Dokumenty vodní ekologie: Bilance sporů a diskusí

Tento dokument s výrazně publicistickými prvky bude jakousi bilancí letitých sporů a diskusí.

Labe a plavební stupně

Ředitelství vodních cest chce splavnit řeku Labe až do Pardubic. Aby to bylo možné, je podle plánu nutné postavit "na zelené louce" dva plavební kanály, souběžné s hlavním tokem Labe. Druhý z nich, dlouhý 3 km, má přetnout významný krajinný prvek Slavíkovy ostrovy, jedno z mála ještě zachovaných slepých ramen Labe. Stavba tohoto kanálu zničí biotopy zvláště chráněných druhů živočichů, kterých se ve Slavíkových ostrovech vyskytuje víc než padesát, mezi nimi i např. celoevropsky přísně chráněný Modrásek očkovaný.

Právníci z Ekologického právního servisu uvádějí: "Je krajně nejasné, zda se tato velká investice vůbec vyplatí, když největší vnitrozemská zakázka - zásobování elektrárny ve Chvaleticích uhlím - byla zrušena a uhlí se už několik let dopravuje po železnici. Ministerstvo dopravy ani nemá zpracovanou dlouhodobou koncepci rozvoje vodní dopravy, která by řešila její návaznost na další druhy dopravy."

Podle původního plánu měla začít výstavba jezu na dolním Labi už letos. Není zcela jisté, jak se situace kolem projektu dál vyvíjí. Současná vláda na doporučení MŽP plány na výstavbu vodního stupně (jezu) odložila, ale Ředitelství vodních cest se projektu nevzdalo, a tak se o výstavbě stále jedná.

V Německu se podobné realizované projekty ukázaly jako těžce ztrátové (plány na vybudování plavebních stupňů na německém úseku Labe byly opuštěny poté, co ekonomické studie prokázaly, že z jedné investované marky se vrátí sotva 20 feniků, kanál Rýn-Mohan-Dunaj za 7 miliard marek, který byl dokončen v r. 1992, se stal finanční katastrofou...), tak proč chceme opakovat stejné chyby, je-li realitou, že rychlost a adresnost přepravy je pro přepravce daleko důležitější než tarifní cena?

Čtěte také: Příroda plazů

Otázky ohledně Labe

• Co dnes nejvíc Labe ohrožuje?
• Jaký problém je právě teď v Německu nejaktuálnější?
• Jaké mají informace o dění a plánech na úpravu řeky v České republice?
• Jaké úpravy, případně stavební zásahy se chystají na německé straně?

Ochrana vodních toků jako významných krajinných prvků

Mezi významné krajinné prvky podle § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon explicitně řadí také vodní tok. Podle § 43 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách (vodního zákona) jsou vodní toky definovány jako „povrchové vody tekoucí vlastním spádem v korytě trvale nebo po převažující část roku, a to včetně vod v nich uměle vzdutých. Jejich součástí jsou i vody ve slepých ramenech a v úsecích přechodně tekoucích přirozenými dutinami pod zemským povrchem nebo zakrytými úsecích“.

Pro potřeby ochrany vodních toků jako významných krajinných prvků však nelze tuto definici považovat za dostatečnou. Vodní tok ve smyslu významného krajinného prvku je třeba chápat nikoliv jenom jako vodní proud, nýbrž včetně jeho prostředí, jímž je koryto vodního toku a jeho břehy (Sdělení sekretariátu rozkladové komise o výkladech právních předpisů, přijatých výkladovou komisí ministra životního prostředí č. 2/2003, viz Věstník MŽP, částka 4, 2003).

Je-li předmětem ochrany vodních toků především jejich ekologicko-stabilizační funkce, je třeba vodní tok vnímat především jako vodní ekosystém, který zahrnuje biotickou a abiotickou složku ovlivňovanou dynamickými procesy - kolísáním průtoků, transportem a akumulací splavenin apod., přičemž tyto procesy je třeba v kontextu celého ekosystému vodního toku vnímat jako v zásadě přirozené, nikoliv a priori jako škodlivé. Ekosystém vázaný na vodní tok tvoří tekoucí voda (trvale, nebo po část roku), koryto vymezené břehovými hranami a veškerá biota na vodu a koryto vázaná. Součástí vodního toku tedy mohou být i porosty dřevin rostoucí v korytě až po břehovou čáru.

Ekologicko-stabilizační funkce vodního toku jsou do značné míry vázány na jeho hydromorfologický stav. Lze konstatovat, že stav vodního toku v daném úseku je tím příznivější, čím více se blíží stavu přirozenému. Kritériem příznivého morfologického stavu vodního toku je přirozenost tvarů a rozměrů koryt, charakteristik proudění a splaveninového režimu. Příznivý stav vodního toku z hlediska morfologického je základem pro příznivý stav z hlediska biologického. Pro potřeby posouzení morfologického stavu vodních toků je možné podpůrně využít Metodiku stanovující postup hodnocení vlivů opatření na vodních tocích a nivách na hydromorfologický stav vod publikovanou ve Věstníku MŽP, částka 11, 2008.

Povodně a jejich dopady

Povodně a zejména způsob, jakým jsou případné škody v korytech vodních toků odstraňovány, také mohou ekologicko-stabilizační funkce vodních toků ovlivnit. Na činnosti při odstraňování povodňových škod na korytech vodních toků, zejména zabezpečení kritických míst pro případ další povodně, nebo obnovení průtočného profilu koryta vodního toku, se podle ustanovení § 83 písm. m) vodního zákona nevztahují zvláštní právní předpisy (např. zákon o ochraně přírody a krajiny).

Čtěte také: Dokumenty BBC o přírodě

Význam a management dřevní hmoty v tocích

Dřevní hmota je nedílnou součástí říčních systémů v zalesněných povodích, kde v korytech a nivách vodních toků ovlivňuje celou řadu biologických i abiotických procesů. S rozvojem potřeby ochrany přírody a krajiny jsou kladeny požadavky na ekosystémový přístup při úpravě a managementu vodních toků. S tím je spojeno umožnění výskytu dřevní hmoty ve vodním toku jako přirozené součásti ekosystému. Příručka Význam a management dřevní hmoty v tocích, kterou vydalo Ministerstvo životního prostředí, si klade za cíl seznámit její uživatele jak s významem dřevní hmoty ve vodních tocích, tak s možnostmi, limity i riziky jejího ponechání nebo umístění ve vodních tocích.

Revitalizační opatření a metodiky

Pracovní postup pro návrhy a realizaci revitalizačních opatření na vodních cestách vydalo Ministerstvo životního prostředí pro účely plánování, přípravy a realizace revitalizačních opatření ve specifických podmínkách významných vodních cest ČR, zejména s dotační podporou Oparačního programu Životní prostředí (OPŽP). Využít ho mohou investoři opatření, poskytovatelé dotační podpory, dotčené orgány veřejné správy i zpracovatelé projektové dokumentace.

Metodika Obnova a dlouhodobá péče o břehové porosty vznikla za finanční podpory Ministerstva zemědělství (NAZV QI92A207).

Metodický postup na zlepšení migrační průchodnosti příčných překážek ve vodních tocích ČR (Slavík O., Vančura Z. et al., MŽP, SFŽP, 2012) doprovází vydání rozšířené publikace Migrace ryb, rybí přechody a způsob jejich testování, která podrobněji vysvětluje migrační chování ryb a mihulí, požadavky na rybí přechody a metody jejich monitorování. Obě publikace jsou určeny pro předkladatele projektů do Operačního programu Životní prostředí (OPŽP), kteří mají zájem realizovat tzv.

Významný krajinný prvek

Významný krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability.

Čtěte také: Přehled dokumentů o české přírodě

tags: #dokumenty #vodní #ekologie

Oblíbené příspěvky:

• Udržitelnost a laminovací fólie
• Ochrana ohrožených dětí
• Kompostování s výpalky
• Dopad cizích těles na Zemi
• Vybavení pro vaření venku: Co si vzít s sebou?