Dolní Rakousko: Alpy a Obnovitelné Zdroje Energie

Rakousko, ačkoli nemá moře, se pyšní jedním z nejrozvinutějších turistických ruchů na světě. V této překrásné alpské zemi můžeme obdivovat malebná města, pitoreskní vesničky, průzračná jezera a moderní horská střediska. Alpy zde sahají od těch v Dolním Rakousku, které připomínají Krkonoše, až po velehory v Salzbursku, Tyrolsku a Vorarlbersku.

V posledních letech Rakousko výrazně investuje do obnovitelných zdrojů energie. V roce 2016 tvořily obnovitelné zdroje 33,5 % rakouské konečné spotřeby elektřiny. Na podzim roku 2020 zveřejnil rakouský parlament návrh zákona o podpoře obnovitelných zdrojů energie. Zákon má Rakousko dovést k cíli vyrábět nejpozději od roku 2030 veškerou elektrickou energii z obnovitelných zdrojů.

Komunitní energetika v Rakousku

Aby byl tento ambiciózní závazek splněn, identifikovala země ve svém národním klimatickém plánu významný potenciál komunitní energetiky. Právě komunitní energetika je proto jedním z témat, kterým se připravovaný zákon o podpoře obnovitelných zdrojů věnuje. Základní definiční znaky komunitní energetiky jsou obsaženy v evropské směrnici o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů, konkrétně v části o společenstvích pro obnovitelné zdroje.

Rakouský návrh zákona, který z evropské právní úpravy výrazně čerpá, definuje energetické komunity (Erneuerbare-Energie-Gemeinschaften) jako sdružení dvou nebo více členů nebo akcionářů, které má právní formu spolku, družstva, osobní nebo kapitálové obchodní korporace, společenství vlastníků jednotek nebo obdobné právnické osoby. Jejich hlavním účelem není tvorba zisku, ale především environmentální, ekonomické nebo sociální přínosy svým členům nebo oblastem, ve kterých působí.

To znamená, že rakouský zákonodárce umožňuje existenci energetických komunit v nejrůznějších podobách - od menší energetické komunity v domě vlastněném společenstvím vlastníků jednotek, přes sociálně zaměřená družstva, až po obchodní společnosti, na kterých se budou podílet také obce a větší investoři. Zatímco právní formy se mohou výrazně lišit, středobodem všech energetických komunit zůstává jejich společenská prospěšnost, přesahující myšlenku maximalizace zisku, na které je založeno tradiční podnikání v energetickém sektoru.

Čtěte také: Zlepšení ovzduší Dolní Domaslavice

Co se týče oprávnění energetických komunit, uvádí návrh zákona, že každá komunita “může vyrábět energii z obnovitelných zdrojů, kterou spotřebovává, skladuje nebo prodává. Může být také aktivní v oblasti agregace a poskytovat další energetické služby”. Aby byla realizace těchto práv v praxi umožněna v plném rozsahu, je pro energetické komunity zcela zásadní spolupráce s distributory elektřiny, tj. se společnostmi, které vlastní elektrická vedení potřebná pro přenos elektrické energie z výrobny ke koncovým zákazníkům, případně členům energetické komunity.

Proto rakouský návrh zákona výslovně uvádí, že energetické komunity mají ve vztahu k provozovateli distribuční soustavy právní nárok na připojení k síti a na poskytování informací o té části distribuční soustavy, k níž jsou připojeny jejich systémy spotřeby nebo výroby. Zároveň však výrobny energetických komunit musejí splňovat základní technické a bezpečnostní parametry a provozovatel distribuční společnosti musí být informován o všech zásadních skutečnostech a změnách, které se energetické komunity týkají.

Alpský důraz na udržitelnost

Rakouské lanovky využívají technologie šetrné k životnímu prostředí. Díky obnovitelným zdrojů energie lze objevovat vrcholy udržitelným způsobem. Již několik let se připravují a úspěšně realizují opatření na optimalizaci spotřeby energie.

Výběr lanovek, které jsou provozovány s důrazem na udržitelnost a nabízejí nádherné výhledy, je obrovský:

• V Tyrolsku se vám při jízdě lanovkou Ellmau-Hartkaiserbahn otevře výhled na pohoří Kaisergebirge.
• V Zillertalu vás lanovka Gerlossteinbahn v létě vyveze na start rozmanitých tras pro horská kola a vzrušující zipline Flying-Fox, zatímco v zimě se ocitnete v pravém lyžařském ráji.
• Stejně působivá je i kulisa pohoří Totes Gebirge, které se rozkládá mezi Štýrskem a Horním Rakouskem. Lanovka Hössbahn v Hinterstoderu vás vyveze k výchozím bodům mnoha turistických tras a ferrat.
• Nádherný výhled na jezera oblíbené Solné komory si můžete vychutnat z lanovky Zwölferhorn Seilbahn, která vás za pouhých jedenáct minut vyveze na stejnojmennou horu u obce St. Gilgen.

Udržitelné lyžování

Zimy jsou v horách po celém světě stále méně předvídatelné, a proto lyžařská střediska hledají způsoby, jak si zajistit sezóny i do budoucna. Mnohá se pustila do snižování emisí CO2 a zároveň usilují o udržitelnost i v jiných oblastech. Způsob, jakým se do lyžařského střediska dostaneme, má obrovský dopad na uhlíkovou stopu našeho výletu - pokud tam letíme a pojedeme taxíkem, může sama cesta představovat 50 až 75 % celkových emisí CO2.

Čtěte také: Nadměrný odpad Dolní Břežany

První krok ke zmírnění tohoto dopadu je tedy výběr střediska dostupného vlakem na elektrifikované železniční síti poháněné nízkouhlíkovou elektřinou, jako v Rakousku, Švýcarsku a Francii. Pro české lyžaře jsou střediska v rakouských a švýcarských Alpách snadno dostupná vlakem, často s přímými spoji z Prahy či Brna. Nebo si nabijte elektromobil (EV) na plnou kapacitu a dojeďte tam autem - zejména pokud baterii dobíjíte u nízkouhlíkového dodavatele elektřiny.

I lyžařské vybavení významně přispívá k uhlíkové stopě - pokud je úplně nové, může tvořit až 16 % celkových emisí lyžařské dovolené. Pronájem všeho - včetně lyžařského oblečení - tento podíl výrazně sníží.

Rakouské zelené technologie

Rakouské zelené technologie se rozvíjí enormním tempem a svůj podíl na tom má vysoké zapojení vědy a výzkumu do projektů. Příkladem je Green-Tech-Valley-Cluster v Grazu, který spojuje dohromady 300 firem a výzkumných pracovišť, z čehož 20 patří mezi technologické lídry. Pracuje v něm na 2300 vědeckých pracovníků a realizoval již na 600 zelených technologických řešení.

Rakousko je velmi úspěšné i v oblasti odpadového hospodářství a cirkulární ekonomiky. Ministerstvo pro ochranu klimatu poskytne letos na projekty v oblasti cyklického hospodářství 41 milionů eur. V roce 2025 vstoupí v platnost také povinné zálohování PET lahví a plechovek.

Příležitosti pro české firmy se nabízí v oblastech IT řešení v kontextu lepšího monitorování, analyzování, vyhodnocování dat spojených s ochranou životního prostředí nebo v oblasti udržitelné elektromobility a s tím spojenými službami.

Čtěte také: Termíny svozu odpadu Dolní Lhota

Dopady klimatických změn

Podle zprávy o klimatu (Klimabericht) stoupla průměrná teplota v Rakousku oproti roku 1980 o 2 stupně, čímž roste rychleji, než je tomu v jiných částech světa. Klimatická změna představuje velkou výzvu pro udržitelnost zejména zimní turistiky a zimních sportů. Řada lyžařských areálů se bude muset adaptovat na teplejší zimy a řada rakouských regionů bude muset přehodnotit své modely fungování cestovního ruchu, budou-li chtít, aby nedošlo k jeho poklesu.

Klimatické změny mají na Rakousko dopad i v řadě dalších oblastí jako například stabilita svahů v horských regionech. Problémy spojené s erozí půdy a hornin budou v některých místech vyžadovat například preventivní stavební zásahy apod. Totéž se týká adaptace přírody (typy rostlin), dopadů na zemědělství (lepší zacházení se zemědělské půdou apod.), aktivní péče o krajinu.

tags: #dolní #Rakousko #Alpy #obnovitelné #zdroje #energie

Oblíbené příspěvky:

• Recyklace lamino odpadu: Průvodce
• O recyklaci olova a značení kovů
• Recenze filmu S Jakubem v přírodě
• Podrobnosti o inventuře emisí EU
• Chodník v Petřvaldě