Dotace na likvidaci odpadu: Podmínky a možnosti

Nelegální skládky a smetiště trápí nejednu obec. Představují značné riziko pro životní prostředí, mohou z nich unikat nebezpečné látky do půdy, vody i ovzduší a vážně znečistit lokální ekosystémy. S likvidací tzv. černých skládek pomůže samosprávám nová dotační výzva z Národního programu Životní prostředí.

„Naše ministerstvo dlouhodobě finančně podporuje odstraňování zejména starých ekologických zátěží a skládek, a to za využití evropských zdrojů. Za posledních 10 let jsme takto pomohli se sanací 62 starých kontaminovaných lokalit na ploše přesahující 580 hektarů. Nyní podruhé za sebou vyhlašujeme výzvu zaměřenou na nelegální černé skládky, pro obce je připraveno 50 milionů korun. Dotace pomůže radnicím s financováním odvozu a úklidu nezákonně soustředěného odpadu a zajištění jeho likvidace. Z veřejných prostranství včetně lesních porostů tak mohou zmizet hromady odpadků, starého oblečení, nábytku či pneumatik. Použít prostředky naopak nelze na nelegální skládky tvořené stavebním a demoličním odpadem nebo kontaminovanou zeminou.

„Žádosti do této výzvy z Národního programu Životní Prostředí je možné podávat od 15. července do 31. prosince 2024, nejpozději však do vyčerpání alokace. Žádat mohou obce s rozšířenou působností a také obce poskytující součinnost v souladu se zákonem o odpadech. Peníze Fondu na vyčištění prostoru nedávno využil například Jablonec nad Nisou. Město sužovala černá skládka, která vznikla v 90. letech na pozemku v Janovské ulici. Nelegální černá skládka je místem, které není určeno ke skládkování a kde je odpad odložen nelegálně a bez potřebných povolení. Často se nachází na odlehlých místech a zpravidla se rychle rozrůstá. Původce odpadu je obvykle obtížně dohledatelný. Tento nelegální způsob likvidace odpadu představuje závažné riziko pro životní prostředí, neboť odpad často obsahuje nebezpečné materiály, které mohou kontaminovat ekosystémy a ohrožovat zdraví lidí a zvířat v okolí.

„Boj proti nelegálním skládkám je důležitou součástí ochrany životního prostředí a veřejného zdraví. Vyžaduje spolupráci úřadů, veřejnosti a environmentálních organizací. Výzva č. 10.

Podpora recyklace textilu

Ministerstvo životního prostředí vyhlašuje novou dotační výzvu zaměřenou na podporu recyklace textilu a textilního odpadu komunálního původu. Výzva v objemu 80 milionů korun má za cíl stabilizovat stávající systém zpracování, rozšířit jeho kapacity a zajistit, aby co nejvíce použitého textilu bylo dále využito - místo toho, aby skončilo na skládkách. Žádosti je možné podávat od 10. října 2025 prostřednictvím Národního programu Životní Prostředí.

Čtěte také: Životní prostředí: možnosti dotací

Nová výzva přichází v přechodném období před spuštěním systému rozšířené odpovědnosti výrobců (zkráceně EPR), který má v budoucnu přenést část odpovědnosti a nákladů na ty, kdo textil uvádějí na trh. „Na evropské úrovni byl schválen systém EPR pro textil, který bude muset Česká republika v tomto volebním období zavést. Protože je trh s recyklací textilu v Evropě nyní nestabilní a někteří zpracovatelé v zemích bez tohoto systému končí, zavádíme dočasnou podporu. Ta má pomoci udržet a rozvíjet české recyklační kapacity, dokud nezačne EPR systém plně fungovat. Zároveň tím vyrovnáme podmínky s ostatními státy EU, kde už systém platí a kde mají zpracovatelé textilního odpadu výhodnější postavení,“ uvádí ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

„Naší prioritou je, aby textil nekončil na skládkách, ale dostal druhou šanci - ideálně recyklací. Chceme, aby výrobci přemýšleli o tom, z čeho své produkty vyrábějí. Systém rozšířené odpovědnosti je cesta k udržitelnějším materiálům, nižším nákladům pro obce i domácnosti, a především k méně odpadu. Než však EPR odstartuje, potřebujeme stabilizovat a podpořit stávající recyklační síť, a právě tomu má pomoci tato výzva,“ dodává ministr Hladík.

Podle odhadů se v Česku každoročně vyprodukuje kolem 60 tisíc tun textilního odpadu, z čehož 19 % končí na skládkách. I přes existenci zhruba 10 tisíc sběrných míst je kapacita zpracovatelských zařízení stále nedostačující - aktuálně působí v ČR jen sedm až osm firem, které ročně zvládnou zpracovat asi 40 tisíc tun. Složitost materiálů a směsí vláken celý proces dále komplikují.

O příspěvek ve výši dvě koruny na každý kilogram recyklovaného textilního materiálu, který byl předán k znovupoužití či materiálovému využití, mohou žádat zpracovatelé zajišťující primární recyklaci textilu a komunálního textilního odpadu s cílem ho následně zpracovat nebo využít.

Další kritéria, která musí žadatelé splňovat, upřesňuje Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR, jehož úřad bude žádosti přijímat a dotace vyplácet: „Provozní podporu cílíme na zpracovatele, kteří mají se zpracováním textilu již zkušenosti, proto požadujeme, aby tuto činnost provozovali alespoň od ledna 2023 a aby současně v roce 2023 zpracovali minimálně 100 tun textilu a recyklovali ho s účinností nejméně 50 %.“

Čtěte také: České dotace na OZE

Konkrétním příkladem takového žadatele může být například Diakonie Broumov, která se sběru a zpracování odpadu věnuje již přes deset let. „Diakonie Broumov, která ročně vytřídí kolem 6 000 tun textilu z více než 2 000 obcí, je ukázkovým příkladem, jak propojit sociální poslání se smysluplnou recyklací. Chceme podobné projekty podporovat po celé republice. Jejich přístup je skvělým příkladem efektivní recyklace, která je v současné době všudypřítomného levného textilu potřeba,“ zdůrazňuje ministr Petr Hladík.

Na každý rok bude možné podat jednu žádost. V ní bude nutné uvést jaké množství plánuje žadatel v daném roce zrecyklovat a následně dále využít. „Čím větší toto číslo bude, tím vyšší provozní podporu žadatel na daný rok získá. Maximální míra podpory bude omezena limitem veřejné podpory de minimis. Žádost na další rok pak půjde podat až po vypořádání předchozí podpory,“ upřesňuje Petr Valdman.

Žádosti bude Státní fond životního prostředí ČR přijímat elektronicky od 10. října 2025 do 30. června 2027. Vedle této výzvy mohou zpracovatelé textilu využít také kombinaci dotace a záruky za komerční úvěr v rámci Operačního programu Životní Prostředí. Na tuto podporu je připravena alokace ve výši jedné miliardy korun a je určena mimo jiné i pro textilní odpad z domácností.

Operační program Životní Prostředí

Po naléhání veřejného ochránce práv již jsou mnohem širší možnosti, jak získat z Operačního programu Životní Prostředí (OPŽP) dotace na odstraňování starých ekologických zátěží. Od roku 2008 už nemusí být příjemcem podpory na likvidaci ekologických zátěží pouze obce. Žádat o příspěvek na realizaci konkrétního projektu mohou též občanská sdružení zabývající se ochranou životního prostředí nebo přímo fyzické osoby, které vlastní nemovitost zatíženou starou ekologickou zátěží.

Díky iniciativě ochránce mohou již z OPŽP čerpat podporu jak obce (mají například na svém území nepovolenou skládku odpadu neznámého původu vyžadující rekultivaci), tak občanská sdružení (chtějí uskutečnit průzkum či analýzu rizik u znečištěné lokality) nebo fyzické osoby (v restituci převzaly ekologicky zatíženou nemovitost vyžadující nákladný sanační zásah). Vždy však musí prokázat, že nelze z objektivních důvodů uplatnit princip »znečišťovatel platí«. To znamená, že subjekt, který vznik znečištění způsobil, buď neexistuje a nebo po něm prokazatelně již nelze požadovat uvedení nemovitosti do původního stavu či náhradu škody.

Čtěte také: Podmínky pro Získání Kotlíkové Dotace

Pokud jde o předkládání projektů na odstraňování starých ekologických zátěží, nejbližší výzva bude vyhlášena pravděpodobně letos v říjnu. Vyplývá to z předběžného harmonogramu výzev, který je zveřejněn na stránkách OPŽP. Lze proto jen doporučit obcím, aby ve spolupráci s občanskými sdruženími a fyzickými osobami, které na jejich území vlastní ekologicky zatíženou nemovitost, hledaly cestu, jak společně prostředky z evropských fondů na zlepšení životního prostředí v obci získat.

O finanční podporu lze žádat z osy 4.2 - Odstraňování starých ekologických zátěží. Finanční prostředky spravuje a přiděluje SFŽP (www.sfzp.cz). Konkrétní podmínky, vzory žádostí a pokyny lze nalézt na adrese www.opzp.cz.

Dotace na technologie pro oběhové hospodářství

Získejte až 60% dotaci na technologie, které promění odpad v hodnotu, recyklát ve vstupní surovinu a výrobek ve skutečně cirkulární řešení. Výzva cílí na osm konkrétních oblastí podpory, které pokrývají celý cyklus materiálového nakládání - od prevence vzniku odpadu přes recyklaci, redesign výrobků až po zpracování kritických surovin z odpadu. Možnosti jsou široké a každá firma si v nich může najít to své.

Moderní podnikání se stále více soustředí na efektivní nakládání se zdroji - a právě v tomto duchu je nastavena aktuální dotační výzva, která podporuje zavádění technologií pro znovupoužití vlastního výrobního odpadu. Jde o výjimečnou příležitost, jak zefektivnit výrobu, snížit objem odpadu a současně ušetřit náklady na nákup primárních surovin. Podpořeny budou projekty, které dokáží zbytkový materiál vrátit zpět do výrobního cyklu.

Zpracování vybraných odpadů na nové výrobky, polotovary či suroviny už dávno není výsadou několika málo recyklačních firem - stává se důležitým pilířem moderního průmyslu. Výzva podporuje pořízení technologií, které umožní přeměnit konkrétní odpady ze skupiny 16 Katalogu odpadů na plnohodnotné druhotné suroviny, připravené k dalšímu využití bez nutnosti další úpravy. Podpora se vztahuje na vybraná katalogová čísla odpadů ze skupiny 16, například vyřazené elektrozařízení, pneumatiky, kovové a plastové části autovraků nebo technické plasty z vyřazených komponent.

Skutečně udržitelný přístup k nakládání s materiály začíná už ve fázi návrhu výrobku a nastavení výroby. I z tohoto důvodu výzva OP TAK podporuje projekty, jejichž cílem je snížení množství materiálových vstupů při výrobě výrobků minimálně o 10 % jejich hmotnosti, a to při zachování jejich funkčních a kvalitativních vlastností. Tato aktivita je vhodná pro podniky, které chtějí využít moderní technologie k přesnějšímu řízení výroby, snížení zmetkovitosti nebo k optimalizaci konstrukčních řešení s ohledem na úsporu materiálu.

Zvyšování recyklovatelnosti výrobků je jedním z klíčových principů tzv. ekodesignu - tedy přístupu, kdy se produkt od počátku navrhuje s ohledem na celý svůj životní cyklus. Výzva podporuje investice do technologií, které umožní upravit konstrukci nebo materiálové složení finálního produktu tak, aby bylo po skončení jeho životnosti možné využít výrazně vyšší podíl jeho hmoty jako druhotnou surovinu. Způsobilé projekty musí prokázat, že nové provedení výrobku dosahuje vyšší míry recyklovatelnosti než stávající řešení - a to buď změnou konstrukce, volbou vhodnějších materiálů, nebo jejich kombinací.

Specifickou, ale velmi zajímavou aktivitou v rámci výzvy je podpora technologie pro protektorování pneumatik - tedy jejich repasování pomocí nového běhounu. Jde o jedinou výslovně jmenovanou výjimku v rámci výzvy, která se jinak zaměřuje výhradně na výrobu nových produktů z druhotných surovin či zpracování vlastních odpadů. Podpora je určena pro podniky, které chtějí rozšířit nebo modernizovat stávající protektorovací provoz, případně nově vstoupit do této oblasti s využitím inovativních technologií.

Z pohledu firem, které chtějí začít s cirkulárními investicemi co nejefektivněji, představuje tato aktivita ideální vstupní bod. Jednoduchá podmínka - alespoň 5% hmotnostní podíl druhotné suroviny ve finálním výrobku - je splnitelná bez zásadních zásahů do technologie nebo výrobních procesů. Druhotná surovina musí mít přidělený status „přestala být odpadem“ dle § 9 zákona o odpadech (tzv. End-of-Waste), ale jinak může jít o široké spektrum recyklátů z různých oborů - od plastů přes sklo až po textilní nebo stavební materiály.

Závislost na těžko dostupných nebo geopoliticky rizikových materiálech představuje rostoucé riziko pro evropský průmysl. Cílem není jen ekologický přínos, ale především posílení soběstačnosti, odolnosti výroby a stabilizace nákladů.

Vedle náhrady kritických surovin podporuje výzva také jejich cílené získávání z odpadu nebo z druhotných surovin. Jde o pokročilé recyklační nebo separační procesy, jejichž výstupem je samotná kritická surovina (viz. Tato aktivita je vhodná pro firmy, které zpracovávají vyřazená zařízení, baterie, kovy nebo jiné komplexní odpady a chtějí posílit svou pozici v oblasti tzv.

Výzva Oběhové hospodářství - výzva II v rámci OP TAK bude vyhlášena v říjnu tohoto roku a patří mezi nejpraktičtěji využitelné dotační nástroje pro výrobní i zpracovatelský průmysl. Na rozdíl od minulých výzev zavádí tato také novou povinnost předložit tzv. „Cirkulární audit II“ - odborný posudek, který doloží dopad projektu na principy oběhového hospodářství. POZOR - výzva je nastavena jako průběžná s omezenou alokací. Projekty budou hodnoceny v pořadí, v jakém budou podány - kdo dřív podá, má dříve nárok na dotaci.

Podpora recyklace a zpracování komunálního odpadu

Jedna z posledních výzev Operačního programu Životní Prostředí se zaměřuje na podporu recyklace a zpracování komunálního odpadu. Podpora je určena jak pro obce, města a kraje, tak pro podnikatelské subjekty. Nejzazší termín pro podání žádosti o podporu je zatím 18. Státní fond životního prostředí (SFŽP) vyhlásil další výzvu pro oblast podpory 4.1, která je zaměřená na zkvalitnění nakládání s odpady. Pod tento termín můžeme tedy zahrnout papír a lepenku, plasty, sklo, nápojové kartony, textil, kovy a objemný odpad podle příslušných katalogových čísel.

O finanční podporu mohou žádat jak subjekty z veřejného, tak soukromého sektoru, typicky tedy obce, města, městské části, kraje, jejich příspěvkové organizace, dále občanská sdružení a neziskové organizace. Ty mohou získat podporu ve výši až 85 procent z celkových způsobilých nákladů na projekt. Obchodní společnosti či fyzické osoby mohou získat dotaci ve výši až 65 procent. Mezi způsobilé náklady lze zahrnout výdaje na projektovou přípravu, na stavební práce bezprostředně související s předmětem podpory, nákupy hmotného a nehmotného majetku souvisejícího s předmětem podpory, ale i nákup pozemku či staveb (zde ovšem s omezením, že nákupní částka představuje maximálně 10 procent celkových výdajů projektu).

Příjem prvních žádostí o poskytnutí podpory z této výzvy OP Životní prostředí byl zahájen 25. září 2013 a nejzazší termín pro podání žádosti je 18. prosinec 2013. Nebude-li finanční alokace vyčerpána žádostmi podanými do letošního 18. 12., bude výzva prodloužena do 15.

Kromě vyplnění samotné žádosti také třeba doložit kvalitně zpracované přílohy žádosti. V případě projektů z prioritní osy 4 jde o analýzu potenciálu produkce odpadů v cílové oblasti, která definuje ekologické přínosy projektu. Důležité je projednat zařazení projektu do Plánu odpadového hospodářství kraje. Kladné stanovisko krajského úřadu je nezbytnou podmínkou pro úspěšné podání žádosti.

Po podání žádosti na příslušné krajské pracoviště Státního fondu životního prostředí zahajuje fond její administraci. Hodnotí soulad projektové žádosti s podmínkami vypsané výzvy a úplnost z formálního hlediska. Po formální akceptaci projekty hodnotí odpovědní pracovníci fondu na základě zveřejněných kritérií a doporučí je ke schválení nebo k neschválení. Může se zdát, že v této fázi již není možné přijetí projektu nijak ovlivnit.

Schválení žádosti je vlastně jen určitý příslib k financování projektu, pokud budou naplněny určené podmínky. Tou nejdůležitější je výběr zhotovitele projektu podle podmínek fondu. Při výběrových řízeních žadatelé nejčastěji chybně stanoví váhu hodnoticích kritérií. Jednoznačně lze doporučit stanovení váhy nabídkové ceny na min. 80 %. Často také bývají nadhodnoceny kvalifikační požadavky, především reference.

Po výběru zhotovitele a uzavření smlouvy o dílo je nutné do 10 dnů předložit veškeré požadované dokumenty na Státní fond životního prostředí.

tags: #dotace #na #likvidaci #odpadu #podmínky

Oblíbené příspěvky:

• Šetrné mytí nádobí
• Americké červy a kompostování
• Rodinná hra o přírodě
• Výsuvný koš na odpadky: návod
• Česká legislativa ekologického zemědělství