Skandinávie: Evropský Vzor Udržitelnosti a Příklady Ekologických Daní

Skandinávie je právem považována za evropský vzor udržitelnosti. Tvrdí to alespoň většina indexů a ukazatelů, posuzujících kvalitu života v jednotlivých státech.

Minulý týden skandinávskou zemi za "jedničku" označil londýnský institut Legatum. Skvělé je Norsko i podle Organizace spojených národů, v jejímž žebříčku Human Development Index (HDI) figuruje také na prvním místě. A jen o málo horší pozici má podle názoru Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a jejího Indexu lepšího života (Better Life Index).

Ano, je pravda, že Skandinávie a západní Evropa jsou v udržitelném životním stylu dále, ale je zásadní, abychom vzali v potaz i ekonomický kontext těchto zemí. Jejich HDP per capita je mnohonásobně vyšší než ve střední a východní Evropě.

Příklady Udržitelnosti ve Švédsku

Royal Seaport ve Stockholmu

Ve východní části Stockholmu postupně vzniká čtvrť Royal Seaport - jeden z největších evropských projektů udržitelné výstavby. Na místě bývalého přístavu do roku 2030 vznikne sídliště s dvanácti tisíci byty, které nabídne až 35 tisíc nových pracovních míst.

Namísto popelnic se domácnosti odpadu zbavují jeho vhozením do vakuových odpadových rour, které odpad směrují přímo do recyklační stanice. Tento pneumatický systém - Envac - šetří energii i prostor a podle dat města výrazně snižuje náklady na svoz, mimo jiné díky omezení potřeby těžké svozové dopravy.

Čtěte také: Co nabízí Ekologická poradna Dr. Landy?

Čtvrť Royal Seaport tak dokazuje, že chytré město nevzniká nahodilým vrstvením technologií, ale jejich promyšleným zapracováním.

Linköping: Propojení Energetiky a Cirkulární Ekonomiky

Univerzitní město Linköping s 175 tisíci obyvateli zase sází na propojení energetiky, cirkulární ekonomiky a inovací. Městská společnost Tekniska Verken zpracuje ročně až milion tun odpadu z domácností, průmyslu i dovozu ze zahraničí a vyrábí z něj teplo, elektřinu a bioplyn, který pohání většinu městské dopravy.

Moderní třídicí linka pak ročně rozděluje 200 tisíc tun komunálního odpadu a podle města tím snižuje emise CO₂ o desítky tisíc tun ročně. Na systém dálkového vytápění je napojeno přes 90 % domácností.

Linköping zkoumá i budoucnost městské dopravy. Projekt Ride the Future testuje autonomní elektrické minibusy, které od roku 2019 přepravily přes 20 tisíc cestujících mezi univerzitním kampusem a čtvrtí Vallastaden.

Autobusy slouží jako živá laboratoř pro testování bezpečnosti, chování cestujících i technologií autonomního řízení. Linköping staví své čtvrti jako otevřené laboratoře.

Čtěte také: Postupy likvidace nebezpečného odpadu

V Ebbeparku se testují technologie, které snižují spotřebu energie i vody - od solárních fólií pro napájení senzorů po recirkulační sprchy, které dokážou snížit spotřebu vody o desítky procent. Důraz je i na znovupoužití stavebních materiálů a dřevěné konstrukce místo betonu.

V sousední čtvrti Vallastaden jsou voda, elektřina, teplo i potrubní odpad vedeny jedním podzemním tunelem. Tento integrovaný systém snižuje potřebu výkopových prací, zrychluje připojování nových budov a výrazně zefektivňuje správu městské infrastruktury.

Na rozvoji města se podílí Linköping University, Science Park i inovační klastry. Společným jmenovatelem všech projektů je spolupráce a dlouhodobé plánování.

Linköping společně s nedalekým Norrköpingem funguje jako region, kde inovace nejsou jen ukázkou možností, ale běžnou součástí provozu - od energetiky po stavebnictví.

Švédské zkušenosti ukazují, že úspěch nestojí na jednotlivých projektech, ale na tom, jak města udržitelnost zohledňují v rámci rozhodovacích procesů a plánování. Města propojují energetiku, odpadové hospodářství i městské plánování prostřednictvím sdílených dat a společné infrastruktury.

Čtěte také: Strojírenství a ekologické předpisy

Díky tomu mohou města lépe plánovat investice, předcházet poruchám a efektivněji řídit provoz. Technologie však samy o sobě město chytrým neudělají - rozhodující je institucionální kultura, spolupráce a odvaha testovat nové věci.

ESG a Udržitelnost v České Republice

ESG Českou republiku dlouho tak trochu míjelo. K tomu navíc připočtěme i fakt, že česká veřejnost i instituce byly k tématu hodně skeptické. To se nyní zčásti mění vlivem regulace, chování zákazníků a nadnárodních firem, i když ČR v tomto ohledu stále patří k těm skeptičtějším.

Oproti tomu v USA, západní Evropě, nebo v jihovýchodní Asii je ESG tématem, které se na titulních stránkách novin objevuje prakticky denně. Řeší jej byznys, politici i veřejnost a je spojené jak se změnami klimatu, tak s debatou o větší odpovědnosti firem.

Co se týče České republiky, tak ESG je dnes téma spojené hlavně s budoucí povinnou regulací EU a vedle toho samozřejmě i s velmi palčivou situací v energetice. Co se týče evropské regulace, je v Čechách situace podobná, jako byla v době zavádění regulace GDPR: nejprve to vůbec nebylo téma.

Jenže pak si firmy uvědomily, jak rychle se svět mění a strhla se lavina. Vedle Bruselu pak téma do veřejného prostoru aktivně přinášejí české pobočky nadnárodních firem a finanční instituce.

Konečně pak přichází čas generace Z. Pro ni jde o extrémně důležité téma a kdybych byl stratégem mass-marketové firmy v České republice, tak s ním velmi aktivně pracuji.

tags: #ekologická #daň #Skandinávie #příklady

Oblíbené příspěvky:

• Jak předcházet znečištění vody v bojleru?
• Dekadence a příroda v poezii
• Praktický pomocník do kuchyně
• Co se neřadí mezi ekologické daně?
• Možnosti recyklace plastových van