Katedra ekologie ZČU: Aktuality a spolupráce

22.03.2026

Západočeská univerzita v Plzni (ZČU) se aktivně angažuje v řadě projektů a spolupracuje s významnými partnery v oblasti energetiky a ochrany životního prostředí. V tomto článku se podíváme na aktuální dění na katedře ekologie ZČU, včetně spolupráce s firmou Doosan Škoda Power a aktivitách zaměřených na zlepšení stavu české krajiny.

Spolupráce s Doosan Škoda Power

Výrobce turbín Doosan Škoda Power se chce podílet na dostavbě jaderných zdrojů v České republice a Západočeská univerzita v tom má být partnerem. Jihokorejská firma KHNP, která se tendru na dostavbu bloků účastní, by totiž v případě vítězství chtěla použít turbínu vyrobenou v Česku. Trainee programy, praxe i odborné přednášky - Doosan Škoda Power je jedním z nejvýznamnějších partnerů technických fakult ZČU a dceřinou firmou jihokorejské společnosti Doosan Enerbility.

Ta se rozhodla do Plzně přesunout klíčová know-how v oblasti výroby vzduchem chlazených generátorů. I v těchto provozech plzeňské firmy by se tak do budoucna mohli vzdělávat studenti a studentky ZČU v rámci praktické výuky. „Dlouholetá spolupráce na výuce i výzkumu probíhá například s Fakultou aplikovaných věd v oblasti diagnostiky turbín. Podobné projekty má s Doosanem na starost i Fakulta strojní, zejména její katedra energetických strojů a zařízení. A společný výzkum najdeme i na Fakultě elektrotechnické," řekl zástupcům Doosanu a jejich dalším partnerům na setkání rektor ZČU Miroslav Lávička.

Doprovodili jej i děkané zmíněných fakult FST a FEL. „Už od dob založení Fakulty strojní jsou tradičními tématy naší výzkumné spolupráce zejména modelování parametrů proudění páry, materiály pro extrémní zatížení a technologie výroby turbín," řekl děkan FST Vladimír Duchek. Spolupráce probíhá intenzivně v jaderné i nejaderné energetice. „U nás je to například v rámci národních center financovaných Technologickou agenturou ČR. Jsme také připraveni anoncovaný rozvoj Doosanu podpořit," doplnil děkan FEL Zdeněk Peroutka.

Ředitel plzeňské společnosti Doosan Škoda Power Daniel Procházka je navíc jedním z členů Správní rady ZČU. S Doosanem už na turbínách spolupracovalo i výzkumné centrum NTC. Jeho ředitel Petr Kavalíř k plánované investici Doosanu v Plzni zmínil, že centrum bude mít zájem o spolupráci třeba v oblasti výpočtů simulací proudění nebo pevnosti. „Výzkum je tam obdobný jako u vodíkových technologií, kterým se věnujeme, takže si dovedu představit, že bychom firmě Doosan mohli přispět i my, pokud bude mít zájem,“ přiblížil Kavalíř.

Čtěte také: Možnosti studia na Katedře biologie a ekologie

Rektor také na fóru zopakoval naléhavou potřebu pro vzdělávání nových zaměstnanců pro jaderný sektor. Na základě demografie a jaderných plánů ČR bude v příštích 10 letech chybět v oboru 10 tisíc lidí. „Západočeská univerzita spolu s partnery, jako je Doosan Škoda Power, je připravena k doplnění chybějícího počtu expertů co nejvíce přispět. Například v příštím roce bychom chtěli otevřít nový studijní program věnovaný jaderné energetice - Jaderný management," popsal záměry univerzity rektor ZČU. Západočeská univerzita v Plzni v loňském roce navázala spolupráci s oběma finalisty tendru na dostavbu jaderných zdrojů v České republice.

Výstava Zdravá krajina

Západočeská univerzita v Plzni se aktivně zapojuje do projektů zaměřených na zlepšení stavu české krajiny. Jedním z příkladů je výstava Zdravá krajina, zapůjčená Plzeňským krajem, která představuje příklady opatření, jež přispívají ke zlepšení stavu české krajiny, zadržování vody a obnově přírodních procesů. Panely jsou od 18. října umístěny před budovou Fakulty strojní a Fakulty ekonomické Západočeské univerzity v Plzni (ZČU) a zůstanou zde do 20. listopadu.

Proděkan Fakulty ekonomické ZČU Jiří Preis při zahájení výstavy v pondělí 20. října uvedl, že Fakulta ekonomická do projektů v oblasti krajiny zapojuje studující i vyučující: „Univerzita by neměla být jen místem vzdělávání a bádání, ale i přenosu poznatků směrem ke komunitě. Po zahájení výstavy následoval odborný blok s konkrétními příklady z regionu a diskusemi se studenty a studentkami ZČU, kdy za Ministerstvo životního prostředí ČR vystoupila Eva Volfová z Výzkumného ústavu pro krajinu, garantka projektu a odborná garantka politiky krajiny. Připomněla, že Zdravá krajina vznikla před pěti lety s cílem systematicky obnovovat přírodní procesy a zadržovat vodu v krajině.

„Plzeňský kraj je dnes jedním z nejaktivnějších v této oblasti. Zaměřujeme se na to, aby se do krajiny vracelo místo pro vodu a přírodu a aby se proměňovalo zemědělství a lesnictví, které ji dlouhodobě zatěžují,“ řekla. Podle Volfové je krajina klíčová i z hlediska zmírňování negativních dopadů změny klimatu: „Když zlepšíme kvalitu půdy, zvýší se i ukládání CO₂. Na spolupráci kraje s univerzitou navázal Jakub Rataj z odboru vodního hospodářství Krajského úřadu Plzeňského kraje. „Spolupracujeme se Západočeskou univerzitou na závěrečných pracích studentů, na Dnech vědy a techniky i na projektech zdravé krajiny,“ uvedl a dodal, že současný projekt usiluje o co největší počet konkrétních opatření v krajině.

Financování zajišťují především evropské fondy prostřednictvím Státního fondu životního prostředí a vlastní zdroje obcí a realizátorů. O projektu Zdravá krajina hovořil také Jan Kopp z katedry geografie Fakulty ekonomické ZČU. Představil zapojení studentů do mapování aktérů, kteří se na péči o krajinu podílejí, i do tvorby diplomových a bakalářských prací zaměřených na podporu spolupráce obcí a institucí. Jedna z přednášek patřila Ondřeji Peksovi ze Západočeského muzea, přírodovědci a správci bývalého tankodromu na Šlovickém vrchu u Dobřan, který představil příklad obnovy přírodních procesů v této lokalitě, která je dnes přírodní památkou s výskytem mnoha chráněných druhů, včetně kuňky žlutobřiché.

Čtěte také: Výzkum na Katedře ekologie PřF UK

„Na 40 hektarech zde žije 550 druhů cévnatých rostlin a například i 55 druhů denních motýlů. Je to území mimořádně cenné z hlediska biodiverzity, zvlášť v kontextu západních Čech,“ uvedl Peksa. Popsal i proměnu území, které po odchodu armády zarůstalo a postupně ztrácelo cenné biotopy. Zlom nastal po roce 2014, kdy město začalo spolupracovat s odborníky a místními organizacemi. Na Šlovickém vrchu dnes funguje kombinace pastvy exmoorských koní a aktivit, které udržují tuto krajinu - od sportovních závodů po environmentální vzdělávání. „Je to mozaika biotopů i přístupů. Aby to fungovalo, musíte komunikovat se všemi, od ochranářů po sportovce a politiky. Jakmile se toto přestane udržovat, vše se rozpadne,“ uzavřel Peksa.

Na závěr představil Zdeněk Myslík z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) dopady činnosti a paradoxně i nečinnosti člověka na krajinu na příkladu západočeského pohraničí, především Českého lesa. Ukázal příklady konkrétních lokalit a na dobových snímcích i mapových podkladech demonstroval změnu krajiny po vysídlení německého obyvatelstva po 2. světové válce.

Studijní obory

Studijní obory, které můžete na katedře ekologie ZČU studovat:

Bakalářský program: Studijní program je navržen tak, aby reflektoval mezinárodní standardy, zejména amerických a britských univerzit, a poskytoval komplexní přehled sociálních, kulturních, jazykových, biologických a materiálních aspektů lidské existence.
Magisterský program: Dvouletý navazující program je určen zájemcům s ukončeným bakalářským společenskovědního vzděláním. Program je vystavěn interdisciplinárně na teoreticko-metodologických základech sociální a kulturní antropologie, ekologie člověka, biologické antropologie a kulturních studií. Zahrnuje tři volitelné specializace: Sociální a kulturní antropologie, Biologická a ekologická antropologie, Kulturní studia Blízkého východu a Afriky.
Doktorský program: Doktorský program je zaměřen na etnologickou a antropologickou problematiku při plném zohlednění interdisciplinárního přesahu. Cílem je příprava zájemců o vědeckou a pedagogickou činnost se zaměřením na etnologii a antropologii.

Projekt EnFiCab

Ekologicky šetrné a požárně odolné kabelové izolace budou tvořeny z kompozitního materiálu na bázi polyethylenu. Tento materiál má kombinovat bezhalogenové retardéry hoření přírodního původu, jako jsou hydroxidy kovů a jílové minerály, a nabídnout výrazně vyšší požární odolnost. „Nový materiál se obejde bez halogenových přísad, které při hoření produkují toxické zplodiny, a je tím pádem šetrnější k životnímu prostředí,“ vysvětlil Radek Polanský, hlavní řešitel projektu z Fakulty elektrotechnické ZČU.

Do výzvy M-ERA.NET Call 2024 bylo podáno celkem 389 projektových návrhů. Z nich uspělo pouze 31 - což odpovídá míře úspěšnosti 7,9 %. V tematické oblasti High Performance Composites, kam spadá i EnFiCab, přihlásili odborníci 34 návrhů, ale podpořen byl pouze tento jediný - s mírou úspěšnosti 2,9 %, nejnižší ze všech kategorií výzvy.

Čtěte také: Diplomová práce – termín odevzdání

K oficiálnímu zahájení projektu došlo 15. května na Západočeské univerzitě v Plzni, kde koordinátor projektu prezentoval administrativní a finanční rámec a partneři představili své odborné přínosy a role. Projekt vede tým z katedry materiálů a technologií FEL ZČU. Na vývoji spolupracují Ústav polymérov Slovenskej akadémie vied a Elektroinštitút Milan Vidmar ze Slovinska. Financování zajišťují národní grantové agentury TA ČR, SAS a MVZI.

Aktuality a události

Přehled aktuálních událostí a novinek na katedře ekologie ZČU:

Duben 2026: Odevzdání absolventských prací
Květen 2026:
- Výuka jako pátek
- Rektorské volno - sportovní den ZČU
- Výuka jako pátek
- Konec výuky v LS

Interní akademické osazenstvo Katedry antropologie FF ZČU

Mgr. Lukáš Friedl Ph.D.: paleoantropologie, evoluce člověka, lidská variabilita, růst a vývoj dětí i o adaptacích člověka.
Anna Pankowská Ph.D.: rekonstrukce lidského chování na základě analýzy lidské kostry, environmentální a kulturní faktory ovlivňující dekompozici těla.
PhDr. Tereza Šlehoferová Ph.D.: politická antropologie, antropologie jídla a aplikovaná antropologie.
Jana Fojtíková: Tajemnice katedry antropologie.
Gabriela Prášková: Mateřské dovolené.
Mgr. Alice Tyrychtrová: studijní agendu.
Doc. Petr Lozoviuk Ph.D.: evropská etnologie, interetnické vztahy, migrace, dějiny oboru, česko-německé vztahy a etnologie pohraničí.
PhDr. Blanka Soukupová, CSc.: kolektivní identity, nacionalismus a antisemitismus, životní světy středoevropských měst, etnologie rodiny, dějin oboru a marginalizovaných skupin.
ING. ARCH. Václav Fanta Ph.D.: Environmentální antropologie a Ekologie minulých populací propojuje biologii, kulturu a historii.
Mgr. Gabriela Fatková Ph.D.: antropologie genderu, Balkán.
Mgr. Patrik Galeta Ph.D.: bioarcheologie, paleodemografie a statistické analýzám.
Mgr. Tomáš Hirt Ph.D.: vizuální a aplikované antropologie.
Jan Kapusta Ph.D.: antropologie náboženství, např. problematiku poutnictví a oběti či vnímání přírody a mimolidských bytostí v kontextu animismu a šamanismu.
Petr Kupka Ph.D.: bezpečnostní témata, organizovaný zločin a sociální vyloučení.
Laco Toušek Ph.D.: marginalizace, chudoby, kriminalizace a viktimizace.