V České republice se setkáváme se dvěma druhy daní - přímými a nepřímými. Znalost základních typů daní a principů jejich fungování je užitečná pro orientaci se v této oblasti. Když se řekne daně, většina z vás si vybaví srážku ze mzdy, každoroční přiznání nebo cenu na účtence, ve které je skrytá DPH. Přímé daně dopadají přímo na vás - platíte je z vašich příjmů nebo majetku. Nepřímé daně naopak platíte v cenách zboží a služeb, které kupujete.
U těchto daní lze přesně specifikovat osobu (daňový subjekt), která bude daň platit. Plátce těchto daní je zároveň poplatníkem. Daň se obvykle odvádí z jeho příjmů nebo majetku. Přímé daně míří přímo na příjem a majetek konkrétní osoby, u nichž je poplatník tím, kdo daň skutečně nese.
U přímých daní existuje přímý vztah poplatník → správce daně: povinnost platit dopadá přímo na toho, kdo příjem či majetek má. Pro rok 2025 platí u daně z příjmů fyzických osob sazby 15 % a 23 % s nižším prahem pro vyšší sazbu; daň z příjmů právnických osob je 21 % (se zvláštními sazbami 5 % a 0 %).
Do konce roku 2013 patřila mezi přímé daně také daň dědická a darovací. Od 1. ledna 2014 však byly tyto daně jako samostatné daně zrušeny. Příjmy z dědictví jsou od daně osvobozeny a bezúplatná plnění (dary) jsou nyní předmětem daně z příjmů. U fyzické osoby ještě záleží, od koho dar přijala a jak je velký, v některých případech je totiž od daně z příjmů osvobozena.
Daně jsou povinné platby do státního rozpočtu, odváděné podle zákonem stanovených pravidel. Přímé daně platí poplatník (fyzická nebo právnická osoba) rovnou ze svého příjmu nebo majetku.
Čtěte také: Co nabízí Ekologická poradna Dr. Landy?
Daň z příjmů fyzických osob (DPFO) - Tuto daň platí všichni, kdo mají zdanitelné příjmy. Týká se zaměstnanců, podnikatelů i osob s příjmy z pronájmu, kapitálového majetku apod. Sazba DPFO je 15 %, resp. 23% ze základu daně, který se vypočítá jako rozdíl mezi příjmy a výdaji (nebo paušálními výdaji). 15% sazba se uplatní pro základ daně do 36násobku průměrné mzdy. Daň z příjmů fyzických osob zdaňuje příjmy ze zaměstnání, podnikání, kapitálové příjmy, nájmy a další příjmy. Základ daně je součet dílčích základů po odečtení výdajů a nezdanitelných částí; následně se vypočtená daň snižuje o slevy na dani. U zaměstnanců daň průběžně sráží a odvádí zaměstnavatel a může provést roční zúčtování.
Daň z příjmů právnických osob (DPPO) - Vztahuje se na firmy, společnosti, družstva a další právnické osoby. Základní sazba činí 21 %.
Daň z nemovitých věcí - Tato daň se platí z pozemků a staveb. Poplatníkem je vlastník nemovitosti.
Silniční daň - Od 1. ledna 2022 se silniční daň týká pouze provozovatelů nákladních aut a jejich přípojných vozidel.
Přímé daně podporují spravedlnost a působí jako automatické stabilizátory, ale jejich výnos více kolísá. Důvodem je širší základ, relativní stabilita výběru a menší citlivost na cyklus než u firemních zisků; zároveň progresivní přímé daně pomáhají stabilizovat hospodářský cyklus.
Čtěte také: Postupy likvidace nebezpečného odpadu
U těchto daní není možné dopředu jednoznačně určit daňového poplatníka, tedy osobu, která bude v konečné fázi daň platit. Definována může být pouze osoba, která konkrétní nepřímou daň odvádí státu, tedy plátce daně. Jedná se vlastně o daň ze spotřeby. Je totiž zahrnuta jako přirážka v ceně zboží nebo služeb nakupovaných zákazníkem či spotřebitelem, který ji hradí v rámci úhrady své spotřeby. Státu však daň odvede (zaplatí) příslušný obchodník. Nepřímé daně se vybírají v rámci cen zboží a služeb. Nepřímé daně mají širokou a stabilnější základnu a umožňují i cílenou regulaci spotřeby.
Nepřímými daněmi se rozumí daně spojené s výrobou a dovozem - především daň z přidané hodnoty (DPH) a spotřební daně. Vy je platíte nepřímo v okamžiku nákupu nebo spotřeby. U nepřímých daní se daň promítá do cen zboží a služeb a vybírá ji „prostředník“.
Do tohoto druhu daní spadají také:
Daň z přidané hodnoty (DPH) - DPH podléhá většina zdanitelného plnění v ČR i zboží z dovozu. Základní sazba je 21 %, snížená 12 %. Plátcem je prodejce, poplatníkem konečný zákazník.
Spotřební daně - Týkají se vybraných komodit, jako jsou minerální oleje, líh, pivo, víno a tabákové výrobky. Účelem je regulace ceny těchto produktů a částečně i omezení jejich spotřeby. Výši podle druhu a množství zboží stanovuje zákon.
Čtěte také: Strojírenství a ekologické předpisy
Ekologické daně - Od roku 2008 vybírá ČR tzv. ekologické daně ze zemního plynu, pevných paliv a elektřiny.
DPH má od 1. 1. 2024 dvě sazby 21 % a 12 % (knihy 0 %) a do 12 % spadají zejména potraviny, ubytování, MHD, vodné/stočné a vybrané kulturní služby; spotřební daně cílí na pohonné hmoty, tabák, alkohol aj.; existují i tři energetické daně.
V roce 2025 se počítá s 414 mld. Kč z DPH. Relativní stabilita: Nepřímé daně jsou méně volatilní než zdanění zisků firem a osob. Nevýhoda nepřímých daní: často se diskutuje jejich dopad na nízkopříjmové.
Termín ekologická daňová reforma (EDR) není nový. Do povědomí širší laické veřejnosti se však dostává (spolu s ekologickými daněmi) až v současné době. Konkrétní realizací 1. reforem spadá do 90. let 20. století. Ve II. polovině 90. let XX. století se k nim připojily Itálie, Německo a Francie.
Od roku 2008 máme také tři ekologické daně: daň z elektřiny, daň ze zemního plynu a některých dalších plynů a daň z pevných paliv. Od roku 2008 vybírá ČR tzv. ekologické daně ze zemního plynu, pevných paliv a elektřiny. Kromě uvedených existují i další odvody daňového charakteru.
Spotřební daně v ČR zahrnují daň z minerálních olejů, z lihu, z piva, z vína a meziproduktů, z tabákových výrobků a ze surového tabáku (nově též ze zahřívaných tabákových výrobků a dalších tabákových produktů). Sazby jsou harmonizované na úrovni EU, ale spravují je národní orgány (u nás Celní správa). Zdanění se často počítá „na kus/objem/obsah“.
Ekologická daň se vztahuje na elektřinu (28,30 Kč/MWh), zemní plyn (30,60 Kč/MWh pro teplo, 264,80 Kč/MWh pro pohon motorů) a pevná paliva (8,50 Kč/GJ). Jejím cílem je omezit používání produktů, které poškozují životní prostředí.
Daně jsou páteří veřejných rozpočtů. Díky nim stát financuje školy, nemocnice, dopravní infrastrukturu, policii a soudy, sociální dávky i obranu. Pro rychlou orientaci stačí nahlédnout na rozdělení státního rozpočtu: příjmy státního rozpočtu pro rok 2025 jsou plánovány na 2 086 mld. Kč. Z toho největší jednotlivou daňovou položkou je DPH - 414 mld. Kč (19,8 % příjmů státního rozpočtu). Následuje daň z příjmů právnických osob - 244 mld. Kč (11,7 %), daň z příjmů fyzických osob - 184 mld. Kč (8,9 %) a spotřební daně - 161 mld. Kč (7,7 %). Vedle daní tvoří výrazný blok také pojistné na sociální zabezpečení (to formálně není daň, ale povinný odvod) - 809 mld.
Níže je uvedena tabulka s přehledem daní v České republice, včetně jejich sazeb a poplatníků:
| Daň | Sazba | Poplatník |
|---|---|---|
| Daň z příjmů fyzických osob (DPFO) | 15 % / 23 % | Zaměstnanci, podnikatelé, osoby s příjmy z pronájmu |
| Daň z příjmů právnických osob (DPPO) | 21 % | Firmy, společnosti, družstva |
| Daň z nemovitých věcí | Stanovuje obec | Vlastník nemovitosti |
| Daň z přidané hodnoty (DPH) | 21 % / 12 % | Konečný zákazník (plátce je prodejce) |
| Spotřební daně | Různé dle komodity | Výrobce nebo dovozce |
| Ekologické daně | Různé dle zdroje | Výrobci, dodavatelé a někteří spotřebitelé energií |
tags: #ekologická #daň #vs #prima #daň