Třídění odpadu v Dolní Lutyni a snaha o celorepublikové řešení krádeží kovů

Ve druhé polovině března bohumínská radnice vydala tiskovou zprávu o tom, že ve městech Bohumín a Rychvald a obci Dolní Lutyně už »nechtějí krádežím kovů jen nečinně přihlížet, ale rozhodli se jednat«. Všechna tři sídla očekávají, že jejich nově upravené obecně závazné vyhlášky (OZV), které by měly začít platit už letos v červenci, vyvolají »bouřlivou« diskusi.

Od ní si slibují, že tak přimějí Ministerstvo životního prostředí (MŽP) k tomu, aby krádeže kovů na územích měst a obcí řešilo celorepublikově. Podle všech tří radnic by bylo ideální, kdyby MŽP jejich změny obecně závazných vyhlášek přejalo a nejprve zapracovalo do prováděcí vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, a následně i do samotného zákona č.

Konkrétně v Bohumíně se chystají jednoduše upravit stávající OZV o systému nakládání s komunálním odpadem. »Změna bude spočívat v tom,« vysvětluje místostarosta Ing. I v Dolní Lutyni, jak potvrzuje její starosta Mgr. Pavel Buzek, změny OZV budou téměř identické s těmi, které chystají v Bohumíně.

Jakých sankcí by se mohli nadít občané, kteří by v rozporu s OZV kovy neodevzdávali zdarma ve sběrných dvorech, ale snažili se je prodat ve sběrnách? A kdo by dodržování vyhlášky kontroloval?

Bohumínský místostarosta odpovídá jasně: »Pokuta až tisíc korun na místě, ve správním řízení až 30 tisíc korun. Dodržování vyhlášky budou kontrolovat jak strážníci, tak pracovníci odborů životního prostředí.

Čtěte také: Zlepšení ovzduší Dolní Domaslavice

Jeho slova rozvádí starosta Dolní Lutyně: »Uzavřeli jsme veřejnoprávní smlouvu s Městskou policií v Bohumíně, na níž asi bude z největší části ležet kontrolní činnost. Velmi dobře však víme, že každou vyhlášku lze obejít. Ostatně sankce vůči lidem vůbec nejsou naším cílem. Chceme je spíše motivovat a přesvědčovat.

»Nesvezou se« však s úpravami obecně závazných vyhlášek, které míří proti zlodějům kovů, i slušní lidé? Námitku, nemůže-li být vyhláška vykládána jako »podtrh« na spořádané občany, podobně vyvrací Lumír Macura: »O podtrh na ně určitě nejde. Výtěžek z prodeje kovů vrátíme do odpadového hospodářství města. Buď zvýšíme počet veřejně prospěšných pracovníků, kteří uklízejí město, nebo snížíme cenu za odpad. Podnikatelé či stavební firmy budou moci nadále využívat komerční sběrny jako dosud. Naším zájmem je minimalizace výkupu kradených kovů. Nedostanou-li za ně zloději zaplaceno, nebudou mít důvod je krást! Opatření nesměřuje ani proti majitelům sběren.

Ke slovům Lumíra Macury připojuje vzkaz Pavel Buzek: »Většina vyspělých států v Evropě umožňuje obcím úplný zákaz výkupu kovů od fyzických osob. Tak je tomu v Německu, v Rakousku, na Slovensku, nehledě třeba na Dánsko. Systém sběrných dvorů a míst tam funguje. Obce vybírají od občanů nejen železo a barevné kovy, ale i nábytek, koberce, pneumatiky, suť, sklo, plasty, nebezpečný odpad atd. Za některé věci lidé dostanou zaplaceno, za odevzdání jiných musí sami platit. Cena surovin se stále mění a nelze vyzobávat jen třešinky na dortu.

Sběrné dvory přijímají kovy už dnes. V Dolní Lutyni žádnou výkupnu druhotných surovin nemají a funguje tam pouze jeden sběrný dvůr. Obec podle starosty zatím s jeho dalším dovybavením kvůli případnému zvýšenému přísunu kovů nepočítá. V Bohumíně jsou čtyři komerční výkupny. Sběrné dvory má město dva: stacionární v Koperníkově ulici a pojízdný, který od jara do podzimu pendluje mezi všemi městskými částmi.

»Kvůli novelizované vyhlášce nebudeme muset přijímat žádná dodatečná opatření,« tvrdí Lumír Macura. »Už teď v našich dvorech odebíráme i kovy a máme pro ně vyčleněné místo. V Rychvaldu působí jediná komerční výkupna druhotných surovin. Sběrný dvůr tam provozuje soukromá firma, která se stará i o odpadové hospodářství města. Radnice proto o nových nákladech na sběrný dvůr neuvažuje.

Čtěte také: Nadměrný odpad Dolní Břežany

Na webu Bohumína (www.mesto-bohumin.cz) lze hlasovat v anketě »Co si myslíte o záměru obcí Bohumínska, aby na jejich území museli lidé zdarma odevzdávat kovový odpad povinně pouze do sběrných dvorů?«. Celkem 47 % respondentů s úpravou vyhlášky nesouhlasilo. Dalších 27 % lidí se změnou souhlasilo, a to s dovětkem, že »oželím trošku peněz za sběr, pomohu-li tím omezit krádeže kovů a vysoké škody s tím spojené«.

Kvůli svému názoru, že změnou OZV by šlo o »omezení svobodného podnikání sběren šrotu«, s chystanou změnou svůj nesouhlas vyjádřilo 8 % respondentů. Z dosud neuzavřené ankety nelze vyvozovat dalekosáhlé závěry. Ale už fakt, jak mnoho občanů svým tématem dosud vybídla k tomu, aby se do ní aktivně zapojili (například loňské ankety k podnikání ve městě se zúčastnilo jen 56 respondentů), mnohé naznačuje. Nicméně i 47 % občanů, kteří s úpravou OZV nesouhlasí, chce - podle dovětku ke své odpovědi - nelegální výkup kovů řešit.

Vedení Bohumína, Rychvaldu i Dolní Lutyně by ráda úpravy OZV protlačila zastupitelstvy do začátku léta. To se jim patrně podaří. Obec musí zastupitelstvem schválenou OZV zveřejnit po dobu 15 dnů na úřední desce svého úřadu, což je podmínka její platnosti. Podle § 12 odst. 6 zákona o obcích má obec zároveň povinnost zaslat OZV neprodleně po dni jejího vyhlášení (zveřejnění na úřední desce) Ministerstvu vnitra (MV).

Postup v případě, kdy MV shledá OZV v rozporu se zákonem, upravuje § 123 zákona o obcích. Odmítne-li obec dobrovolně zjednat nápravu, zasílá se jí výzva k nápravě. Naše redakce disponuje prvním vyjádřením MV k možným úpravám vyhlášek všech tří sídel. Resort by nic nenamítal proti tomu, kdyby obce stanovily na svém území jako místo pro odkládání vytříděných složek komunálního odpadu (tedy i kovů) jen sběrné dvory.

Vzhledem k opakujícím se případům nelegálních výkupů kovů Ministerstvo životního prostředí považuje za relevantní zabývat se dalšími změnami legislativy. Podle svého sdělení zaslaného redakci Moderní obce preferuje, aby tato oblast byla celkově upravena v rámci přípravy věcného záměru nového zákona o odpadech. Tomuto tématu se věnuje i pracovní skupina. (V ní jsou zastoupeni experti mj. Hospodářské komory, Svazu průmyslu a dopravy, Svazu měst a obcí, Asociace krajů, MV ČR, Sdružení výkupců a zpracovatelů druhotných surovin, Svazu průmyslu druhotných surovin a další - pozn.

Čtěte také: Termíny svozu odpadu Dolní Lhota

Jakou »filozofií« by se mohla řídit úprava nelegálního výkupu kovů ve věcném záměru nového zákona o odpadech? ptali jsme se MŽP. Jeho tiskové oddělení vypočítává: »Změny právní úpravy mohou zahrnovat např. Připadá v úvahu, že by MŽP obecně závazné vyhlášky Bohumína, Rychvaldu a Dolní Lutyně využilo jako podklad pro svoji prováděcí vyhlášku k zákonu o odpadech a případně i pro návrh nového zákona o odpadech? Odpověď resortu životního prostředí zní: »Na základě konzultace s právníkem odboru odpadů se nám naznačená cesta k zákazu výkupu kovů a papíru od fyzických osob (změna OZV) ve sběrnách jeví jako neefektivní.

Ani předseda Svazu měst a obcí ČR (SMO), primátor Kladna Ing. »Je to otázka vývoje judikatury Ústavního soudu. Obvyklý průběh takových vyhlášek je pozastavení ze strany Ministerstva vnitra, neústupnost města (obce) a následné zkoumání Ústavním soudem, zda intenzita krádeží kovů a jejich následný prodej jsou takové, že narušují veřejný pořádek,« poznamenává Dan Jiránek.

»Podle mého názoru v případě Bohumína a dalších obcí jde o pokus, který má menší naději na úspěch. Jenže co mají obce dělat? Stát bohužel nečinně přihlíží, jak je ohrožován majetek občanů i obcí - a často dokonce i zdraví a životy.

Dan Jiránek míní, že tvrdšímu postupu proti krádežím kovů a nelegálnímu výkupu brání také nemožnost vyloučit otevírání nových sběren v obcích, kde je již nechtějí. Problémem jsou i táhnoucí se správní řízení odejmutí tzv. licence (povolení) k provozu sběrny, která vykupuje kovové věci.

Na nelegální výkup kradených kovů nedávno upozornila i Metodika k provádění kontrol zařízení ke sběru a výkupu kovů z pozice měst a obcí, kterou zpracoval Institut pro udržitelný rozvoj měst a obcí, o. p. s., jehož zakladatelem je SMO. Patří k ní také obrazový katalog předmětů končících nelegálně v komerčních výkupnách (ke stažení je na: www.institut-urmo.cz, více viz Postupy proti nelegálnímu výkupu kovů nejsou účinné, MO č. 2/2014, str. VI - pozn.

Předseda komise životního prostředí SMO Mgr. Pavel Drahovzal, starosta obce Velký Osek (okr. Kolín), v té souvislosti říká, že komerční sběrny se nyní již nemohou vymlouvat, že nevědí, jak vypadá ten či onen předmět, který podle zákona nesmějí vykupovat. »Nyní je ještě příliš brzy na vyhodnocení dopadů katalogu na samotné krádeže O katalog i metodiku je však zájem, a to jak v tištěné, tak v elektronické podobě. Rozhodně se však i vydáním katalogu a metodiky podařilo na problém opět upozornit a zvýšit diskusi.

Že boj s krádežemi kovů není snadný, se naposledy přesvědčil senátor Jaroslav Zeman. Ti všichni původně navrhovali, aby zákon o odpadech nově obsahoval zmocnění pro obce stanovit obecně závaznou vyhláškou, na kterých místech na jejím území může být povoleno zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů, a zároveň také případně stanovit omezení provozní doby tohoto zařízení (viz senátní tisk č. 196 - pozn.

Po »mlýnku na maso« v senátních výborech vyšla z konečného hlasování Senátu 19. března podstatně krotší změna, než byl - jak konstatoval v rozpravě i senátor Ing. Petr Vícha, starosta Bohumína - původní, mnohem ambicióznější návrh, byť tyto změny předkladatelé původního návrhu nakonec akceptovali.

»Uvědomujeme si, že naše úpravy obecně závazných vyhlášek příliš mnoho šancí v centru nemají. Ale budeme bojovat. K přijetí vyhlášky nás donutily okolnosti a nečinnost státu. To, že se o našich vyhláškách bude diskutovat, bereme jako plus.

Starostka Rychvaldu Šárka Kapková dodává: »Pokud jde o krádeže kovů a jejich výkup, situace v našem městě i v regionu je už neúnosná. »Spolu s dalšími obcemi Karvinska chceme naše vyhlášky hromadně poslat Ministerstvu vnitra k posouzení. Zvažujeme také kompletní novelu OZV přesně podle metodického pokynu MV. Konkrétní postup dohodneme na jednání starostů Svazu měst a obcí okresu Karviná.

Skončí-li náš návrh u Ústavního soudu, očekáváme, že věc bude uzavřena ve prospěch obcí, které mají na starosti zabezpečení veřejného pořádku. Bohumín: Sběrny ve městě každé čtvrtletí oficiálně vykoupí zhruba 500 tun kovů. Sběrači však s kovy cestují i do sběren v okolních městech. Jen u domů ve svém vlastnictví město odhaduje škody napáchané sběrači kovů na statisíce korun ročně. Ačkoliv například za ukradené elektrokabely nikdy nezískají tolik peněz, kolik činí skutečná škoda.

Podle 1. místostarosty Ing. Lumíra Macury zloději kovů naposledy městu způsobili půlmilionovou škodu, když zapálili neobydlený dům v Lounech v Pudlově, aby se snadněji dostali ke střešním kovovým konstrukcím. Nejčerstvější je škoda 130 tisíc korun, když byl ukraden kabel k ovládání semaforu na jednosměrném hraničním mostě do Polska.

Dolní Lutyně: V obci se stále častěji kradou nejen poklopy, hromosvody, zabezpečovací kabely, ale rozebírají se i mostní konstrukce. »Už jsou tak ohroženy i životy lidí,« upozorňuje starosta Mgr. Pavel Buzek. »Je jen otázkou, kdy vykolejí vlak, havaruje autobus s dětmi nebo cyklista najede na kanál bez poklopu.

Pro ilustraci uvádím několik konkrétních případů z letošního roku: Zloději vykopali asi 380 m zabezpečovacího měděného kabelu, pokusili se vloupat do našeho sběrného dvora, probourali zeď čistírny odpadních vod ve snaze ukrást měděné vodiče, u novostavby rodinného domu vytáhli autem z chráničky 75 m přívodního vedení. Odhadovaná škoda jde do statisíců. Rychvald: Zásadním impulzem k tomu, že se město připojilo k iniciativě Bohumína a Dolní Lutyně čelit krádežím kovů úpravou svých obecně závazných vyhlášek, se tam stala nedávná krádež poklopů čtyř kanálů na jedné z frekventovaných silnic.

»Vznikla tím velmi nebezpečná situace pro projíždějící automobily i pro chodce, zejména pro děti. Bezpečnost a zdraví obyvatel jsou pro nás nejdůležitější hodnotou, a proto jsme se rozhodli situaci řešit,« říká starostka Šárka Kapková. Podle jejích slov za poslední čtyři roky krádežemi kovů vznikly městu Rychvald škody zhruba kolem 100 tisíc korun.

Ministerstvo vnitra ČR: Obec může sběrný dvůr určit jako místo pro odložení kovů coby vytříděné složky odpadu. Podle § 17 odst. Podle § 17 odst. Na základě výše uvedeného tedy obce mohou obecně závaznou vyhláškou podle svého uvážení stanovit složky, na které se v obci bude třídit komunální odpad, přičemž obec je pak povinna určit podle obecně závazné vyhlášky místa pro odkládání jednotlivých vytříděných složek komunálního odpadu.

Lze tedy konstatovat, že je možné, aby obec stanovila obecně závaznou vyhláškou jako místo pro odkládání vytříděných složek komunálního odpadu (včetně kovů) pouze sběrné dvory provozované obcí, jak to mají v plánu města Bohumín a Rychvald spolu s obcí Dolní Lutyně.

Podle našeho názoru by však takovou úpravou v obecně závazné vyhlášce nedošlo k naplnění účelu, který obce sledují, jelikož podle Ministerstvu vnitra známému právnímu názoru Ministerstva životního prostředí jakožto ústředního orgánu státní správy ve věcech odpadů a gestora zákona o odpadech (vysloveného například v Doporučení pro obce a města - Obecní daně v rámci Edice dobré správní praxe) se věc stává komunálním odpadem až v případě jejího odložení na místě určeném obcí.

V tomto konkrétním případě tedy až odložením kovu ve sběrném dvoře. V této souvislosti tedy fyzické osoby mohou s kovy do doby jejich odložení ve sběrném dvoře naložit v souladu se zákonem o odpadech, což znamená, že kovy mohou i prodat do sběrny či výkupny.

Určení sběrných dvorů jako jediných míst pro odkládání komunálního odpadu v obecně závazné vyhlášce tak nebude znamenat skutečnost, že tímto nebudou moci fyzické osoby prodat kovy do sběrny či výkupny. S ohledem na výše uvedené pak obce nemohou ani v obecně závazné vyhlášce případně stanovit fyzickým osobám zákaz odkládat kovy do sběren a výkupen, jelikož podle § 17 odst.

Odbor dozoru a kontroly veřejné správy MV má na svých webových stránkách zveřejněn metodický materiál včetně vzoru obecně závazné vyhlášky k problematice obecně závazných vyhlášek vydávaných na základě § 17 odst. 2 zákona o odpadech. V Bohumíně mají jeden stacionární sběrný dvůr (na snímku).

Starosta Dolní Lutyně Pavel Buzek: Je-li pravda, že sběrny nevykupují kradené věci, nemusí se bát, že jim kvůli našemu opatření ubude kilogramů či tun. Místostarosta Bohumína Lumír Macura: Plníme jen svou povinnost starat se o komunální odpad na svém území.

Exkurze žáků do třídírny odpadů v Ostravě-Bartovicích

Dne 22. A. 23. Května se žáci tříd 2.C, 2.B, 3.A a 3.B vydali na exkurzi do třídírny odpadůspolečnosti SMOLO Recycling s.r.o. v Ostravě-Bartovicích. Cílem návštěvy bylo seznámitděti s procesem třídění a recyklace odpadů a posílit jejich ekologické povědomí.

Děti byly nadšené z možnosti vidět na vlastní oči, jak se odpad mění v surovinu pro dalšívýrobu. Zaujaly je zejména velké lisy na papír a plasty a balíky vytříděného materiálupřipravené k odvozu. Pro některé bylo překvapením, kolik odpadu se denně zpracuje a jakdůležité je správné třídění už doma.

Exkurze byla pro žáky nejen poučná, ale i motivující. Mnozí si uvědomili, že i jejichkaždodenní rozhodnutí o tom, kam vyhodí odpad, má významný dopad na životní prostředí.Děkujeme společnosti SMOLO Recycling s.r.o.

Úspěchy v třídění bioodpadu v Opavě a Teplicích

Vydáno 25. Opava dosáhla rekordního výsledku - jako první v České republice vytřídila 500 tun kuchyňských odpadů. Projekt třídění kuchyňského odpadu začal v Opavě před třemi lety. Do domácností se rozdalo přes sedm tisíc třídících sad. Občané tak mohou vyhazovat nejen zbytky jídel, ale i skořápky od vajec, drobné kosti nebo prošlé potraviny.

Martin Jeleń, regionální manažer, JRK Česká republika: “V rámci posledního kola rozdávání kyblíků, které proběhlo tady letos v březnu, jsme měli úspěšnost přes 90%, všichni občané si velice rádi tento třídící set, který obsahoval brožurku a kyblík, vzali. Podle něj 100 tun bioodpadu znamená energii pro 25 domácností na celý rok. Opava tak z kuchyňských zbytků vyrábí elektřinu a zároveň šetří životní prostředí. Na hnědé nádoby městu přispěl MSK více než 6 sty tisíc korunami.

Petr Popadinec (ANO), radní Opavy: “Jedná se o tady tyto kyblíčky. První kyblík měl obsah 7 litrů, tyto už jsou 5 litrové, to je na základě zkušeností občanů, protože ty 7 litrové kyblíky tam samozřejmě docházelo ke kažení těch potravin. Když to vezmeme od počátku, tak vlastně v roce 2022, to bylo v dubnu, kdy bylo dodáno 40 kusů a v tom roce 2022 se nám podařilo nasbírat 47,5 tuny odpadu. Samozřejmě potom to rostlo. Město také reagovalo pružně během loňských povodní, kdy bylo potřeba zvládnout mimořádné množství biologického odpadu.

Jiří Vaníček, vedoucí odboru životního prostředí, Magistrát města opavy: “Na konci září letošního roku jsme dosáhli přesně pěti set tun kuchyňských odpadů vyzbíraných občany města Opavy. Potěšilo, nás to překvapilo. Lepší třídění umožnilo městu snížit frekvenci svozů směsného odpadu a celý systém se tak stal efektivnějším i ekologičtějším.

„Velmi nás těší, jak se pilotní sběr kuchyňského odpadu v Teplicích osvědčil. Jde totiž v České republice o průkopnický počin a vyžadovalo dost odvahy, abychom se do toho pustili. Mám proto obrovskou radost, že už za první rok, co projekt běžel, vytřídilo tři sta domácností přes dvanáct tun kuchyňského odpadu!“ Vysvětluje Hynek Hanza, primátor Teplic (2018-2022) a doplňuje: „Zásadní pro úspěch sběru kuchyňského odpadu byla, kromě skvělého přístupu Tepličanů, role společnosti JRK. Firma projekt navrhla a byla městu při jeho realizaci komplexním partnerem i průvodcem.

Modernizace sběrných dvorů a systémy evidence odpadů

„Rozhodli jsme se vybudovat moderní sběrný dvůr proto, abychom zvýšili míru třídění a v konečném důsledku tak ušetřili peníze,“ vysvětluje starostka obce Šárka Havelková Seifertová a dodává: „Pomocníkem, který nám pomůže k úsporám, je především evidenční systém sběrného dvora. Díky němu jsme získali přesný přehled o odpadech, které do sběrného dvora odevzdají občané i firmy.

„S novelou zákona o odpadech se mají zásadně měnit poplatky za uložení odpadů na skládku. To by se mohlo promítnout do podstatného zvýšení poplatků pro občany,“ uvádí Lubomír Žmolík, starosta obce (1996-2022), a dodává: „Chceme zdražení předejít, a tak obec zavedla systém ECONIT, který bude prostřednictvím QR kódů sledovat četnost a další parametry komunálního odpadu. Díky tomu budeme moci přijmout opatření, která nám pomůžou optimalizovat cenu za svoz. Současná četnost vývozů je týdenní a čtrnáctidenní.

„Tím, že spouštíme inteligentní systém evidence odpadů, tak reagujeme na vyšší potřebu třídění odpadů. Zásadní však pro nás je, že v obci máme stále velké množství drahého komunálního odpadu,“ uvádí starosta obce Písečná Jan Konečný a vysvětluje: „Brzy se totiž budou zvyšovat poplatky za uložení odpadů na skládku, což může znamenat výrazné zvýšení poplatků za svoz. Chceme na to být připraveni, abychom mohli přijmout opatření, která pomůžou optimalizovat výši poplatků za svoz odpadů. To však nelze bez analýzy a navržení dalšího postupu.

„Evidenční systém ECONIT jsme zvolili mimo jiné i proto, že - kromě evidence nádob, druhů odpadů či četnosti svozů - může být jednoduše doplněn o motivační systém pro občany.

„Odpadům v obci se věnujeme poměrně intenzivně a mám pocit, že naši občané chtějí třídit. Problém byl však v nastavení celého systému odpadového hospodářství.

„Díky novinkám, které zavádíme, bude mít obec větší přehled o odpadech, a tak budeme moci nastavit kroky, díky kterým bude hospodaření s odpady efektivnější,“ říká Tomáš Kokeš, místostarosta Ostravice (2018-2022) a doplňuje: „věříme, že s vyšší efektivitou přijde i zásadní snížení množství odpadů odvážených na skládku. To by mělo vést ke stabilizaci poplatku za skladování.

tags: #Dolní #Lutyně #odpad #třídění

Oblíbené příspěvky:

• Léto bez odpadu
• Spolupráce a projekty Katedry ekologie
• Řešení pro odpad vody u ventilů Kamen
• Definice aktivace kovového odpadu
• Přihláška na Aplikovanou ekologii