Dracena ve volné přírodě a její rozšíření

Draceny jsou příbuzné a také velmi podobné rostlinám z rodu Cordyline (dračinka) a také s nimi bývají často zaměňovány. Liší se od nich vzhledem kořenů, dračinky je mají hlízovitě ztlustlé a světlé (bílé), dračince mají křehké kořeny oranžově zbarvené a neztlustlé. Dračinky se také mohou pochlubit pestřeji zbarvenými listy.

Popis rostliny a nejčastěji pěstované druhy

Draceny vyrůstají z listové růžice, spodní listy během růstu opadávají a rostlina tvoří kmínek s „korunkou“ listů. Listy jsou převážně zelené či žíhané, mečovité, zašpičatělé a jejich vzhled je u každé variety jiný. Při dobrých podmínkách může v interiéru vyrůst až do 200 cm výšky, avšak roste pomalu, roční přírůstek je v rozmezí 10-15 cm. Dospělé rostliny mohou kvést v létě, ale v domácích podmínkách se květů asi nedočkáte, musíte se spokojit jen s atraktivním vzhledem rostliny.

Nejčastěji pěstované druhy draceny:

• Dracaena deremensis s 3 až 4 cm širokými a 30 cm dlouhými, zašpičatělými, šedozeleně nebo žlutozeleně pruhovanými listy
• Dracaena marginata je nejrozšířenější druh s velmi úzkými listy , jejichž zbarvení přechází do měděné
• Dracaena fragrans se silnějším kmínkem a zelenožlutými listy 10 cm širokými a 60 cm dlouhými, pokud starší rostlina rozkvete, potěší vás silná vůně květů
• Dracaena schryveriana se světle zelenými listy se žlutými okraji
• Dracanea sanderiana je známější pod názvem Lucky Bamboo, pěstuje se jako svazek stonků a tvaruje se při růstu do spirál

Nároky na umístění, půdu, zálivku a hnojení

Jestli chcete, aby se draceně u vás dařilo, umístěte ji tam, kde na ni nebude svítit přímé sluníčko (mírné slunce snese akorát v zimě). Ideální je rozptýlené světlo, vyhovuje jí polostín. Do úplného stínu dracenu však nedávejte, nedařilo by se jí. Dracena je pokojová rostlina, a proto jí vyhovuje teplota v rozmezí 18-21 °C. Pozor, nedávejte ji tam, kde bývá v průběhu dne chladno (tedy pod 15 stupňů Celsia) anebo naopak přílišné horko (nad 25 stupňů).

Pro dracenu není až tak důležitá zálivka jako vlhkost vzduchu. Draceny s tužšími listy sice snesou krátkodobě i sucho, ale ostatní nikoliv. Zalévejte podle potřeby jednou až dvakrát týdně. Rostlina nesmí nikdy vyschnout ani stát ve vodě. Rostlině nejvíce svědčí letní vzdušná vlhkost okolo 85 %, a proto ji v letních parnech aspoň jednou týdně roste. Roste i tu dracenu, která je v zimě umístěna v místnosti s ústředním topením. Pozor na přemokření, dracena má sice ráda vodu i vlhko, ale nesnáší přemokření, i proto jí při přesazování vytvořte pořádnou drenáž. Jestli dracenu pěstujete při nízké teplotě, nezalévejte ji tolik. Proč? Inu, když to budete přehánět, uhnije vám. Dracenu hnojte jednou za dva týdny hnojivem pro pokojové květiny (hnojte od března do září). V zimě rostlinu však nehnojte, má klidové stádium.

Draceny pěstujte v zemině bohaté na živiny, spíše hlinité s pH 6,7 až 7,5.

Čtěte také: Dracéna pro čistší domov: Fakta a výzkum

Jak dracenu množit a přesazovat

Rádi byste si vypěstovali své vlastní draceny? Není to zas tak složité. Dracena se rozmnožuje pomocí kmínkových řízků (musí být minimálně 8 cm dlouhé). Ty na jaře svisle zapíchejte do chudého substrátu. Množit můžete i s pomocí mateřské rostliny. V tom případě však musíte uříznout vrcholek draceny, který dáte do sklenice s vodou a trochou dřevěného uhlí. Přibližně za tři měsíce se vám pak objeví první kořeny. V jiných oblastech světa dracenu pěstují i ze semen. Dracena však u nás nekvete, tudíž nemá semena, a proto pokud ji chcete pěstovat ze semen, musíte si je koupit ve specializovaných obchodech s osivem.

Dracenu si domů donesete v květináči a tedy není zapotřebí, abyste ji ihned přesazovali. Dracenu přesazujte pouze jednou za dva roky, vždy na počátku jara. Při přesazování zvolte o něco větší květináč (nízký a hodně široký), do kterého dejte směs drnovky a listovky v poměru 2:1, další díl by pak měl tvořit písek a nakonec přidejte zetlelý hnůj. Je důležité, abyste při přesazování draceny v květináči udělali velkou drenáž, protože dracena zakořeňuje v horní vrstvě půdy.

Dracenu není nutné zastřihávat, odstraňujte pouze suché či poškozené listy. Pozor, rostlině odspodu žloutnou a usychají staré listy, je to normální, nemusíte se znepokojovat.

Pěstování draceny v sesazovaných nádobách

Dracenu je lepší pěstovat jako solitérní rostlinu. Sesazovat můžete jen mladé, nepříliš vzrostlé exempláře. Vybírejte rostliny s kontrastními listy a stejnými nároky na péči.

Toxicita draceny

Dracena není prudce jedovatá, přesto dejte pozor na děti a domácí mazlíčky. Rostlina obsahuje alkaloidy a saponiny, jež mohou u citlivějších jedinců vyvolat zvracení nebo způsobit nadměrné slinění.

Čtěte také: Stanování na divoko: co je legální?

Zajímavosti o draceně

Dracena patří mezi pokojové rostliny, které pomáhají čistit vzduch v místnosti od toxických látek. Udává se, že účinně snižuje obsah formaldehydu, trichlorethylenu nebo xylenu v ovzduší.

Dracaena fragrans je také jednou z rostlin, kterou použil specialista na práci s polygrafem (detektor lži) Cleve Baker ke svým experimentům, kterými chtěl dokázat, že rostliny měřitelným způsobem reagují na nebezpečí ve svém okolí.

Dracaena reflexa

Dracaena reflexa je velmi populární rostlina, jak pro pěstování venku v teplejších oblastech tak jako pokojová rostlina. Má několik barevných variant, např. se krémovými (Song of India a žlutozelenými pruhy (Song of Jamaica). Je to nenáročná rostlina, toleruje nepravidelnou zálivku. Dává přednost světlým místnostem s rozptýleným světlem, bez přímých slunečních paprsků které by ji mohly popálit. Má ráda pravidelnou zálivku a hnojení ve vegetačním období (1x za 2 týdny). Dokonce může růst i v místnostech s nedostatkem denního světla (rostou spirálovitě a natáčí se za světlem). Teplota v místnosti by měla být v rozmezí 18-25°C.

Ve své domovině na Madagaskaru původní obyvatele věřili, že má léčivé účinky při léčbě malárie, při otravách, uplavici a jiných tropických nemocech, taktéž ji spolu s jinými bylinami používali pro výrobu bylinkových čajů.

Kultivar Anita má tmavozelené, lesklé úzké listy (ve tvaru kopí), které jí dávají pěkný, jemný vzhled. Listy se vinou nahoru po stonku, Dospělé rostliny kvetou, květy jsou ve tvaru hroznu, bílozelené, nenápadné. Kultivují se jako několikakmenný keř či stromek s jedním silnějším kmenem. Taktéž se dobře tvarují do variant s propletenými či spletenými kmeny.

Čtěte také: Tipy pro kempování v Evropě

Tato pohledná a nenáročná rostlina dobře roste na částečně stinnémm místě. Má ráda pravidelnou zálivku a přihnojování ve vegetačním období. Má ráda vlhčí vzduch.

Dracena draco (dračinec dračí)

Zvláštní a výrazný sukulent dračinec dračí snadno spatříte při návštěvě Kanárských ostrovů. S dračincem dračím, někdy nazývaným dračinec obecný (Dracaena draco), se v jeho domovině setkáte především v parkových výsadbách měst, v zahradách hotelů nebo soukromých domů. Tento stromovitý dračinec je endemickým druhem rostoucím původně pouze na Kapverdských a Kanárských ostrovech a na Madeiře. Pozoruhodný solitér běžně dorůstá výšky okolo pěti metrů, ale mnohé exempláře jsou daleko vyšší.

Stáří sedmnáct metrů vysokého tzv. El drago milenario (Tisíciletého dračince) na ostrově Tenerife ve městečku Icod de los Vinos odhadují vědci na 600 let. Domorodci tvrdí, že je mu nejméně dva tisíce let. V každém případě se tento dračinec dá pokládat za nejstarší bylinu na Zemi. Ve Středozemí se dračinci dračímu zvlášť dobře daří. Této skutečnosti lze přizpůsobit pěstování v tuzemských podmínkách.

Výsev čerstvých semen není nijak problematický. Kulatá, asi jako hrášek velká, okrově zbarvená semena vtlačíme do substrátu jen 1 cm pod povrch půdy a velmi propustný substrát udržujeme přiměřeně vlhký. Semenáče ve stadiu děložního listu (první list, který se objeví po vyklíčení), přesazujeme do samostatných květináčů s průměrem 6-8 cm. Pěstování větších rostlin je poměrně jednoduché. Rostlina má sukulentní kmínek, na jehož vrcholu jsou úzké, ploché, mečovité listy dlouhé asi 50 cm. Během vegetace umístíme rostlinu na plném slunci. Zaléváme vždy po vyschnutí substrátu a dodržujeme přitom zásadu, že raději několikrát méně, než jednou příliš. Rostlina totiž mnohem lépe snáší přísušek než dlouhodobé přemokření. Do zimoviště odnášíme dračinec co nejpozději, ale před příchodem mrazů. Během zimování rostlinu nezaléváme vůbec. Na jaře se na starších exemplářích objevují drobné bílozelené květy v převislých latách.

Zajímavostí této rostliny je také její užití v lidové medicíně. Z naříznutého kmínku vylučuje druh zvláštní, krvavě červené klejopryskyřice, která se po usušení rozemílá na jemný prášek a prodává se jako tzv.

Dracaena marginata (dračinec vroubený)

Dracaena marginata, u nás zlidověle dracena, dracéna, či dračinec, je pokojová rostlina zdobná listem z čeledi chřestovité, respektive agáve. Její holý stonek nese růžici z úzkých listů, které jsou zbarvené podle druhu. Dracena pochází z tajemného a na rostlinné a živočišné druhy bohatého, ovšem též ohroženého Madagaskaru a zabydlela se v subtropických a tropických oblastech Asie a Afriky.

V našich interiérech po nás bude chtít světlé stanoviště bez přímého slunečního záření a po celý rok běžnou pokojovou teplotu okolo 20 oC. Nebezpečné jsou pro ni teploty pod 15 oC a nad 25 oC. A pokud budete o svůj dračinec řádně pečovat, doslova vás přeroste - „v zajetí interiéru“ dorůstá tento domorodec výšky až 2 metry. Pěkného tvaru draceny dosáhneme, když pravidelně zaštipujeme její výhony. Pokud o ni řádně pečujeme, bude nás těšit mnoho let. V interiéru roste pomalu do výšky okolo 150 cm a může dorůst až dvou metrů. V místech, kde roste ve volné přírodě, však narazíme i na draceny vysoké 3 metry.

Dracena marginata, česky dračinec vroubený, je oblíbená rostlina pocházející z Madagaskaru. Nenáročná pokojovka dracena marginata se pyšní štíhlým kmenem, který je zakončený efektními zelenými listy. Ty tvoří růžici, ze které postupně vyrůstají nové lístky. Spodní listy naopak přirozeně zasychají a opadávají. Tím tvoří kmen. V dospělosti dorůstá až do 2 metrů. Díky své výšce skvěle vynikne jako samostatně stojící pokojovka. Je tak krásným doplňkem do domu, bytu i kanceláře.

Kolik světla a tepla potřebuje dracena?

Dracena je poměrně nenáročnou rostlinou, ale ráda se nechá rozmazlovat. Prospěje jí pravidelné sprchování listů. Od pozdního jara až začátku léta můžeme zkusit letnění na terase, balkóně a nebo v zahradě, ovšem nejlépe na místě s podobnou intenzitou světla, jakou měly rostliny v bytě. Pokud pro ni nemáte v bytě světlé místo bez přímého slunce, vystačí si i se stinnějším stanovištěm a na druhou stranu dokonce vydrží i přímé slunce. Dovede si totiž přivyknout na pravidelné množství světla a naopak nemá ráda častou změnu místa. Po přesunutí na místo s odlišnou intenzitou světla jí začnou žloutnout a usychat listy. Pokud nemá dračinec dostatek světla, začnou jeho listy blednout. Přímé slunce je však může popálit, ale nemusí.

Substrát, zálivka a hnojení

Draceně stačí běžný rašelinový substrát bohatý na humus a přesazujeme ji vždy na jaře, tedy na začátku vegetačního období, ale ne častěji jak jednou za dva roky. Ovšem stačí jí i jen pouhá výměna vrchní vrstvy půdy, ve které zakořeňuje. Ve vegetačním období vyžaduje pořádnou zálivku a stále mírně vlhkou zeminu. V období vegetačního klidu zaléváme jen mírně. V období vegetace hnojíme každých 14 dní standardním tekutým hnojivem pro pokojové rostliny. V zimě nejvýše jednou měsíčně a nebo raději nehnojíme vůbec. Stejně jako vydatnou zálivkou má ráda vlhký vzduch (vzdušnou vlhkost okolo 85%) a tedy rosení listů, stírání prachu z listů hadříkem a sprchování vlažnou vodou, v létě pak letnění a přirozené letní deště mírného klimatického pásma. Vlhčení listů je pro rostlinu dokonce důležitější než zálivka. Ovšem na druhou stranu snese i sušší vzduch. Dracenu lze pěstovat i hydroponicky.

Dracena - chemická laboratoř a psycholožka

Draceny jsou schopné (stejně jako i některé další druhy rostlin) snižovat obsah trichloretylenu (TCE), formaldehydu a benzolu ve vzduchu, čili pomáhají v interiérech chránit naše zdraví. Dračinec též stál u objevu tzv. Backsterova efektu, což je schopnost rostlin reagovat na lidské emoce (pojmenováno po američanu Clevu Backsterovi).

Návod na pěstování draceny (dračince):

• Světlo: Umístěte dracenu na světlé stanoviště bez přímého slunečního záření. Rostlina si dokáže přivyknout na pravidelné množství světla a nemá ráda častou změnu místa.
• Teplota: Udržujte pokojovou teplotu okolo 20 °C. Vyhněte se teplotám pod 15 °C a nad 25 °C.
• Pravidelná péče: Zaštipujte výhony pro pěkný tvar draceny a pravidelně sprchujte listy.
• Substrát: Použijte běžný rašelinový substrát bohatý na humus.
• Přesazování: Přesaďte draceně na jaře, na začátku vegetačního období, ale ne častěji než jednou za dva roky. Můžete také vyměnit vrchní vrstvu půdy.
• Zálivka: V období vegetace zalévejte rostlinu pořádně a udržujte mírně vlhkou zeminu. V období vegetačního klidu zaléváme jen mírně. Dracena je spíše suchomilnou rostlinou a přelévání nesnáší dobře. Jestliže ale máte pokojovku umístěnou u radiátoru, kde proudí sušší vzduch, ráda si zvykne i na vydatnější zálivku.
• Hnojení: Během vegetace hnojte každých 14 dní standardním tekutým hnojivem pro pokojové rostliny. V zimě hnojte nejvýše jednou měsíčně nebo vůbec nehnojte.
• Vzdušná vlhkost: Udržujte vzdušnou vlhkost okolo 85% pomocí rosení listů, stírání prachu z listů hadříkem a sprchování vlažnou vodou. Vlhčení listů je pro rostlinu důležitější než zálivka, ale dračinec snese i sušší vzduch. Rostlina má ráda rosení listů a jednou za čas jí dopřejte osvěžující sprchu. Listy se tak zbaví prachu i nečistot a dostanou potřebnou vlhkost.
• Letnění: V létě umístěte draceně na stinnější místo a nechejte ji vystavit přirozeným letním dešťům. V letních měsících můžete pokojovce nabídnout stinější místo na terase či balkoně.
• Další pravidelná péče: Nesmíme zapomenout z dracen obírat staré spodní listy, které postupně žloutnou a sesychají. Jde o zcela přirozený jev, přičemž odstraňováním listů udržujeme pěkný vzhled rostliny.

Nejčastější problémy při pěstování dracen:

• Nadměrná zálivka a nedostatečná drenáž bránící odtoku přebytečné vody. Stačí ubrat zálivku, nechat půdu vyschnout a odstranit poničené listy.
• Listové choroby, nejčastěji houbové, bakteriální a virové infekce. Preventivně je důležité vyhýbat se přelévání a udržovat čistotu v okolí rostliny. Léčí se velmi těžko.
• Dracena též může být napadena různými škůdci (mšice, roztoči, třásněnky). Použít lze insekticidy, mýdlové roztoky a přírodní repelenty.
• Nadměrné hnojení (příliš časté či vysoké dávky) může dokonce spálit kořeny dracen. Musíme dodržovat doporučené dávky hnojiva a hnojit pouze ve vegetačním období.
• Příliš tmavé stanoviště a častá změna stanoviště. Na příliš tmavém stanovišti navíc dochází k nadměrnému prodlužování stonku. Zdá se vám, že začínají žloutnout listy? Pak je stínu příliš a pokojovku přesuňte více na světlo. Připálené listy naopak ukazují na nadbytek slunce.
• Příliš suchý vzduch v místnosti v kombinaci s absencí rosení listů. Řešením je též umístění vedle rostlin produkujících vzdušnou vlhkost.
• Příliš zaprášené listy.

Rozmnožování draceny

Dracenu rozmnožujeme řízkováním z kmínku (z kmínkových řízků), a to na jaře. Řízky by měly být dlouhé alespoň 10 cm. Necháme je zakořenit ve směsi rašeliny a písku, čili v chudším substrátu, a necháme je na teplém místě. Do substrátu je zapíchneme svisle. Množit můžeme dracenu i tak, že uřízneme vrcholek mateřské rostliny a umístíme jej do sklenice s vodou a trochou dřevěného uhlí. Kořeny se začnou objevovat za 3 měsíce. V našich interiérech nelze dracenu množit ze semen, jelikož u nás nekvete. Pokud tedy nemáme ještě žádnou, musíme ji koupit a nebo požádat příbuzné, přátele a známé o řízky. To provádíme na jaře.

Přesazování draceny

Dracenu přesazujeme vždy na jaře (na začátku vegetačního období) a ne častěji jak jednou za dva roky. Častěji se nedoporučuje. Stačí jí ale i jen pouhá výměna vrchní vrstvy půdy. Při přesazování dáme do většího květníku směs drnovky a listovky v poměru 2:1, přidáme díl písku a také zelený hnůj. Ovšem použít lze i humózní rašelinný substrát, který běžně koupíme v zahradnictví či zahradním centru. Dospodu květináče dáme drenáž pro dobrý odtok vody a zasypeme substrátem. Ten použijeme humózní rašelinný. Dracena též vyžaduje drenáž, jelikož zakořeňuje v horní vrstvě půdy a nesnáší přemokření, byť miluje vlhký vzduch a půdu.

Nesmíme též zapomenout z dracen obírat staré spodní listy, které žloutnou a sesychají.

tags: #dracena #ve #volne #prirode #rozšíření

Oblíbené příspěvky:

• Slovník ekologie
• Informace o svozu odpadu
• Nápady pro dětské hry v přírodě
• Studie o znečištění ovzduší v ČR
• Jak opravit koš, který obnovuje smazané soubory