Dodatečné rozvody odpadu: Postup a důležité aspekty


12.12.2025

Tento článek se zabývá problematikou stavby vnitřní kanalizace a podrobně rozebírá postup pro dodatečné rozvody odpadu. Cílem je přiblížit danou problematiku a usnadnit realizaci svépomocí.

1. Manipulace a skladování trubek a tvarovek

Trubky a tvarovky je třeba přepravovat ve vhodných dopravních prostředcích s čistou ložnou plochou bez vyčnívajících šroubů a hřebíků. Během transportu musí celou svou délkou spočívat na ložné ploše, aby se zabránilo nežádoucím průhybům. To neplatí pro transport v původním továrním balení, tj. svazcích. V tom případě je nutné dodržet pouze maximální výšku převáženého stohu, která činí 3 m.

Trubky a tvarovky KG-Systém (PVC)® jsou navzdory své nízké hmotnosti velmi houževnaté, což výrazně usnadňuje jejich manipulaci.

  • Při přemísťování jeřábem je nutné používat textilní popruhy.
  • Nástroje, užité pro manipulaci, by měly být vždy z materiálu měkčího než plast - nejlépe ze dřeva.
  • Skládání z dopravního prostředku nikdy neprovádějte pouhým sklopením - při přepravě „trubka v trubce” je nutné vždy před skládáním vyjmout vnitřní trubky.
  • Je nutné mít na paměti, že s klesající teplotou klesá i vrubová houževnatost PVC - roste křehkost trub.

Trubky a tvarovky KG-Systém (PVC)® mohou být skladovány na volném prostranství, jehož plocha musí být rovná a výrobek je třeba chránit před UV zářením. Trubky musí být uloženy tak, aby nemohlo dojít k jejich deformaci. Pro zabránění deformace hrdel musí být trubky uloženy volně. Při stohování volně ložených trubek nesmí výška stohu přesáhnout 2 m.

2. Pokládka potrubí

Výkop by měl být vytvořen krátce před pokládkou potrubí a zasypán bezprostředně po ní, nejlépe v průběhu jednoho dne. Při mrazivém počasí je nutné zabránit promrznutí lože. Šíře dna výkopu musí poskytnout dostatek prostoru pro pracovníky, umožnit správné hutnění, ale neměla by snížit kladný vliv rostlého terénu na statické podmínky uložení trubek.

Čtěte také: Dodatečné třídění

Nejmenší výška krytí nad vrcholem potrubí by měla činit - pod komunikací 1m a ve volném terénu 0,7m. To však neplatí pro ležatou kanalizaci pod budovami. Výkop musí umožnit vytvoření potřebného lože.

Vykopaný materiál je vhodný pro tvorbu lože a obsypu pokud je složen z částic, které odpovídají béžové ploše na nomogramu. Největší částice nesmí překročit 1/10 DN resp. 30 mm pro DN>250. Pokud není možné použít vykopaný materiál, je vhodné zvolit částečně tříděný písek nebo štěrkopísek (zeminu bez ostrohranných částic) s největšími částicemi 1/10 DN zasypávaného potrubí resp. 30 mm.

Nosné lože by mělo chránit před nerovnostmi a zajišťovat rovnoměrné podepření potrubí v celé jeho délce uložení. Úhel uložení potrubí výrazně ovlivňuje statické spolupůsobení systému zemina-trubka (čím větší je úhel uložení, tím větší je možnost zvětšit výšku krytí potrubí).

Před pokládkou potrubí, je nutné zkontrolovat každou trubku po stránce bezvadnosti hrdla, těsnění a celistvosti. Poté je nutné položit potrubí tak, aby ani kolem hrdlových spojů nevznikaly žádné nerovnosti. Hrdla trubek větších průměrů je možné mírně zahloubit. Každou trubku a tvarovku je třeba zaměřit podle spádu a směru. Je nutné zachovávat přímý a nepřetržitý průběh, předepsaným spádem. Ve výjimečných případech může být potrubí v dimenzích DN 110 - 200 položeno podle následujícího obrázku.

Poté, co je potrubí uloženo, spojeno a předepsaným způsobem otestováno, můžeme přistoupit k jeho obsypu. Obsyp a hutnění je nutné provádět vždy po obou stranách potrubí současně a zamezit vzniku dutin pod kanalizací. Prostor mezi potrubím a stěnou výkopu musí být rovnoměrně zhutněn.

Čtěte také: Napojení Odpadu: Krok za Krokem

Boční obsyp by měl dosahovat výšky horní hrany potrubí. Provádí se postupným nasýpáním a hutněním tenkých vrstev předepsaného materiálu až do doby dosažení potřebné výšky. Je vhodné ponechat horní hranu potrubí odhalenou.

Krycí obsyp by měl dosahovat výšky 0,3m nad horní hranou potrubí a měl by být hutněn dusadlem po obou stranách trubky. Nikdy ne přímo nad potrubím!!! Dokud není této vrstvy dosaženo, je nepřípustné zasypávat výkop jiným než předepsaným materiálem.

Vrstvy zásypu mohou být provedeny z vykopaného materiálu a hutněny po celé šíři výkopu. Nedoporučuje se používat pro zásyp promrzlou zeminu nebo zeminu s částicemi, většími než 150 mm. V místech s vyšší hladinou podzemní vody je nutné provádět obsyp, zásyp a hutnění rychleji, aby nedošlo k vyplavání potrubí.

Přestože se při použití KG Systému (PVC)® převážně počítá s uložením v zemi bez nutnosti potrubí obetonovat, je možné (v případě potřeby) trubky a tvarovky bezprostředně obetonovat. Je však třeba respektovat následující opatření:

  • Mezeru mezi hrdlem a trubkou je třeba chránit proti proniknutí cementového mléka, nejlépe lepící páskou.
  • Potrubí je třeba zajistit proti vznosu (vyplavání) - kotvení by mělo být provedeno tak, aby nedošlo k nežádoucím průhybům.
  • Při montáži je třeba respektovat teplotní délkovou roztažnost trubek.

3. Spojování trubek a tvarovek

Trubky a tvarovky KG-Systém (PVC)® jsou spojovány násuvnými hrdly, jejichž těsné spojení s rovnými konci trubek zajišťují jazýčkové těsnící kroužky. Lepení trubek ani tvarovek se nedoporučuje. Jednotlivé trubky a tvarovky jsou vždy na jednom konci opatřeny hrdlem s těsnícím kroužkem. Zbývající trubky bez hrdel je možné spojovat pomocí přesuvek, spojek dvouhrdlých a samostatných hrdel.

Čtěte také: Postup připojení odpadu do stoupačky

V některých případech je nutné trubky a tvarovky zkracovat. Činí se tak pomocí speciálního řezáku na plastové potrubí, který zároveň vytváří žádaný úkos.

Samotné spojování KG trubek a tvarovek probíhá pomocí hrdla s těsněním a trubkové části - každá tvarovka a trubka je na jedné straně opatřena právě hrdlem a na druhé zkosenou trubkovou částí. Spojování probíhá bez jakéhokoliv lepení - vznikne vám spoj, který:

  • je vodotěsný a plynotěsný minimálně do výšky vodního sloupce 5 m(tj. 0,5 baru u potrubí SN 4 a SN 8, u jiných typů o vyšší kruhové tuhosti potrubí je to dokonce více)
  • bylo prokázáno, že spolehlivě těsní až do deformace potrubí cca 20 %
  • má životnost větší než stěna trubky, tj. naprosto spolehlivě přes 100 let

Doporučujeme použít montážní mazivo, aby se jednotlivé části potrubí při samotném skládání zbytečně nedřelo a nesnižovalotím svou životnost. Trubky spojujte ideálně tzv. „po vodě“, tedy aby voda protékala směrem od hrdla k trubkové částí. Přípustná je však i opačná varianta a to zejména při použití přesuvky (tu použijete, pokud se vám sejdou dvě trubkové části proti sobě).

Postup spojování:

  1. Zkontrolujte bezvadnost a správnost založení těsnícího kroužku.
  2. Rovný konec trubky natřete montážním mazivem, které je součástí nabízeného systému.
  3. Rovný konec trubky zasuňte do hrdla až nadoraz. Poté si na rovném konci trubky označte okraj hrdla (např. fixem nebo tužkou).

Připojení do hrdla litinové trubky (přechod PVC/litina): Provádí se pomocí přechodky z PVC na kameninu (KGUSM), která se zasune do hrdla kameninové trubky, opatřené gumovou těsnící manžetou. Pokud kamenina není opatřena těsněním, je nutné zvolit klasické temování, popř. polyuretanové tmely.

Připojení na rovný konec kameninové trubky (přechod kamenina/PVC): Provádí se pomocí přechodky z kameniny na PVC (KGUS), v níž je vložena těsnící manžeta.

4. Uložení do země

Při pokládce do země je nutné brát v úvahu 2 důležité aspekty: samotné uložení do země - obsypové materiály, hloubka uložení a hutnění a sklon potrubí.

4.1 Uložení do země

Nejprve si musíme připravit lože trubky, to se skládá z podsypu, obsypu a zásypu. Materiál: písek, stejnozrnný štěrk, drcený stavební materiál apod. s hrubostí do 22 mm (lože trubky nesmí obsahovat větší kameny, které by mohly vyvíjet na trubku tlak a potenciálně způsobit její poškození).

  • Podsyp je vrstva pod samotnou trubkou, měl by být vysoký minimálně cca 10 cm. Podsyp rozhodně trochu zhutněte - je totiž nežádoucí, aby si lože dále sedalo a trubka se v něm dále hýbala
  • Obsyp přijde následně nasypat okolo trubek.
  • Zásypem se potrubí přikryje - tato vrstva by měla být minimálně 30 cm vysoká!

Správně vytvořené lože následně umožní potrubí lehce v zemi pružit a mnohem lépe tak odolávat tlaku a případnému opotřebení.

Nyní přichází na řadu druhá vrstva krytí - na to se už použije zemina, kterou jste předtím ze země vykopali. Ale pozor - zemina by měla obsahovat kameny o velikosti maximálně 150 mm. Větší kameny by opět mohly vyvíjet tlak na určité části potrubí, čímž by mohla klesnout jeho životnost.

4.2 Hutnění

Při pokládání potrubí je zapotřebí zeminu tzv. hutnit, čímž předejte budoucím problémům (zvýšíte únosnost potrubí, vyhnete se pohybům potrubí v zemi a povrch nad potrubím se vám nebude časem propadat).

Při pokládání potrubí v zásadě hutníme dvěma způsoby:

  • Ušlapání - zeminu ušlapete po vrstvách cca 15 cm, tento způsob používáme pouze v případě, že trubka bude čelit spíše lehčímu zatížení, pro větší zatížení použijte pokud možno vibrační pěch (žábu)
  • Použití vibračního pěchu (žáby) - nejčastěji se používá právě žába pro její kompaktní rozměry a dobrou manévrovatelnost ve výkopu. Žábou hutníme po vrstvách cca 30 cm.

Upozornění: zásyp 30 cm nad potrubím nikdy nehutníme, aby nedošlo k poškození potrubí! Obsyp okolo trubky však standardně hutníme dle instrukcí výše.

Celková hloubka uložení potrubí od zamýšleného povrchu se odvíjí od kruhové tuhosti a předpokládané zátěže, které potrubí bude odolávat. Více se dozvíte v návodu, jak vybrat odpadní trubku.

4.3 Sklon potrubí

Norma stanovuje 1-2 %, ale toho může být v praxi poměrně problematické docílit - snažte se tedy docílit sklon cca 3-4 % (tj. 3-4 cm na 1 m délky). Získáte tak jistotu, že potrubí bude mít sklon a voda jím bude volně odtékat.

4.4 Použití trubek jako propustků

Plastové trubky lze použít i jako propustek, avšak vždy berte alespoň SN 8 - z důvodu poměrně malého krytí je potřeba zvolit vyšší kruhovou tuhost.

Upozornění: tento návod je obecný a nemůže vzít v úvahu veškeré specifika, která se zrovna ve vašem případě mohou vyskytnout (hrubost zeminy, přítomnost podzemní vody, intenzita hutnění, úhel uložení, druh dopravního zatížení apod.) a nemůže tak nahradit projektovou dokumentaci!

5. Testování kanalizace

Po kompletaci rozvodů potrubí se provádí kontrola nepropustnosti. Provedení zkoušky je nutné ověřit zkoušením kanalizace, vodotěsnosti a plynotěsnosti, s dostupnými spoji, podle předpisům a spoji.

Zkouška se provádí při které se zjišťuje zda nedochází k viditelnému úniku vody, např. přetlakem vody nejméně 3 kPa, nejvýše 50 kPa. Zkouška trvá jednu hodinu. Během ní se měří dolévání. Pokud úbytek vody na vnitřní plochy potrubí nepřesahuje 0,5 l/h. pak je zkouška úspěšná. Lze provést i zkouška těsnosti vzduchem přetlaku 400 Pa. nebo podtlaku 50 Pa.

Zkoušku provádí montážní firma, která rozvod budovala. Výsledek se zaznamená do stavebního deníku a předá se stavebnímu úřadu po dokončení stavby.

6. Příklady použití a materiály

Asi nejpoužívanějším materiálem na našem trhu je KG systém. Jedná se odolné trubky s PVC s hladkým vnitřním i vnějším povrchem. Jednotlivé díly se do sebe zasouvají a spoje se následně pojišťují těsnicími kroužky. Potrubí se dá snadno řezat , doporučuje se pilka na to určená. Řez musí být v pravém úhlu. Další variantou je HT systém, na rozdíl od KG systému není materiálem PVC, ale polypropylen.

Uložení kanalizační přípojky se doporučuje minimálně 70 cm , u namáhaného terénu 1 m pod povrch. Ideální lože je pískové či štěrkopískové.

7. Rozmístění a příprava

Ještě než instalatér přijede, potřebujeme mít přesnou představu o tom, kde budeme mít umyvadla, vany, sprchové kouty, toalety a všechna ostatní zařízení, která budou potřebovat připojení vody a odpadů. Potřebujeme vědět nejen to, kde budeme tato zařízení mít, ale i jaká přesně. Jestli budeme mít dvojumyvadlo, pod ním skříňku, kde bude stát pračka, myčka… Prostě všechny tyto záležitosti musíme mít vyřešeny. Jen tak zajistíme bezproblémový průběh stavby. Po dohodě s majiteli jsme vše potřebné vyznačili na stěnách a podlaze. S instalatérem jsme se domluvili na provedení drážek pro přívod vody a odpadů a pro snadnější práci jsme mu vše předem připravili.

Umyvadla se obvykle usazují do výšky 85 cm od čisté podlahy. Výšku si však můžete přizpůsobit podle svých potřeb a tomu přizpůsobit i přívody vody a odpadu. Na základě vybraných umyvadel budeme provádět vyústění odpadu z HT potrubí v průměru 40 mm ve výšce 53 cm a přívod vody bude ve výšce cca 60 cm nad budoucí čistou podlahou. Rozteč vodovodního potrubí, ke kterému budou později namontovány rohové ventily, tzv. roháčky, by měla být v rozmezí 80-120 mm.

Drážky pro přívod vody ke sprchám a vaně jsme provedli podle nákresu. Výšku baterií je vhodné přizpůsobit svým potřebám a zvolenému řešení.

8. Nákup materiálu

Pro vodu jsme nakoupili trubky PP-RCT o průměru 20 mm s tloušťkou stěny 2,3 mm. Také jsme pořídili několik balení kolen. Zbytek si s sebou přivezl instalatér. Pro odpady bylo potřeba pořídit HT potrubí. Tady jsme provedli první velký nákup a následně při montáži sepisovali a dokupovali potřebné chybějící kusy potrubí.

  • Pro WC a jejich odvětrání jsme používali potrubí o průměru 110 mm.
  • Pro stoupačky ke sprchám 75 mm
  • Pro umyvadla potrubí o průměru 50 mm, které jsme před umyvadlem zredukovali na 40 mm.

Jakmile máme dokončené všechny drážky a připravený materiál, společně s instalatérem provedeme ve stěnách všechny potřebné rozvody. V první fázi je ukončíme hned za stěnou a po podlaze provedeme rozvody až po omítkách, abychom měli jistotu, že nedojde k jejich poškození. Za zmínku stojí ještě kotvení nástěnek pro vodovodní baterie. Pro nástěnky jsme použili nástěnný komplet PP-R 20×1/2 palce.

Drážky se stoupačkami potrubí a odpadů využijeme současně při provádění rozvodů elektroinstalace. Následně před aplikací omítek všechny rozvody zasádrujeme a zaházíme maltou.

9. Rozvod teplé vody

Pro rozvody teplé vody zvolíme tzv. cirkulační okruh. V technické místnosti budeme mít k dispozici oběhové neboli cirkulační čerpadlo, které v preferovaných časech doručí teplou vodu přímo k baterii, aniž bychom museli vodu zbytečně odpouštět a čekat, než nám do koupelny dorazí teplá. Zvažte však, zda cirkulaci provádět u baterií, které jsou od technické místnosti vzdáleny méně než 5 metrů. Aby náklady na cirkulaci nebyly vyšší než ušetřená voda. My jsme cirkulační okruh pro teplou vodu vyřešili tak, že potrubí pro teplou vodu povede z technické místnosti postupně celým domem a vrátí se zpět do technické místnosti. U každého odběrového místa máme na podlaze T kus a z něj přívod teplé vody veden k budoucí baterii.

10. Izolace potrubí

Potrubí je současně nutné izolovat. Používají se k tomu hadice z pěnového polyetylenu, u kterých je vždy uvedeno označení vnitřního průměru a tloušťky izolace. Nástěnky a kolena izolujeme filcovým pásem, který k potrubí připevníme například elektrikářskou páskou.

11. Splachování WC

V rámci ekologie bude splachování WC v domě prováděno dešťovou, případně studniční vodou. Pro přívod vody k WC je tedy potřeba připravit samostatný okruh potrubí. Ukončené potrubí na podlaze jsme označovali modrou, červenou nebo černou páskou, podle požadovaného přívodu vody.

tags: #dodatečné #rozvody #odpadu #postup

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]