Ekologická daň v Evropské unii a v České republice

S tématem ekologie se v posledních letech setkáváme čím dál tím více. O zavedení ekologických daní se v Evropě dlouho diskutovalo. Umožňují státu regulovat spotřebu zboží a služeb, které nepříznivě působí na životní prostředí. Proto je vlády uvalují například na ropu nebo na uhlí.

V roce 2023 dosáhly příjmy z ekologických daní v Evropské unii 325,8 miliardy eur, což představovalo 2,2% HDP EU. Podle nejnovějších údajů Eurostatu dosáhly příjmy z těchto daní v roce 2023 úrovně před pandemií COVID-19, kdy v roce 2020 došlo k poklesu kvůli omezení ekonomické aktivity. Na příjmech z ekologických daní se největší mírou podílejí korporace - v roce 2023 to bylo 49,4% všech přijatých prostředků.

Evropská komise i členské státy plánují posílit příjmy z ekologických zdrojů. Rozšiřování systému emisních povolenek (ETS) a zavedení nových zdrojů - například poplatků za plastové obaly, elektroodpad nebo mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM) - má pomoci pokrývat rostoucí náklady evropského rozpočtu a zároveň motivovat ke změně chování směrem k udržitelnější ekonomice. Očekávané příjmy z nových kategorií daní, jako je elektronický odpad či rozšířený systém emisních povolenek, se odhadují v řádu miliard eur ročně.

Ekologická daň v České republice

Když v roce 2009 začal v naší republice platit zákon o ekologické dani, rozhodně to řadu lidí nenechalo klidnými. Celý zákon však nebyl z hlavy našich politiků, ale doslova nás k němu dotlačila evropská unie s cílem omezení starších vozidel, které nesplňují aktuální přísné emisní limity.

Plánujete kupovat, nebo prodávat vozidlo s vysokými emisemi, pak je možné, že se do ceny při převodu musí promítnout také tzv. ekologická daň. Co to znamená? Jakých vozidel se daň týká a jak je finančně náročná? A kdo daň platit nemusí?

Čtěte také: Co nabízí Ekologická poradna Dr. Landy?

Co to je ekologická daň?

Ekologická daň je zákonem stanovená platba, která vstoupila v platnost v roce 2009 novelou zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a vztahuje se na první převod čtyřkolového vozidla do 3,5 t (kategorie M1 a N1) s vysokými emisemi na dalšího majitele. Emisní poplatek se platí při prvním převodu vozidla na nového majitele. Pokud jste tedy prvním dalším majitelem vozu po tom původním a vůz spadá do kategorie emisní normy EURO 0, 1 nebo 2, padne břemeno placení emisního poplatku na vás.

Emisní limity

Teď vás asi napadá, jestli se ekologická daň týká i vašeho vozu nebo vozu, které si plánujete koupit. Emisní limity se řídí tzv. normami a čím nižší emisní normu auto splňuje, tím vyšší jsou jeho emise. Přičemž ekologická daň se váže jen s normou EURO 0, 1 a 2. U vozidel s normou EURO 3 a výše už se ekologická daň platit nemusí vzhledem k lepším ekologickým limitům.

Rok výroby vozidla nehraje v tomto ohledu roli. Pro vás je směrodatná norma, do které bylo auto zařazeno podle toho, jaké má emise.

Tabulka a ceník sazeb

Výše eko poplatku je samozřejmě různé a odvíjí se od hodnot emisí ve výfukových plynech. Tato hodnota by měla být uvedena přímo v technickém průkazu. Dle této hodnoty je poté vozidlo zařazeno do příslušné kategorie, které se označují EURO 0 až EURO 5. Ta nejvyšší částka se samozřejmě platí za kategorii EURO 0 a činí rovných 10 000 Kč. O polovinu méně je to u kategorie EURO 1 a kategorie EURO 2 je účtována částkou 3000 Kč. Do zbývající kategorie spadají vozy, které již přísnější limity bez problémů plní a tak se na ně tato ekologická daň nevztahuje.

Ceník pro vozidla se zážehovým motorem (benzín, LPG, CNG):

Ceník pro vozidla se vznětovým motorem (diesel):

Kompletní přehled norem můžete najít v tabulce Prokázání stupně plnění emisní úrovně v Registru vozidel.

Čtěte také: Postupy likvidace nebezpečného odpadu

Jak jsme psali, u vozidel s normou EURO 3 a výše se ekologická daň neplatí. Do normy EURO 3 patří například vozidla s označením ES 2001/100A, ES 2002/80A nebo ES 2006/96A. Do EURO 4 zase patří například ES 2001/100B, ES 2002/80B, ES 2003/76B, ES 715/2007 nebo ES 2006/96B.

Kdy se platí ekologická daň?

Platba je hrazena kupujícím a je potřeba ji zaplatit jak při registraci vozidla dovezeného ze zahraničí, tak u auta pocházejícího z tuzemského trhu. Dobrou zprávou je, že se daň platí jen jednou při první registraci použitého vozidla. To znamená, že pokud ji předchozí majitel již zaplatil, vy už eko daň platit nebudete. Jestliže si chcete být jisti, jestli byla ekologická daň za vozidlo zaplacena, pak tuto informaci najdete ve velkém technickém průkazu v kolonce Úřední záznamy.

Kde se platí ekologická daň?

Ekologická daň se platí na obecním úřadě s rozšířenou působností při přepisu auta na nového majitele.

Kdo nemusí platit eko daň?

Od ekologické daně jsou osvobozeni:

• Majitelé motocyklů
• Majitelé veteránů
• Majitelé vozidel o hmotnosti nad 3,5 tuny
• Držitelé průkazu ZTP nebo ZTP/P
• Osoby, u kterých dochází k převodu vozidla v důsledku vypořádání nebo vyrovnání
• Osoby, u kterých dochází k převodu vozidla v důsledku zániku společného jmění manželů

Ekologická daň při prodeji aut

Pokud plánujete prodat opravdu staré vozidlo s normou EURO 0 nebo EURO 1, pak je otázka, jestli vám ho ještě někdo koupí. Musí si totiž připravit navíc 5000 až 10 000 korun.

Čtěte také: Strojírenství a ekologické předpisy

Důvodem proč zavedení této daně mnoho lidí pohoršilo je i neprodejnost některých vozů, především těch v kategorii EURO 0 a 1. Přestože ještě mohou mít hodnotu několika tisíc korun, novému majiteli se je již nevyplatí kupovat, jelikož je to právě on, který musí daň zaplatit. Ta se totiž platí při samotném přepisu vozu na novou osobu.

Snad jedinou útěchou je situace, kdy tuto daň zaplatil již někdo před námi, tedy původní majitel vozu. V těchto případech ji má vůz již zaplacenu, a není tak nutné ji platit znovu. Tím však výčet výhod končí. Kupujeme-li starší vůz, je nezbytné s touto částkou počítat již při samotné koupi.

Kvůli těmto platbám jsou tak majitelé starých vozů nepřímo tlačeni k tomu, aby svůj vrak nechali zlikvidovat. K tomu je motivují i některá autovrakoviště, která dokonce nabízejí odměny tomu, kdo nechá vůz zlikvidovat právě u nich.

Díky tomuto zákonu se tedy vyplatí být při koupi maximálně obezřetní a nechat si od prodávajícího ukázat technický průkaz, podle kterého zjistíme, do které kategorie vůz spadá. Mohlo by nás totiž čekat velmi nepříjemné překvapení v momentě, kdy bychom vůz chtěli přihlásit. To bez zaplacení této daně není možní.

Ekologické daně a zákon č. 261/2007 Sb.

V roce 2007 byla započata ekologická daňová reforma, která probíhala ve třech etapách, kdy se každá z těchto etap zaměřovala na jiný druh produktu (elektřina, pevná paliva) a také na transpozici směrnice EU o zdanění energetických produktů a elektřiny. O těchto daních je pojednáváno mimo jiné v zákoně č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, spolu s dalšími změnami nejrůznějších zákonů.

Problematika ekologických daní je primárně upravena zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, novelou č. 169/2013 Sb. dále pak zákonem č. Tato povinnost byla zapracována do zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, čímž došlo k plnému transponování směrnice Rady 2003/96/ES, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny. Nepatrnou změnu přinesla novela zákona, která nabyla platnosti 1.

Ekologické daně dělíme na tři druhy podle předmětu daně. První skupinou je daň ze zemního plynu a některých dalších plynů, druhou pak z daň z pevných paliv (černé uhlí, brikety, hnědé uhlí, koks) a nakonec daň z elektřiny.

Základ a výši sazby ekologických daní bychom nalezli v zák. č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, a to v 45.-47. části tohoto zákona (každá tato část specifikuje jiný typ předmětu ekologické daně). Sazby daně jsou stanoveny v § 6 zákona 261/2007 Sb. a liší se podle druhu plynu. Sazba daně činí 8,50 Kč/GJ spalného tepla v původním vzorku. Sazba daně činí 28,30 Kč/MWh.

Legislativní úprava velmi přesně vymezuje předmět příslušné daně, jejího plátce, případné osvobození od daně a vysvětluje další základní pojmy, ale také rozmezí, ve kterém vzniká povinnost daň přiznat a zaplatit. Jedná se nejčastěji o moment dodání předmětu daně konečnému spotřebiteli na daňové území (ČR) nebo v okamžiku spotřeby dané složky provozovatelem distribuční soustavy (např. benzinová pumpa).

Plátce daně: Možným plátcem daně může být (v rámci všech předmětů daně):

1. dodavatel, který dodal předmět daně (plyn, uhlí, brikety apod.) konečnému spotřebiteli,
2. FO či PO, která použila plyn osvobozený od daně k jiným účelům, než na které se osvobození daně vztahuje,
3. FO či PO, která spotřebovala nezdaněný předmět daně s výjimkou takového předmětu, který byl od daně osvobozen.
4. Dále to může být u zákonem vymezených předmětů daně:
5. provozovatel distribuční soustavy (u daně ze zemního plynu a některých dalších plynů a daně z elektřiny),
6. FO či PO, která použila plyn zdaněný nižší sazbou daně k účelu, kterému odpovídá vyšší sazba daně (u daně ze zemního plynu a některých dalších plynů).

Již zmíněné osvobození od ekologické daně nastane na základě povolení k nabytí energetických produktů bez daně. Toto povolení vydává na žádost celní správa, a to na dobu určitou, která je například u daně z elektřiny stanovena na 5 let. Bez tohoto povolení nesmí být PO či FO energetický produkt bez daně či právě produkty od daně osvobozené dodány.

Správa ekologické daně je vykonávána celními orgány a zdaňovací období je stanoveno na kalendářní měsíc. Plátce daně má povinnost podat návrh na registraci k dani u příslušného celního úřadu, a to nejpozději v den vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit. Plátci daně jsou povinni předložit daňové přiznání a zaplatit příslušnou daň po skončení zdaňovacího období, ve kterém jim tato povinnost vznikla. V případě nedodržení daňových pravidel hrozí sankce až ve výši několika statisíc korun.

Ekologická daň a spotřebitel

Daně prostě neplatí nikdo rád. Neradi o nich slyšíme, protože máme pocit, že nám jaksi zbytečně „lezou do peněz“. „Dobrou zprávou ovšem je, že tzv. ekologická daň, což bývá často skloňovaný, ale trochu zavádějící termín, vám další starosti nepřidá. Protože v případě zemního plynu a elektřiny je už zahrnuta do ceny energií, podobně jako DPH,“ vysvětluje Juraj Ondris z SPP, společnosti dodávající zemní plyn a elektřinu více než 1,3 milionu zákazníků v Česku a na Slovensku.

Tzv. ekologická daň vychází sice ze zákona, ale na druhé straně nejde o označení oficiální. Pod termínem ekologická daň se často skrývá více poplatků, než jenom daň ze zemního plynu a elektřiny (nebo daně z pevných paliv), které v souladu s požadavky Evropské unie platíme už od roku 2008. Zjednodušeně řečeno, do kolonky ekologická daň spadají různé poplatky, kterými splácíme přírodě to, co jí nenávratně bereme.

Daň z elektřiny odvádějí dodavatelé elektřiny celní správě hromadně za všechny své zákazníky. Ti ji platí všichni bez rozdílu a činí 28,30 Kč za každou spotřebovanou megawatthodinu (MWh). Lze odhadnout, že se její výše v celkovém vyúčtování pohybuje řádově v desetikorunách až stokorunách. Plátcem (poplatníkem) ekologické daně z elektřiny jsou dodavatelé elektřiny. Koncový zákazník nemusí ekologickou daň řešit.

Trochu odlišná pravidla platí u daně ze zemního plynu. Daň ze zemního plynu platí jen firmy, popřípadě podnikající fyzické osoby. Zákon o stabilizaci veřejných financí ukládá od 1. 1. „A pozor - od této daně je však osvobozen zemní plyn určený k vytápění v domácnostech, což je další plus ve prospěch využívání zemního plynu. Plátcem (poplatníkem) ekologické daně z plynu jsou právnické osoby (firmy) a živnostníci.

Od ekologické daně je osvobozena energie vyrobená přirozenou cestou, tzn. například větrná, sluneční, geotermální energie nebo energie získaná z biomasy.

tags: #ekologická #daň #Evropská #unie

Oblíbené příspěvky:

• Světelné znečištění v Šumavě
• Specialista na likvidaci vozidel Škoda
• Inspirace pro kreslení květin
• Více o ekologickém zemědělství
• Princip fungování elektromotorů