Emisní Kalkulačka Letadlo: Jak Snížit Dopad Letecké Dopravy na Životní Prostředí

Snižování emisí v dopravě, tedy látek znečišťujících ovzduší, patří mezi aktuální témata dneška. Ovlivňují náš život a to především v automobilové dopravě. Evropská komise usiluje o to, aby se v roce 2050 stala první ekonomikou světa s nulovou uhlíkovou stopou. Než se tak stane, je potřeba zajistit splnění dílčího cíle, který má být dosažen již v roce 2030. Evropská komise ho schválila 15. července letošního roku, takže se jedná o aktuální rozhodnutí.

Tato rozhodnutí jsou mimo jiné podpořena i statistikami zpracovanými na základě dat poskytovaných jednotlivými státy v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů (OSN) o změně klimatu. V České republice byla nejdříve, to znamená v roce 2018, aktualizována metodika pro výpočet emisí skleníkových plynů ze silniční dopravy, protože tento dopravní sektor produkuje téměř 92,5 % emisí CO2. Letecká doprava v současné době produkuje něco málo přes 6 % těchto emisí. Ty jsou ovšem vypouštěny ve vyšších vrstvách atmosféry a jejich vliv je proto odlišný od emisí z pozemních druhů dopravy. Od května 2019 se proto vyvíjí nový pracovní postup a vytváří nová metoda výpočtu emisí z letecké dopravy.

Velkým pokrokem oproti původnímu originálnímu emisnímu modelu Centra dopravního výzkumu je využití databáze EUROCONTROL, která umožnuje výpočty na nejvyšší úrovni přesnosti Tier 3 pro IFR lety (přístrojově naváděné) a to pro skleníkové plyny (CO2, N2O, CH4) i hlavní škodliviny (CO, NMVOC, NOx, SO2). Dále byla převzata a rozpracována metodologie podle Emission Inventory Guidebook 2019 a zpracován postup výpočtu emisí pro takzvané VFR lety, tedy lety s viditelností země, které jsou sice malou, ale rovněž požadovanou položkou v národní inventuře emisí.

„Metodu výpočtů emisí jsme doplnili o nové emisní faktory pro vrtulníky a armádní lety dle zahraničních zdrojů,“ vysvětluje Leoš Pelikán z Centra dopravního výzkumu, který je do projektu zapojen. Aktualizace výpočtu vzniká díky projektu financovaného agenturou Technologickou agenturou České republiky. Vede ji Český hydrometeorologický ústav a Centrum dopravního výzkumu, veřejná výzkumná instituce, je jedním z dalších sedmi partnerů.

Kalkulačka Emisí: Jak Porovnat Auto, Vlak a Letadlo

Volba mezi dopravními prostředky pro daleké cestování představuje často prubířský kámen naší snahy o ekologicky příznivé chování. Letět, či neletět, když jsou letenky levnější než jízdenka, úspora času je obrovská a odpadá dlouhé cestovní nepohodlí? Pokud se právě zamýšlíte nad volbou vhodného dopravního prostředku pro letní dovolenou, bude se vám hodit kalkulačka emisí, která umí rychle porovnat auto, vlak či letadlo. Rozhodla jsem se vyzkoušet několik kalkulaček, abych zjistila, jak velký oblak emisí uniká naší pozornosti u každého dopravního prostředku.

Čtěte také: Dopad na klima: spočítejte si svou emisi

Vybrala jsem si modelovou evropskou trasu, zpáteční cestu Praha-Stockholm, která je pro letadlo dlouhá 2 100 km, pro auto a vlak cca 3 000 km. U auta jsem předpokládala spotřebu benzinu 6,8 l/100 km. Kalkulačka České klimatické koalice, která je zatím nejkomplexnějším projektem svého druhu v českém prostředí, určila pro letadlo 400 kg emisí na pasažéra, pro auto 400 kg na vozidlo, pro vlak cca 100 kg na pasažéra. Kalkulačka Nadace Partnerství letadlu ubrala na 336 kg a autu přidala na 434 kg. Kalkulačka Evropské komise počítá pouze úspory, ne náklady, ale opět byl výsledek podobný. 430 kg pro letadlo i auto spočítala i kalkulačka společnosti Carbon Footprint, zatímco vlak získal 50 kg. Kalkulačka společnosti Climate Care letadlu naměřila pouze 260 kg a autu 440 kg. Algoritmem uvedeným na webu České klimatické koalice, kdy se projeté litry benzinu násobí číslem 2,29, jsem navíc stanovila pro auto 467 kg. Kalkulačka od sdružení Atmosfair měřila letadlu tvrdošíjně 700 kg.

Z výletu po kalkulačkách vyplývá, že vlak do Stockholmu za sebou nechá na pasažéra asi osmkrát menší dopad na klima než letadlo. U auta záleží na jeho obsazenosti, každopádně se však blíží spíše letadlu než vlaku, uvědomíme-li si, že bez našeho rozhodnutí by vůbec nevyjelo, a tak vypouští emise navíc. Připočtěme k tomu velikost a údržbu infrastruktury dálnic, zábor půdy pro obří letiště či hluk v jejich okolí. Podíl dopravy na změnách klimatu zatím rychle roste, v České republice se blíží 15 % všech emisí skleníkových plynů (byť elektrárny ČEZu ještě nepředstihl). Naši poslanci už mají na stole návrh Evropské komise, která se chystá od roku 2011 rozšířit systém prodeje emisních povolenek také na leteckou dopravu.

Porovnání Uhlíkové Stopy Různých Dopravních Prostředků

Na celkové produkci skleníkových plynů v EU se doprava podílí 25-30 %, přičemž ta silniční z tohoto množství tvoří cca 72 procent, letecká 13,5 %, námořní 13,5 % a železniční jen 0,5 %. Zajímavějším faktem ale je, že emise CO2 ve všech zmíněných hlavních sektorech klesají, až na jediný: dopravu, kde se naopak očekává další nárůst - a to u dopravy letecké. Používáme asi nejkomplexnější online kalkulačku dopravních dopadů.

Představte si, že se chcete dostat z Prahy do Osla. Pokud sednete na průměrně obsazený vlak, počítejte, že za celou cestu čistě na vaši hlavu připadne asi 57,5 kg CO2. Vaše auto by do vzduchu vypustilo zhruba čtyřikrát tolik, tedy 257 kg CO2. V průměrně obsazeném letadle na vaši hlavu během tohoto 1140 kilometrů dlouhého letu padne 108 kg CO2. Bohužel, u letadel je to velmi zavádějící číslo. Jejich motory kromě CO2 totiž vypouští i látky jako oxidy dusíku, vodní páru a pevné částice, jejichž koktejl v atmosféře způsobuje, že klimatické dopady letu jsou dvakrát až čtyřikrát vyšší (nikdo nedokáže spočítat, kolikrát přesně) než účinek samotného CO2 (říká se tomu radiační působení). Lze ale říct, že je lepší do Osla letět letadlem než jet autem (opět ze stejného důvodu: letadlo poletí vždy, vaše auto vyjet nemusí).

Dieselové vlaky při průměrné obsazenosti produkují na každého pasažéra 70 g CO2/km. Elektrické vlaky na jednoho pasažéra produkují 50 CO2 g/km (kde je započítána výroba elektřiny v průměrném energetickém mixu v EU). Průměrný autobus spotřebuje 32 litrů nafty na 100 kilometrů a vypustí asi 1 kg CO2 na jeden kilometr. Pokud je obsazený (dejme tomu 40 lidí), na každého cestujícího připadne 25 g CO2/km.

Čtěte také: Vše o emisních normách

Emise letadel na osobokilometr se značně liší - závisí na velikosti a typu letadla, podílu cestujících, podílu nákladu při daném letu a také na délce cesty a počtu mezipřistání na trase. Účinky množství emisí na klima (radiační působení) jsou také větší ve vyšších nadmořských výškách. Když ale všechno zprůměrujeme, dostaneme spotřebu paliva na jednoho cestujícího asi 3,4 l / 100 km a z toho vyplývající emise cca 100 g CO2 na osobokilometr. V tomto čísle není započteno radiační působení a nezapomínejme ani na samotnou délku leteckých cest.

Možnosti Snížení Dopadu Letecké Dopravy

Přestože nám umožňuje dosáhnout vzdálených destinací v rekordním čase, jeho ekologický dopad je nezanedbatelný. Dobrá zpráva je, že existuje mnoho způsobů, jak snížit ekologický dopad našeho cestování, aniž bychom se museli vzdát létání úplně.

• Výběr Efektivnějšího Letadla a Letecké Společnosti: Různé modely letadel mají odlišnou spotřebu paliva a tedy i produkci emisí. Ne všechny letecké společnosti přistupují k problematice klimatického dopadu stejně. Některé investují do moderních letadel a ekologických iniciativ výrazně více než jiné.
• Kompenzace Uhlíkové Stopy: Pro zodpovědné cestovatele, kteří chtějí minimalizovat svůj klimatický dopad, je klíčové umět vypočítat a následně kompenzovat uhlíkovou stopu svých letů. Alternativně můžete využít možnost kompenzace přímo při nákupu letenky, pokud ji aerolinka nabízí.
• Podpora Udržitelných Paliv (SAF): Letecký průmysl investuje do vývoje nových technologií, které mají potenciál výrazně snížit ekologickou stopu létání. Aerolinky jako Lufthansa, KLM a Qatar Airways aktivně investují do vývoje a využívání SAF.
• Zvážení Alternativních Způsobů Dopravy: Ačkoli se tento článek zaměřuje na snižování klimatického dopadu létání, nejzodpovědnějším přístupem je v některých případech zvážit alternativní způsoby dopravy. Nejpokrokovější železniční sítě v Evropě najdeme ve Francii (TGV), Španělsku (AVE), Itálii (Frecciarossa) a Německu (ICE).

Tabulka: Porovnání Emisí CO2 pro Trasu Praha - Stockholm (Odhad)

Cestování letadlem bude i nadále důležitou součástí globální mobility, ale jeho klimatický dopad vyžaduje zodpovědný přístup ze strany aerolinek i cestujících. Klimatická změna je výzvou, která vyžaduje akci na všech úrovních - od individuálních rozhodnutí cestujících přes investice aerolinek až po mezinárodní regulace. Létání a zodpovědnost k životnímu prostředí se nevylučují.

Čtěte také: Více o pamětních emisích

tags: #emise #kalkulačka #letadlo

Oblíbené příspěvky:

• Materiály květináčů Jiffy
• Studie o biodegradabilních plastech
• Příroda ve městě: Prospěch a škody
• Test ekologických prostředků do myčky
• Rozměry dvojitého kolena pro odpad