Dřevěný chodník v přírodě s vyhlídkou realizace v Petřvaldě

Vítejte na edukační stezce v Petřvaldě, která nabízí jedinečný pohled do přírody a historie tohoto regionu. Stezka je zaměřena na vzdělávání a poznávání přírodních krás, a to vše s ohledem na udržitelný rozvoj a ochranu životního prostředí.

1. Zastavení: Význam stromů

Jednou z nejdůležitějších funkcí dřevin i veškeré zeleně je vytváření kyslíku. Díky obrovské listové ploše ho stromy vyrobí obrovské množství. Jeden průměrně vzrostlý listnatý strom vyprodukuje za plného osvětlení zhruba 1000 litrů kyslíku za den. Jeden hektar listnatého opadavého lesa v podmínkách mírného pásma vyprodukuje za rok průměrně 10 tun kyslíku (u převažujícího jehličnatého lesa o třetinu méně).

Je-li vzrostlý strom dobře zásoben vodou, odpaří za den až 400 litrů vody. Nejenže tím vyrovnává teplotní výkyvy, ale také přirozeně doplňuje vzdušnou vlhkost, která je v městském prostředí až o třetinu nižší než ve volné krajině. Teplota ve stínu stromu bývá za slunečného letního dne až o 3 ˚C nižší než teplota ve stínu neživého předmětu (např. slunečníku). Strom odpařuje vodu a k tomu spotřebovává tepelnou energii.

Větší porosty dřevin jsou vysazovány jako účinné větrolamy sloužící jako přírodní bariéry proti větrům a vichřicím. S těmi si poradí zvláště ty stromy, které koření hluboko a mají houževnaté dřevo.

Stromy jsou účinným filtrem škodlivých látek poletujících v ovzduší především vlivem automobilové dopravy. Vedle CO2, oxidů dusíku a přízemního ozónu stromy pohlcují také jemný polétavý prach, který na sebe váže toxické látky a je zdrojem vážných onemocnění. Studie prováděná ve Velké Británii prokázala, že vysazováním stromů v urbanizovaných oblastech lze snížit znečištění ovzduší polétavým prachem až o čtvrtinu.

Čtěte také: Nejlepší odpadkové koše 60l

Dřeviny v krajině zadržují srážky. Dokážou nasát velké množství vody, kterou pak uvolňují postupně a pomalu. Porosty dřevin také výrazně zabraňují erozi půdy a pomáhají předcházet vzniku povodní.

Je všeobecně známo, že barvy ovlivňují psychiku člověka. Zelená barva uklidňuje a zároveň má ozdravující účinky. Mnohé výzkumy již v minulosti prokázaly, že zelené plochy mohou u obyvatelů měst snižovat krevní tlak, zbavovat je stresu, zlepšovat smyslové vnímání a zvyšovat pocit pohody. V praxi se prokazuje, že zeleň zvyšuje atraktivitu měst a obcí. Bydlení s výhledem do zeleně je mnohem více vyhledávané.

Staré a dožívající dřeviny jsou bohatým ekosystémem pestré palety různých druhů organizmů. Ve městech jsou stromy a křoviny často jediným útočištěm hmyzu a ptáků. Strom vytváří prostředí pro život dalších, na něj vázaných druhů rostlin a živočichů. Zejména dožívající, trouchnivějící stromy s dutinami nabízejí příležitosti k životu bohaté paletě druhů včetně druhů ohrožených a chráněných.

Významně se podílí na utváření vzhledu krajiny. Zvláště ceněné jsou aleje či stromořadí podél cest, nebo samostatně stojící staré stromy, tzv. solitéry. Nejvýznamnější z nich bývají zákonem vyhlášeny jako stromy památné.

Stromy a dřeviny opadem listí podporují vznik nové půdy a pomocí svých hlubokých kořenů rozrušují, rozkládají a následně přeměňují v půdě jinak nestravitelné minerály. Opadem listů v podzimním období se dřeviny úspěšně brání usychání během zimy. Přičemž platí, že stromovité jehličnaté dřeviny jsou schopné přežít i v extrémnějších podmínkách než listnaté stromy a rovněž ve vyšších polohách. Toto je důsledkem jejich lepší adaptace na nepříznivé podmínky. Jako příklad lze uvést jehlice, které mají menší odpar vody než listy, a proto odparem z jehlic stromy neztrácejí důležité minerální látky.

Čtěte také: Stylový dřevěný koš na odpadky: Zkrášlete si zahradu vlastnoručně

Pojďme si představit některé stromy, které zde byly vysazeny!

• Jedle ojíněná (Abies concolor) je jehličnatá dřevina, která je zajímavá tím, že její stříbřitě modrozelené listy po rozemnutí voní po citrónech.
• Borovice černá (Pinus nigra) má původ ve střední Evropě, ale dnes se s ní můžeme setkat v celé Evropě. Daří se jí všude, dokonce i na obzvlášť chudých půdách. Snáší sucho a městské prostředí lépe než smrk. Ten je u nás také hojně vysazován, ale bohužel nesnáší znečištěné prostředí ve městech a zdejší suché prostředí a proto jej často napadají různí škůdci, například kůrovec.
• Buk lesní (Fagus sylvatica) je pro svůj mohutný vzrůst právem nazýván králem stromů. Na naší stezce můžete vidět kultivar buku lesního ´Zlatia´, jehož lesklé listy eliptického tvaru jsou při rašení jasně žlutozelené. Aby vynikl v plné kráse, je zde vysazen jako solitéra.
• Okrasné jabloně (Malus sp.) zde tvoří stromořadí. Jejich květy jsou na jaře bohatým zdrojem pylu pro včely a na podzim je zdobí drobná oranžovočervená jablíčka, která jsou zdrojem potravy pro ptáky.
• Lípa srdčitá (Tilia cordata) zde byla vysazena v roce 2018, jako symbol oslavy 100. výročí vzniku České republiky.

2. Zastavení: Historie města Petřvaldu

První zmínka o obci Petřvald je z roku 1305. Historie města je úzce spjatá s těžbou uhlí, které se zde začalo těžit od roku 1833. Těžba uhlí na přelomu 19. a 20. století významně ovlivnila rozvoj původně zemědělské obce. V té době patřilo petřvaldské panství rodu Larisch-Mönnich. Těžba uhlí provázela historii města až do roku 1998, kdy se uzavřením dolu Fučík uzavřela také historie uhelného hornictví v Petřvaldě.

Významné stavby v okolí stezky:

• Kostel sv. Jindřicha: V těsné blízkosti naší edukační stezky se nachází nejvýznamnější z nich, kostel sv. Jindřicha z 1. poloviny 19. století, který nechal na místě původně dřevěného kostela postavit hrabě Larisch-Mönnich.
• Křížová cesta: Součástí kostela je křížová cesta z roku 1843, kterou tvoří 14 kapliček s doprovodem lipové aleje. Lipová alej tvořila v minulosti významnou krajinnou dominantu, avšak v roce 2011 musely být přestárlé lípy vykáceny a nahrazeny novou výsadbou z lip velkolistých. Opravou prošly také kapličky a v roce 2018 i samotná budova kostela. Křížová cesta je spolu s kostelem chráněna jako nemovitá Kulturní památka České republiky.
• Bývalá fara a radnice: V těsné blízkosti můžeme najít také budovu bývalé fary Římskokatolického kostela, dnes využívanou jako Technické muzeum, a budovu radnice z roku 2015.

3. Zastavení: Poctivý chodník

Zde si na vlastní „bosé nohy“ můžeme vyzkoušet různé materiály, jejich rozdílnou strukturu a povrch. Můžeme balancovat na kamenech a dřevěných kuláčích a zkusit, jestli naše bosá noha snese drsný povrch šišek. Obuv se v minulosti nosila většinou jen v zimě nebo při svátečních a výjimečných událostech, jako například návštěva kostela nebo školy. Dnešní generace by se již však bez bot neobešla, a tak mnohokrát ani nevíme, jak šimrají stébla trávy, nebo hřeje rozehřátý kámen.

Nejstarší nálezy bot se datují zhruba do doby kamenné, jsou tedy staré asi 7 800 - 5 300 let. Nejstarší nalezená bota má přibližně 5 500 roků. Nejčastějším materiálem pro zhotovování bot byla kůže nebo kožešina. Ke zhotovení prvních sandálů používali lidé i pruhy lýka nebo kůru ze stromů.

Chůze na boso a její vliv na naše zdraví:

• přináší nám relaxaci, psychickou pohodu a radost z pohybu
• posiluje pružnost, sílu a vytrvalost našich nohou
• zlepšuje vnímání pohybu těla, dobrou stabilitu a rovnováhu
• posiluje naši otužilost, imunitu a odolnost vůči kožním chorobám nohou
• naše bosá noha při chůzi přijímá mnoho stimulů, podnětů a informací pro mozek a nervovou soustavu

Podle alternativní léčebné metody lze tlakem na tzv. reflexní zóny na chodidlech ovlivňovat každou část lidského organismu.

4. Zastavení: Kvetoucí louka

Za poslední století na území dnešní České republiky vyhynulo asi 1500 - 3000 druhů hmyzu. Tím, že mizí hmyz, mizí i některé druhy ptáků, protože hmyz je pro ně mnohdy jedinou potravou. Naše kvetoucí louka je lákadlem pro spoustu druhů hmyzu včetně motýlů, kteří jsou nejen krásní, ale stejně jako včely odvedou také mnoho práce při opylování rostlin. V přírodě mají význam i jako potrava pro pavouky, obojživelníky a ptáky.

Čtěte také: Inspirace pro dřevěný box na tříděný odpad

V České republice žije okolo 143 druhů denních motýlů, z nichž přibližně polovina je ohrožených. V uplynulém století 18 druhů našich motýlů zcela vyhynulo. Nevymírají jen vzácné druhy, ale výrazně se snižuje i počet jedinců dříve zcela běžných druhů.

Na vině je intenzivní zemědělství, nevhodné hnojení při obdělávání zemědělských ploch, příliš časté sečení. Mizí tak jejich přirozené prostředí. Ani na svých zahradách to však motýlům neusnadňujeme. Časté sečení trávníků, výsadba jehličnatých dřevin nebo používání chemikálií, vytváří z našich zahrad nehostinné prostředí, kde motýli ani jejich housenky nenacházejí dostatek potravy.

Různá stádia motýla potřebují pro svůj život různé rostliny a často pouze velmi úzkou skupinu. Například housenky babočky pavího očka potřebují kopřivy, otakárek fenyklový zase mrkev nebo kopr.

5. Zastavení: Motýlí záhon

Je to záhon, kde najdou místo trvalky, cibuloviny, okrasné keře, letničky i dvouletky. Tyto kvetoucí a často silně vonící rostliny jsou doslova lákadlem pro motýly. Kvetoucí záhon nabízí od jara do podzimu potravu a útočiště pro dospělé motýly i pro jejich housenky.

Do zahrady můžeme vysadit jednotlivé kvetoucí keře, trvalky i stromy nebo můžeme založit samostatný záhon s množstvím kvetoucích rostlin, které jsou pro motýly lákavé. Výsadba by měla každopádně vzniknout na slunném a teplém místě, které je navíc chráněno před silnými poryvy větru. Kromě rostlin vábících motýly sem můžeme zakomponovat výhřevné kameny a pítko. Většina rostlin ocení běžnou zahradní zeminu. Jestliže máme k dispozici vlastní kompost, můžeme naprosté většině druhů dodat živiny touto formou. Povrch záhonu zamulčujeme kůrou dřevin, kamennou drtí nebo kačírkem. Všechny tyto materiály jsou silně výhřevné a stanou se lákadlem nejen pro motýly. V záhoně se bude dobře vyjímat také kus trouchnivějícího dřeva, které poskytne útočiště pro další druhy hmyzu. Jako hmyzí úkryt může sloužit také vlastnoručně vyrobený hmyzí domeček.

Suché semeníky a nadzemní části rostlin odstraňujeme až na jaře, neboť přes zimu budou vypadat zajímavě a poslouží jako útočiště pro drobné živočichy a zdroj obživy pro ptáky.

Co ještě můžeme udělat proto, abychom do své zahrady přilákali motýly a další drobné živočichy?

• Vyséváme kvetoucí louku: Louku můžeme vyset ze semínek kvetoucích rostlin nebo postačí nechat část zahrady neposečenou. Louku musíme kosit pouze 1 x až 2x ročně, nejlépe po částech, aby se housenky mohly přestěhovat a aby nehladověly.
• Vysazujeme „motýlí“ keře: Bohatě kvetoucí keř jménem komule je pro motýly obzvlášť lákavý, a proto se mu s oblibou říká „motýlí keř“.
• Pěstujeme zeleninu: Zeleninový záhonek poskytne pastvu pro housenky.
• Necháme v zahradě starý kmen: Kmen slouží jako útočiště pro drobné živočichy a jiné organismy. Kmen můžeme nahradit hmyzím domečkem.
• Nepoužíváme insekticidy a chemická hnojiva: Chemické přípravky jsou škodlivé nejen pro motýly, ale neprospívají ani našemu zdraví a životnímu prostředí.

Rostliny lákavé pro motýly, které zde můžeme vidět:

• Komule davidova (Buddleja davidii): má častější lidový název motýlí keř, neboť od začátku léta až do podzimu nese nápadné květy, které jsou voňavé nejen pro nás, ale hlavně pro motýly.
• Třapatka purpurová (Echinacea purpurea): je nejen atraktivní pro motýly ale také je léčivou bylinou. Původní obyvatelé Severní Ameriky ji využívali při bolestech zubů, bolesti v krku, kašli i jako antisérum při hadím uštknutí. Díky množství účinných látek, které třapatka obsahuje, se v dnešní době používá k celkovému posílení imunity.
• Dobromysl obecná (Origanum vulgare): - její nať se používá zejména jako koření (všichni známe pod názvem Oregano). Pro svou výraznou chuť je typickou součástí například koření na pizzu, ale i různých francouzských, italských a řeckých pokrmů. Dobromysl obecná je i známá univerzální léčivá bylina, působí proti křečím, podporuje trávení a při dlouhodobějším používání zlepšuje náladu. Její kultivar ´Aureum´, který zde můžeme vidět, má oproti původnímu druhu žlutozelené zbarvení listů.
• Zavinutka tečkovaná (Monarda punctata): má vonné nejen květy, ale i listy. Říká se jí indiánská rostlina, neboť původní obyvatelé Ameriky připravovali z listů této byliny čaj, který používali k léčbě chřipky, nachlazení a horečky. Z monardy tečkované se také lisuje léčivý olej.
• Len vytrvalý (Linum perenne): - jeho příbuzný druh len setý se již v dřívějších dobách hojně používal na výrobu lněných textilních vláken.
• Čistec vlnatý (Stachys byzantina): - jeho listy jsou tak měkoučké, že máme chuť si je pohladit. Díky tomu dostal přezdívku jehněčí ouška. Pokrývá je huňatý kabátek, který chrání před vysušením sluncem a větrem, nízkými teplotami i škůdci. Chloupky mají bílou barvu, což listům propůjčuje stříbřitý vzhled.
• Mochna křovitá (Potentilla fruticosa): je oblíbený žlutě kvetoucí keř. Jeho bylinný druh mochna husí (Potentilla anserina) je často nazývána plevelem, avšak dříve se často používala v léčitelství, v letním období se sbírala kvetoucí nať a na podzim oddenky. Mladé výhonky možno připravovat jako salát.
• Ořechokřídlec clandonský (caryopteris x clandonensis): má jemně ojíněné, šedozelené větvičky i listy, které výrazně voní. Kvete od srpna po celý podzim velkým množstvím sytě modrých květů.

tags: #dřevěný #chodník #v #přírodě #s #vyhlídkou

Oblíbené příspěvky:

• Zpětná klapka do odpadu – návod
• Problematika odpadů v České republice a Evropské unii
• Definice přírody
• Zdravotní benefity sušené papáje
• Složení a použití Cleanman