Jak Správně Přehazovat Kompost: Průvodce pro Zahrádkáře

18.03.2026

Kompost je osvědčené přírodní hnojivo a zlepšovač půdy. Obsahuje mnoho důležitých živin a stopových prvků pro vaši zahradní půdu. Naučte se kompostovat správně a udržitelně. Díky kompostu snížíte množství odpadu a zároveň podpoříte zdravý růst rostlin. Správně fungující kompost není jen náhodné seskupení organických zbytků, jak by se mohlo na první pohled zdát. Tato hromada má svoje pevná pravidla, která podporují proces rozkladu a přeměny biomateriálu na kompost.

Proč Přehazovat Kompost?

Při přehazování kompostu je hlavním cílem přenést materiál ze středu do vnější části a naopak. Tímto způsobem má střed kompostu čas se znovu zahřát a pokračovat v rozkladu. Časté přehazování kompostu pomáhá podporovat činnost bakterií. Směs uhlíkových a dusíkatých materiálů v hromadě kompostu je podobná ohni - potřebuje vzduch, aby mohla fungovat. Jakmile se středové materiály maximálně rozloží, ochladí se a proces se zpomalí.

Bakterie a houby, které se podílejí na rozkladných procesech v kompostu, potřebují ke své činnosti kyslík. Materiál v kompostéru musí být proto kyprý, aby se do něj dostal vzduch. Kompostování je aerobní proces, tedy potřebuje kyslík. Kyslík do kompostu dodáme pravidelným přehazováním kompostu. To urychluje tlení a kompostování bio odpadů a brání tvorbě plísní.

Dalším důvodem, proč je nutné kompost přehazovat z jedné hromady na druhou, je promíchávání materiálu. I tak se v kompostu za čas vytvoří několik zón, v nichž probíhá tlení s různou intenzitou. Například na povrchu kompost nejrychleji vysychá a rozkladné procesy tu kvůli nedostatku vlhkosti ustávají. Pokud je naopak uvnitř kompostu hodně vlhký materiál, ale nemá k němu přístup vzduch, dochází k hnilobě (tlení se mění v hnití). Řešením je právě promíchání kompostu, resp. jeho přehazování.

Jak Často Přehazovat Kompost?

Na uvedenou otázku neexistuje jednoznačná odpověď. Záleží vždy na tom, jestli je kompost správně založený, jaké materiály ho tvoří, jak moc je rozvrstvený, vliv má i kompostér, počasí... Obecně však platí, že čím častěji kompost přehazujte, tím dřív bude hotový. A také čím více strukturního materiálu obsahuje, tím je přehazování méně nutné. Ideálně alespoň 2x za rok na jaře a na podzim. Pro tyto účely jsou nejlepším nástrojem vidle.

Čtěte také: Kompost a bohatá úroda

Frekvence přehazování kompostu závisí na materiálu, z něhož se skládá, a dalších okolnostech.

Záleží vždy na tom, jestli je kompost správně založený, jaké materiály ho tvoří, jak moc je rozvrstvený, vliv má i kompostér, počasí...

Obecně však platí, že čím častěji kompost přehazujete, tím dřív bude hotový.

A také čím více strukturního materiálu obsahuje, tím je přehazování méně nutné.

Ideálně alespoň 2x za rok na jaře a na podzim.

Čtěte také: Správný postup přehazování kompostu

Pro tyto účely jsou nejlepším nástrojem vidle.

Jak Přehazovat Kompost Krok za Krokem

Pro rychlé a čisté přeházení kompostu můžete založit novou hromadu kompostu hned vedle staré hromady. Dřevěný kompostér postupně rozeberte a začněte jej sestavovat vedle. Postupně do něho přehazujte materiál, který leží na vrchu kompostéru. Tím se naposledy dodaný odpad dostane dolu a ten který je v kompostéru nejdéle zase úplně nahoru. Snažte se důkladně promíchat všechny části kompostu, abyste zajistil rovnoměrný rozklad materiálu. Na přehazování jsou vhodné vidle nebo lopata, která vám pomůže materiál z vnějších částí kompostu přehodit do středu a naopak.

Založení Kompostu

Jako nejspodnější vrstvu nasypte do kompostéru drobně nasekané větvičky jako drenáž. Už při ukládání posečené trávy, listí, neškodných plevelů a rostlinných zbytků z kuchyně do kompostéru byste měli myslet na jejich vrstvení. Nevytvářejte silné vrstvy trávy, která se slehne, a protože se do ní nedostane vzduch, začne plesnivět. Promíchejte ji se strukturnějším materiálem, třeba s rozstříhanými stonky trvalek, proložte ji půdou... Míchejte dohromady jemné materiály s hrubými, suché s vlhkými, hnědé (s vysokým obsahem uhlíku) se zelenými (s vysokým obsahem dusíku). Po přerovnání částečně zetlelého odpadu zalijte novou hromadu kompostu vodou.

Na kompost patří všechny organické zbytky rostlinného původu, tedy veškeré slupky od ovoce a zeleniny, čajový sáček, kávová sedlina, ruličky od toaletního papíru či plato od vajíček.
Na kompost nepatří materiály živočišného původu, to znamená maso, kosti a mléčné výrobky. Mohou totiž obsahovat patogenní látky.

Důležité je materiály míchat tak, abychom podpořili správný poměr uhlíku (C) a dusíku (N). Kompostování pak bude probíhat, jak má a vznikne kvalitní kompost. Uhlíkaté materiály jsou suché, dřevnaté, hnědé materiály jako například dřevní štěpka, větvičky, piliny, proložka od vajíček nebo ruličky od toaletního papíru. Suché materiály, jako je štěpka či větvičky, pomáhají také v kompostu vytvářet pěknou strukturu.

Co Dělat, Když...

Kompost je příliš suchý: Pokud je kompost příliš vlhký, použijte hrubý, suchý materiál, například větve nebo větvičky. Pokud je kompost příliš suchý, můžeme ho zavlažit.
Kompost zapáchá: Hromadu kompostu je bohužel většinou nutné přeházet - shnilý kompost již nelze zachránit.
Kompost plesniví: Poté zkuste kompost převrstvit a suchý materiál dobře promíchat s vlhkým.

Kompostování v Zimě

Kompostovací proces probíhá v každém ročním období. Tudíž ani v zimě nebuďte ke třídění bioodpadu lhostejní a poctivě ho vynášejte jednou za čas na zahradu. V zimním období převládá v kompostérech biologický materiál z domácnosti, a to hlavně z kuchyně. Samozřejmě i v zimě platí pravidlo míchání dužinatých zelených dusíkatých materiálů se suchými hnědými uhlíkatými materiály. Proto je ideální vytvořit si na podzim zásobu odřezků větví, případně dřevní štěpky, a v zimě je postupně přidávat k odpadu z kuchyně. Vždy, když přidáte do kompostéru čerstvý materiál, promíchejte ho s materiálem ve vrchní části kompostéru. Nikdy nezahrabávejte čerstvý materiál hluboko do kompostu.

Čtěte také: Optimální kompostování

Úplné překopávání kompostu v zimě taktéž nedoporučujeme. Mohlo by mít za následek výrazné zpomalení celého procesu kompostování. Bakterie potřebují i během zimního období dostatek kyslíku, aby zůstaly aktivní, a je naší povinností jim ho zajistit a zároveň je nezahubit. Pokud je okolo kompostéru napadaný sníh, neodhrnujte ho, působí jako izolant před prudkými mrazy. Nejlepší je počkat, až sám postupně roztaje.

Vermikompostování - kompostování se žížalami

Skvělou volbou je žížalí kompost. Žížaly od vás dostávají zbytky jídla a rostlin, které přeměňují na žížalí výkaly. Žížaly nepotřebují mnoho místa a jejich výkaly jsou snadno zpracovatelným a účinným přírodním hnojivem. Vermikompostování se žížalami probíhá po celý rok. Vermikompostér můžete mít vevnitř i venku. Důležité je zajistit pro žížaly optimální teplotu kolem 20 °C a správnou vlhkost substrátu. V zimě je tedy nutné nenechávat vermikompostér venku bez izolace, aby nepromrzl, v létě ho nevystavovat přímému slunci, aby nedocházelo k výparu vody a k přehřívání. Správně probíhající proces vermikompostování nezapáchá. Pokud ano, děláte někde chybu.

Problémy s vermikompostérem a jejich řešení

Vermikompostér je příliš suchý: Pokud je materiál ve vermikompostéru příliš suchý, vlhkost zvýšíte jeho navlhčením, například pomocí rozprašovače.
Problémy s muškami: Mušky všeho druhu mají rády vlhkost, proto je dobré vermikompostér trochu vysušit. Osvědčila se nám pilinová terapie, kdy piliny zapracujeme v rukavicích do kompostu a následně nasypeme i souvislou cca 2 cm vysokou vrstvu na povrch, což zabrání muškám vlétat a vylétat.
Žížaly nepřelézají do dalšího patra: V tomto konkrétním případě navrhujeme nabrat několik hrstí žížal z prvního patra a vložit je do nového patra, aby se tam začala tvořit nová kolonie. Spodní patro by se mělo nechat pár týdnů bez povšimnutí, aby se dokompostovaly i ty nejčerstvější organické zbytky, dokud neuvidíme krásný tmavě hnědý vermikompost se žížalami.

Bokashi - anaerobní fermentace

Jedná se o anaerobní fermentaci organických zbytků. Efektivní mikroorganismy ve směsi Bokashi se aktivují, když navlhnou. Následně pak fermentují organický odpad. V praxi to znamená, že organické zbytky prokládáme vrstvou směsi Bokashi, kterou vždy v nádobě stlačíme pomocí pěchovadla, aby se vyhnal vzduch a byly tak připraveny vhodné podmínky pro anaerobní fermentaci. Jakmile je nádoba naplněna, necháme ji 2 týdny stát/dozrát bez povšimnutí. V podstatě vše, co může kvasit, je vhodné umístit do Bokashi nádoby. Proto je tato metoda nejvhodnější a ideální pro zpracování organických zbytků, které vznikají při přípravě jídla v naší kuchyni. Kromě pevného Bokashi hnojiva získáváme také tekutý výluh / fermentační tekutinu, která se z Bokashi nádoby stáčí kohoutkem. Tento výluh se někdy označuje jako Bokashi juice / Bokashi čaj. Měl by se objevit zhruba po 14 dnech od zahájení plnění nádoby.

Co dělat, když se v Bokashi objeví plíseň?

Bílá plíseň: Bílá plíseň může znamenat, že Bokashi nádobu plníte pomalu a je v ní hodně vzduchu. Tato plíseň je prospěšná a podporuje proces rozkládání. Pokud vás ale její přítomnost trápí, můžete na vrchní vrstvu směsi Bokashi položit kus silného papíru, který zabrání jejímu šíření.
Tmavá plíseň: Tmavá plíseň se obvykle objeví, když se při Bokashi metodě něco nedělá správně. Možná, že Bokashi nádoba nebyla dostatečně uzavřená, přidávali jste málo nebo nepravidelně směs Bokashi, anebo jste třeba zapomněli odčerpávat fermentační tekutinu. V takovém případě obsah kompostéru vyprázdněte, ideálně do nějaké náhradní nádoby s víkem, a přidejte stejné množství směsi Bokashi, aby pomohla zpracovat vaše organické zbytky. Navíc se doporučuje tento materiál zasypat půdou a nechat 4 týdny stát.