálním klimatu vyskytla jednou za 10 let, se nyní za stejné období vyskytne 2,8krát a bude o 1,2 °C teplejší. Vlna veder, která by se v předindustriálním klimatu vyskytla jednou za 50 let, se nyní za stejné období vyskytne 4,8krát a bude o 1,2 °C teplejší. Toto jsou celosvětově zprůměrované hodnoty pro méně intenzivní vlny veder. U extrémních vln veder a v konkrétní lokalitě však může být v důsledku změny klimatu pravděpodobnost až několikasetkrát vyšší.

Čtěte také: Ekologické a ekonomické aspekty obnovitelných zdrojů

Rekordní vlna veder v západní Kanadě a USA v roce 2021 by byla bez změny klimatu způsobené člověkem téměř nemožná, stejně jako Sibiřská vlna veder v roce 2020. Pravděpodobnost smrtících veder kombinovaných s vysokou vlhkostí, k nimž došlo v severní Indii a Pákistánu v roce 2015, se v důsledku změny klimatu dramaticky zvýšila. Další studie přinesly podobné výsledky v Číně, Argentině, ve všech částech Evropy a Severní Ameriky, v severní a střední Africe, Australasii a jihovýchodní Asii.

Souvislost mezi globálním oteplováním a intenzivnějšími a častějšími vlnami veder je ve všech částech světa mimořádně silná - přílišná opatrnost tedy v tomto případě není při komunikaci nutná. Platí to jak pro ničivé vlny veder velkého rozsahu, které jsou vyhlašovány národními meteorologickými službami, tak pro mimořádně teplé dny v určité lokalitě.

Globální Změna a Její Důsledky

Planetární klima vzniká souhrou velkého množství fyzikálních procesů: sluneční záření je hlavním zdrojem energie, skleníkové plyny mění prostup tepelného záření atmosférou a ovlivňují tak celkovou energetickou rovnováhu planety, oceánské a atmosférické proudy distribuují teplo do různých oblastí planety. Čím vyšší jsou koncentrace CO2 v atmosféře, tím vyšší je teplota planety. Zvýšení koncentrace oxidu uhličitého o 10 ppm způsobí oteplení planety asi o 0,1 °C -⁠ tento vztah je přibližný, ale dostatečně přesný, aby byl užitečný k odhadům budoucího vývoje. Často se jako citlivost klimatu nazývá oteplení, ke kterému by došlo při zdvojnásobení koncentrací CO2.

Velikost dopadů, s nimiž se budeme setkávat v následujících desetiletích, přímo závisí na tom, kolik skleníkových plynů do atmosféry ještě vypustíme. Každý ekosystém má svůj „bod zlomu“, tedy moment, kdy začne být změna přírodních podmínek natolik významná, že už ji tento ekosystém není schopen dále zvládat a „zlomí se“ - podobně jako větev stromu při příliš velkém zatížení.

Války a Klimatická Změna

Moderní ozbrojené konflikty nejen že čerpají z napětí vyvolaného klimatickými změnami, ale samy výrazně přispívají k emisím a ničení životního prostředí. Studie Stanfordské univerzity (Devon 2019) uvádí, že klima bylo jednou z příčin u 3 % - 20 % ozbrojených konfliktů během minulého století. Letmý pohled do historie ukazuje, že války - ačkoliv často vyvolané mocenskými ambicemi či vizí o ovládnutí světa - se ve své podstatě většinou vedly o zdroje. Dříve to byla především úrodná půda a voda, které zajišťovaly lidem přežití, obživu a blahobyt. Později se však zdrojem bohatství nestala jen dobytá území a daně z podrobeného obyvatelstva, ale především těžba vzácných nerostů a strategických surovin - zejména uhlí a ropy.

Války dnes ničí víc než jen města a životy. Stávají se i neviditelným akcelerátorem postupujících změn klimatu a zároveň stojí za velkým množstvím přímých emisí. Na Ukrajině způsobily tři roky bojů téměř 230 milionů tun emisí CO₂ ekv. více než roční uhlíková stopa celého Nizozemska. Ukrajinské ministerstvo životního prostředí označilo tuto skutečnost za „klimatickou katastrofu v přímém přenosu“. A experti dodávají - ničení infrastruktury, úniky z průmyslových areálů a požáry přírodních rezervací vytvořily největší válečnou environmentální stopu v Evropě od druhé světové války.

Z frontových linií se tak stávají nejen geopolitická bojiště, ale i epicentra nové klimatické války, lépe řečeno krize. Klimatická změna zvyšuje riziko konfliktů tím, že způsobuje sucha, potravinovou nejistotu a migraci. Pokud chceme skutečně čelit klimatické změně, musíme přestat chápat konflikty a klima jako oddělené fenomény.

tags: #proc #dochazi #ke #zmene #klimatu #priciny

Oblíbené příspěvky:

• Inspirace z přírody: Barvy a tvary
• Co je to lidské dilema?
• Chráněná území Libereckého kraje
• Efektivní kompostování pro zahradu
• Ekologické problémy Belgie