Dřevěné uhlí a popel: Využití v kompostu a na zahradě

Máte doma kamna na pelety, kotel na dřevo, nebo krb? Pak můžete zužitkovat popel ze spáleného dřeva, který je skvělým minerálním hnojivem. Možná vás to překvapí, ale dřevěný popel do popelnice nepatří. Mnohem lépe totiž poslouží v kompostu.

Skvělé minerální hnojivo

Popel ze spáleného dřeva je skvělým minerálním hnojivem ve všech případech. Je úplně jedno, jakou formou čistého dřeva topíte, a kde topíte: polena, dřevěné pelety, dřevěné brikety, krb, kamna či venkovní ohniště. Dřevěný popel můžete využít místo kupovaných minerálních hnojiv.

Ostatně většina živin, které popel obsahuje, se do dřeva dostala z půdy v průběhu růstu stromu, a díky hnojení popelem se může přirozeně vrátit zpět. Pokud u běžných hnojiv sledujete hodnoty dusíku, fosforu a draslíku, tak ty jsou právě v dřevěném popelu obsaženy v poměru 0 : 1 : 2. Jinými slovy, dusík v popelu téměř nenajdete, vápníku obsahuje kolem 34 % a draslíku mezi 6-10 %. Právě ten je velmi vhodný pro drobné ovoce, plodovou zeleninu, cibuloviny a řadu okrasných rostlin. Fosforu obsahuje ve srovnání s draslíkem méně, jen přibližně 3 %, je ale velmi dobře přijímán rostlinami.

Ovšem pozor, jako hnojivo je vhodný pouze popel ze dřeva. Popel z uhlí obsahuje rizikové prvky a pro použití na zahradě je naprosto nevhodný.

Je důležité si uvědomit rozdílné vlastnosti popela a biouhle. Popel je sice zdrojem rychlých živin v podobě vápníku, draslíku, fosforu a hořčíku, tyto živiny ale nejsou moc stálé a jsou rostlinami rychle spotřebovány. Zatímco popel je hnojivo, kterým do půdy můžeme rychle, ale jen dočasně dodat pro rostliny důležité prvky (Ca, K, P, Mg), biouhel je médium, které nám pomáhá dlouhodobě zlepšovat stav půdy a nastartovat procesy, které povedou ke zdravé půdě.

Čtěte také: Sazba DPH pro dřevěné odpady

Na co si dát pozor

Pamatujte však na to, že dřevěný popel má velmi vysoké pH, kolem 12 a tak ho nedávejte k rostlinám, které potřebují kyselou půdu. Vyhněte se tedy borůvkám, vřesům, azalkám, rododendronům či hortenziím. „Zvláště rododrendony jsou na zvýšení pH půdy, které by nastalo aplikací dřevěného popelu, obzvláště citlivé,“ upozorňuje autor několika knih na téma hnojení v zahradách Miloslav Kalina.

Způsoby aplikace

Ze stovky kil dřeva zůstane jen kolem jednoho kilogramu popela, který na rozdíl od popela z uhlí neobsahuje žádné škodlivé látky. A způsobů, jak užitečné látky z popela dodat rostlinám, je několik. Dřevěný popel je rozpustný ve vodě a byla by škoda toho nevyužít. Nejlepší kombinací pro hnojení je, když rozpustíte půl kila popele na litr vody. Toto množství vám vystačí na pohnojení záhonku o velikosti pět metrů čtverečních.

Do vody i do kompostu

Pokud využíváte kompost k jarnímu i podzimnímu hnojení rostlin, můžete bez obav sypat dřevěný popel přímo do kompostu. Větších dávek se bát nemusíte, nevadí ani pět kilo popele na jeden metr krychlový kompostu. Směs, která v kompostu vzniká, obsahuje dostatek dusíku, který vytvoří v kombinaci s popelem výtečné hnojivo pro vaši zahradu.

Hnojit můžete popelem rostliny i přímo. Na deset metrů čtverečních využijete půl kila až dvě kila popele. Do desetilitrového kbelíku se vejde přibližně pět kilo popele. Nižší dávku používejte tam, kde půda nepotřebuje vápnit, naopak vyšší dávku nasypte tam, kde potřebujete zavápnit kyselou půdu.

Nejvíce popel ocení plodová zeleniny, cibuloviny či jahody, maliny, rybíz a angrešt. Uvítá ho i mnoho druhů okrasných rostlin. Dávejte pozor ale na mladé kořínky, aby nedošlo k jejich poškození, rozhoďte popel na zrytou půdu na podzim nebo přes zimu, nejpozději však 14 dní před setím nebo sázením v dávce nejvýše 50 g na metr čtvereční a na jaře jej mělce zapravte do půdy. Popel si můžete i uchovat až na jaro třeba v kbelíku.

Čtěte také: Efektivní palivo: dřevní brikety

Piliny a hobliny v kompostu

Přidání pilin do kompostu je ideálním způsobem jejich využití. Napomohou vytvořit dokonalý kompost, ale pozor, nevrstvit, nýbrž smíchávat. A dokonce to lze i v případě kompostu již prosátého, určeného k finálnímu použití na záhony. Piliny vždy rozsypáváme rovnoměrně v tenké vrstvičce a další přisypeme až zase později. Nezapomeneme též přidávat tu a tam nějakou lopatu zeminy (opět tenkou vrstvičku) a případně i vápno. Po čase pak kompost přeházíme a směs je dokonale smíšena.

Před použitím pilin a hoblin v zahradě je třeba si uvědomit, že skvěle vážou vodu, proto pomohou pěstovaným rostlinám v podobě mulče. Navíc ochrání půdu před nadměrným odparem. Velmi pomalu se přitom rozkládají (i několik let) a na začátku ke svému rozkladu využijí značné množství dusíku, proto je též třeba počítat s tím, že musíme před zamulčováním pilinami dusík do půdy dodat kvůli pěstovaným rostlinám. Navíc je třeba nikdy nemulčovat zcela čerstvými pilinami, ale nejprve piliny prolijeme hnojivem s vysokým obsahem dusíku a necháme nějakou dobu ležet. Zabráníme tak nadměrnému odčerpávání dusíku z půdy.

Kam lze piliny přisypat?

Určitě k dřevinám! Dusíkatým rozpustným hnojivem důkladně prolité a uleželé piliny pak můžeme nasypat k ovocným i okrasným stromům a pod okrasné keře. Dokonce to pak bude fungovat opačně, jelikož dostatečně zásobené dusíkem jej budou postupně uvolňovat do půdy v okolí dřevin. Je dobré nejprve piliny smíchat s půdou do hloubky cca 3 cm, při nadměrné vrstvě pilin bude docházet k jejich plesnivění. Ideální je přitom smísení pilin se zeminou, pokud je dostatečně vlhká. Případně ji předtím zalijeme. Zabráníme tak odpařování vody z půdy, čímž snížíme potřebu zálivky. Navíc nebude třeba okolo dřevin tak často plít.

Piliny se však hodí i do záhonů s plodovou zeleninou a třeba také k růžím a jiným trvalkám. Pokud nezapomenem na pravidlo s prolitím pilin dusíkatým hnojivem a jejich uležením, určitě se stanou dobrým doplňkem výživy, ochranou před vysycháním půdy a rozšiřováním plevelů. Hodí se též okolo jahod (tedy pod jahody) a též pod tykvovité rostliny, kde pomohou i jako ochrana plodů před plísněmi způsobovanými kontaminací se zeminou.

Co je to biouhel?

Biouhel (také anglicky biochar) si můžete představit jako drcený zuhelnatělý organický materiál, který se přidává do půdy s cílem zlepšit její vlastnosti. Biouhel definujeme jako biomasu rostlinného původu, která byla zuhelnatěna pomocí pyrolýzy za účelem aplikace do půdy. Jedná se o proces, během kterého dochází k zahřívání biomasy bez přístupu vzduchu při vysokých teplotách dosahujících 300-600 stupňů. Uhlík vázaný v biouhlu dokáže setrvat v půdě v řádu staletí až tisíciletí. Díky tomu funguje jako zásobárna nejen mikroorganismů, ale i živin a vody.

Čtěte také: Vlastnosti a výhody dřevěných briket

Biouhel umí také regulovat pH půdy, čímž snižuje její kyselost a přispívá k tvorbě správného prostředí pro růst rostlin. Jelikož pracuje jako houba, která do sebe dokáže nasát víceméně cokoliv, aniž by se nafukovala, můžete ho využít i jako přírodní herbicid a fungicid.

Výroba biouhlu

Jako první si nashromážděte potřebný materiál, nejvhodnější jsou menší kusy dřeva, především proschlé větve z prořezávky stromů, ale lze zpracovat i suchou trávu, klasy kukuřice nebo další bioodpad. Libovolným způsobem rozdělejte oheň a nechte dřevo dostatečně dlouho hořet. Pozor ale, abyste ten správný moment nezmeškali a nezůstal vám už jen popel. Proces tvorby biouhlu následně zakončete tak, že sud s hořícími uhlíky prolijte odshora vodou nebo bylinou či hnojnou jíchou.

Pokud si biouhel zmíněným způsobem vyrobíte nebo zakoupíte, bude se jednat s největší pravděpodobností o takzvaný neaktivovaný biouhel. Jeho čistou variantu proto doporučujeme přidávat do kompostu, kde získá organické živiny, které poté může jako hnojivo předat v půdě rostlinám. Druhou variantou, jak biouhel zaktivovat, je smíchat ho s koupeným substrátem nebo stávající půdou. Odborníci doporučují dávkování kolem 10 %, tudíž na 10 litrů substrátu použijte přibližně 1 litr biouhlu. Tuto směs poté zapravte do takové hloubky, ve které rostliny koření. Kromě záhonů ji ale můžete přidat i ke stromům či keřům a pomůže také při obnově trávníků, ozdravování květin nebo řízkování.

Využití dřevěného popela na zahradě

Dřevěný popel je jednou z nejstarších forem hnojiva, které lidstvo používalo. Již naši předci jej využívali k obohacení půdy o důležité minerály. Popel ze dřeva je totiž bohatý na vápník, draslík, fosfor, hořčík a další minerály, které jsou pro rostliny nezbytné.

• Vápník zlepšuje růst kořenů a patří mezi významné stavebním prvky buněčných stěn.
• Draslík podporuje tvorbu kořenů a hlíz.
• Fosfor pomáhá dobré násadě květů a plodů.
• Hořčík se zásadně podílí na tvorbě chlorofylu a fotosyntéze rostlin.

Nebo ho rovnou rozpraš na záhony, v sadu, kolem keřů nebo jen tak po trávníku. Dřevěný popel má také schopnost neutralizovat kyselost půdy, což je častým problémem vyčerpaných půd. Díky této vlastnosti ho však NESYP ke kyselomilným rostlinám jako jsou borůvky, rododendrony, azalky, vřesy apod.

Mezi hlavní patří brambory, cibuloviny (česnek, cibule, pórek apod.) a rostliny náročné na výživu např. rajčata a papriky. Dřevěný popel je vzácnost, kterou nikdy jen tak nevyhoď! Zahrada ti za to poděkuje bohatou úrodou.

Zkuste to a uvidíte, jak pěkně vaše květiny a plodiny porostou. Ušetříte peníze za nákup hnojiva a ještě pomůžete přírodě.

tags: #dřevěné #uhlí #do #kompostu #využití

Oblíbené příspěvky:

• Metoda odhadu Jackknife
• Jak správně zlikvidovat notebook?
• Nábytek pro třídění odpadu
• Odpad ve Zvanovicích
• LES a její logo