Ekologická chráněná dílna a legislativa v České republice


04.03.2026

Ve společnosti neustále rezonuje několik zažitých tvrzení, například, že obchod s odpady je velmi výnosný, jelikož výroba ekologického paliva je celoevropský trend a že zaměstnávat zdravotně postižené, je výhodné, protože podnikatel dostane hromadu dotací.

Jan Chovančík vede sedm let na severu Čech chráněnou dílnu zaměřenou na výrobu ekologických paliv z odpadu a říká, že jsou skutečně mýty, minimálně třeba právě proto, že stoupá cena vstupní suroviny, tedy odpadů, jako takových.

Vznik a vývoj chráněných dílen

Dříve byl odpad přehlíženou průmyslovou surovinou, ale v posledních letech výrobci zjistili, že i na odpadu se dá vydělávat, proto jeho cena stoupá.

Když jsme začínali v letech 2010 až 2011, tak jsme ho dostávali za odvoz, protože výrobci byli rádi, že se ho zbavili. Tehdy jsme odebírali pouze kartonový papír a vyráběli z něj ekologické palivo, papírové brikety.

To mělo tehdy úspěch. Dnes už je situace jiná, za odpadový papír se platí a kvůli zvyšující se ceně a především na jeho zvyšující se poptávku je pro nás od určité míry nedostupný.

Čtěte také: Co nabízí Ekologická poradna Dr. Landy?

Proto jsme museli rozšířit výrobu o další typy ekologických paliv, například směsné brikety MIXI z pilin a papíru, dřevěné brikety WOOD, grilovací brikety, třísky, podpalovače apod., abychom vykryli kapacitu technologií a tím snížili výrobní náklady.

Dnešní podobě našich některých produktů předcházel poměrně dlouhý a nákladný vývoj a experimentování.

Zaměstnávání osob se zdravotním postižením

V roce 2010 jsme se rozhodli, že budeme zaměstnávat handicapované, protože s tím jsem měl bohaté zkušenosti. Na jednu stranu jsme dostali dotace na zřízení pracovního místa, na druhou stranu bylo potřeba pořídit poměrně sofistikovanou technologii, která byla jednoduše ovladatelná a především bezpečná.

V bankách nám na to nechtěli ale půjčit. Tak jsme obeslali i různé leasingovky, z nich se nám ozval jen Vltavín Leas, který měl už nějaké zkušenosti s podobnými projekty.

Technologii jsme si tedy pořídili na leasing a úpravy výrobní haly jsme financovali průběžně, což spolklo také nemalý finanční obnos, říká Jan Chovančík.

Čtěte také: Postupy likvidace nebezpečného odpadu

Ve stavu máme dneska osmdesát lidí ve dvou provozovnách, z toho je tak 81 procent zdravotně a 15 procent mentálně postižených. Protože jsem 20 let pracoval v Domově pro osoby se zdravotním postižením pro mentálně postižené.

Tady bylo vidět, že pokud se pracovní proces umí rozdělit na jednodušší části, tak i takový člověk je schopen tento výrobní proces zvládnout. A odtud už byl krok k tomu založit chráněnou dílnu a vymyslet jim nějaký smysluplný výrobní program.

Problémy v podnikání

Poměrně dost častým steskem podnikatelů je nyní komunikace se státní správou. Neexistuje prakticky měsíc bez nějaké kontroly. Legislativa, která je spojená se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením, je velmi obsáhlá a tím logicky vzniká velký prostor pro kontrolní orgány.

Na druhou stranu je třeba říci, že spolupráce s příslušným Úřadem práce je na vysoké úrovni. Co mě štve, že se rozmohla různá nepravdivá udání. To je však tou současnou atmosférou ve společnosti.

V lidech totiž přežívá mylný mýtus, že celá naše společnost je dotovaná a že si určitě na postižených „mastíme“ kapsu. Dotace na mzdy jsou, ale samozřejmě, že ne v plné výši a tedy i zdravotně postižený musí přinést do společnosti nemalý objem práce. Tady funguje ekonomika stejně, jako v jiných výrobních zařízeních.

Čtěte také: Strojírenství a ekologické předpisy

Bez podpory nadšenců, finančníků a lidí, kteří mají sociální cítění, by to nešlo.

Příklady činností chráněných dílen

Pracovní program zahrnuje výrobu a opravy dřevěných předmětů (informační a hraniční cedule, dřevěné sloupky, dřevěná zábradlí, svodnice, dřevěné schody, dřevěné mosty, haťové chodníky, vyhlídkové plošiny a posezení se střechou, apod), které se používají v chráněné krajinné oblasti (dále CHKO).

Slouží např. Zodpovědnost za opravy a zajištění uvedených dřevěných výrobků má správa chráněné krajinné oblasti, která údržbu i dodávky obstarává prostřednictvím různých organizací.

Jedním z možných dodavatelů je i chráněná stolařská dílna, která zaměstnává osoby se zdravotním postižením. Práce probíhají na základě objednávky zadavatele přímo na místě v terénu CHKO nebo v chráněné stolařské dílně.

Jako maloplošná chráněná území označujeme přírodní rezervace, přírodní památky, národní přírodní rezervace a národní přírodní památky.

Označení tvoří dřevěný sloupek, pětiúhelníková dřevěná podložka se stříškou a státním znakem. Hranice rezervace je v terénu vyznačena kulatým sloupkem se 2 červenými pruhy.

V CHKO se nalézají naučné stezky a turistické chodníky. Najdeme v nich informační tabule, z nichž většina slouží veřejnosti ke sdělování údajů o ochraně přírody a o přírodních hodnotách rezervací, přírodních památek a památných stromů.

Jsou tvořeny dřevěnými sloupky, dřevěnými podložkami a deskami informačních tabulí. Haťové chodníky se nacházejí v Národní přírodní rezervaci REJVÍZ.

Tvoří je latě 120 cm dlouhé a 6 cm široké. Dřevěné chodníky jsou použity zejména ke zpřístupnění velmi cenné a atraktivní přírodní lokality "Velkého mechového jezírka", dále ke zpřístupnění části chráněného rašeliniště a také k ochraně povrchu půdy v rezervaci před poškozením sešlapem.

Chodník vede z velké části přes rašeliniště, terén je měkký a silně podmáčený. K těmto chodníkům patří také vyhlídkové plošiny, lavičky a posezení se střechou. Tato zařízení zlepšují pohodu návštěvníků a umocňují zážitky při vnímání přírodních krás.

K dalším výrobkům se řadí dřevěné schody, které slouží návštěvníkům k překonání větších terénních nerovností a převýšení.

Proces výroby a oprav

Zadavatel (správa chráněné krajinné oblasti) zajistí povolení pro vjezd automobilů se zaměstnanci a výrobky. Zadání objednávky na opravy nebo objednávky výrobků. Stanovení pracovního postupu provedení opravy nebo výroby.

Pracovní postup se liší podle specifikace opravy nebo výrobku. Mistr chráněné dílny se stará o celý proces. Výroba nebo opravy probíhají na základě objednávky zadavatele. Zadavatelem tohoto pracovního programu může být jakákoliv správa chráněné krajinné oblasti.

Práci vykonávají zaměstnanci z cílové skupiny na chráněných pracovních místech. Pracoviště je zpravidla provozováno jako chráněná dílna pro lidi se změněnou pracovní schopností, případně jiným handicapem, které umožňují provádění uvedených prací.

Zaměstnanci chráněných dílen (pozice pomocný dělník) jsou osoby se zdravotním postižením. Ověřovací oblast Krnov. Práce prováděla organizace REINTEGRA, která sídlí v Krnově a provozuje chráněné dílny v Krnově a v Holčovicích.

Program byl realizován ve spolupráci se Správou CHKO Jeseníky. Byla provedena výroba požadovaných výrobků pro systém ochrany přírody a pro systém regulace pohybu návštěvníků v CHKO Jeseníky.

Výrobky byly vyrobeny v chráněné stolařské dílně v Holčovicích. V rámci ověření byly vyráběny dřevěné předměty nebo prováděny opravy dle potřeb Správy CHKO Jeseníky. Tento subjekt byl zadavatelem pracovního programu.

Výroba probíhala v chráněné stolařské dílně v Holčovicích. Zadavatel poslal objednávku a specifikoval požadovaný produkt formou výkresu nebo hotového vzorku. U oprav správa CHKO určila rozsah prací přímo na místě v terénu.

Výrobu i opravy řídil mistr chráněné dílny. Práce prováděli zaměstnanci chráněné stolařské dílny - osoby se zdravotním postižením. Zakázku předával mistr chráněné dílny zaměstnanci správy CHKO Jeseníky.

Legislativa a chráněné dílny

Jak šel čas s termín Chráněná dílna může vysvětlit, kde se v naší společnosti vzal a zamotal tak hlavu nejednomu z nás. Téměř každý si ho spojí se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením (dále OZP).

Právě v tom se jeví jeho síla. V některých případech bývá natolik využíván…až dalo by se říct „nadužíván“.

Hned na úvod je třeba říci, že zákon už termín chráněná dílna „nezná“. I přesto je užíván z velmi dobrých důvodů - každý člověk ví, co si pod ním představit.

Dříve byl termín zakotven v zákoně o zaměstnanosti:§ 76(1) Chráněná pracovní dílna je pracoviště zaměstnavatele, vymezené na základě dohody s úřadem práce a přizpůsobené pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením, kde je v průměrném ročním přepočteném počtu zaměstnáno nejméně 60 % těchto zaměstnanců.

Chráněná pracovní dílna musí být provozována po dobu nejméně 2 let ode dne sjednaného v dohodě. Na vytvoření chráněné pracovní dílny poskytuje úřad práce zaměstnavateli příspěvek. Vytvoření institutu chráněného pracovního místa nahradilo „chráněné dílny“.

Pro zřízení chráněného pracovního místa bylo možné čerpat příspěvky jakýmkoliv zaměstnavatelem. Ten se zavázal, že místo bude v dostupné alespoň 3 roky. Pro čerpání dalších financí na jeho podporu i po zřízení bylo však třeba být zaměstnavatelem s více než 50 % OZP z celkového počtu zaměstnanců.

Tento termín zanikl s novelou zákona platnou od 1. 1. Tento termín vznikl vymezením vůči volnému trhu práce. OZP mohou být samozřejmě zaměstnány i na volném trhu práce, ale nevztahuje se na ně termín práce na chráněném trhu práce.

Lingvisticky dokonce došlo k odstranění přídavného jména „chráněné“ dříve spojené s každým z příspěvků. Díky „pročištění“ terminologie došlo k jasnému oddělení chráněného a volného trhu práce.

Pokud se tedy někdo označuje za aktéra na chráněném trhu práce, je to jasně specifikováno. Objevují se však prodejci, kteří přes to všechno nabízejí své produkty jako vyráběné v chráněné dílně.

Pokud však nejsou dohledatelní v registru MPSV pro dodavatele náhradního plnění, nejsou aktéry na chráněném trhu práce. Díky tomu si může každý z nás ověřit, zda je termín „chráněný“ použit opravdu tam, kde na něj má prodejce nárok.

Udržitelnost a ekologické aspekty

Firma KERN s.r.o. je také od roku 2021 registrovaná do systému EKO-KOM. Tento krok je důkazem našeho závazku k ochraně životního prostředí a udržitelnosti.

Díky našemu zapojení do systému EKO-KOM přispíváme k tomu, aby odpady z našich obalů byly správně tříděny, recyklovány a využity jako druhotná surovina nebo zdroj energie. Naše angažování v systému EKO-KOM přináší významné environmentální přínosy.

Pomáháme snižovat množství odpadu, který končí na skládkách, a podporujeme recyklaci materiálů, což šetří přírodní zdroje a snižuje emise skleníkových plynů. Tímto způsobem přispíváme k ochraně životního prostředí a udržitelnému rozvoji.

Jsme rádi, že naše firma KERN s.r.o. Pařížskou dohodou z roku 2015 v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) byl vytýčen cíl udržet nárůst průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí.

Dále pak v roce 2021 bylo na konferenci stran UNFCCC rovněž uznáno, že omezení nárůstu průměrné globální teploty na 1,5 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí by významně snížilo rizika a dopady změny klimatu a byly přijaty další závazky.

Hlavní směr dekarbonizace v naší společnosti spočívá ve snížení SCOPE 3, který tvoří víc než 95 % relativní uhlíkové stopy (tun CO2 na tunu výrobku). Nakupovaná ocel (válcovaný drát a polotovary) zcela zásadním způsobem ovlivňuje tento podíl - tvoří zhruba 85 % uhlíkové stopy našeho výrobku.

Podle dostupných zdrojů našich dodavatelů válcovaných drátů je ocel vyráběná ve vysokých pecích (BOF - blast oxygen furnace) výrazně znečišťující životní prostředí skleníkovými plyny.

tags: #ekologicka #chranena #dilna #legislativa

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]