Doměření poplatku za odpad v Čáslavi: Informace a souvislosti

V lednu proběhly přípravy veřejného setkání k tematice odpadů a skládky. Setkání proběhne 24. 2. od 17:30 na Nové scéně Dusíkova divadla.

28. 1. se Vlastislav Málek účastnil soudního jednání u Krajského soudu v Praze, na němž ve spojených řízeních byly zamítnuty žaloby AVE CZ a naopak bylo vyhověno žalobám města Čáslavi ve věci doměření poplatků za odpady ukládané na skládku v Čáslavi. Tyto žaloby byly připraveny ještě minulým vedením města Čáslav.

30. 1. Ústavní soud zveřejnil 19. března 2025 nález týkající se novelizace zákona o odpadech. Soud nyní mimo jiné potvrdil, že zpětné odnětí práva obcí na část poplatku za ukládání odpadu na skládky je protiústavní.

Kauza AVE CZ a skládka Čáslav

Spouštěčem této kauzy bylo dění v Čáslavi související s tamní skládkou provozovanou společností AVE CZ, ve které má největší podíl podnikatel Daniel Křetínský. Provozovatel skládky nevyměřoval a nevybíral od původců odpadu poplatky za odpady, neboť tvrdil, že je na skládce neodstraňoval, ale využíval je na terénní úpravy či výrobu výrobků nebo odpady jiným způsobem využíval.

Společnost AVE CZ začala takové odpady obecně označovat za konstrukční prvky a rozhodla se nevyměřovat a nevybírat za takové odpady poplatky. Tato společnost zneužívala léta obecného a do jisté míry vágního vymezení, které odpady lze označit jako odpady dále využívané na skládce a začala jako tzv. konstrukční prvky označovat až 91 % odpadů ukládaných na skládku.

Čtěte také: Hospodářství s odpady v Holešově

Město Čáslav bylo díky aktivitě tehdejšího vedení na základě průběžné evidence odpadů schopné prokázat, kolik jednotliví původci navezli na skládku odpadu a že evidence odpadu neodpovídala skutečnosti. Roky bojuje za to, aby za skládkování odpadu měla obec Čáslav příjmy, jak jí náleží ze zákona.

Další důležitou linkou týkající se odpadového hospodářství v Česku je trestní stíhání společnosti AVE CZ ze strany Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ). Firma je podezřelá z krácení daní nebo poplatků kvůli nakládání s odpady. Podle vyšetřovatelů vznikla státu škoda 2,3 miliardy korun. Další stovky milionů firma údajně neodvedla dotčeným obcím.

Na Ústavním soudě tento návrh ležel od roku 2021, konkrétně na stole rozvrhem práce určeného soudce zpravodaje Josefa Fialy. Následně bylo v březnu letošního roku ve věci rozhodnuto tak, že je právní úprava skutečně zčásti protiústavní, a tak byla tato část ústavním soudem zrušena.

🔴 Zpětné odnětí práva obcí na část poplatku za ukládání odpadu na skládky je neústavní. Pokud se tedy zákonodárce pokusil zpětně interpretovat, kdo komu měl, respektive neměl co platit, pak se pokusil zpětně vyložit své vlastní pravidlo, tedy učinil něco, k čemu v rámci systému dělby moci není způsobilý.

Je důležité si povšimnout toho, že tak Ústavní soud učinil pouze ve vztahu k obcím. Druhým příjemcem poplatku za ukládání odpadu byl totiž stát samotný, avšak ve vztahu k němu Ústavní soud spornou úpravu nezrušil.

Čtěte také: Dětské papírové pleny: složení a likvidace

To, jaký bude dopad rozhodnutí Ústavního soudu na rozpočet dotčených obcí bude předmětem posuzování příštích měsíců, protože je třeba zjistit, které pohledávky z těch, které byly spornými ustanoveními odpuštěny, stále přetrvávají.

Město Čáslav chce zpětně doplatit 616 milionů korun za skládkovací poplatky po jednotlivých původcích odpadu. Ty podle starosty Čáslavi Vlastimila Málka nebyly odvedeny městu tak, jak měly. Proto chce peníze doplatit zpětně po původcích odpadu.

Po obdržení výzvy od Středočeského kraje jsme začali zjišťovat informace, o co se vlastně jedná. Zjistili jsme, že nejsme jediní, kteří obdrželi tuto výzvu a rozhodli jsme se spojit síly, koordinovat právní kroky a využít všech zákonných prostředků k ochraně obecních zájmů a občanů.

Za roky 2016, 2017, 2018 by se jednalo celkem o 994 tisíc korun. Po koronavirové krizi a v nejistotě, jaké příjmy může obec očekávat, se obec rozhoduje, jaké projekty nebude realizovat z důvodu nedostatku finančních prostředků.

Přesně 20. 1. Cokoliv zpětně vymáhat, když byl nastaven proces, který byl schválen v rámci integrovaného povolení Krajského úřadu Středočeského kraje a za vědomí vedení města Čáslav, mi přijde absolutně nelogické.

Čtěte také: Zdravotnický odpad a jeho definice

Čáslav si údajně dělá nárok na doměření poplatků i za období po uplynutí promlčecí lhůty. Je to pravda?

Pokud by padlo pravomocné rozhodnutí, že obce, podnikatelé a další subjekty musejí poplatky v řádech sta milionů korun zpětně uhradit, jaký vliv by to mělo na chod regionu, potažmo kraje?

Díky poslanecké iniciativě je nyní ve sněmovně úprava zákona o odpadech, která by zpětnému vymáhání a doměřování poplatků pro původce jednou provždy zamezila. Podpořila byste tyto změny v zákoně?

Obce s velkými skládkami mají šanci na doplacení stamilionových částek za uložené odpady. Soud totiž rozhodl, že mohou po společnosti AVE CZ vymáhat poplatky až deset let zpětně.

Klíčový je zatím loňský rozsudek krajského soudu, který rozhodl, že Benátky nad Jizerou mohou žádat firmu AVE CZ o doplacení poplatků za odpady až deset let zpětně. Dosud jim krajský úřad uznal pouze poslední tři roky.

Spor o ušlé poplatky za odpady zahájila Čáslav v době, kdy tam byl starostou Vlastislav Málek, který dodnes případ aktivně sleduje. Středočeské město tehdy vyčíslilo celkové ušlé příjmy za osm let do roku 2020 na 1,4 miliardy korun.

AVE CZ, která patří mezi čtyři největší odpadové firmy v Česku, je od roku 2013 součástí skupiny EP Industries Daniela Křetínského.

Čáslav a další města začala zpochybňovat platby od AVE CZ zhruba před sedmi lety. Asi nejkřiklavějším příkladem je rok 2019, kdy bylo na skládku u Čáslavi uloženo 402 tisíc tun odpadu, za což město inkasovalo 17,7 milionu korun. Podle svých propočtů však obec měla dostat o 326 milionů víc.

Společnost totiž vykazovala většinu odpadů jako „konstrukční prvky“ sloužící ke zpevnění skládky a budování cest, za které se podle ní poplatky neplatí. Tehdejší zákon o odpadech však tento pojem neznal.

Tuto praxi skládkové společnosti začala posléze trestat Česká inspekce životního prostředí. Odpadová společnost se u soudů bránila tím, že vše dělala podle zákona.

Ze série rozsudků je však patrné, že AVE CZ dlouhodobě a systematicky obcházela povinnost odvádět poplatky a vytvářet rezervy na rekultivace tím, že odpady podle soudů účelově označovala jako „využívané“ pro konstrukci skládky.

Čáslav a další obce už ve správních řízeních o doplacení ušlých příjmů částečně uspěly, byly jim však proplaceny pouze roky 2020, 2019 a část roku 2018. Žádosti o předchozí roky Krajský úřad Středočeského kraje a ministerstvo životního prostředí zamítly kvůli tříleté prekluzivní lhůtě. To je časové období, po jehož uplynutí právo na poplatky nejde vymáhat, protože nárok zanikl.

Obdobně postupovaly Benátky nad Jizerou a jako první ve sporu s ministerstvem životního prostředí uspěly. Soud dal loni Benátkám za pravdu v tom, že lhůta pro vymáhání dodatečných poplatků za odpad je desetiletá, a umožnil tak obci vymáhat poplatky zpětně, a to už od roku 2013. Vyplývá to z rozsudku, který mají Ekonews k dispozici.

O jaké jde sumy, je možno ilustrovat na příkladu Čáslavi. Město zatím získalo od společnosti AVE doplatek 88 milionů korun, a to za necelé tři roky 2018 až 2020, jak potvrdila čáslavská radnice.

„Město požádalo Středočeský kraj o opětovné projednání poplatků za léta 2016, 2017 a 2018, které byly zamítnuty kvůli prekluzi, a nově požádalo o doměření poplatků za roky 2014 a 2015,“ vysvětluje nynější starosta Čáslavi Jaromír Strnad. Jen za roky 2016 až 2018 by mělo jít o 289,4 milionu korun.

Žádost obcí o doplacení poplatků za 2018 a dřívější roky nyní opět posuzuje Krajský úřad Středočeského kraje. Ministerstvo podle mluvčí Veroniky Krejčí připravuje úřadu jen obecnou odpověď.

Kromě Čáslavi a Benátek nad Jizerou se podobné spory týkají i obcí Hořovice a Mšeno, byť v menším rozsahu. Významným hráčem je také Státní fond životního prostředí, který ze zákona inkasuje větší část poplatků za odpady. Jen na skládce u Čáslavi měl podle dřívějších propočtů města přijít za osm let o 2,3 miliardy korun.

Společnost AVE CZ dlouhodobě odmítá, že by pochybila a měla cokoliv obcím doplácet. „Doplatky za roky 2017 a dřívější v Čáslavi spíše neočekáváme,“ uvedla mluvčí společnosti Pavla Ivácková.

„Krajský soud v Praze se v závěru o desetileté prekluzivní lhůtě opřel o rozsudek Nejvyššího správního soudu, který byl později zrušen Ústavním soudem.

Kvůli poplatkům začala v roce 2022 vyšetřovat firmu AVE CZ Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ). Vyšetřování NCOZ stále probíhá.

AVE CZ se pokoušela proti postupu policie bránit, ale Nejvyšší státní zastupitelství v roce 2023 její stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání zamítlo. V průběhu roku 2023 státní zástupce zajistil ve společnosti AVE CZ majetek, podle výroční zprávy jde o podíly v AVE Pražské komunální služby.

Společnost AVE CZ se odvolává proti doměřeným doplatkům za odpady za léta 2018 až 2020. Nově měl v souladu s přelomovým soudním rozhodnutím zahájit Krajský úřad Středočeského kraje správní řízení o starší nedoplatky, tedy za 2017 a roky dřívější.

Město podle něj podalo nový návrh na doměření poplatků za rok 2015, ale zatím Čáslavi chybějí podklady o množství navezených odpadů od společnosti AVE CZ.

„Společnost tvrdí, že byla za rok 2015 kontrolována Českou inspekcí životního prostředí, dostala pokutu a nemůže být kontrolována a trestána dvakrát za stejný skutek,“ vysvětluje Málek.

Na adresu společnosti AVE CZ hovoří desatero mimo jiné o údajném porušování zákona o odpadech. V jednom z tvrzení - konkrétně u rozebírání „mýtu“ s číslem 4 - uvedlo vedení města, že provozovatel skládky, společnost AVE CZ odpadové hospodářství, evidoval jako konstrukční prvky i nebezpečný odpad navážený na skládku v Čáslavi z ostravských lagun.

„…Skončilo zde více jak 10 tisíc tun tzv. nadsítného. Za uložení tohoto nebezpečného odpadu nebyl oprávněnému příjemci uhrazen poplatek za uložení odpadu na skládku. AVE CZ se tomu brání.

„Seznam druhů odpadů, které jsou vhodné k využití jako konstrukční prvky, není otázka libovůle provozovatele skládky, ale přesně ho definuje a schvaluje krajský úřad. I proto mohou být na skládce využity například inertní odpady pocházející ze sanací. Nařčení z porušování zákona společnost kategoricky odmítá.

O samotném pozměňovacím návrhu, který je jakýmsi základem konfliktu, bude jednat Senát ČR. Martin Horský věří, že jej senátoři vrátí poslanecké sněmovně.

„Věřím, že ta bude muset znovu hlasovat, že během té doby dokážeme všem dostatečně vysvětlit, jak to doopravdy je, a nikdo se nebude chtít podílet na schválení tohoto zákona,“ řekl.

Na skládce v Čáslavi nebyla původcům odpadu doměřena základní složka poplatku za uložení odpadu ve výši 616 milionů korun, uvedlo město v prezentaci ke kulatému stolu v poslanecké sněmovně letos v únoru.

Jenže poplatky za uložení některých odpadů od jejich původců společnost AVE CZ nevybírala, protože některé odpady měly být využity na skládce jako takzvané konstrukční prvky, respektive použity jako technické zabezpečení skládky.

„Za ukládání odpadů na skládky je původce povinen platit poplatek. Poplatky se neplatí za ukládání odpadů jako technologického materiálu na zajištění skládky za účelem technického zabezpečení skládky v souladu se schváleným projektem a provozním řádem skládky,“ uvádí doslovně zákon.

Na čí straně je právo v nakládání s odpadem musí rozhodnout soudy, doměřený poplatek vyčíslený na 616 milionů korun, si ale chce Čáslav nechat doplatit.

„Jednalo by se celkem o 994 tisíc korun. Po koronavirové krizi a v nejistotě, jaké příjmy může obec očekávat se obec rozhoduje, jaké projekty nebude realizovat z důvodu nedostatku finančních prostředků.

Čáslaví požadovaný milion korun, přitom nejsou pro Žleby, které vloni hospodařily s rozpočtem 23 milionů korun, žádné drobné.

„Po obdržení výzvy od Středočeského kraje jsme začali zjišťovat informace, o co se vlastně jedná. Zjistili jsme, že nejsme jediní, kteří obdrželi tuto výzvu a rozhodli jsme se spojit síly, koordinovat právní kroky a využít všech zákonných prostředků k ochraně obecních zájmů a občanů.

tags: #domerení #poplatku #za #odpad #Čáslav #informace

Oblíbené příspěvky:

• Emise Bělá u Turnova – podrobnosti
• Role glutamátu sodného v potravinách
• Recyklace betonu v ČR
• Život v černobylské zóně
• Problémy se znečištěním ovzduší v Česku