Množství domovního odpadu v České republice

Současná civilizace produkuje obrovské množství odpadů různých druhů a vlastností. Odpadů je dokonce tolik, že mají svůj samostatný obor - odpadové hospodářství. To se zabývá především technologiemi a možnostmi využití anebo odstranění odpadů.

Pojem domovní odpad není definován v žádném českém právním předpisu. Přesto je v praxi tento pojem často užíván. Za domovní odpad je považován odpad z domácností a z činností spojených s úklidem obytných objektů. Právně uchopený a domovnímu odpadu nadřazený je pojem komunální odpad.

Z hlediska dělení odpadů dle jejich vlastností patří komunální odpad mezi ostatní odpady. Do skupiny komunálních odpadů zařazujeme všechny odpady vznikající na území obce při činnosti domácností, ale také obcí a malých živnostníků. Nejběžnějším příkladem komunálních odpadů je směsný komunální odpad (zbytkový, nevytříděný odpad z domácností), vytříditelné složky komunálního odpadu (sklo, papír, plasty), ale také objemný odpad (např. nábytek apod.), nebezpečné odpady (např. odevzdané ve sběrných dvorech) a odpad z udržování zeleně. Kromě těchto základních komunálních odpadů tvoří významnou a dosud ne zcela řešenou skupinu biologicky rozložitelné komunální odpady (BRKO).

Zákon o odpadech definuje komunální odpad jako veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob a který je uveden jako komunální odpad v Katalogu odpadů, s výjimkou odpadů vznikajících u právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání. Komunální odpad je tedy domovní odpad a jemu podobný odpad z obchodů, řemesel, služeb, různých úřadů a institucí i z průmyslu.

Komunální odpad obsahuje směs různých druhů odpadů, z nichž některé mohou obsahovat také toxické a karcinogenní látky, a při jejich zneškodnění skládkováním, spalováním i kompostováním vznikají nebezpečné produkty ohrožující životní prostředí.

Čtěte také: Informace o svozu domovního odpadu

Zákon o odpadech dále definuje i odpad podobný komunálnímu odpadu. Jedná se o odpad podobný svými vlastnostmi komunálnímu odpadu, který však neprodukují občané, ale podnikatelské subjekty v rámci jejich nevýrobních činností.

Právnické a fyzické osoby oprávněné k podnikání, které produkují odpad podobný komunálnímu, se mohou smluvně zapojit do systému nakládání s odpady, který je v souladu s obecně závaznou vyhláškou příslušné obce.

Roční produkce komunálního odpadu v České republice představuje cca 4 mil. tun. V roce 2021 bylo v České republice vytvořeno 5,9 milionů tun komunálních odpadů. Jeden obyvatel České republiky vyprodukoval průměrně 562 kg komunálních odpadů.

Podle dat Ministerstva životního prostředí bylo v roce 2023 využito 57 % vyprodukovaných komunálních odpadů, jedná se o nárůst o 4 % oproti roku 2022. Z celkového odpadu z domácností bylo 43 % recyklováno a 14 % energeticky využito. Na skládkách bylo uloženo 42 % komunálních odpadů.

Množství a látkové složení domovního odpadu jsou rozdílné podle typů obytné zástavby, liší se v jednotlivých sídlech i regionech. Rozdílnost je patrná především mezi odpadem ze sídlištní zástavby bytových domů a odpadem z venkovské a příměstské zástavby rodinných domů. Odpad ze zástavby vilových domů ve městech pak odpovídá svými vlastnostmi spíše odpadu ze zástavby sídlištní.

Čtěte také: Tipy pro výběr kontejneru na domovní odpad

Celkové množství domovního odpadu v obci (ve městě) lze odvodit z evidence odpadů, kterou vede obec průběžně jako původce komunálního odpadu podle zákona o odpadech.

Stejně, jako hodnoty produkce, je pro nakládání s domovním odpadem důležitá znalost skladby tohoto odpadu. V důsledku změn ve způsobech vytápění obytných objektů se v průběhu posledních dvaceti let výrazně snížil podíl popelovin v domovním odpadu. K výraznějším změnám dochází při sledování vývoje skladby směsného (zbytkového) domovního odpadu. V důsledku postupného nárůstu tříděného sběru využitelných složek dochází ke snížení podílů papíru, nápojového kartonu, plastů, skla, kovů ve směsném domovním odpadu. Naopak se zvyšuje podíl biologického odpadu a spalitelného odpadu, s určitými výkyvy i textilu.

Změny ve skladbě domovního odpadu se projevují ve změnách výhřevnosti odpadu. Úbytek zejména plastové složky ve zbytkovém domovním odpadu má za následek snížení jeho celkové výhřevnosti na úroveň 90. let minulého století. Nejvyšších hodnot ve výhřevnosti směsného (zbytkového) domovního odpadu 13-14 MJ/kg bylo dosaženo okolo roku 2000 v sídlištní zástavbě.

Hierarchie nakládání s odpady platí i pro nakládání s domovním odpadem. Za materiálově využitelné (recyklovatelné) složky domovního odpadu se považují papír a lepenka, nápojové kartony, sklo, plasty, kovy, ale i oděvy a textilní materiály, dřevo a biologicky rozložitelný odpad celkově. V rámci tříděného sběru využitelných složek domovního odpadu je sbírán i obalový odpad, jehož materiálové využití je zákonem ukládáno výrobcům. Důležitou využitelnou složkou domovního odpadu je také biologický odpad rostlinného původu (např. zbytky zeleniny a ovoce, rostlinné odpady), který musí obce v souladu s novou vyhláškou odděleně soustřeďovat a zajistit jejich zpracování.

Odděleně se dále sbírají nebezpečné druhy domovního odpadu. Jedná se především o obaly se zbytky barev a prostředků domácí chemie. Některé druhy použitých výrobků s obsahem nebezpečných látek jsou v současnosti v režimu zpětného odběru výrobků, a nejsou klasifikovány jako odpad. Jedná se především o baterie a akumulátory, vyřazená elektrická a elektronická zařízení (zářivky a výbojky, chladničky, televizory, osobní počítače).

Čtěte také: Česká republika a produkce domovního odpadu

Odděleně sebrané využitelné složky KO jsou nepřesně označovány také jako „druhotné suroviny“. Jako využitelnou složku KO označujeme takový materiál, který je po úpravě a vyčištění z technologického hlediska schopen průmyslového zpracování. Nemusí však ještě být surovinou. Tou se stane ekvivalentně k přírodní surovině až tehdy, je-li pro tento účel zakoupena.

Nebezpečné složky komunálního odpadu - Mohou být použité oleje a tuky, zbytky barev, lepidla a pryskyřice, rozpouštědla, kyseliny, hydroxidy, detergenty, odmašťovací přípravky, zbytky kosmetických přípravků, fotochemikálie, léky, pesticidy, baterie a akumulátory, mastné hadry, brzdová kapalina, brzdové destičky, zářivky a ostatní odpad s obsahem rtuti, zařízení s obsahem chlorfluoruhlovodíků, televizory atd.

Objemný odpad se vyskytuje ve větším množství po velkých úklidech, výstavbě a renovaci domů, stěhování obyvatel a je složen především ze železného šrotu (chladničky a mrazničky, pračky, televizory, sporáky, díly automobilů, atd.), ze stavebního odpadu vznikajícího při drobných opravách a údržbách domácností, koberců, podlahových krytin, pneumatik. na smažení a kuchyňského odpadu z jídelen a restaurací, oděvy, textilní materiály, nádobky od sprejů, elektrotechnický odpad).

Směsný komunální se nezařazuje do kategorie nebezpečný, i když může vykazovat nebezpečné vlastnosti, a původce a oprávněná osoba nejsou povinni s ním nakládat jako s nebezpečným.

Podíl vytříděného odpadu na celkové produkci komunálního odpadu představuje v ČR cca 50 %. Zbylý odpad (tedy SKO) představuje zbytkovou směs komunálních odpadů, kterou již není možno třídit a následně využít a vyhazujeme ji do běžných kontejnerů.

Z hlediska požadavků odpadové legislativy je žádoucí snížit produkci směsného komunálního odpadu z obcí pod 150 kg na občana a rok. Od roku 2024 musí být důsledně tříděn bioodpad, který stále tvoří 30 až 40 % podílu v nádobách na zbytkový odpad.

Od roku 2025 musí obce vytřídit alespoň 60 %, od roku 2030 alespoň 65 % a od roku 2035 alespoň 70 % směsného komunálního odpadu. Směsný komunální odpad nesmí obsahovat bioodpad, a to již od roku 2024. Obce jsou od roku 2025 povinny zajistit třídění textilu.

Jako velmi dobrý systém pro navýšení míry třídění odpadu se ukázal sběr zvaný door to door. Jde o svoz papíru, plastů a bioodpadu přímo od domu. Tento způsob je velmi pohodlný pro domácnosti, proto se jejich ochota třídit zvyšuje. Docházková vzdálenost k nádobě na odpad je minimální, což má velmi dobrý vliv také na kvalitu třídění odpadu.

Produkci směsného komunálního odpadu lze nejlépe ovlivnit velikostí nádoby na odpad, kterou domácnosti využívají a omezením počtu svozů této komodity. Pokud občané správně třídí, vyprodukují přibližně 10 l odpadu na obyvatele za týden. Ve směsném komunálním odpadu nejvíce zapáchá bioodpad, který sem však nepatří.

Třídění vyprodukovaného odpadu je pak první, ale zásadní krok, kterým může každý z nás směrovat odpad k recyklaci, nikoli na skládku. Navíc je to jedna z mála činností, kterou může pro životní prostředí udělat každý z nás a kompenzovat tak svůj konzumní způsob života.

Klimatické změny může každý z nás pomoci zmírnit různými způsoby - změnou dopravy, vytápění, ale právě i tříděním odpadu. Díky tomu totiž umožníme jeho efektivní využití namísto uložení na skládku odpadu, kde se v průběhu jeho rozkladu uvolňují plyny - například metan, jenž je jedním z nejvýznamnějších zástupců tzv. skleníkových plynů, které jsou s klimatickými změnami spojovány?

Třídění odpadu má smysl, malý krok pro nás, je velkým krokem pro přírodu a lepší stav životního prostředí - pomoci může každý! Ostatně je to to nejmenší, co může každý z nás udělat jako částečnou kompenzaci našeho konzumního životního stylu. Další velkou výzvou je opuštění tzv. lineárního ekonomického modelu (suroviny, výrobek, distribuce, spotřeba, odpad) a přejít k tzv. oběhovému hospodářství, jehož cílem je šetrnější a efektivnější využívání zdrojů a prosazování principů tzv.

Produkce a využití komunálního odpadu v ČR v roce 2022

tags: #domovní #odpad #množství

Oblíbené příspěvky:

• Fakta o sázení stromů
• Jak prostředí formuje africké společnosti
• Jan Lacina: Krajinný ekolog, kterého stojí za to poznat
• Komunální odpad a jeho likvidace
• Více o likvidaci nebezpečných odpadů IPA skládka