Dvojité HT odbočky: Efektivní řešení pro kanalizační systémy

HT dvojité odbočky umožňují napojení dvou samostatných kanalizačních větví do jednoho společného potrubí. Jsou určeny pro situace, kdy je potřeba sloučit odpady z více zařizovacích předmětů nebo místností do jednoho směru bez zbytečného množství standardních HT odboček.

Typickým příkladem je spojení odpadů z koupelny a kuchyně, dvou umyvadel nebo kombinace sprchy a pračky. Použitím jedné dvojité odbočky lze výrazně zjednodušit trasu kanalizace a snížit počet spojů, což má pozitivní vliv na přehlednost systému i jeho dlouhodobou spolehlivost.

Výhody dvojitých HT odboček

• Zjednodušení kanalizační trasy
• Snížení počtu spojů
• Zvýšení přehlednosti systému
• Zlepšení dlouhodobé spolehlivosti

Dvojité HT odbočky jsou navrženy tak, aby zajišťovaly plynulý tok vody z obou větví a minimalizovaly vzájemné ovlivňování průtoků.

Návrh a dimenzování vnitřní kanalizace

Při navrhování vnitřní kanalizace ve vysokých budovách je třeba věnovat zvláštní pozornost splaškovým odpadním potrubím. Všechna potrubí vnitřní kanalizace se zde musí dimenzovat výpočtem. Zásady pro návrh a dimenzování svodných (ležatých) potrubí jsou u vysokých budov stejné jako u budov s menším počtem podlaží.

Odpadní voda proudí v odpadním potrubí po vnitřní stěně trub ve formě dutého válce (povlaku) se vzduchovým jádrem uprostřed. V místě většího přítoku z připojovacího potrubí se však vzduchové jádro uzavírá, a to je hlavní příčinou podtlaku v odpadním potrubí.

Čtěte také: Problémy odpadních vod a kanalizace: Přehled

Proudí-li odpadním potrubím větší množství odpadních vod, dochází k přisávání vzduchu větracím potrubím z vnějšího prostředí. Pokud je průtok vody malý nebo žádný, proudí vzduch odpadním a větracím potrubím nahoru do vnějšího prostředí. Tlaková ztráta při proudění vzduchu větracím a odpadním potrubím je další příčinou podtlaku v odpadním potrubí.

Problematická místa v kanalizačním potrubí

Problematickými místy jsou změny směru odpadního potrubí (odskok, zalomení a přechod do svodného potrubí). Pokud se směr odpadního potrubí mění o více než 45°, přestává mít proudění vody charakter dutého válce a mění se na proudění v částečně plněném ležatém potrubí.

V místě zalomení svislého do ležatého potrubí vzniká tzv. hydraulický skok, způsobený náhlým zmenšením rychlosti proudící vody. Voda padající na stěnu kolena, které mění směr potrubí, způsobuje také hluk. Nad změnou směru vzniká přetlak, pod změnou směru podtlak. Proto je rychlost vody proudící ve spodní části odpadního potrubí v třípodlažní budově téměř stejná jako v odpadním potrubí v budově o sto podlažích. Navrhování "brzd" tvořených odskoky tedy není opodstatněné.

Zvláštní pozornost je třeba věnovat změnám směru odpadního potrubí, kde potrubí mění směr o úhel větší než 45°. Aby při proudění vody v odpadním potrubí nedocházelo k velkým podtlakům, počítáme v odpadních potrubích s hlavním větracím potrubím se stupni plnění f = 0,16 až 0,25 a v odpadních potrubích s doplňkovým větracím potrubím se stupni plnění f = 0,19 až 0,29. U sekundárního větrání je možné stupeň plnění zvýšit až na f = 0,33, což je jeho horní hranice.

Systémy větrání

1. Systém s hlavním větracím potrubím (primární větrání) je u nás nejčastěji používaným systémem, u kterého splaškové odpadní potrubí pokračuje větracím potrubím nad střechu.
2. Systém s přímým doplňkovým větracím potrubím (doplňkové větrání), u něhož je odpadní potrubí s hlavním větracím potrubím opatřeno ještě doplňkovým větracím potrubím spojeným přímo s odpadním potrubím.
3. Systém s nepřímým doplňkovým větracím potrubím, u kterého je doplňkové větrací potrubí spojeno s odpadním potrubím přes připojovací potrubí (nepřímo).
4. Systém se sekundárním větráním, u kterého je větrací potrubí spojeno se svodným potrubím a u každé zápachové uzávěrky také s připojovacím potrubím.

Jestliže v budovách o malém počtu podlaží plně vyhovuje systém s hlavním větracím potrubím, potom u vysokých budov musíme někdy použít další uvedené systémy větrání.

Čtěte také: Hospodářství s odpady v Holešově

Sekundární větrání umožňuje oproti větrání primárnímu zatížit odpadní potrubí o stejné světlosti až o 40, respektive 60 % větším průtokem odpadních vod. Přívod vzduchu do odpadního potrubí ve více místech způsobuje zmenšení podtlaku. Větrané připojovací potrubí stejné světlosti může být zatíženo větším průtokem než připojovací potrubí nevětrané.

Svislou kanalizací lze nazvat odpadní a připojovací potrubí splaškové vnitřní kanalizace.

Ucpávání kanalizace a prevence

Nejčastěji se ucpávají kanalizace látkami, které jsou do kanalizace vhozeny a způsobí neprůtočnost potrubí. Do kanalizace splaškové nebo jednotné je možné vypouštět pouze odpadní vody, jakékoliv jiné látky je zakázáno vypouštět nebo vhazovat. Porušován je tak v první řadě Kanalizační řád, který mimo jiné stanovuje limity pro kvalitu vypouštěných odpadních vod do kanalizace provozovatele a také zakazuje vypouštění vyjmenovaných látek.

Zvláštní pozornost by však měli věnovat této problematice provozovatelé restaurací, jídelen, přípraven jídla, bufetů a jiných provozoven, kde se s tuky nakládá. Tito producenti by měli odpadní vody předčišťovat v odlučovačích tuků. Provozovat tento v souladu s provozním řádem a především zajišťovat pravidelný odvoz vysrážených tuků.

Vše, co je odpadní vodou je možné do domovního odtoku vylít. Vylévání odpadních vod s příměsi např. Je třeba rozlišovat olej z kuchyní a jídelen a oleje motorové, které jsou samostatnou kapitolou. Zbytek mastnoty z pánve v kuchyni můžeme utřít savým papírem a ten vyhodit do komunálního odpadu mezi směsný odpad. Olej z fritéz pak je vhodné slévat do PET láhve a tu poté vhodit do kontejneru na oleje, pokud je v místě k dispozici nebo opět do směsného odpadu.

Čtěte také: Dětské papírové pleny: složení a likvidace

Kanalizace - neviditelná, v ideálním případě i neslyšitelná. Systém vnitřní kanalizace je soustava několika potrubí, každé má své požadavky na průměr tvarovky i na její materiál či sklon. Abychom si ve stavařině rozuměli, je potřeba mluvit stejným jazykem.

V domovní kanalizaci se rozlišuje potrubí na odtokové, připojovací, odpadní (svislé), větrací (odvětrávací) a svodné (ležaté). Tato potrubí se od sebe liší umístěním, průměrem trubek a tvarovek a také používaným materiálem. Pro potrubí mechanicky nezatížené se používají trubky s označením „HT“. Trubky uložené v zemi, mechanicky zatížené, musí být k tomu přizpůsobené z výroby.

Připojovací potrubí vede od zařizovacích předmětů do odpadního (svislého) potrubí. Odpadní potrubí prochází svisle po výšce budovy a v úrovni nejnižšího podlaží přechází do potrubí svodného (ležatého). Svodné potrubí bývá nejčastěji uloženo do výkopu pod podlahou nejnižšího podlaží, a to v hloubce minimálně 30 cm pod podlahou, aby bylo chráněno před mechanickým poškozením. Svodné potrubí může být také zavěšeno pod stropem nejnižšího podlaží.

Volba použitého materiálu potrubí závisí na řadě faktorů vycházejících často z druhu objektu, ve kterém je potrubí instalováno. Jedná se především o umístění potrubí, požadovanou chemickou, mechanickou a teplotní odolnost, způsob odvodnění - gravitační x tlakové, náročnost montáže, způsob ukládání potrubí a požadovanou životnost. Materiál trubek a tvarovek pro každou konkrétní stavbu navrhuje projektant, a zvolený typ potrubí uvádí ve výkresové dokumentaci a ve výpisu materiálu.

Trubky, které nejsou v zemi, jsou označovány písmeny HT. Potrubí vede od zápachové uzávěry na zařizovacím předmětu do potrubí odpadního (svislého), případně přímo do potrubí svodného (ležatého). Průměr potrubí závisí na druhu napojovaných zařizovacích předmětů a předpokládané současnosti jejich využití. Pro spolehlivou funkci připojovacích potrubí musí být rovněž zajištěn potřebný spád potrubí a dodrženy empirické zásady týkající se maximální délky potrubí a použitých tvarovek. Minimální spád připojovacího potrubí je 3 %.

Na jedno připojovací potrubí lze napojit více připojovacích potrubí, průměr potrubí se stanoví dimenzování. K nejčastěji používaným materiálům připojovacích potrubí patří polyetylén a polypropylén. Trubky mají označení HT, nesmí být použity do země.

Odpadní potrubí odvádí splaškovou vodu svislým směrem. Začíná u nejvyšší odbočky k zařizovacímu předmětu a končí napojením na svodné (ležaté) potrubí. Na potrubí se napojují připojovací potrubí od jednotlivých zařizovacích předmětů ve všech podlažích. Nejmenší průměr je DN 60 a největší DN 150. Návrh dimenze potrubí se provádí výpočtem. Dříve se potrubí montovalo z litinových a dokonce i z azbestocementových trubek. V současnosti, pokud se ještě někde potrubí z těchto materiálů vyskytují, se nahrazují trubkami z plastu. Jedná se o trubky z polyetylénu a polypropylénu s označením HT (nesmí být použity do země).

Jedná se o jediné kanalizační potrubí, kterým neprotéká odpadní voda, ale jímž proudí kanalizační plyn. Potrubí slouží k odvádění plynů a zápachu z kanalizace do volného ovzduší a zároveň k vyrovnávání tlaků v potrubí. Pokud se totiž svislé potrubí zavodní v celém svém průřezu (například v okamžiku spláchnutí WC), dochází v potrubí ke vzniku podtlaku, který může způsobit odsátí zápachové uzávěry zařizovacích předmětů. Potrubí začíná u nejvýše položené odbočky k zařizovacímu předmětu a končí vyvedením nad střechou budovy. Také toto potrubí se dříve montovalo z litinových a z azbestocementových trubek a nahrazuje se trubkami z plastu.

Průměr větracího potrubí závisí na průměru odpadního potrubí, na výšce budovy a velikosti vyvolaného podtlaku. Běžně se průměr větracího potrubí pohybuje od DN 70 do DN 150.

Svodné potrubí se nejčastěji vede v nejnižším podlaží budovy - buď zakopané pod podlahou nebo zavěšené pod stropem. Pokud je svodné potrubí vedeno v zemi, musí tomu odpovídat použitý materiál potrubí. Trubky se ukládají do výkopu pod podlahou, a to s krytím min. 30 cm, aby potrubí bylo chráněno před mechanickým poškozením. Pojmem „krytí“ potrubí se rozumí vzdálenost horní hrany potrubí od podlahy. Minimální spád svodného potrubí odvádějící splaškové vody je 2%, minimální spád svodného potrubí odvádějící srážkové vody je 1%.

Ve vnitřní kanalizace se lze také setkat s pojmem - odtokové potrubí. Jedná se o potrubí vedené od zařizovacího předmětu, nebo jiného zařízení, volně nad vpusť, odvodňovanou plochu apod. Toto potrubí tedy není přímo spojeno s dalším kanalizačním potrubím.

tags: #doubledecker #odpad #potrubi #informace

Oblíbené příspěvky:

• Návod na nafukování ekologických balónků heliem
• Vyšetřování skládky Kladno
• Definice a význam interakčních prvků
• PET lahve a móda
• Mechanické pojetí přírody podle Descarta