V České republice je správa v oblasti odpadů přenesena až na úroveň obcí. O nastavení systému se rozhoduje v každé obci. Takovýto systém je neefektivní, obce nemají dost času se problematice věnovat. Zpoplatnění domácností je složité. Často není obcím dovoleno vybírat od domácností veškeré náklady, které obec v oblasti odpadů má (v řadě zemí je povinnost vybírat plné náklady dána zákonem).
Odpadová legislativa České republiky v oblasti komunálních odpadů prošla během posledních 20 let významnými změnami. Většina z nich byla pozitivních. Přes vyjmenovaná zlepšení čekají ČR další výzvy. Oproti EU dosud v ČR skládkuje mnoho odpadů (zhruba dvojnásobek oproti průměru EU) a zaostáváme v recyklaci (vytřídíme asi o 10 % surovin méně než je průměr EU, skládkujeme a spalujeme v součtu výrazně více komunálních odpadů než je průměr EU).
Díky tomu, že jsme důsledně neimplementovali skládkovou směrnici, máme zhruba o 70 kg/ob/rok vyšší produkci SKO a OO. Tuto nesrovnalost by měla vyřešit nová legislativa. ČR vytřídí cca o 10 % méně komunálních odpadů, než je průměr EU. Nicméně máme i pozitiva: spotřeba obalů v ČR je nižší než v Evropě a stejně tak i spotřeba papíru. „O tuto výhodu však přicházíme," upozorňuje Milan Havel.
Odpadová legislativa však vyvíjí tlak na obce a doba nutných změn se blíží. Starostové tak řeší mimo jiné zbytkové odpady, snížení produkce směsného komunálního odpadu, vyšší míru třídění a především ekonomiku odpadového hospodářství.
K zajištění udržitelnosti a jednotnosti postupu nakládání s odpady slouží právní předpisy. Předpisy řídící odpadové hospodářství obcí České republiky byly v letošním roce po dlouhé době aktualizovány a k dnešnímu dni je účinný zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech, a vyhláška č. 8/2021 Sb., Katalog odpadů. Druhý prováděcí předpis, vyhláška o nakládání s odpady, je momentálně v legislativní radě vlády.
Čtěte také: Informace o svozu domovního odpadu
Komplexní úpravu problematiky odpadového hospodářství od předcházení vzniku odpadu přes výčet způsobů nakládání s ním až po jeho odstranění, a to vše v souladu s hierarchií nakládání s odpady a environmentálně bezpečně, přinesly v letošním roce nové právní předpisy. Konkrétně se jedná o zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech, (dále jen ZoO) a dva prováděcí předpisy. Jde o vyhlášku č. 8/2020 Sb., Katalog odpadů, a vyhlášku o nakládání s odpady (dále jen VNO), která dosud není vydána.
Zákony k odpadové legislativě platné od roku 2021:
Pojem „domovní odpad“ není definován v žádném českém právním předpisu. Přesto je v praxi tento pojem často užíván. Za domovní odpad je považován odpad z domácností a z činností spojených s úklidem obytných objektů. Právně uchopený a domovnímu odpadu nadřazený je pojem komunální odpad.
Zákon o odpadech definuje komunální odpad jako veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob a který je uveden jako komunální odpad v Katalogu odpadů, s výjimkou odpadů vznikajících u právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání. Komunální odpad je směs různých druhů odpadů, které pochází z činností na území obce. Tyto činnosti souvisí se spotřebou domácností a službami, které obec zajišťuje pro své občany. Jedná se o odpady z údržby veřejné zeleně, z péče o hřbitovy, z čištění veřejných prostranství, z provozu odpadkových košů aj.
Zákon o odpadech dále definuje i odpad podobný komunálnímu odpadu. Jedná se o odpad podobný svými vlastnostmi komunálnímu odpadu, který však neprodukují občané, ale podnikatelské subjekty v rámci jejich nevýrobních činností.
Čtěte také: Tipy pro výběr kontejneru na domovní odpad
Množství a látkové složení domovního odpadu jsou rozdílné podle typů obytné zástavby, liší se v jednotlivých sídlech i regionech. Rozdílnost je patrná především mezi odpadem ze sídlištní zástavby bytových domů a odpadem z venkovské a příměstské zástavby rodinných domů. Celkové množství domovního odpadu v obci (ve městě) lze odvodit z evidence odpadů, kterou vede obec průběžně jako původce komunálního odpadu podle zákona o odpadech.
Stejně, jako hodnoty produkce, je pro nakládání s domovním odpadem důležitá znalost skladby tohoto odpadu. V důsledku změn ve způsobech vytápění obytných objektů se v průběhu posledních dvaceti let výrazně snížil podíl popelovin v domovním odpadu. K výraznějším změnám dochází při sledování vývoje skladby směsného (zbytkového) domovního odpadu.
V důsledku postupného nárůstu tříděného sběru využitelných složek dochází ke snížení podílů papíru, nápojového kartonu, plastů, skla, kovů ve směsném domovním odpadu. Naopak se zvyšuje podíl biologického odpadu a spalitelného odpadu, s určitými výkyvy i textilu.
Změny ve skladbě domovního odpadu se projevují ve změnách výhřevnosti odpadu. Úbytek zejména plastové složky ve zbytkovém domovním odpadu má za následek snížení jeho celkové výhřevnosti na úroveň 90. let minulého století.
Hierarchie nakládání s odpady platí i pro nakládání s domovním odpadem. Za materiálově využitelné (recyklovatelné) složky domovního odpadu se považují papír a lepenka, nápojové kartony, sklo, plasty, kovy, ale i oděvy a textilní materiály, dřevo a biologicky rozložitelný odpad celkově.
Čtěte také: Česká republika a produkce domovního odpadu
V rámci tříděného sběru využitelných složek domovního odpadu je sbírán i obalový odpad, jehož materiálové využití je zákonem ukládáno výrobcům. Důležitou využitelnou složkou domovního odpadu je také biologický odpad rostlinného původu (např. zbytky zeleniny a ovoce, rostlinné odpady), který musí obce v souladu s novou vyhláškou odděleně soustřeďovat a zajistit jejich zpracování.
Odděleně se dále sbírají nebezpečné druhy domovního odpadu. Jedná se především o obaly se zbytky barev a prostředků domácí chemie. Některé druhy použitých výrobků s obsahem nebezpečných látek jsou v současnosti v režimu zpětného odběru výrobků, a nejsou klasifikovány jako odpad. Jedná se především o baterie a akumulátory, vyřazená elektrická a elektronická zařízení (zářivky a výbojky, chladničky, televizory, osobní počítače).
Od 1. ledna 2021 už mohou obce vybírat jen místní poplatek za komunální odpad, jak je definován v zákoně č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZoP). Místním poplatkem za komunální odpad je poplatek za obecní systém odpadového hospodářství a poplatek za odkládání KO z nemovité věci. Obec může zavést pro poplatkové období pouze jeden z poplatků. Možnost uzavření smlouvy, která byla dosud dána zrušeným zákonem o odpadech, je zcela vypuštěna.
Vybrané povinnosti obcí:
Nové povinnosti obcí:
Podle nového zákona o odpadech (§59) jsou obce povinny vytřídit z komunálního odpadu 60 % do roku 2025, 65 % do roku 2030 a 70 % do roku 2035. Započítat se budou moci obce i materiál sebraný na školách, ve výkupnách a nově též bioodpady, které dnes končí v komunitních kompostárnách (nově se musí evidovat).
K navýšení úrovně třídění motivuje nová legislativa obce ekonomicky. Jednak obcím hrozí pokuta za nesplnění výše uvedených cílů, jednak výrazně vzrostou poplatky za uložení odpadu na skládky. Růst poplatku byl zmírněn zavedením tzv. recyklační slevy pro obce. Vyšším poplatkem totiž bude zpoplatněna jen část odpadů. Ovšem množství, kterého se sleva bude každý rok týkat, bude postupně klesat, z 200 kg/ob v roce 2021 až k 120 kg/ob v roce 2029.
Nařízení vlády č. 352/2014 Sb. vyhlašuje závaznou část Plánu odpadového hospodářství České republiky pro období 2015-2024. Tento plán je závazným podkladem pro zpracování plánů odpadového hospodářství krajů a pro rozhodovací a jiné činnosti příslušných správních úřadů, krajů a obcí v oblasti odpadového hospodářství. Závazná část reflektuje strategii a vytyčené priority rozvoje odpadového hospodářství na další období.
Strategické cíle odpadového hospodářství České republiky na období 2015 -2024:
Pro splnění cílů nové legislativy je třeba snížit produkci SKO z obcí pod 150 kg/ob/rok, u firem na cca 30 kg/ob/rok, celkem z 260 na 180 kg/ob/rok. Vytřídit bude třeba i část objemných odpadů.
Klíčové oblasti pro snížení produkce směsného komunálního odpadu:
tags: #domovní #odpady #legislativa #Česká #republika