Ekologická Hodnota Stromů: Studie Postojů a Metodiky Oceňování v České Republice

V minulých dnech jsme oslavili mezinárodní den stromů, což poukazuje na to, jak významnou roli stromy po celém světě v lidské společnosti hrají. Jaká je povaha tohoto vztahu v české společnosti, co nejvíce Češi na stromech oceňují? Budoucnost krajiny a její schopnost vyrovnat se úspěšně s dopady klimatické změny do značné míry závisí na tom, jak rozumí funkcím a hodnotám krajiny společnost, tudíž je nezbytné podrobit vztah člověka ke krajině, i k jejím jednotlivým prvkům, podrobnému zkoumání.

Sociologie pojímá krajinu a její součásti především v duchu sociálního konstruktivismu, jako koncept založený na oboustranné interakci jedince či sociální skupiny a jejich prostředí. Krajina je reflexí sdíleného lidského porozumění okolnímu prostředí. Prostřednictvím sdílených hodnot jsou krajina a její prvky neoddělitelně spjaty s komunitami a jednotlivci, kteří je tvoří.

Vztah jedince i celé skupiny k určitému území je dán jak vnějšími podmínkami tak těmi vnitřními, tedy charakteristikami jedince, jeho aktuální životní situací či znalostmi daného území. Intenzita propojení mezi lidmi a prostředím se liší od člověka k člověku a od krajiny ke krajině, což má důsledky pro strukturu, funkce a společenské hodnoty krajin a jejích prvků. Nezáleží pouze na vnímání krajiny jako celku, důležité je v tomto procesu utváření symbolických míst. Stromy mohou být takovými symbolickými místy, a je možné na jejich příkladu ilustrovat vztah člověka ke krajině a přírodě. Jaké postoje ke stromům lze identifikovat napříč českou veřejností? Jsou tyto postoje ovlivněny sociodemografickými charakteristikami, jako je pohlaví, věk, vzdělání či velikost místa bydliště?

Ve výzkumu postojů české veřejnosti ke stromům byly identifikovány čtyři dimenze, které reprezentují různé hodnoty či významy (funkce chceme-li) spojené se stromy:

• Environmentální
• Spirituální a estetická
• Utilitární
• Dimenze ochrany starých a suchých stromů

Hodnocení Environmentálních Funkcí Stromů

Z uvedených rozložení je zřejmé, že respondenti jsou dobře obeznámeni s některými z environmentálních funkcí stromů, jako je jejich schopnost ochlazovat okolí, zadržovat vodu v půdě, snižovat úroveň znečištění nebo zabraňovat erozi, a považují je za důležité, stejně jako působení stromů na zdraví jednotlivce. Je zajímavé, že rovněž méně často oproti ostatním věkovým kategoriím souhlasí s výroky v environmentální dimenzi lidé ve dvou nejnižších věkových kategoriích, 15 až 19 a 20 až 29 let.

Čtěte také: Co nabízí Ekologická poradna Dr. Landy?

Na druhou stranu jiné ekologické funkce vázané na staré a suché stromy považují za méně důležité, ačkoliv tato hodnota stromů je hodnocena jako významná v přírodovědných disciplínách. Pravděpodobně je důvodem nízká informovanost o těchto aspektech existence starých popřípadě suchých stromů, jako je schopnost zvyšovat biodiverzitu či obnovovat les. Nejvyšší míra souhlasu je u výroku o vysazení nového stromu na místo odumřelého, lidé tedy neuvažují o ponechání odumřelých stromů v krajině jako o nejvhodnější variantě. Častější souhlas s těmito výroky můžeme identifikovat u lidí s vysokoškolským vzděláním a Pražanů.

Estetická a Spirituální Hodnota Stromů

Naopak estetickou a spirituální hodnotu stromů vnímá jako důležitou drtivá většina respondentů. Krásy stromů a jejich duchovní hodnoty pro člověka si v obecné rovině cení drtivá většina respondentů, nicméně jen necelá polovina z nich zná ve svém okolí konkrétní strom, který má pro ně v tomto smyslu hodnotu. Méně tuto hodnotu oceňují lidé se základním vzděláním, lidé ve dvou nejmladších věkových kategoriích a muži, a oproti ostatním kategoriím velikosti obce i Pražané.

Utilitární Význam Stromů

Co se týče utilitárního či užitkového významu stromů, ačkoliv lidé vnímají stromy v zastavěném území stále jako zdroj nebezpečí a nepořádku, jen menšina je přesvědčená o tom, že by měly vždy ustupovat zájmům stavby. S tím, že by stromy měly sloužit výhradně k přímému užitku (dřevo, plody) pak souhlasí pouze o něco více než 20 % respondentů. Nejčastěji s výroky v této dimenzi souhlasí lidé se základním vzděláním oproti ostatním vzdělanostním kategoriím a také častěji muži než ženy.

Metodika AOPK ČR pro Oceňování Dřevin

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR dlouhodobě spolupracuje s výzkumnými pracovišti na vývoji postupů a metod pro oceňování přírody a krajiny. V tomto článku představujeme výsledky výzkumného projektu zaměřeného na oceňování dřevin rostoucích mimo les, které vedly ke komplexnímu přepracování metodiky AOPK ČR.

Oceňování dřevin rostoucích mimo les pomocí metodiky AOPK ČR má na AOPK již dlouhou tradici. V praxi orgánů ochrany přírody se používá nejčastěji pro stanovení kompenzačních výsadeb za dřeviny, u nichž OOP rozhodl o povolení kácení, anebo pro stanovení náhradních opatření za dřeviny poškozené. Metodika umožňuje kompenzovat vzniklou ztrátu také formou pěstebních zásahů, které zlepšují stav či prodlužují perspektivu jiných dřevin. Tuto možnost lze ale podle platné právní úpravy použít pouze v případě kompenzace za poškození dřevin, nikoliv v případě kácení.

Čtěte také: Postupy likvidace nebezpečného odpadu

Metodika oceňování dřevin AOPK ČR umožňuje orgánům ochrany přírody vybrat konkrétní varianty, jak zajistit náhradu újmy vzniklé kácením dřevin. Poslední aktualizace této metodiky proběhla v roce 2021 na základě výstupů projektu TAČR ÉTA „Ověření kalkulace společenské hodnoty dřevin rostoucích mimo les za účelem výpočtu rozsahu kompenzačních opatření při jejich kácení“.

Důležitým krokem pro ověření kalkulace hodnoty dřevin v rámci projektu bylo vytvoření a shromáždění co možná nejúplnějších podkladů k metodice vycházejících z různých vědních oborů. Podle těchto podkladů byly ověřovány stávající kroky výpočtu, jednotlivé parametry i výsledné hodnoty dřevin. Níže v textu jsou stručně shrnuty výsledky projektu a následně představeny hlavní změny oproti poslední verzi metodiky z roku 2018.

Podle výsledků rešerše naprostá většina zahraničních metodik i české metodiky oceňování dřevin vyvíjených v oboru arboristiky včetně metodiky AOPK ČR vycházejí z nákladového ocenění, často s expertně stanovenými parametry pro úpravu hodnoty. Ekonomické přístupy k oceňování naopak zahrnují širší spektrum metod, které jsou založeny většinou na výzkumu preferencí lidí (tj. odhadu stínové poptávky po zeleni), nebo rovněž na nákladovém ocenění (tj. tržní ceny a skutečné náklady výsadby a údržby dřevin).

Klíčové Změny v Metodice AOPK ČR 2021

• Explicitní zohlednění invaznosti dřevin
• Přesnější rozlišení hodnot suchých a rozpadajících se stromů podle biologického potenciálu
• Změny úrovní úpravných parametrů u solitérních dřevin i porostů
• Možnost ocenění dřevin s menším průměrem kmene (od 5 cm)
• Možnost zvolit větší velikosti výpěstků dřevin v rámci kompenzačních výsadeb

Zásadní změnou v nové verzi metodiky je explicitní zohlednění invaznosti dřevin jak při ocenění solitérních stromů, tak u porostů dřevin. Solitérní dřeviny jsou nově rozděleny do čtyř namísto dvou kategorií s různou základní hodnotou. Kromě dvou původních kategorií rychlerostoucích a „ostatních“ dřevin byla přidána právě kategorie invazních dřevin a dále také kategorie malokorunných kultivarů, které charakterizuje jiný průběh růstu a odpovídá jim lépe samostatná křivka základní hodnoty.

Další podstatnou změnou u solitérních stromů je přesnější rozlišení hodnot suchých a rozpadajících se stromů (jedná se o stromy s fyziologickou vitalitou či zdravotním stavem úrovně 5) podle toho, zda poskytují ekologické/biologické funkce. V součtu změn úpravných parametrů pro fyziologickou vitalitu, zdravotní stav, prvky se zvýšeným biologickým potenciálem a biologický význam taxonu jsou oproti minulé verzi metodiky nyní přisuzovány nižší hodnoty suchým a rozpadajícím se stromům bez biologického potenciálu, a naopak navýšeny hodnoty stromů, které biologický potenciál mají.

Čtěte také: Strojírenství a ekologické předpisy

Podle výsledků expertního panelu byla změněna i většina úrovní ostatních úpravných parametrů u solitérních dřevin i porostů, pokud byla indikována shoda o potřebě jejich změny konkrétním směrem (zvýšení/snížení) specialisty v souvisejících oborech. Na základě reakcí získaných od uživatelů metodiky i účastníků expertních panelů byla doplněna možnost ocenění dřevin s menším průměrem kmene (od 5 cm) a také možnost zvolit větší velikosti výpěstků dřevin v rámci kompenzačních výsadeb, než bylo možné doposud.

Prvním výstupem je odborné veřejnosti dobře známá a široce využívaná výpočetní kalkulačka (ocenovanidrevin.nature.cz), která umožňuje automatizovaně provést metodický výpočet. Na základě podnětů získaných od uživatelů byla navíc doplněna obrázky a vysvětlivkami, aby byla práce s ní intuitivnější a srozumitelnější z hlediska obsahu a logiky výpočtu.

Dalším z výstupů projektu je interaktivní mapa ekologických nároků dřevin. V rámci metodiky je využitelná pro návrh kompenzačních výsadeb konkrétně při volbě vhodného taxonu. Pro účel prezentace metodiky byla natočena videa ilustrující práci s Metodikou a získávání podkladů pro oceňování v terénu. Veškeré podklady k inovovanému metodickému postupu byly pro zájemce z řad odborníků shromážděny do veřejně dostupné technické zprávy k metodice (Kaprová a kol., 2021).

Tabulka: Kategorie Solitérních Dřevin a Jejich Základní Hodnota (Metodika AOPK ČR 2021)

tags: #ekologicka #hodnota #stromu #studie

Oblíbené příspěvky:

• Jižní Evropa: srovnání klimatu
• Anglická flora
• Aplikace pro odpadové hospodářství
• Fond Ohrožených Dětí - Klokánek Litoměřice
• Odpadkové koše s děrováním