Global Waste Index z roku 2022 od společnosti Sensoneo ukazuje, že mezi zeměmi stále existují velké rozdíly v množství vyprodukovaného odpadu i způsobu jeho likvidace. Global Waste Index analyzuje efektivitu odpadového hospodářství ve 38 zemích světa a jeho výsledkem je žebříček největších znečišťovatelů na světě. Studie se poprvé realizovala v roce 2019. Komplexní analýza sestavila žebříček 38 členských států Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj podle toho, jak efektivně nakládají s odpadem vytvořeným v jejich zemích.
Global Waste Index v roce 2022 vytvořený společností Sensoneo ukazuje, že mezi jednotlivými státy stále existují velké rozdíly v množství vyprodukovaného odpadu i způsobu jeho likvidace. Global Waste Index analyzuje efektivitu odpadového hospodářství ve 38 zemích světa a jeho výsledkem je žebříček největších znečišťovatelů na světě.
Analýza společnosti Sensoneo umožnila sestavit pořadí 36 členských států OECD podle vyprodukovaného objemu odpadu a způsobu, jak s ním nakládají. Nejlépe je na tom Jižní Korea díky propracovanému recyklačnímu systému. Za ní následuje Švédsko a Japonsko. Česká republika skončila na dvanáctém místě. Nejhůře naopak dopadlo Turecko kvůli velkému množství nelegálních skládek. Odpad se zde navíc nerecykluje, ani nespaluje.
Turecko a Lotyšsko jsou opět největšími znečišťovateli, pětici „nejhorších“ doplňují Chile, Mexiko a Itálie. Nejpozitivnější hodnocení naopak získaly Jižní Korea, Dánsko a Německo.
Česká republika se umístila v TOP 15 hlavně kvůli průměrnému ročnímu objemu odpadu vyprodukovanému v přepočtu na obyvatele.
Čtěte také: Platby za Odpad v Jablonném - Důležité Termíny
Mnohé země se rádi chlubí progresivním odpadovým hospodářstvím a vysokou mírou recyklace. Švédsko, Jižní Korea a Německo jsou mezi nimi a Německo je často oslavováno jako globální recyklační šampion. Vysoká míra recyklace plastového odpadu však může být zavádějící. Toto číslo představuje objem vytříděného odpadu, který přichází do recyklačních center.
I ti nejpřednější recyklační hráči, mezi nimiž je i Německo, nedokážou recyklovat materiálovým zhodnocením více než 47 procent plastového odpadu. Největší problém způsobují směsi recyklovatelných materiálů, jako například nádoba na jogurt s kartonovým pouzdrem a hliníkovým víkem. Velmi obtížně se recyklují drobné a tenké materiály i některé obaly z potravin. Jejich opětovné zpracování vyžaduje sofistikované technologie - ty však často nejsou dostupné, nebo se nacházejí ve vzdálenosti, která je pro logistiku neekonomická. Tyto náklady se následně přetavují do vyšších cen druhotných materiálů, což z nich činí málo atraktivní komoditu na trhu.
Z environmentálního hlediska je energetické využívání odpadu vhodnější než skládkování. Jen 17 z 38 zemí z žebříčku však zneškodňuje více odpadu tímto způsobem než skládkováním. Švýcarsko je jedinou zemí, která neposílá žádný odpad na skládku.
V naší zemi oproti poslední analýze objem průměrně vyprodukovaného odpadu na obyvatele za rok vzrostl z 344 kg na 499 kg.
Je možné obecně shrnout, že vysoké poplatky za skládkování jsou nastaveny u bohatších států Evropy. Státy, které mají řízené odpadové hospodářství pouze cca 25 let, tedy postkomunistické státy (jako ČR), touto cestou nejdou a volí méně nákladná opatření, často zaměřená na podporu třídění a úprav odpadů. Tedy na motivaci, nikoli na represi a násobné zdanění, jak je nyní navrhováno ministerstvem ŽP v ČR.
Čtěte také: Průvodce tříděním odpadu
Několik států má zákaz skládkování neupraveného komunálního odpadu, či spalitelného odpadu. Takto to dlouhodobě navrhovala i ČAOH.
Čtěte také: Podivín: Poplatek za komunální odpad
tags: #komunální #odpad #Korea