Ekologické zemědělství (EZ) je moderní formou zemědělské výroby s historií sahající do začátku 20. století. Jeho smyslem je produkce zdravých a kvalitních potravin trvale udržitelným způsobem. Ekologické zemědělství pracuje s nejmodernějšími vědeckými poznatky ve spojení s osvědčenými tradičními postupy. Patří sem zejména postupy zamezující poškozování půdy a široká podpora biodiverzity v krajině. Pracuje, mimo jiné, s vyloučením agrochemikálií a geneticky modifikovaných organizmů (GMO). Ekologický způsob zemědělství je schopen setrvale zajistit dostatečně vysoké výnosy i v období nepříznivých klimatických změn.
Ekologické zemědělství (resp. ekologická produkce) je legislativně pevně ukotvený systém s přísně nastavenými a kontrolovanými pravidly. Můžete certifikovat své produkty jako produkty z ekologického zemědělství a prodávat je pod označením BIO. V České republice je ekologické zemědělství charakteristické především extenzivním chovem masného skotu, koz a ovcí v zemědělsky méně příznivých oblastech. Na trhu se pak uplatňují zejména maso, mléko a mléčné výrobky. Pozitivním trendem je sice pomalý, ale stálý růst ploch s rostlinnou výrobou.
Ekologické zemědělství nese i rozměr sociální. V rámci České republiky přispívá k zaměstnanosti a udržení obyvatel zejména v ekonomicky i geograficky okrajových regionech. Ministerstvo zemědělství proto podporuje ekologické zemědělce v rámci národních dotací i Programu rozvoje venkova. V jeho gesci je také příprava národní legislativy a strategických dokumentů pro rozvoj ekologického sektoru.
Základní zákonné požadavky vztahující se na ekologické zemědělství jsou definovány jak na úrovni Evropské unie, tak i v České republice. Ekologičtí producenti a zpracovatelé musí dodržovat legislativu českou i evropskou. Její dodržování je pravidelně u všech podniků zaregistrovaných do ekologického zemědělství kontrolováno pověřenými organizacemi.
Hlavní legislativní základnou pro ekologické zemědělství EU je Nařízení 2092/91, které bylo přijato a zaváděno od roku 1993 všemi členskými státy. Cílem tohoto legislativního dokumentu je poskytnutí záruk a ochrany pro ekologické zemědělce i pro spotřebitele v EU. Nařízení zahrnuje rostlinné a živočišné produkty, krmiva a zpracované potraviny prodávané jako ekologické. V češtině se vžil termín ekologické zemědělství a od toho odvozené ekologické potraviny či ekologická produkce, ale v některých publikacích se používá také termín biologický se shodným významem.
Čtěte také: České supermarkety a bio
V pravidlech EU byla stanovena minimální doba 2 roky pro konverzi konvenčního zemědělství na ekologické. Pro rostlinnou produkci stanoví Nařízení 2092/91 podmínky hospodaření s půdou, horní limity používání chemických prostředků ochrany rostlin, limity aplikace hnojiv a specifikaci využívání mikroorganismů. Nařízení z roku 1991 bylo doplněno v roce 1999 předpisy pro živočišnou produkci a řada členských států přijala pro národní ekologickou produkci přísnější kritéria, než jsou povinná minimální kritéria stanovená příslušným legislativním aktem EU.
Hospodářská zvířata musí mít možnost výběhu na volný prostor a je také stanoven limit pro intenzitu chovu. Dále jsou stanovena jednotná pravidla pro krmiva (musí být vyrobená ekologicky), pro prevenci zvířecích nemocí a pro veterinární péči. Jsou také stanoveny přísné normy pro ustájení a upoutání zvířat, přičemž se musí dbát na zajištění pohody zvířat (standardy welfare). Farmářům se poskytují rady jak pečovat o zvířata, aby se zajistilo, že se adaptují na požadované environmentální podmínky. Pro chov včel jsou stanovena speciální pravidla.
Nařízení EU také určuje podmínky označování ekologických produktů, kontrolní opatření a pravidla zpracování ekologických produktů. Pokud jde o import ekologických produktů, mohou být na trzích EU prodávány jen ty, které jsou označeny jako ekologické s ověřením jejich ekvivalence s předpisy EU a kromě toho EU povoluje dovozy podle seznamu autorizovaných zemí, které mohou volně vyvážet ekologické produkty na trhy EU na základě vlastností shodných s předpisy EU.
V roce 2003 bylo přijato Nařízení 1452/2003 vyžadující od všech členských států EU, aby od ledna 2004 disponovaly databází pro ekologická osiva. V roce 1999 bylo zavedeno logo ekologických produktů a navíc mnohé členské státy mají pro svoje ekologické produkty také svá národní loga.
Požadavky na ekologické zemědělství jsou definovány také v českém zákonu č. 242/2000 Sb. o ekologickém zemědělství a české vyhlášce č. 16/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o ekologickém zemědělství. V České republice jsou touto kontrolou pověřeny pouze čtyři organizace (KEZ, o.p.s. Chrudim; Biokont CZ, s.r.o. Brno, ABCERT AG Jihlava, Bureau Veritas). Pověření uděluje Ministerstvo zemědělství. V roce 2010 byla nově pověřená výkonem úředních kontrol v EZ další organizace: UKZUZ. Tato organizace také od roku 2010 uděluje výjimky na použití konvenčního osiva a sadby v EZ.
Čtěte také: Jak podporovat projekty
Ostatní výjimky v EZ od 1.1. 2010 uděluje MZe: Přehled legislativy pro ekologické zemědělství(Aktuální předpisy jsou k dispozici na www.eagri.cz)Zákon o ekologickém zemědělství č.242/2000 v platném zněníNařízení Rady 834/2007. Prováděcím předpisem k tomuto Nařízení Rady je Nařízení Komise (ES) 889/2008.
Osoba, která dováží produkt ekologického zemědělství ze třetí země, je povinna uhradit náklady, které vznikly v souvislosti s kontrolou dovozu těchto produktů. Tyto náklady zahrnují zejména náklady provedených laboratorních rozborů a paušální náklady.
V České republice jsou kontrolou ekologického zemědělství pověřeny následující organizace:
Tyto organizace provádějí vstupní kontroly u zájemců o registraci a pravidelné kontroly u již registrovaných ekologických zemědělců.
Za porušení povinností stanovených zákonem o ekologickém zemědělství mohou být uloženy pokuty. Výše pokuty závisí na závažnosti přestupku.
Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství
tags: #ekologické #zemědělství #legislativa